matewr84
přečtené 11
O myších a lidech
2004,
John Steinbeck
Je až s podivem, jak autor na těch cca 100 stranách dokázal výborně vykreslit psychologii postav a mistrně do celého děje zapracovat vybraná témata, která se spolu navzájem ovlivňují a předávají nakonec čtenáři nějaký vzkaz, bez toho aniž by to působilo nuceně a našroubovaně. Celkově výborná četba, byť trochu předvídatelná a občas mající jakousi nucenou hybnost (deus ex machina). Ale to se jí dá, vzhledem k jinak bravurnímu zbytku, lehce odpustit.... celý text
Spáleniště: Zkouška
2014,
James Dashner
Dvojka stále ještě čerpá z toho neznáma a tak si dokáže vcelku udržet spád a pozornost čtenáře. Místy je to dost kýčovité, ale jako celek to byla zábavná a napínavá četba.... celý text
Labyrint: Útěk
2014,
James Dashner
Kniha s neuvěřitelným dějovým spádem, plná šokových zvratů. Je to ten typ knihy, kdy na konci každé kapitoly máte nějaký motivátor číst dál, takže jí vlastně neodložíte. Jedná se o jednodušší četbu, žádné složitější obraty atd., díky tomu je to dost dobře čtivé, jen místy trochu plošší, atmosféra mohla být za mě rozhodně hustší. Základní zápletka je děsivá a zajímavá, nelogičnosti jak psali někteří podemnou jsem moc nenašel (většina věcí je nějak vysvětlena, zbytek očekávám v dalších dílech), stejně tak mi přišlo chování komunity jako vcelku reálné (stále to byli děti, byť inteligentní a hierarchie a zvyklosti také hrají velkou roli, asi bychom se nechovali jinak v dané situaci a také by jsme úplně nedůvěřovali tolika změnám v krátkém časovém úseku a stejně tak by nám mohlo mnoho věcí unikat), ale bylo zde hned několik pasáží které byly přinejmenším dost přehnané a místy i nereálné (samotný nákladný projekt a stavbu neřeším, myslím spíš určité popisy některých akčních pasáží). Celkově zábava, která měla však vyšší potenciál. ad Pavelmech, SPOILER: Někdy ke konci knihy je napsáno, že do labyrintu nejdříve dali početnější skupinku chlapců a až poté začali posílat nové chlapce vždy s měsíčním intervalem, takže úplně v pohodě jich tam mohlo být za ty cca 2 roky 60 a pokud vím nebylo tam napsáno, že do labyrintu chodí jen dva roky (alespoň si to nevybavuju), jen že nejstarší placer tam byl něco přes dva roky.... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Jedním slovem skvělé. Moc se mi líbil závěr, který byl docela netradičně pojatý.
Pro tvoje dobro
2018,
Ellen Marie Wiseman
Skvělá kniha, která mě dostala hned od toho hrůzu nahánějícího začátku. Tempo pak sice trochu poleví, ale stále si kniha uchovává vysoký spisovatelský standard, takže je jí zábavné číst po celou dobu. Velmi chválím za ten závěr: SPOILER moc totiž nemusím idylické happyendy u depresivněji laděných knih (přijde mi to vždycky vytržené z celé podstaty a atmosféry knihy, prostě jen aby byli čtenáři spokojení, nebo já nevím proč)... celý text
Noční cirkus
2012,
Erin Morgenstern
Jedna z nejlepších knih co jsem čet. Měla v sobě kouzlo okamžiku, atmosféru... prostě při jejím čtení nejde tolik o děj, o zápletku, ale o ty pocity které ve vás vyvolává. Hodně scén mi zůstane na dlouho v hlavě právě díky těm kouzelným až snovým obratům a jemným nuancím. Je to prostě kniha u které se dá zasnít a pozastavit se a zbytek světa na chvíli neřešit.... celý text
Chlapec, který rozdával sny
2015,
Luca Di Fulvio
Už od začátku si autor nebere servítky a píše prostě tak jak to zrovna cítí a jak to zrovna je. Místy je to docela dost syrové, brutální a kruté, ale celkový kontext tomu nakonec dodává pozitivní nádech, a tak jako celek kniha působí i pohodově a skoro až idylicky. Jak správně napsal čef v té knize se dá toho najít mnoho, autor dobře zachytil dobu ve které se děj odehrává. Jen místy mi přišly dialogy šroubované a nereálné a celkově ta romantická část byla někdy už nahraně s červenou knihovnou, ale tento bod přikládám povaze oné lásky a také stylu autora, který jak jsem napsal výše, prostě psal jak to zrovna cítil, takže to vlastně ani jako negativum moc neberu. ******************************************** následuje SPOILER: co se mi však nelíbilo byl konec knihy, který byl přeidealizovanou slátaninou podle mě. Kdyby kniha skončila tak o deset stran dřív, tak by to bylo mnohem lepší. Vyřízení záporáka mi nevadilo, ale to opětovné shledání mi přišlo jako by autorovi domluvil/a editor/ka aby k té knize ještě dopsal závěr...... celý text
Čtyři roční doby
2003,
Stephen King
4 povídky, z nichž jsem tři přečetl jedním dechem. Každá byla vyprávěna stylem, který slušel danému kontextu doby, postav, okolí a situacím. Nadaný žák je jedno z nejlepších psychologických děl co jsem kdy četl. Na to, že tam nejsou jinak žádné hororové prvky, jedná se vážně o děsivou četbu. Shawshank byl důvod, proč jsem si tuto knihu půjčil, páč se mi film líbil a povídka byla také super, jen trochu jiným stylem. Byla mnohem syrovější a to jí sedlo. Dýchací metoda byla ze všech povídek nejplytší, a nebylo to jen její krátkostí, ale hlavně základním motivem a zápletkou. Ale četla se dobře. To však pro mě neplatilo u povídky Tělo. Tu jsem po pravdě překousal snad na tři pokusy a i když oceňuji atmosféru a kreativní způsob psaní (meta fikce a další), tak prostě mě to moc nebavilo (hlavně ty vložené pasáže). Celkově výborná sbírka povídek, která hlavně něco nabídne fanouškům psychologické tvorby.... celý text