matufran
přečtené 187
Strašák
2021,
Frank Goldammer
Příběh má pomalý rozjezd a obecně není příliš popisný. Autor jde přímo k věci a nezdržuje se popisy. Tohle vidím jako velké mínus. Myslím, že historické kulisy nacistického Německa se dali vyždímat o dost víc. To stejné platí o postavách, v příběhu se nějaké mihnou, ale k srdci čtenáři nepřirostou. I když bych je rád poznal víc. Těch 300 stran se vleče jako sopel, a nějaká zajímavější akce se objeví až na konci knihy. V průběhu čtení jsem vůbec neměl možnost tipovat pachatele, vzhledem k tomu, že autor v textu nezanechával žádná vodítka (nebo byla dobře skrytá). Rozuzlení vrcholí ke konci knihy, kde jsou však nasáčkována všechny možné i nemožné varianty, kdo to mohl být. Preferoval bych spíše variantu, že by tyto možnosti byly rozprostřeny rovnoměrně. Co opravdu bylo do očí, tak zejména v druhé části knihy se objevují nelogičnosti, které jsem se skřípěním zubů přetrpěl. Za všechny můžu jmenovat například akci při bombardování Drážďan nebo když se no name detektiv vydá na velitelství Rudé armády škemrat o vyšetřování případu strašáka. Sumasumárum. Historická detektivka není přiliš popisná, což je její největší mínus. Historické kulisy a popis doby je fajn, ale to k dokonalému krimi nestačí. Vzhledem k tomu, že autor pracuje v oboru malíř, lakyrník, tak přemýšlím zda by u tohoto oboru neměl zůstat.... celý text
Světatvůrci
2021,
Robert Jackson Bennett
Druhý díl série Světatvůrci navazuje na události v první knize, akorát s 3 ročním zpožděním. K městu se řítí obrovské nebezpečí, jehož cílem je přetvořit svět (čtěte zlikvidovat svět), tak jak jej obyvatele Tevanne znali. Více z děje nebudu prozrazovat. Příběh je napsán velmi čtivě a musím pochválit překladatele z Nakladatelství Host, za to že mě nebolely oči ze zjevných překladatelských nesmyslů. Příběh je poměrně přímočarý, stejně jako v prvním díle ho sledujeme z více pohledů, v pokračování se však některé postavy přidali. Autor má zápletku vymyšlenou poměrně dobře, do poslední chvíle si myslíte, že víte jak to bylo, ale Bennett vás malinko vyvede s omylu, s tím, že čtenářova verze je napůl relevantním řešením. I když celá série nepracuje s velkým světem a kdoví jak propracovanou historií jsou Světatvůrci titulem, který by neměl chybět v knihovničce žádného fanouška fantastiky.... celý text
Spát v moři hvězd. Kniha I.
2020,
Christopher Paolini
Nejprve se musím přiznat, že autor mě provází od mých pubertálních let, kdy jsem hltal Odkaz dračích jezdců, nic jiného jsem od něj nečetl, před časem jsem náhodou narazil na info, že napsal sci-fi. Obecně emzáci, kosmický lodě mě nic neříkají, ale řekl jsem si, že tím nic nezkazím. Po příběhové stránce děj sice odsýpá, ale zdá se mi poněkud přímočarý a necítím z vyprávění komplexnost Kiřina světa (myšleno, tak že toto univezrum blíže nepoznávám a jeho zákonitosti jsou mi cizí). V ději jsou jakési náznaky a odkazy, ale prostě svět není tak propracovaný jak bych očekával. V průběhu čtení jsem v některých postavách začal vidět paralely s některými z postav z Odkazů dračích jezdců - je to jenom můj pocit nebo se autor, u některých charakterů vykradl? Chápu, že je pravděpodobně kniha určena pro jiné publikum a já nejsem cílovka, ale i tak jsem to musel zmínit. Dále bych se rád zaobíral překladem - i/y, vynechánou čárku to vem čert, ale proč překládat frázi hear, hear jako slyšte, slyšte (pro neangličtináře fráze znamená přitakáni při přípitku nebo veřejném přednesu), ikdyž je to v příběhu zjevně použito v souvislosti s přípitkem 3x-4x. Fragment má pravděpodobně mizerně placené překladatele či korektory. Když jsem na toto sousloví narazil, vždycky jsem to na chvíli musel vydýchat, a pak jsem mohl pokračovat ve čtení. A to podotýkam, že jsem četl českou verzi - jen mě to sousloví nedávalo smysl, tak jsem si vygooglil originální úryvek. Další překladové perličky v rámci zachování vlastního duševního zdraví jsem nehledal. Obecně mě Spát v moři hvězd - Kniha I. na pokračování nenalákala, ikdyž jsem zjistil že Kniha II. je 3/4 ne-li poloviční. Upřímě nechápu, proč nebyl vydáno jako jedna kniha, případně I. kniha utnuta někde jinde, páč cliffhangerů obsahuje víc a obě knihy mohli být stejně tlusté. Vypadá to, že si zanechám vzpomínky z pubertálních let na Odkaz dračích jezdců a popojedem.... celý text
