Mirka2778 přečtené 252

V erbu lvice 1989, Alena Vrbová

Kronika o paní Zdislavě...., spíše óda. Zdislava paní Vrbové na mě působí poddajně až unyle. Žena, která se ve třináctém století prosadí natolik, aby o ní psaly kroniky asi nemohla být pokorná puťka. Nějak si musela získat pozornost a hlavně podporu tak činorodého a především významného manžela. Nesčíslné popisy a zmínky o počasí či denní době jsou až rušivé. Bohužel nejsou psány tak poutavě, abych si je užila a tak jen knize přidávají na objemu a ne na obsahu. Chybí tu opravdový děj, jako bych poslouchala divadelní hru, repliky deklamovaná s přílišnou dávkou patosu. Mnoho nadnesených a zároveň nic nesdělujících slov, samý opis, náznak a náznak náznaku. Zdislava má být hlavní postavou, ale příliš často ustupuje do pozadí celkové situaci v království. Více než 300 stran a přesto jsme se o Zdislavě nedozvěděli víc, než co by vydalo na stran deset. Trochu mě mrzí, že můj komentář vyznívá tak negativně, knížka je už staršího data a navíc psaná spíše básnířkou, než spisovatelkou. A protože od té doby nám nikdo jiný nepředstavil život Zdislavy z Lemberka formou vstřícnější k širšímu okruhu čtenářů, jsem ráda že mě tato knížka aspoň trochu přiblížila tuto obdivuhodnou ženu.... celý text

Hvězdná hodina vrahů 1995, Pavel Kohout

Touhle knížkou, jsem jednoznačně nadšená! Doporučuji! I tím, že přesahuje vlastní žánr, je to jedna z nejlepších detektivek, co jsem četla. Možná shodou náhod, právě při prvním náletu na Prahu je zavražděna vdova po německém generálovi. Gestapo využívá podezření, že pachatelem je Čech a předá vyšetřování české kriminálce, ke které přidělí svého člověka. Vrchní komisař Beran, adjunkt Morava ani oberkriminalrat Buback zatím netuší, že pátrání je profesionálně spojí na několik měsíců. A tak v knize sledujeme napětí i obavy z blížícího se konce války, honbu za sadistickým vrahem, i květnové povstání. Od prvních stránek, po tu poslední jsem se od těch nadějí, strachu, úlevy, hnusu, nemohla odtrhnout. "Epidemie souhlasu. Největší metla lidstva. Pár lidí vymyslí recept na šťastnou budoucnost a vykřikují ho dost vytrvale, aby se k nim přidali všichni zoufalci. Následují kariéristé. A najednou je z nich síla, která už neškemrá a nenabízí, ale žádá a nařizuje. Nesouhlas se trestá, souhlas je odměněn, pro obyčejného člověka snadná volba."... celý text

Konec starých časů 1968, Vladislav Vančura

Vypravěčem příběhu je Bernard Spera, knihovník zámku Kratochvíle. Děj se odehrává po vzniku Československa, po zrušení šlechtických titulů a výsad, po ruské revoluci. Když se správy zámku i panství ujímá namísto vévody Průkazského regent Stoklasa, chybí mu potřebné znalosti i respekt zaměstnanců, kteří se těžko přizpůsobují nové situaci. Do toho se na zámku objevuje a doslova usazuje ruský kníže Alexej. Nikdo o něm mnoho neví, někteří ho mají za Barona Prášila, jiní rovnou za podvodníka a ostatní jsou jím okouzleni. Knížka obsahuje kromě těch hlavních i mnoho postav vedlejších, ale často tak nevýrazných, že jsou lehce zaměnitelné. Také Sperovo vyprávění mi přijde chaotické. Přeskakuje od postavy k postavě, v názorech také kolísá tam a zpět. Na některé postavy pohlíží až neobjektivně pohrdavě. Vančura byl mistr slova. Knížka má svůj půvab, ale zub času ho přece jen už nahlodal.... celý text

