messi@h
přečtené 74
Quo vadis
1990,
Henryk Sienkiewicz
Ačkoliv mám jinak Sienkiewiczovy knihy moc rád, Quo Vadis mě zklamalo. Z jejích stránek se na mne valilo až příliš mnoho křesťanské ideologie, takže mi chvílemi připadalo, že si nečtu beletrii, ale trochu lépe napsané vydání časopisu "Strážná věž" nebo "Probuďte se". Nic proti křesťanství, ale čeho je moc, toho je příliš.... celý text
Otec Goriot
2006,
Honoré de Balzac
odpad!
Možná jsem barbar, ale realismus v podání Balzaca mě za srdce skutečně nechytl. Ty neustálé popisy jsou ubíjející; když autor opakovaně popisuje na jednu stránku bezvýznamnou postavu, která nemá pro další děj žádný význam a objeví se pouze jednou - to opravdu není nic pro mě. Tahle kniha povinné četby pro mě kdysi byla opravdovým očistcem.... celý text
Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
2001,
Don Miguel Ruiz (p)
Filozofie a světová náboženství jsou můj koníček, takže zajímavý zářez do sbírky. Spousta myšlenek v knize je zajímavých, ale nezdálo se mi, že by knížka byla úplně převratná. Kdo má trochu načteno v oblasti filozofie (např. východní), nebude nejspíš ničím zaskočen. Přesto to není špatné čtivo pro někoho, kdo se snaží najít rovnováhu v životě. Filozofickou hodnotu knihy bohužel snižuje to, že pan Ruiz si z psaní podobných knih udělal živnost - nestačím se divit, jak se na pultech objevují nové a nové "dohody" psané jeho rukou :)... celý text
Na západní frontě klid / Cesta zpátky
1988,
Erich Maria Remarque (p)
Jedna z nejlepších válečných knih, co jsem četl.
Frankenstein
1969,
Mary Wollstonecraft Shelley
Podobně jako tsal, i já jsem byl zklamaný. Také jsem se k Frankensteinovi dostal až po Drákulovi a také jsem byl díky Drákulovi natěšený na skvělé čtení, kterého se mi ale nedostalo. Kniha je rozvláčná, nijak zvlášt působivá. Námět není špatný, zpracování ano. Divím se, že se z Frankensteina stal časem takový kult.... celý text
Tma
1998,
Ondřej Neff
Rozhodně zajímavé čtení, které pobízí k zamyšlení a udivuje svojí technickou precizností v líčení dopadu absence elektřiny na lidskou společnost. Škoda jen uspěchaného a evidentně trošku odfláklého konce, kdyby si dal i tady Neff záležet, zaslouží si Tma plné hodnocení.... celý text
Čtvrtý den až navěky
2008,
Ondřej Neff
Jedna z prvních knih, kterou jsem od Neffa četl, možná dokonce úplně první. Je z ní znát autorův talent, na poli české SF myslím Neff neochvějně vládne dodnes. Jeho povídky v sobě dokážou spojit zábavnost a akční stránku s určitou filozofickou hloubkou (i když samozřejmě dokáže napsat i čtivé kousky bez větších ambicí). Povídky Čtvrtý den až navěky a Tvář (!) člověka (?) patří dodnes k mým nejoblíbenějším SF povídkám vůbec (i v konkurenci světové SF).... celý text
Měsíc mého života
2007,
Ondřej Neff
Opět jedna z prvních knih, kterou jsem od Neffa četl a také se přidala k mým oblíbeným. Celý cyklus románů a povídek z měsíčního habitatu mám moc rád.
Pán modrého meče
2007,
Ondřej Neff
Taky si Pána modrého meče pamatuju ze Sedmičky, velká nostalgie :)
Rock mého života
2006,
Ondřej Neff
V porovnání s konkurencí na poli SF v ČR jde samozřejmě o velmi povedenou knihu. Navíc patří do mého oblíbeného měsíčního cyklu. Přesto mě ale několik věcí na knize mrzelo. Místy působila jako ušitá horkou jehlou, na několik místech se bohužel stalo, že Neff odporuje svému textu napsanému o několik stran dříve (to bohužel svědčí i o nízké úrovni našich nakladatelů, na podobné kiksy by měl nakladatel autora upozornit). A úvod mi přišel až příliš upovídaný a to mám upovídané knihy rád. Přesto pořád dobré čtení.... celý text
