narcisonanis
přečtené 551
Přiznání taxikářů
2020,
Jiří Němčík
Eh, uh... na rovinu – kdybych se ke knize nedostal v rámci volně stažitelných e-knih od Bookportu, po takové literatuře bych nesáhl. Na druhou stranu, o tom tak trochu Čtenářská výzva je, že jo. Dostat se i k žánrům a knihám, které bychom normálně ignorovali. Tady to jednoduše tak úplně nevyšlo. Oceňuju autorovo sesbírání příběhů lidí, osobně však postrádám takové to literární něco (nechci být zlý, ale ten řemeslný um), co dodá šmrnc. A to „něco“ je to, co odděluje spisovatele od obyčejných pisálků typu blogger apod. (aniž by to slovo mělo jakkoli urážet; je to zkrátka jiný styl psaní). Závěrem držím palce v nelehké době a doufám, že pan taxikář unese chudé týdny a měsíce bez pořádného rita :/ P.S. – Přece jen si trochu ještě rýpnu. Lehce mi vadilo, jak se přepočítával charakter člověka podle toho, kolik dal dýško (trochu to zjednošuju, vím). Možná to na mě jen tak působilo, ale když se to opakovalo u vícero minipříběhů, přišlo mi to zbytečné zdůrazňovat... howgh.... celý text
