Malarkey přečtené 807

Přiznání iluminátů 2 - Čas dubových holí 2022, Jan Pohunek

Ano, dle předpokladů. Přiznání Iluminátů volume 2. Takže stejné, jako předchozí knihy. Pokaždé, když se k Přiznání Iluminátům dostanu, fascinuje mě, jaký rozhled autor má. Má ho tak obšírný, že některá příznání jsou psány s takovým high level vtipem, že pochopit to chce mnohdy autorův mozek, důvtip a hodiny strávené čerpáním dat na wikipedii. Nicméně dokážu se spokojit i s tím málem, co mám v hlavě já, takže jsem se bavil i tak. Kam na některé nápady autor chodí, to mi i přesto mozek nebere. Originální, nápadité, ale určitě ne pro každého.... celý text

Elektrickej strom 2023, Jarmila Kašparová

Na nejnovější knihu ze Strak jsem se hodně těšil. Obálka je asi nejhezčí a nejoriginálnější za poslední léta a zpracování knihy je tradičně také fantastické. Jakmile jsem se začetl, okamžitě jsem ale zjistil, že zde si autorka pohrála se satirou více, než mimořádně. Odkazů na rock je tu požehnaně a i když ho sám poslouchám, mnohdy jsem se dost v nápadech ztrácel. Příběh to ale nicméně v mnoha ohledech usnadnil. Vypráví totiž dvě dějové linky - jedna o vzniku rockové kapely někde tam ve vesmíru na planetě ne nepodobné Zemi a druhá pak příběh kluka, který zjistí, že je klonem jiného slavného rockového zpěváka, a který žije pro změnu zase na jiné planetě. Čtení bylo hodně odpočinkové a průběh obou příběhů vlastně poměrně tradiční. Tedy v případě, pokud znáte příběhy různých kapel a víte, kde a při jakých příležitostech bývají největší kameny úrazu těsně před jejím zánikem. Ono je to totiž pořád o lidech, takže pořád dokola vesměs o tom samém. Zde se to ale četlo samo a ty dvě nezvyklé planety tomu dodali punc nevšednosti. Jednoznačně odpočinková záležitost.... celý text

Černá křídla Cthulhu 5 2020, * antologie

Dlouho mě lákala tato série s odkazem na Lovecrafta, až jsem se dostal k pátému dílu, který jsem se rázem jal nastudovat. Lovecraftovo dílo mám nakoukané víc v popkultuře, než načtené, nicméně nakoukané ho mám řádně, takže jsem se v některých povídkách vysloveně bavil. I když, pravda, je to povídková sbírka, takže i zde to umí být jako na houpačce. Těch zajímavých povídek je tu ale i tak celá řada. Mezi ty nejlepší tak určitě řadím - Noční chodec s krásným odkazem na Lovecrafta. Utváření faktálů jejíž vznik musel autora stát obrovské množství informačních sil, klobouk dolů. Semeno bohů, ze které je ta atmosféra neznámého přímo hmatatelná.... celý text

Tanec papírových draků 2022, Petr Brožovský

Nekompromisní akční jednohubka, která když jsem jí četl, tak jak kdybych slyšel i samotného autora někde na přednášce. Petr Brožovský mluví a mluví hodně. Proto i tato kniha je v mnoha ohledech dost kecací a obcházecí, než dojde na pořádnej příběh. Na ten nakonec ve výsledku ani nedojde, ale ono je to vlastně tak nějak jedno, tohle je totiž akční brak jak vyšitej a tak se na něj musí také nahlížet. V mnohých ohledech jsem se bavil nad hláškami, které autor zvládne vypotit. Naopak jsem občas měl co dělat z té vaty, které do knihy dokázal také narvat. Jako odpočinková záležitost je to přesto naprosto adekvátní, jen mám pocit, že toho akčního braku na české scéně začíná být nějak přehršel, nebo?... celý text

Nebo je obojím? 2022, Mark Waid

Je třeba přijmout fakt, že tento Hulk není klasický sympaťák s tváří Marka Ruffalla ale nemrtvá zrůda, která trhá vnitřnosti a sežere každého, o koho se otře. Pak už to docela jde. I když i tak jsem s tím příběhem vlastně měl docela problém. Mnohdy mi totiž jednotlivé obrazy připadaly hodně statické, jedna strana třeba klade důraz na jednu emoci v jednom obličeji. Většinou v Hulkovi, jehož tvář se zde taktéž mnohdy dost opakuje. Určitě je to ale zajímavý posun postavy Hulka někam jinam, než na co jsem zvyklý. Jen nemám komiksy z Marvelu tak namáklé, abych posoudil, zdali ty alternativní světy alternativních postav mají smysl nebo ne. Až to ve větším jednou otevřou ve filmech, tak si myslím, že divák se v tom filmovém Marvel světě totálně ztratí. Už teď to začíná být těžce na hraně.... celý text

