Marekh přečtené 1550

Rudin 1978, Ivan Sergejevič Turgeněv

Panství na ostrově 1978, Maria Edgeworth

Citát z knihy, který mne oslovil: Měl teď poprvé příležitost posoudit, jaké pověsti se těší jeho matka a jeho rodina u jistých vrstev, které udávají tón, o nichž mu toho v dopisech tolik napsala, a do jejichž společnosti – nebo lépe řečeno na jejichž večírky – byla zvána. Viděl, že odpadlickou zbabělostí, s níž zapírala svou vlast, zříkala se jí a pomlouvala ji, si vysloužila jenom zesměšňování a opovržení. Miloval svou matku. Snažil se ze všech sil sám před sebou skrývat její chyby a slabůstky, a nesnášel ty, kteří je vytahovali na světlo a smáli se jim. Když se druhého dne ráno probudil, první věc, na niž si lord Colambre vzpomněl, byl opovržlivý důraz, který včera večer zaslechl ve slovech IRŠTÍ VYSTĚHOVALCI. Pak začal vzpomínat na svou rodnou zem, srovnávat minulost s přítomností, a přemýšlet o svých dalších životních plánech. Lord Colambre působil dojmem bezstarostného mladíka, ale dovedl se nad věcmi vážně zamýšlet. Byl od přírody bystrý, měl jiskru a trošku prudkou povahu. Dětství strávil na zámku svého otce v Irsku, kde všichni, od nejnižšího sluhy až po elegantně oblečeného vazala jeho rodiny hýčkali, lichotili a klaněli se tomuto miláčkovi jejich pána.... celý text

Zelené pahorky africké 1963, Ernest Hemingway

V této knížce jsou především vylíčeny lovecké zážitky z Afriky, které podnikl Ernest Hemingway se svými přáteli. Zúčastnil se lovů na kudu, antilop, nosorožců, buvolů a ptactva. Upřímně se přiznává přede všemi, že má velký strach z hadů (také mám strach z hadů!). Lov je jeho vášní a i když jsou mnohdy nepříznivé podmínky, zejména vysoká teplota nebo dlouhé hledání stopy zvířete, nikdy se nevzdává a v lovu chce pokračovat nadále. Svou ženu nazývá "Naše malá chudinka" a svého přítele oslovuje "Táta". V rozhovorech nalezneme hodně humoru. Autor se v tomto svazku rovněž zamýšlí nad otázkami dobých a špatných spisovatelů (mezi výtečné řadí Marka Twaina, mezi špatné Heinricha Manna). Kniha se mi líbila. Citáty z knihy, které mne oslovily: Země byla stvořená k tomu, aby byla taková, jakou jsme ji našli. My jsme vetřelci, a až budem mrtví, bude třeba i zpustošená, ale bude pořád existovat, a co bude dál, nevíme. Řekl bych, že všechny krajiny světa skončí jako Mongolsko. Vrátím se do Afriky, ale ne abych z ní tyl. S dvěma tužkami a několika stovkami archů toho nejlacinějšího papíru bych to dokázal, jenže já se chci prostě vrátit tam, kde se mi líbí žít, kde doopravdy žiju. Kde můj život neplyne jen tak. Naši předkové odjeli do Ameriky, protože tenkrát byla Amerika to pravé místo.... celý text

Utrpení mladého Werthera 1968, Johann Wolfgang Goethe

Jedná se o dvoudílný román. Je to román v dopisech, který je napsaný ich formou. Wertherova povaha je vznětlivá a vášnivá a líčení jeho duševních stavů bylo velmi přesvědčivé. Knihu jsem si v minulosti půjčil od dědy. Docela mne překvapilo, že děda měl tuto knihu ve své knihovně. Kniha se mi líbila. Myslím si, že by si kniha zasloužila mnohem vyšší hodnocení v Databázi knih. Citát z knihy, který mne oslovil: "Vůbec si nedovedu představit, jak člověk může být tak pošetilý a zastřelit se. Už pouhé pomyšlení na něco takového se mi hnusí. "Že vy lidé," zvolal jsem, "když o něčem hovoříte, musíte hned říci: To je pošetilé, to je moudré, to je dobré, to je zlé! A co to vlastně všechno má znamenat? Vyzkoumáte tím vnitřní pohnutky toho kterého skutku? Dokážete s určitostí dovodit příčiny, proč se stal, proč se stát musil? Kdyby tomu tak bylo, nesypali byste ty své soudy tak tuze lehce z rukávu. Zemřít! Co to znamená? Hleď, mluvíme-li o smrti, sníme.... celý text

