PeterRainhard
přečtené 626
Otčina
1993,
Robert Harris
Knihu jsem četl už před delší dobou a naprostou náhodou jsem narazil na "retro" recenzi která mi ji připomenula... Nu... posledních letech se románů odehrávající se v "kontrafaktuálních" dějinách objevilo více, než kdykoli předtím a tento žánr rozhodně nepostrádá atraktivitu. Žel, román "Otčina" bych osobně neoznačil za špičku žánru - dokonce ani toho poněkud pokleslejšího. Na to se mi detektivní zápletka zdála přeci poněkud mdlá. Nejasnou pro mě byla především motivace Marche. Jinak jde o naprosto klasické krimi - nesourodá dvojice (samozřejmě nechybí atraktivní americká reportérka) pátrající po zločinu, všude kolem zrada... Typické žel je, že (jakoby) jediným velezločinem Třetí říše je likvidace Židů. Kteří však představovali jen zlomek ze všech všech obětí naprosto nestvůrného německého plánu na vytvoření "Lebensraumu" (Lze si dohledat, kolik bylo likvidováno občanů SSSR, Poláků, Jugoslávců, Čechoslováků... atd. atd.). Anglického autora ovšem toto bohužel vůbec ani nenapadne. Apropos, při čtení mě napadlo mě zprvu, zda autor záměrně neodkázal naprosto neobvyklým jménem Xavier March na Marxe, leč pochybuji :) Bod si román zaslouží za několik málo vtipných šlehů (New York hlavní hrdina Xavier March viděl na vlastní oči... tedy v periskopu svého U-Bootu, jak suše poznamená) a relativně poctivou práci s reáliemi.... celý text
Zápisník majora Thompsona
1970,
Pierre Daninos
"Zápisník" je takový malý klenot humoristické literatury. Psaný s velkou mírou nadsázky, ale vzácným okem pro detail. Po těch mnoha a mnoha letech navíc čtenář může ocenit přesnost autorových postřehů a množství dobových reálií, jen tak mimochodem zachycených velice zdařile a barvitě. Zkrátka a prostě, major Thompson je pravý (dokonale) prkenný gentleman, který popisuje své neuvěřitelné zážitky ze "zázračné země jménem Francie", tak málo vzdálené zeměpisně a tak velmi svým temperamentem, espritem i doslova desítkami velkých i malých specifik. Popsaných tak, že se čtenář místy válí smíchy. Jen laskavý čtenář musí míti na paměti, že kniha byla psaná už dávno, pradávno. Tedy... tak pradávno to nebylo, leč vzhledem k tempu změn techniky i společnosti je to skoro jako výlet na jinou planetu. Francie i Británie (a jejich obyvatelé) jsou už věru dávno úplně, úplně jiné...... celý text
Kybersocialismus
2006,
Allin Cottrell
V případě názvu knihy jde o drobný marketingový trik s použitím efektnějšího titulu, než byl ten původní ("Směrem k novému socialismu"). Nicméně, kybernetický systém navržený k distribuci a udržování optimální alokace zdrojů a de facto částečně simulující trh (tedy vyhodnocující neustále poptávku a porovnávající ji s dostupnými zdroji, které plánuje) je popsaný poměrně detailně. K této zajímavé knize, bych však připojil také několik vlastních polemických poznámek. Především, "Kybersocialismus", byť se v ekonomické ekonomicky opírá o Marxovu pracovní teorii hodnoty, celou svou koncepcí vychází z anglosaského socialistického myšlení, které bylo a je empiricky orientované. A empirismus a prakticismus se nerozlučně pojí se svým opakem - intelektuálním utopismem. Tak i oba autoři "Kybersocialismu" vychází z těchto dvou zdrojů: jednak ze zkušeností anglického a amerického dělnického hnutí, které bylo (a je) velice pragmaticky orientované. Jeho základem bylo odborové hnutí a praxí praktické, každodenní úkoly a drobné reformní kroky v rámci kapitalistického systému. Teprve velmi váhavě a pozdě přistoupili jeho vůdci i k řešení otázek vlastnictví a k zásahům do něj. Nicméně, zaměňovat zestátnění některých odvětví a klíčových podniků (provedené Labour party do 80. let) s faktickým znárodněním (skutečnou socialisací) je dle mého mínění chybné. Leč to jen na okraj. Druhým zdrojem anglosaského socialismu byl utopický socialismus (velmi pěkným příkladem byla ve Spojených státech nesmírně populární kniha E. Bellamyho "Looking backwards" (1888) a její pokračování). Nechápu to apriori nijak pejorativně (pojem "utopický" používám čistě coby technický, popisný termín, za nějž jinak jen těžko hledám náhradu), nicméně v práci obou autorů "Kybersocialismu" je tato myšlenková tradice velice silně cítit. To jest, usilují velice rychle přejít od kritiky stávajícího stavu k hotovému modelu, který by bylo možné v zásadě kompletně teoreticky představit v relativně hotové podobě. A v tom momentu vidím problém: na jedné straně si určitě nevystačíme s obecnými floskulemi o "sociálně spravedlivé společnosti" s "pluralitou vlastnictví", které nejsou nijak konkretizované. Na druhé straně hotový model v podobě, jak si jej představuje "kybersocialismus" je prostě utopií. Je utopií, neboť chybí mezistupeň. To jest, autoři nenabízí žádnou odpověď, kdo bude takový radikálně odlišný společenský model prosazovat, jak by se měl ze současné společnosti vyvinout a jaké praktické mezikroky jsou pro prosazení takového modelu "kybersocialismu" potřeba. Už když jsem tu knihu četl poprvé, vzpomněl jsem okamžitě na často citovanou pasáž Marxe, který v Německé ideologii napsal: "Komunismus není pro nás stav, který by měl být nastolen, ani ideál, podle něhož se má řídit skutečnost. Komunismem nazýváme skutečné hnutí, které překoná nynější stav. Podmínky tohoto hnutí vyplývají z předpokladů, které existují v současné době." Podmínky pro toto hnutí prostě nejsou. Neexistuje mezinárodní hnutí pracujících jako celek, dokonce neexistuje ani dělnická třída "o sobě", kterou by bylo možné nějak "uvědomovat". A také nevidím politický subjekt, kerý by o to mohl vůbec usilovat. Tak to napsal Bondy před skoro dvaceti lety ve své knize "O globalizaci" a platí to stále, domnívám se. Co je naprosto zřejmé: tendence k regulaci a státním (ale hlavně nadstátním) zásahům do ekonomiky živelně směřují k JAKÉMUSI typu plánování, jež se stále více prosazuje. Nicméně, takové plánování nemá se socialismem a jeho cíli nic společného, byť jej dokonce může jevově připomínat. "Kybersocialismus" je cenný minimálně v tom, že představuje poměrně solidně promyšlený, alternativní ekonomický model fungování společnosti. A těch mnoho v učebnicích ekonomie nenajdeme. Ty jen opakují staré liberální poučky, které jsou patřičné asi stejně, jak řeči kardinála ve zlatě a purpuru citujícího Ježíšovy perikopy o "blahoslavených chudých".... celý text