Hon na lovce 2014, George R. R. Martin

Nevím, jestli je dobrý nápad se nad jedním námětem zamýšlet třicet let a ještě ho k tomu stejně dlouhou dobu v rámci tří spisovatelů dávat dohromady a doufat v úspěch. Hon na lovce nicméně za pokus o přečtení a zhodnocení této úvahy jednoznačně stojí. Celý ten příběh této knihy totiž stojí a padá na nosné myšlence samostatného světa, kde se autoři hodně vyřádili a svědčí to o velké představivosti samotných spisovatelů. Gardner Dozois ten svět vymyslel a jeho přátelé Martin a Abraham do toho přidali řadu dalších nápadů, které ucelili v jedno - v knihu, která obsahem předčila emoce, které by měla vyvolávat. Hlavní postava je totiž totální nesympatik, bez kterého byste se klidně obešli. A s ním má problém i samotný příběh, který je těžce chladný a pro čtenáře hodně nepřístupný. Kdo ale čte sci-fi nebo fantasy pro jeho představivost, tak zde si i tak smlsne. Tedy když hodí za hlavu fakt, že se musí obejít bez hlavního hrdiny.... celý text

Planeta mezi dvěma slunci 2002, Robert Fabian

Po Valkýrách jsem zhodnotil, že už nebudu říkat, že je Robert Fabian sázka na jistotu. Na Planetu mezi dvěma slunci jsem tudíž šel s rozvahou, doufajíc, že tato kniha nezklame. A opravdu. Nezklamala. A naopak je to zatím asi to nejlepší, co jsem od autora četl. Výborný příběh skupinky vězňů, kteří ztroskotají na neznámé planetě daleko od čehokoliv. Neznajíc prostředí, poznávajíc sami sebe. Ten námět už je jak z říše fantazie. Neskutečně čtivá záležitost. Do toho tu autor dobře pracuje s mimozemskou civilizací, ale i s psychologií jednotlivých přeživších. Celé se to pak odehrává v rámci jednotlivých kapitol, kde každá označuje jeden přeživší den. No jak říkám, fantazie. Výborným nápadem mi to připomnělo autorovu povídkovou novelu Most, která se před nedávnem objevila v povídkovém sborníku Praga Mater Urbium.... celý text

Čtvrtá děvka 2023, EV Knight

Další z přeložených knih z nakladatelství Golden Dog je Čtvrtá děvka, která láká nejen názvem, ale i poměrně extravagantní obálkou, které si chtě nechtě musíte v knihkupectví všimnout. Jak je ale na tom samotný příběh? No, je to docela nářez. Jedním slovem. Taková hulvátsky agresivní middle adult hororová prasárna s příměřenou dávkou hnusu a vulgarity. Určitě je to ale kniha, která má poměrně přímočarý děj a čtivost, která se jí nedá upřít. Popravdě mi hodně připomínala českou Daemonicu od Martiny D. Antonína. Minimálně tím peklem a ďábly jako takovými. Jinak je to ale jednoznačně kousek, který čtenáře nestihne udivovat, a kde každou další stránkou nebudete ani tušit, co Vás bude čekat. Zajímavý kousek.... celý text

Zničení 2022, Anthony Reynolds

Předem uvádím, že Lolko jsem nikdy nehrál. Vím o co jde, viděl jsem pár her, zažil jsem kamaráda ho hrát, dost vášnivě mi o něm vyprávěl, ale na rovinu říkám, že když by nebylo časopisu Pevnosti, k této knize bych se pravděpodobně vůbec nedostal. Pravda ale, že bych možná přišel o milé překvapení, kterého se mě nakonec dostalo. Ze začátku jsem se musel v příběhu trošku zorientovat, splynout s tím prostředím té počítačové hry. Díky autorovi to ale šlo poměrně snadno, protože příběh tu nastolil poměrně jednoznačný. Je ale znát, že to vychází z herního světa a tak neočekávejte žádné high fantasy na vysoké úrovni. Čtivé to ale je a ztráta času to také nebyla.... celý text