Strakonický dudák aneb Hody divých žen / Naši furianti / Maryša 1983, Josef Kajetán Tyl

V této knize se nachází 3 dramata. Určitě tento soubor dramat ocení studenti, kteří mají tato dramata pohromadě. Myslím si, že alespoň jedno z těchto dramat si musí zvolit do povinné četby. V této knize se nachází tato dramata: STRAKONICKÝ DUDÁK ANEB HODY DIVÝCH ŽEN - hra o českém charakteru, v níž se řeší konflikt lásky a peněz, domova a ciziny. Postava dudáka Švandy se stala součástí našeho kulturního dědictví. Toto drama se mi hodně líbilo. Na střední škole jsem knihu nečetl, ačkoliv jsem toto drama měl přečíst do povinné četby. Vynahradil jsem si to v dospělosti. Drama hodnotím na 100 %. NAŠI FURIANTI - veselohra ze života jihočeské vesnice. Premiéra hry narazila na odpor kritiky i diváků (vůbec se tomu nedivím), ačkoliv Stroupežnickému získala později úspěch. Zápletka hry spočívá ve sporu mezi vysloužilým vojákem a krejčím, kdo bude v obci obsazen do místa ponocného. Bohužel toto drama mne absolutně nebavilo a upřímně řečeno jsem se musel nutit do čtení. Bylo to pro mě nudné, bez šťávy, bohužel. Toto drama hodnotím na 40 %. MARYŠA - tragické drama. Je to hra o nerovném manželství, o protikladu bohatství a citu. Jsou zachovány principy klasického dramatu (expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa), má prudký dějový spád a výraznou charakteristiku jednotlivých postav. Vzpomínám si, že jsme se na toto drama dívali na videu v hodině literatury na střední škole. Drama se mi líbilo, hodnotím ho na 100 %.... celý text

Svět dobrodružství 1978, Blaise Cendrars

Jedná se o knihu povídek - uzavřené příběhy, vybrané z různých jeho knih, a všechny mají přímý vztah k autorově osobě. Citát z povídky TYGR: Když se člověk plíží za noci pralesním podrostem, ze všeho nejvíc ho znepokojuje vlastní představivost. Ne že bych se bál hada, na něhož bych mohl bezděčně šlápnout a který se zkroutí a kousne vás do kotníku nebo do lýtka; měl jsem kožené kamaše; ale pomýšlel jsem na zvláštní, ale možné setkání s velikým mravenečníkem, vztyčeným na zadních, který na vás čeká s rozevřenou náručí.... celý text

Zajíček 1978, Miroslav Kapek

Citát z knihy, který mne oslovil: „No řekněte, není to nádhera? Všude kolem rozkvetlé broskvoně. Zdá se mi, že kvetou i ve mně.“ Růženka se osmělí a přistoupí k němu. Uchopí ho pod paží a zlehka se k němu přimkne. V rudnoucím Zajíčkovi se rozehrají všechny cévy a žilky. Má dojem, jako by v něm všechno brnkalo. „Neslyšíte nic?“ ptá se hloupě. Růženka udiveně vzhlédne. „Co bych měla slyšet?“ „Brnkání.“ „Ne, spíš brnění. Cítím, jak se chvějete. A přechází to i na mne. Ani ona není ve hrách lásky zběhlá, a tak se trochu zastydí. „Co se vám víc líbí? Hory, nebo to kvetoucí údolí?“ „Broskve, nejvíc ty broskve!“ zadrmolí nesrozumitelně Zajíček, snažící se zahnat hříšné myšlenky, neboť nechtěně pohlédne do dívčina záňadří. „Jsem rád, že se vám tu líbí,“ dodá a marně se pokouší zavřít oční víčka.... celý text