Zapomenutý král 2015, Ludmila Vaňková

Přemyslovci: Z milosti Boží 2018, Ludmila Vaňková

Už ve třináctém století byly Čechy významnou veličinou evropské politiky a je příjemné si to uvědomit díky dobře napsanému příběhu. Být součástí středověké evropské panovnické elity bylo stejné, jako dnes žít na malé vesnici. Všichni se znají (alespoň od vidění, nebo z doslechu) Kdekdo je s kdekým příbuzný. (To ještě neznamená, že se mají rádi a budou si pomáhat.) My se sousedy nemluvíme, protože před patnácti lety jejich pes zakousl naší slepici a že se každý rok snaží omluvit nás neobměkčí. Ale pokud nás chce poučovat nebo pomlouvat někdo zvenčí, tak to bacha! Mezi nás se nepleť, když nám nerozumíš! Paní Vaňková nám tehdejší události a život vypráví tak, abychom i z venku chápali trochu víc.... celý text

Vyvěste fangle 1968, Jiří Suchý

Kdekomu je jasné, že sbírku básní, fejetonů nebo třeba vtipů nemůžete hltat stylem: otevřu na začátku a pak bez zastávky se řítím až ke konci. Jenže jak se to dělá? Abych po dvou kapitolách knihu odložila a vrátila se k ní až druhý den? To neumím. Tentokrát jsem se překonala a 46 dílů Gramotingl-tanglu z roku 1968 jsem si dokázala rozložit do tří dnů. Od zítra si je budu moci vychutnat znovu a pomalu. Jen tak jeden-dva za den..., no možná tři-čtyři........ celý text

Kouřová clona 2003, Dick Francis (p)

Edwardu Lincolnovi je celkem rychle jasné, proč se koním jeho známé nedaří vyhrávat dostihy, přestože k tomu mají všechny předpoklady. Mnohem těžší je odhalit toho, kdo má opravdový prospěch z takového poškozování. Francisovy knížky jsou odpočinkové čtení a tak si jimi ráda prokládám čtení literatury náročnější. Nikdy se nezklamu. Je to relax!... celý text

Gulliverovy cesty 1985, Jonathan Swift

Gulliverovi cesty se tváří jako dobrodružný příběh určený možná spíše dětem. Já jsem si z něj vybrala to, co nabízí dospělákům. Ukazuje nám malost i velikášství, omezenost toho kdo nechce být poučen, ale zároveň i jak je těžké pochopit někoho kdo vyrůstal v naprosto jiné kultuře. V zemi liliputů se například přesvědčí jak malý kousek je od: být někomu potřebný k: být mu nebezpečný. Knížka obsahuje mnoho pravd, nebo jen myšlenek, jejichž uvědomění by mnoha lidem napříč společností/světem bylo ku prospěchu. -Žádný zákon té země nesmí přesahovat slovy počet písmen jejich abecedy. Málokterý však bývá dokonce i tak dlouhý. Vyjadřují je slova nejprostší a nejjednodušší a oni nejsou takoví taškáři, aby v nich nacházeli víc než jeden smysl. -Napsat výklad nějakého zákona je hrdelní zločin. -Kdo vypěstuje dva obilné klasy nebo dvě stébla trávy na půdě, kde rostlo dříve jen jedno, zaslouží se více o lidstvo a prokáže vlasti důležitější službu než všichni politikové dohromady. -Opatrností a bdělostí spolu se zdravým rozumem uchrání člověk majetek před zloději, ale proti větší zchytralosti je poctivost bezbranná. -Chyby, kterých se člověk dopustí z neznalosti s ctnostným úmyslem, nebudou nikdy pro obec tak neblahé jako jednání člověka, který má sklon k špatnostem a umí je dobře uplatnit a obhájit. -Není nic tak veliké ani malé, leč při srovnávání. -Nevědomost bude plodit vždycky předsudky a jistou omezenost v myšlení.... celý text