Nový měsíc na vodě 2023, Mort Castle

Prokládám romány povídkovými sbírkami a na tuto sbírku povídek Morta Castla, musím říct, jsem se po jeho románu Zabijáci, dost těšil. Nakonec radost v průběhu pročítání jedné povídky za druhou dost sklapla. V knize je těch jednotlivých příběhů nebo i různých úvah a statí k mému překvapení poměrně dost. Jedná se totiž o sbírku nejen samostatných povídek, ale i různých úvah, které jsou mnohdy třeba jen na dvě stránky a musím říct, že jejich souvislost mi po jejím přečtení uniká. V podstatě nebyl příběh u něj bych se v klidu začetl a řekl bych, že to je vysloveně dobrý kousek. Mort Castle má svůj styl psaní, jistou čtivost se mu upřít úplně nedá. Píše ale to, co ho napadne, jak ho napadne, asi na to během psaní ani nepřemýšlí a tak to taky dopadá. Popravdě mě překvapuje, že s touto knihou sklidil v Americe takové ovace. Mně naopak přijde, že se jedná o zatím nejslabší přeložený kus z Golden Dogu.... celý text

Přístav u řeky Styx 2015, Pavel Fritz

Od Pavla Fritze jsem z Letky 307 přeskočil rovnou na Přístav u řeky Styx. Byl jsem tak nadšen, že jsem chtěl další dávku hard sci-fi a zde se mi jí dostalo měrou jednoznačně vrchovatou. Tento příběh už je na rozdíl od deníkové Letky klasickým románem. Příběhem, který využívá znalosti autora, který je povoláním biolog. Občas se tedy stává, že tu je řada odborností, přes které je třeba se kousnout. Nicméně když to ale zaobalím, jedná se o super sci-fi příběh, který mi v mnohých ohledech, a vlastně ani nevím proč, připomínal Kouly od Michaela Crichtona. Vesmír je tu popsán hodně detailně, mnohdy i technicky. Mimozemská civilizace tu je tak zajímavá, že je hodná i zamyšlení. Celkově bych byl rád, kdybych se okamžitě mohl pustit do autorovy další knihy, protože takto komplexní sci-fi jsem tu od našich autorů zatím četl akorát tak od Roberta Fabiána. Výborný kousek!... celý text

Psí vojáci 2020, Adrian Tchaikovsky (p)

S Adrianem Tchaikovskym postupně pokouším osud a už podruhé mě ubezpečil o tom, že jeho knižní náměty stojí za přečtení. Po Ocelové šlechtě jsem si tak užil i Psí vojáky. Ti otevírají hodně zajímavé téma nadnárodní organizace, která vyrábí nelidské stroje, takzvané bioformy, kteří budou ve válce, pokud budou na Vaší straně, rozsévat smrt. A ještě Vám za to uctivě poděkují. Tyto upravené formy života totiž vychází ze zvířat a jsou vcelku nehumánně upravovány. Autor zde vypráví příběh Rexe, který vychází ze psa. Máte možnost se dostat do jeho myšlenek, do vývoje jeho osobnosti, která se s každou další stránkou lepší nejen v popisu prostředí, ale i rozhodováním a myšlením, které je ze začátku absolutně oddané tvůrcovi, aby postupem času zjistil, proč vůbec vznikl a rozhodl se jednat na vlastní triko. Super čtení, ze začátku trošku akční béčko, postupem času má ale kniha velký humánní přesah, který si pokládá řadu otázek. Mimo jiné i tu, jak moc je v pořádku, když se dnes klonují zvířata, mění jejich DNA a co se může v budoucnu stát, kdyby by to došlo až do extrému.... celý text

Letka 307 2012, Pavel Fritz

Jestli má nějak vypadat deník mezigalaktického stíhače během mezihvězdné války, tak pak by to mělo být nějak, jako v této knize, protože tady je to ztvárněné naprosto precizně. Pavel Fritz si na svojí prvotinu vychystal jednoduchý námět duchem, ale neskutečně čtivý svým obsahem. Vypráví tu příběh hlavního hrdiny od jeho rozhodnutí stát se hrdinou, až po série akčních scén, kdy ve vesmíru bojuje o holé přežití. Napsáno je to chytlavě, mnohdy i docela technicky vybroušeně určitě se nezapře, že autor je výzkumník a biolog. Po psychologické stránce to také nemá chybu a závěr, ten byl pro mě osobně výslovnou třešničkou na dortu. Kdyby bylo pokračování, vůbec bych se nezlobil, ale i takto se mi to finále vysloveně líbí. Letka 307 je tak pro mě jedna z nejlepších military sci-fi, která tu u nás vznikla. Spolu s Robertem Fabianem se Pavel Fritz pro mě okamžitě stal spisovatelem, od kterého si moc rád přečtu všechno, co napíše.... celý text