Smíšené zboží 1977, Ignát Herrmann

Citát z povídky Tomáš Chroust: Ve mžiku jsem se rozpomenul, kterak nejednou, ba velmi často za hovoru pronesl: „Víte, nač bych se rád podíval? Na svůj funus. Mnoho funusů jsem viděl, na mnoha jsem byl, zkapalo mi juž kamarádů na tucty. To není žádný kumšt. Ale vidět vlastní funus! Prý se o tom lidem taky zdává. Ale já jsem jakživ neměl takový sen. Jen jsem četl o jednom králi – nebo to byl papež? -, že si dal zaživa funus vystrojit, aby viděl, jak ho poddaní budou oplakávat. No, král nebo papež si může takový plezír dovolit. Zejtra zas vstane z mrtvých. Ale našinec už z jámy nevyleze.“... celý text

Život po životě / Úvahy o životě po životě / Světlo po životě 1991, Raymond A. Moody

Tuto knihu doporučuji všem, kteří věří, že existuje "něco po smrti", věří v duchovno, čtenář nemusí být nutně věřící. Kniha pochopitelně nebude pro ty čtenáře, kteří jsou nevěřící. V knize se dočteme příběhy lidí, kteří prožili klinickou smrt, autor předkládá různé výzkumy v této oblasti. Hodně lidí, kteří prošli klinickou smrtí, si začali posléze více vážit svého života a provedli v něm radikální změny. V knize nalezneme něco málo z filosofie. Zajímavé byly výpovědi lidí, kteří se rozhodli spáchat sebevraždu. Určitě mne tato kniha nutila se zamyslet nad životem a smrtí. Někdo věří, že když člověk zemře, je konečná, jiní lidé zase jsou toho názoru, že smrtí nic nekončí, naopak začíná a my se přesuneme do jiného života, do jiné dimenze bytí, kde už nebudou existovat žádné bolesti a my se více propojíme přes duchovno.... celý text

Stratfordská romance 1979, Rosemary Anne Sisson

Citát z knihy, který mne oslovil: V této letní době, kdy na lučinách ležel opar horka a teplý vzduch byl prosycený sladkostí, působilo kouzlo léta nejmocněji. „Bude mi zatěžko z toho všeho odejít,“ řekl William, „až se budu vypravovat do Londýna.“ Anne za ním ztuhla a sepnula ruce, jako by zčistajasna zahlédla nebezpečného nepřítele. Hlas se jí rozechvěl a nebyla schopna se ovládnout, když se ptala: „Do Londýna?“ „Přece nezůstanu až nadosmrti ve Stratfordu,“ odpověděl William, jako by to byla samozřejmost. „Proč ne?“ nechápala Anne. „Jiní tu zůstávají.“ William na ni dlouho zkoumavě hleděl. Pak konečně řekl: „Já nejsem jako jiní, Anne.“... celý text

Tajemství proutěného košíku 1982, Markéta Zinnerová

Knihu jsem četl v dospělém věku. Jedna kamarádka mi řekla, že tuto knihu milovala ve svém dětství. Možná na její popud jsem se rozhodl knihu přečíst. Jelikož už uběhlo hodně let, kdy jsem knihu četl, tak už si příliš mnoho věcí nevybavuji. S hrdiny této knihy jsme se mohli také setkat ve stejnojmenném televizním seriálu. Hlavními postavami jsou Klára, Vojtíšek, Vláďa a Tonda. Jednotliví dětští hrdinové procházejí mnohdy i nelehkými, spletitými situacemi, které s sebou přináší život dospělých. Příběh se odehrává ve dvou rovinách – bezstarostné dětské hry, zápletky ze školy, přátelství a nepřátelství dětí z Janovic a Loukova, naproti tomu komplikované problémy mezilidských vztahů. Autorka Markéta Zinnerová nenechává příběh vyznít pesimisticky, ale ukazuje, že i obtížné životní situace mají svá řešení. Součástí knížky jsou také fotografie z televizního seriálu.... celý text