Země Lhostejnost 2012, Karel Kryl

V ediční poznámce stojí: "Karel Kryl žil politikou a dokázal se jí zabývat dvacet hodin denně. Dnes je možná ještě více než tehdy zřejmé, jak nám osobnosti jeho formátu- vycházející z kořenů české nezávislé žurnalistiky- zoufale chybějí." Tento člověk, svými dvacet pět let starými texty a myšlenkami, je stále aktuální. Několikrát mi chyběla znalost události na kterou svým textem reagoval a i jména tehdejších, dnes často už zapomenutých aktérů jsem si musela vyhledat. Také Krylův slovosled, používání archaismů a další zvláštnosti tohle čtení neusnadňují. Ale ono vůbec neuškodí přibrzdit a každou jeho větu si přečíst dvakrát- třikrát. Stojí za to! Asi nejsilněji cítím jeho nesouhlas s rozdělením Československa. Nedokážu posoudit jestli to byla chyba, nebo ne, ale jsem ráda že i nadále máme k sobě blízko.... celý text

Deník kastelána 2000, Jan Bittner (p)

Deník kastelána je čtivý, má spád a zavede nás do zámku kde straší. A nebo ne? Možná nám pan Boček popisuje skutečné události a v tom případě bych mu odpustila že nedokáže dostatečně vysvětlit všechny divné události. Ale pokud si jen představuje, co by se dít mohlo na jeho zámku, měl by nám pořádné vysvětlení nabídnout. .....Třeba nadpřirozené, ale na daný příběh pasující. Protože takhle autora podezřívám, že mu vyschla inspirace a jemu ani nedošlo, že příběhu chybí pointa.... celý text

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka 2018, Evžen Boček

Zpráva o smrti princezny Diany oběhla celý svět. Zámek Kostka je potažen černým flórem, jsou zrušeny prohlídky a každý truchlí svým způsobem. Autor pochopil, že osazenstvo zámku Kostka nám už nové vtipy může nabídnout jen těžko a tak nás přivádí mezi zločince, kteří plánují ukradnout poklady, které na Kostce jsou. Typy postav byly vybrány tak, aby se jim ty nesmysly opravdu mohly dít. Protože autorův styl už znám, nejsem tolik překvapována jako při prvním čtení "první" aristokratky. I tak se mi to líbilo.... celý text

Soumrak dne 2016, Kazuo Ishiguro

Celá knížka na mě působila mdle. Vlastně si nejsem jistá ani žánrem. Pokud tu mělo být popsáno řemeslo, považovala bych majordoma za hlupáka s klapkami na očích, který se drží zuby, nehty vyjetých kolejí a nemá vlastní vůli, ani myšlenku. (Ať se děje, co se děje, hlavně, že je naleštěné stříbro.) Pokud je to satira, nevím jestli je zesměšňovaný hrdina, který svou práci dělá dobře, zodpovědně a rád. Nebo jeho hrdost na profesi, která ho už svou podstatou staví do podřízené pozice ve které se musí nechat vléci názory a skutky svého zaměstnavatele. (I proti svému přesvědčení.) A on je přesto hrdý, že něco dokázal a také "Byl při tom!" V závěru jsem nevydedukovala zda litoval, že mohl svůj život žít jinak? Nebo na tím mávl rukou? Nebo by ho to snad ani nenapadlo....? Napadlo.... celý text

Nejen bonmoty a citáty o psech, páníčkách a paničkách 2007, Vratislav Ebr

Tento slepenec mě alespoň inspiroval k tomu, abych se opět vrátila k panu Žáčkovi, Suchému, Werichovi, Šrutovi. Jinak bych musela litovat, že jsem s tímhle "dílem" jen ztrácela čas.... celý text

Štěstí Aloise Peina 2007, Magda Váňová

Je to příběh znuděného a nudného stárnoucího knihovníka, kterého se aspoň na chvilku usmálo štěstí. Začátek knížky se mi opravdu vlekl. Sto padesát stran rozjezdu je myslím hodně. Pak už děj dostal spád. Možná to byl záměr autorky abychom pocítili, jak se hrdinův život vleče a pak najednou nabere obrátky. Konec byl na mě trochu utnutý. Přece jen by mě zajímal krátký epilog o tom co bude s ostatními postavami. Notorickému čtenáři tuto knihu ráda doporučím i přes svoje výhrady.... celý text

