Moncele
přečtené 680
Cukrová panenka
2017,
Laura Lane McNeal
Tyto řádky píšu téměř bezprostředně po přečtení této luxusní záležitosti. Anotace nelhala - tajemství, lásky i vášně, zajímavé prostředí... kniha se mi jednoznačně líbila, měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale pokud budu mít možnost, pořídím si ji do své knihovny. Těžko říct, co se mi líbilo nejvíc, a to je to, co je na tom nejzajímavější - příběh byl celistvý, situace vyplývaly jedna z druhé, vše do sebe zapadalo. Pokud je tohle knižní debut, klobouk dolů...... celý text
Ke dnu
2017,
Anna Bolavá (p)
Pomalu, ale jistě se dostávám "na kloub a na chuť" českým autorům, včetně Anny Bolavé. Neměla jsem odvahu pouštět se do její prvotiny Do tmy, tak jsem sáhla po Ke dnu (na obě knihy se v naší městské knihovně dlouho čeká, jsou pouze na rezervaci), a nelituji. Autorka jednoznačně zná prostředí, o kterém píše a její postavy jsou jako vystřižené z našeho běžného života. Každý zná takovou a podobnou Jiřinu, Pavlínu, starosti s rodiči i dětmi, denní kolotoč a rutinu, ze které by rád vystoupil, ale není mu často dáno... Kniha jednoznačně zaujme, vede k zamyšlení, možná i dává návod na vlastní kroky. Pro mě tip na další nákup do knihovny.... celý text
Cizinka
2010,
Diana Gabaldon
Ke knize jsem se dostala přes fcb skupinu, kde se o ní její členové víckrát zmiňovali. Jako obvykle někdo pochvalně, někdo s menším nadšením. Jelikož se mi kombinace minulosti a současnosti líbí, sáhla jsem po knize v místní knihovně. Nemůžu říct, že by se mi kniha vůbec nelíbila, ale do nadšení mám daleko. Myslím, že na knize je poznat, že vznikla koncem 20. století (pokud mám dobré informace, že byla autorkou napsaná cca v r. 1991). Postava Claire je hodně zvláštní, ale není mi nesympatická. I když prošla jako zdravotní sestra válečnou nemocnicí, zdá se mi na mladou ženu po válce hodně emancipovaná a otevřená, ale to je asi jen můj názor. Jednoznačně je to velmi silná žena, jejíž názory a životní zkušenosti narážejí na život v 18. století. I když se v knize "pořád něco dělo", měla jsem pocit, že je to jen na povrchu. Za vrchol považuji asi dva momenty - obvinění z čarodejnictví a pak pobyt v opatství. Za krásně popsaný považuji taky pobyt v Jamieho rodném domě, ale chápu, že když by na tomto místě zůstali, nebylo by o čem psát v dalších dílech... Intimní scény mi vůbec nevadily, ale jak říkám, myslím, že byly popsány přes optiku novověku. Jamie... líbil se mi (na kafe bych s ním šla...). Možná si další díly, jako oddechovou literaturu, s nějakým časovým odstupem ráda přečtu... už jen ze zvědavosti, jak to bylo dál...... celý text