Můj život s Elvisem 1992, Priscilla Beaulieu Presley

Pamatuji si, že jsem tuto knihu koupil rodičům, když jsem byl na táboře. Bylo to v roce 1992. Nejprve knihu přečetla mamka, nemohla se od ní odtrhnout, potom táta a nakonec já v pozdějším věku. Elvise Presleyho mám rád jako zpěváka. Jeho život byl velmi pestrý, pořádal hodně večírků, aby vydržel nápor koncertů (měl jich velmi mnoho), bral drogy. Na počátku 90. let jsem viděl dokument, ve kterém se spekulovalo o tom, jestli Elvis Presley skutečně zemřel, jak bylo prezentováno.. Líbil se mi také koncert z Hawaje, který vysílala televize a který byl přenášen do celého světa a vidělo jej kolem 1,5 miliardy diváků. Koupili jsme si také kazetu VHS, na který je tento koncert zaznamenán. Byl to výborný koncert. Knihu MŮJ ŽIVOT S ELVISEM doporučuji pro čtenáře, kteří mají rádi tohoto zpěváka, jeho písně, a kteří se chtějí dozvědět více informací z jeho soukromí.... celý text

Přátelé Zeleného údolí 1987, Jaroslav Müller

Knihu jsem četl v minulosti v dospělém věku. :) Pavel Koutný a jeho veliký kamarád lesník Horyna, zeměměřič Sklíčko a jeho nepostradatelným fotoaparátem na krku, jeho figurantka Eva, líhňař Juřina, oborník Pešek a jeho bílí jeleni, pan učitel Topol, tatínek Koutný, chlapy od rybníků - to jsou některé z postav, které vystupují v této knize. Hlavní hrdinové zažijí spoustu dobrodružství..... celý text

Lotta ve Výmaru 1982, Thomas Mann

Citáty z knihy, které mne oslovily: Klid a pořádek jsou blahodárné, ať je udržuje kdokoli. Lidé jsou bytosti pokorné a mají potřebu, aby žili ve vnitřním souladu s poměry a událostmi, ve shodě s mocí. Růst, růst. Dokud člověk roste a rozprostírá korunu, je mladý...... celý text

Novely a povídky 1979, Thomas Mann

Citát z povídky Smrt v Benátkách: Není nic podivnějšího a choulostivějšího, než je vztah lidí, kteří se znají pouze očima, kteří se denně, ba každou hodinu potkávají, pozorují, a přitom musí, aby vyhověli mravu nebo vlastnímu vrtochu, udržovat bez pozdravu a mlčky zdání, že jsou so lhostejní a cizí. Vzniká mezi nimi neklid a předrážděná zvědavost, hysterie neukojené, nepřirozeně potlačované touhy poznat se a promluvit spolu, a zejména i jakási napjatá úcta. Člověk totiž člověka miluje a ctí tak dlouho, dokud ho nemůže posoudit, a touha je výplodem nedostatečného poznání. Slovo může smyslovou krásu jen velebit, nikoliv vyjádřit.... celý text

Mahulena, krásná panna 1982, Jaroslav Seifert

Kniha se mi líbila. Kniha má nezvykle velký formát s krásnými ilustracemi.

Buddenbrookovi 1980, Thomas Mann

Citát z knihy, který mne zaujal: Co je úspěch? Jakási tajná, nedefinovatelná síla, obezřetnost, pohotovost... vědomí, že vykonáváme na pohyby života kolem nás tlak prostě jen tím, že tu jsme... Víra, že život se poddává v náš prospěch. Štěstí a úspěch je v nás. Musíme je držet: pevně, důkladně. Jakmile v tomhle bodu něco začne povolovat, popouštět, umdlévat, všechno kolem nás se ihned osvobodí, vzpouzí, rebeluje, uniká našemu vlivu... Jedno se pak přidává k druhému, porážka jde za porážkou, a člověk je vyřízen. Poslední dny jsem si několikrát vzpomněl na jedno turecké přísloví, které jsem četl: "Když je dům hotov, přijde smrt." Ni, nemusí to být hned rovnou smrt, ale pokles, sestup... začátek konce...... celý text

