MrsFantasia
přečtené 222
Princezna
2007,
Jude Deveraux (p)
Velmi hezká kniha, přesně můj šálek čaje. Navíc, co si budeme povídat, hlavní hrdina je prostě tak krásně paličatej, až to není možné. :D
Zakletá země
2007,
Nora Roberts
V téhle knize už je hrdinka záživnjěší než v Tanci větru. Má, alespoň pro mě, záživnější příběh a i když konec byl opět trošku uspěchaný, tak kniha je celkově zajímavá a krásně vytvořená.... celý text
Tanec větru
2007,
Nora Roberts
Jediné, co mě na téhle knize vadilo, byl podle mě uspěchaný konec. Prakticky všechno se událo v posledních pár kapitolách. Hrdinka byla pro mě lehce nazáživná, ale postupně se trošku vybarvovala. Je z knih, které bych si znovu přečetla, ale žádné terno to nebylo.... celý text
Malý princ
2005,
Antoine de Saint-Exupéry
Tuhle knížku milovala moje sestra a snažila se mi ji strašně dlouho nacpat k přečtení. A já se už k principu bránila. A pak jsem si ji jednou za bouřky vytáhla a začetla jsem se do toho kouzelného příběhu. Od toho večera ji mám přečtenou nespočetkrát, několikrát dokonce i nahlas. Člověka vždycky tak nějak sesadí zpátky na zem a ukáže mu, co je momentálně důležité a správné. Jsem si jisá, že ji jednou podstrčím i svým dětem.... celý text
Harry Potter a Kámen mudrců
2002,
J. K. Rowling (p)
Znovu jsem oprášila tuto knihu a znovu mě chytil vzdálený a přesto tak blízký svět Harryho Pottera... Při tomto čtení jsem si více všímala drobností, těch vychytávek, které paní Rowlingová využívá. Zaujalo mě, že už v první kapitole je zmíněn Sirius a jeho létající motorka, Brumbálův zatemňovač, meteority. Drahá kapitola nabízí mluvení s hady, atd. Zřejmě nikdy mě nepřestanou fascinovat tři charaktery téhle knihy. Brumbál, profesorka McGonagallová a Snape. Krásná je například Brumbálova zmínka o tom, že se Snape nikdy nevyrovnal s tím, že mu James zachránil život a proto teď tak usilovně chrání Harryho. Zajímalo by mě, jak to v době psaní této scény vnímala Rowlingová. Pokud znala snapeův příběh, a já věřím, že znala, muselo pro ni být neuvěřitelně těžké nenapsat čistou pravdu se vším všudy. Důkaz, že v té době už měla promyšlený celý děj je pro mně scéna u zrcadla z Erisedu. Když totiž Brumbál Harrymu tvrdí, že v něm vidí ponožky, tak je člověku, co přečetl sedmý díl jasné, že ve skutečnosti vidí relikvie. Ale ty jsou ve správné chvíli zmíněny až v posledním díle. To ukazuje pro mě velmi cennou autorčinu trpělivost a schopností neukázat hned všechny trunfy. Nic neprozrazuje dříve, než je to nezbytně nutné a přesto celou sérií rozhazuje drobné nitky, které pak vedou k jedinému cíli. V tom samém rozhovoru je také nepřímá zmínka o věštbě. Celá je však opět odhalena až o několik set stran dále. Já osobně jsem nenašla moc autorů, kteří by měli tuto schopnost jemně prozrazovat. I přes zdánlivou genialitu díla se najdou chyby. Úsměvný je například tento odstavec v šesté kapitole: ...Pronesla to jakásy baculatá žena, která mluvila se čtyřmi chlapci. Všichni měli ohnivě rudé vlasy a všichni před sebou tlačili stejný kufr jako Harry - a každý z nich si sebou vezl sovu. ... Přitom o pár stran dále si Ron stěžuje, že nemá svou sovu, ale krysu po Percym. Právě tenhle detail poukazuje na to, že Ron zřejmě nebyl v příběhu od začátku a byl tak dosazen jako kluk, co Harryho zasvětí. Vtipný je Nevillův Trevor, který je prohazován knihou, ale v dalších dílech (opravte mě pokud se pletu), se už nevyskytuje. i přes pár chybek jsem se znovu s chutí začetla do tohohle velmi propracovaného díla.... celý text
Souboj
2009,
Lisa Jane Smith
O něco lepší než předchozí kniha, děj se tu nádherně rozjíždí, ale styl psaní opět stojí za houby. Mos se mi líbí, že je tu o něco víc zlejší bráška, protože Damon je narozdíl od Stefana vyrovnaný a záživný. Jemu člověk snad ani to zabíjení nemůže vyčítat, on je prostě tak krásně bezcitný, až si člověk říká, co se pod tou jeho skořápkou děje doopravdy. Tajemnost z něj úplně čiší! Nejvíce musím však ocenit scénu na slavnosti. Rozhovor Eleny a Damona je totiž dokonalý. Možná jsem si opravdu zasedla na Damona, ale jeho dialogy sjou prostě to nejlepší, co kniha nabízí. Myslím, že i autorka si tohoto jedince oblíbila. U něho totiž člověk cítí, že vlastně neví, co je zač. Prostě je to velmi komplikovaná osobnost a dovolím si tvrdit, že je možná nejlépe utvořenou postavou celé knihy. Konec se zajímavě zapletl, hlavně poslední dvě, tři kapitolky jsem ani nedýchala.... celý text