PanPredseda
přečtené 89
Utrpení mladého Werthera
1925,
Johann Wolfgang Goethe
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, protože knize bych dal 70 %. "Půlhvězdička" navíc je kvůli tomu, že místo, kde žiji, je s Goethem spjato právě platonickou či nenaplněnou láskou. Přiznám se, že než se mi podařilo začíst se do Wertherových dopisů, tak jsem si chvíli myslel, že to bude utrpení mladého čtenáře. Narozdíl od Šimka a Grossmanna, kteří verše "Má mne ráda, nebo ne, trhám ostny kaktusu" opustili ihned, Werther pomyslné ostny kaktusu trhá i poté, co mu Lotta projeví svou přízeň tak, jak jen zasnoubená a později vdaná žena může. Dopisy i popisy spějící k neodvratnému konci mi občas přijdou přepiaté (četl jsem vydání z roku 1925), author moderní by toto thema pojal jistě jinak (a co teprv author postmoderní!), ale Goethe to jinak napsat nechtěl a nejspíš ani nemohl, i tak totiž kniha vyvolala značný rozruch. Když opět parafrázuji pány Š+G, tak Werther trpí ještě půlden po tom, co skutečně provede verše: "Onehdy jsem k půlnoci natáh' kohout bambitky, poté co jsem večeřel jednu sklenku vína."... celý text
Pád domu Usherových (a jiné novely)
1921,
Edgar Allan Poe
Staré překlady Poeových děl se mi prostě líbí. Z těch, které jsem zatím četl, patří tato útlá knížka k nejlepším.
Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky
2009,
Edgar Allan Poe
Poevy povídky v knize: 90 % Překlad, respektive jeho modernizace: 0 % V průměru to dá 45 % čili **. --- V této sbírce jsou zařazeny jedny z nejlepších Poeových děl: Zánik domu Usherů, Černý kocour, Jáma a kyvadlo, Zrádné srdce, Maska červené smrti. Dále stojí za zmínku povídky Berenice, Medailon, Sud vína amontilladského, Skokan a svým zvráceným způsobem jsem si oblíbil Démona zvrácenosti. Z děl, která jsem dosud neznal, mne mile překvapila Morella a zklamala povídka Ohnivý kůň. --- Opravdu velkým zklamáním je pro mne modernizace starých překladů (1894 až 1919), které jsou v díle použity. Chápu, že je třeba přizpůsobit pravopis a skladbu vět, aby nepůsobily zcela archaicky, ale starý překlad tím ztrácí právě na jistém druhu starobylé poetiky. Jenže nezůstalo jen u takového přizpůsobování, ale pod pláštíkem modernizace se v textu knihy objevují slůvka, útržky vět, ba i skoro celá sloka básně, které v oněch starých překladech vůbec nejsou (přesněji jsou použita jiná slova, slovní spojení, části vět, sloka básně), ale byla použita až v modernějším překladu pana Schwarze. Ten vydavatelství XYZ oficiálně nepoužilo a já se domnívám, že je to kvůli autorským poplatkům (i překlad je chráněn Autorským zákonem). Evidentně se však někdo nežinýroval se tímto modernějším překladem místy "inspirovat", aniž by to zmínil. Myslím, že takové jednání se dá považovat za plagiátorství. --- Podotýkám, že proti původním starým překladům pana Bíbla, Černého a Gottwalda nemám nic, vadí mi machinace, které XYZ vzletně nazvalo modernizací.... celý text
Odcizený dopis / Zlatý chrobák / Von Kempelen a jeho objev / Mystifikace
1918,
Edgar Allan Poe
Staré překlady Poea mám rád. Ale v tomto překladu pana Živného jsem se v povídce Zlatý chrobák dočkal zklamání. Pro vysvětlení ocituji jeho poznámku: "Jupiter mluví černošským nářečím, které překládám spisovným jazykem, abych se vyhnul nutnosti tvořiti a hledati nechutných a nevkusných obratův a slov, jako bývá v podobných případech u překladatelů zvykem." Na druhou stranu v té samé povídce oceňuji vysvětlení Poeovy slovní hříčky se slovem "antennae" a slovem "cín" (anglicky "tin"), která je v pozdějších překladech buď zcela vypuštěna, nebo přeložena naprosto doslovně česky (slovem "tykadla"), čímž se smysl hříčky naprosto ztrácí.... celý text
Stíny jeviště
2018,
Robert Poch
Pokud by čtenář očekával novelu, tj. dílo, které se soustředí na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh*, bude zklamán. Pokud by čtenář byl ošálen názvem a obálkou a očekával příběh z divadelního prostředí, bude opět zklamán. Pokud by čtenář od tohoto díla, označeného za horror, očekával hrůzu, bude zklamán. Hnus možná, hrůzu nikoliv. Pokud by čtenář očekával kvalitní dílo, bude zklamán pravděpodobně nejvíce. * https://1url.cz/Ezc9G... celý text