Polský dvořan 1977, Łukasz Górnicki

Kniha byla náročnější na četbu. Citát z knihy, který mne oslovil: Tu pravil pan Derśniak: „Zajisté, je nutno si dobře rozmyslit, s kým uzavřeme přátelství tak hluboké, a chodit v těchto poutech ne proto, že v tom spočívá dobrá nebo špatná pověst o člověku, ale i proto, že za našich časů je dobrý přítel opravdová vzácnost. Neboť jak vymřeli Pyladés-Orestés, Théseus-Peiristhoos, Scipio-Laelius, tak po těchto třech dvojicích není slyšet na světě o dvojici jim podobné. A naopak, nevím, jakou nešťastnou náhodou se zhusta stává, že dva, kteří velmi dlouho spolu žili v upřímné a nerozlučné lásce, nakonec jeden druhého pro malichernou příčinou znevážili. Nuže, potom jeden to klade za vinu druhému a pravděpodobně oba dva jsou v této věci vinni. Tak jsem se i já nejednou zmýlil v příteli, kterého jsem měl příliš rád a o němž jsem se domníval totéž. Často mi připadá, že by bylo lepší nedůvěřovat nikomu na světě, aby člověk, jenž před přítelem, i když velmi milým, otevřel své srdce, mysl a všechna svá tajemství, nebyl jím překvapen jako jeřábi od myslivce sítí. Neboť v lidském srdci je skryto tolik falší, že nemůže být takový rozum, který by je všechny postřehl. Domnívám se, že není špatné získat si důvěru a mít rád jednoho více než druhého podle jeho vlastností nebo obětavosti, ale nechci nikomu radit, aby tak naprosto věřil tomuto přátelství, aby se pak na přátelství nenachytal jako ryba na návnadu.“... celý text

Pohorská vesnice / V zámku a podzámčí 1984, Božena Němcová

Tuto knihu jsem přečetl před mnoha lety. V povídce V ZÁMKU A PODZÁMČÍ se na jedné straně seznamujeme s přepychovým životem zámecké rodiny, kdy paní Skočdopolová poskytuje svému psíku Jolimu ty nejvybranější pochoutky, na druhé straně se seznamujeme s chudobou v podzámčí, kde malé děti umírají hladem..... celý text

Divá Bára a jiné prózy (4 povídky) 1983, Božena Němcová

Knihu jsem četl v minulosti a při procházení Databáze knih jsem zjistil, že mám zaznamenáno velmi málo knih, které jsem přečetl od Boženy Němcové. Komentář ke knize jsem napsal v minulosti, ale zapomněl jsem zaškrtnout položku PŘEČTENO, takže v důsledku toho se kniha nezobrazila v přečtených knihách. Povídku DIVÁ BÁRA jsem četl na střední škole jako povinnou četbu. Ostatní povídky si už příliš nevybavuji. Každopádně bych si chtěl časem přečíst další knihy od této autorky, případně znovu přečíst Babičku nebo knihy, které jsem četl v minulosti. Citát z povídky Divá Bára: Zkrátka, Bára neznala strach a bázeň; ani když hrom bil a bouřce nad údolím vztek svůj vylévala, nechvěla se Bára. Ba naopak, když vesničané okna i dvéře zavírali, hromniční více rozsvěceli strachem třesoucí se modlili, by se na ně Pánbůh nehněval, tu Bára nejraději stála na záspi, by lépe dívat se mohla na obzor, před okem rozprostřený. Jakub mnohdy jí říkal: "Já nevím, děvče, jakou to radost máš, dívat se do nebe, když se Pánbůh hněvá" - "Právě takovou, jakou mám, když se směje," odpověděla. Z dopisu, který Božena Němcová napsala svému synu Karlovi: "... s člověkem tupým, hloupým, zlomyslným, s tím nic nemít. - S hloupostí se nepouští ani pánbůh do boje, těm se vyhni vždy, dokonce jestli se s hloupostí i zloba spolčí, to jsou nejhorší potvory člověcké."... celý text