To by se zvěrolékaři stát nemělo 1978, James Herriot (p)

Trampoty začínajícího veterináře jsou podávány většinou z té humorné stránky, ale dojde i na případy dojemné či smutné. Autor vyjadřuje především obdiv k těžce pracujícím farmářům, k jejich lásce a oddanosti k půdě i zvířatům, k zarputilosti s jakou se denno-denně pouští do nikdy nekončící dřiny, kdy je jim největší odměnou pohled na čerstvě narozené mládě, které se ihned snaží vstát a najít cestu k mléčnému baru. James Herriot je moje oddychovka pro jakoukoli chvíli. Navíc se mi několikrát stalo, když jsem tak nějak automaticky komentovala nějaké zvířecí chování, že mi bylo odpovězeno: "Tys taky četla Herriotta, viď!" Je to srdcovka a vím, že nejen moje.... celý text

Přemyslovci: Zrození království 2017, Ludmila Vaňková

Tohle už není knížka do batůžku na každou volnou chvilku, ale i tak jsem prvními třiceti lety Přemyslova života prolétla za týden. Když čtu "paní Vaňkovou" říkám si proč spisovatelé musejí vymýšlet "neskutečné romány"? Přece úplně stačí napsat to, co se opravdu dělo. Tedy, autor musí mít její vypravěčský talent.... celý text

Margita 1965, Olga Scheinpflugová

Cikánka Margita stárne po boku Josefa, který si ji kdysi vzal za manželku navzdory všem. Vesničané nejen že nepřijali Margitu mezi sebe, ale i Josef přišel o svou práci a další už nenašel. Román je o neporozumění, vzájemném odcizování se, o nemožnosti něco změnit. Až zásah z venčí Margitu vytrhne ze setrvačnosti. Ale je to dobře? Moje druhá knížka od Olgy Scheinpflugové a půjčím si i další, ta paní měla život prokouknutej.... celý text

Sladká dívka 1970, Fan Vavřincová (p)

Novinář Tomáš Pan je díky oknu jak výkladní skříň vmanipulován do honby za odhalením tajemného Cecila Bakera. Cestou za ním, se trochu smolně seznamuje se svou vysněnou Sladkou dívkou. S její pomocí, s kamarádem Martinem, s cituplnou hospodyní Stázičkou, i s hrdou matkou šesti štěňat Bellou podnikne několik krkolomných pokusů jak se vloudit do jeho blízkosti. Napsat takhle ztřeštěný příběh, to byla mistrovská disciplína Fan Vavřincové. Já se bavila výborně.... celý text

Vyšel jsem dřív než hvězda ranní 1962, Alexandr Sergejevič Puškin

Tahle sbírka je průřezem celého básníkova života a já mám pocit že nahlížím do Puškinova deníku. To jak nádherně a jakoby pro sebe popisuje nejen to co vidí kolem sebe, ale i to co se mu jen tak honí hlavou. Ó ne, mě život neomrzel, mám život rád a žíti chci, a i když snad žár mládí zmizel, chlad ještě nemám na srdci. . .... celý text

Divadelní anekdoty 1938, Leopold Schmidl

Jistě, anekdoty jsou to už fousaté, taky jim je už osmdesát let. Nicméně stojí za to si připomenout ty, kteří byli tehdy tím terčem. Haas, Poláček, Vojan, Werich.... -Dvě dámy od Národního divadla stojí před kavárnou Slavia a jedna praví druhé: "Slyším, že jsi se zasnoubila. Gratuluji. A jaký pak je ten tvůj ženich?" "Ach, to je věc vkusu. Mě na příklad se nelíbí." Ptala se ctitelka Huga Haase: "Co byste dělal kdybyste kráčel po poušti a vrhl se na vás lev?" Hugo se zasmušil: "To by bylo hloupé, protože mám modrý oblek a kdyby na mě skočil lev, byl bych plný chlupů."... celý text