Mimo prostor a čas
2018,
Clark Ashton Smith
Ač jsem Lovecraftův velký fanoušek, Clark Asthon Smith umí ve svých nejlepších dílech navodit atmosféru o něco lépe než jeho přítel HPL. Jeho jazyk mi přijde poetičtější a popisy, ač dlouhé, nebývají lovecraftovsky rozvláčné. Jenže v některých dílech se CAS povede vybudovat atmosféru, ale pointa či celkové vyznění díla jsou slabší a jeho snažení tak vlastně hatí. Příkladem může být povídka Hrůzná poušť Yondo, která je ve sbírce jako druhá hned po básni Nekromantova píseň. Vůbec začátek sbírky je poněkud slabší, ale povídkou Dostaveníčko v Averoigne se sbírka vzepne k jednomu ze svých vrcholů, povídce Čarodějův návrat. Poté už z hřebene kvality neklesne do příliš hlubokého údolí, aby se člověk postupně dobral dalších vrcholů, kterými jsou povídky Utajený potomek a dvojvrší Bestie z Averoigne a Genius loci (jedna ze dvou nejlepších povídek sbírky, bezútěšností srovnatelná s Lovecraftovou Barvou z kosmu). Klesání je pak strmější ke dvěma povídkám Ubbo-Sathla a Zoraidin polibek, které jsou z těch slabších, aby po nich člověk dosáhl vrcholu posledního, druhé ze dvou nejlepších povídek, která má název Semeno z hrobky. Její zlověstná atmosféra postupně spěje k neodvratnému špatnému konci. Poté následují ještě čtyři povídky, které jsou většinou nadprůměrné, nikoli však vynikající. Pouze povídka Ghúl patří spíše k průměru, či jen lehkému nadprůměru. Zamrzí občasné překladatelské přehmaty či korektorova opomenutí, která jsou nejmarkantnější v jedné z nejlepších povídek. Naopak za vynikající považuji předmluvu Stephena Jonese. Fanouškům Lovecrafta doporučuji. Poznají tak dílo autora, kterého HPL zmiňuje občanským jménem i jako atlantského kněze Klarkash-Tona.... celý text
Muž davu a jiné povídky
1919,
Edgar Allan Poe
Povídku Muž davu, podle které je pojmenována tato útlá sbírka, mám rád. Potěšila mne i krátká bajka Ticho, kterou jsem dosud neznal. Navíc se mi líbí sledovat rozdíly v jazyce i pravopisu v této knížce z roku 1919 oproti pozdějším překladům povídek ze sbírky Jáma a kyvadlo. Například to, co je v Muži davu pozdějším nazýváno "kontoárismem", je v tomto starším vydání označeno slůvkem "pultismus".... celý text
Pavián
2010,
Naja Marie Aidt
Povídky v knize většinou začínají jako vcelku běžné životní příběhy, či příhody, které se mohou stát každému. Ale najednou "cvak" a začne se dít něco, co je doslova zvířecím chováním (proto název Pavián) jedné či více postav. Něco, co se čtenáři nelíbí, protože je to v rozporu minimálně s dobrými mravy. Něco, co už čtenář nepovažuje za běžný příběh a příhodu, která se může stát každému, ale zároveň ví, že to k ní má stále velice blízko. A tak si čtenář uvědomí, že nějakého toho paviána ve svém nitru ukrývá nejspíš každý z nás.... celý text
Hrůzný stařec
1991,
* antologie
Sbírka deseti horrorových povídek, kterou vydalo na začátku 90. let nakladatelství Orbis. Všechny povídky ze sbírky již česky vyšly dříve (na přelomu 60. a 70. let ve sbírkách Stráž u mrtvého - 2 povídky - a Lupiči mrtvol - 8 povídek). Oproti Lupičům mrtvol schází "medailonky" autorů, na druhou stranu se z nich do této sbírky dostala má oblíbená dvojice Jedné letní noci od Bierce a Lupiči mrtvol od Stevensona. Dalšími mými oblíbenci jsou Lovecraftův Hrůzný stařec, Sakiho Sredni Vaštar a Pán z Prahy od Grendona.... celý text
Příběh opravdového člověka
1977,
Boris Polevoj
Soudruh Polevoj napsal poutavý příběh, který je založený na skutečných událostech. Jen s tou propagandou to malinko přehnal (případně musel rád dobrovolně přehnat), taková holt byla doba. Domnívám se, že právě kvůli přemíře propagandy si postava Meresjeva našla cestu i do lidového humoru (známá položka křížovkářského slovníku "Zimní plaz na osm", případně pionýrská hra "Na Meresjeva", která začíná v poloze vleže s nohama na kolejišti a startovním signálem je projetí vlaku). Pokud nad propagandou přimhouřím oko, zůstává poutavý příběh. A ten si čtyři hvězdičky zaslouží, už kvůli Alexeji Petroviči Maresjevovi.... celý text
NYX
2020,
Robert Poch
To nejlepší, co jsem od Roberta Pocha zatím četl. Sbírka jako celek si zaslouží 60 %, povídka Nyx 80 %.