Valkýry 2018, Robert Fabian

Po dlouhé době jsem měl chuť na něco od Roberta Fabiana a když už jsem měl ty Valkýry, tak proč si nezkusit přečíst něco, co tu nemá tak pozitivní hodnocení, abych zjistil, kde je zakopané jádro pudla. Nakonec to tak jednoduché čtení věru nebylo. Valkýry totiž obsahují dvě samostatné novely, které se odehrávají před apokalypsou a po apokalypse. Nicméně u ani jedné to nic nemění na skutečnosti, že jsou dost depresivní a bez vidiny naděje. To je podle mě asi největší kámen úrazu této knihy. O to víc, že dvě tyto novely se sešly v jedné knize, na kterou je té temnoty pohromadě více než dost. Možná i proto ten obal. Těžko hodnotit, který z příběhů mě bavil víc. Nemůžu ani jednomu upřít skutečnost, že je to napsáno tradičně Fabiánovsky, takže čtivě. Jenže když bych se měl rozhodnout, tak slabší by byla hned ta první Den skoro jako každý jiný. Tam se totiž plácáte od ničeho k ničemu a nakonec to tak i dopadne. To ta druhá s názvem Černé slunce má alespoň nějaký konstantní děj, který náladu sice nezvedne, ale alespoň víte, kam to všechno spěje.... celý text

Ostravský páter 2023, Marek Skřipský

Na pokračování Ostravských mystérií jsem se vysloveně těšil. Musel jsem si počkat, ale výsledek stál za to. Pokračuje se totiž tam, kde se skončilo a to je zároveň to nejlepší, co autor mohl udělat. Jen s jedním rozdílem a to tím, že tu do hlavní role vměstnal akorát Josefa Bronského kněze a tajného agenta Opusu Dei a z hlavních postav předchozí knihy neudělal mnohdy ani vedlejší. Prostě to celé nalepil na Josefa a ve všech těch příbězích ho nechal dost intenzivně vykoupat. Nakonec to ale nevadí, protože kniha dál pokračuje s jednotlivými příběhy, které se odehrávají ve 30. letech, a které je vysloveně radost číst. Detail na historii, na atmosféru doby, s odkazy na existující místa, podniky, prostředí. To všechno dokazuje, jakou práci autorovi tato kniha musela dát a i když je to vlastně poměrně oddechové čtení, já jsem si ho neskutečně užil.... celý text

Prázdnota 2023, Michaela Merglová

K Míše Merglové jsem se dostal přes trilogii Píseň oceli a tak mě dost zaujala její další kniha, o které jsem na první dobrou vůbec nevěděl, co si mám myslet. A bylo to dobře, protože mě překvapila decentním kyberpunkem, který neklade důraz na technologie, jako spíš na prostředí a vztahy mezi lidmi v Metropoli zvané Evropa. Hlavní postava Rebeka mi okamžitě sedla a její družné hovory s Cilkou mi připomněly, jak dobře Míša umí dialogy. To je totiž vysloveně radost číst. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že jsem se trošku ztrácel v tom prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Nedokázal jsem si ho k ničemu přiřadit, dokud jsem neuznal, že je naprosto jedinečný a tak ho prostě začal i brát. Prostě jako takový náhled na budoucnost mladé autorky, která do něj vměstnala téma, co by mohlo rezonovat klidně i současnou společností, ale s logickým budoucím přesahem. No a ve výsledku musím říct, že se mi to líbilo. Prázdnota je zajímavá, nápaditá a naprosto odlišná od toho, co jsem od autorky znal. Což mě vlastně překvapilo ještě o to víc.... celý text

Hvězdy, můj osud 2011, Alfred Bester

V rámci sebevzdělávání v rámci stařičkých sci-fi jsem si střihnul další z legendárních románů Hvězdy, můj osud. I když, legendární, jak se to vezme. Já jsem po přečtení tak nadšený nebyl. Musím říct, že mi chvíli trvalo, než jsem se do příběhu dostal, což, pravda, podobné jsem měl i s Nadací. U hlavní postavy knihy - Gullyho Foyla - můžeme polemizovat, zdali je hrdina nebo ne. Minimálně je to hlavní postava, která se hned od první stránky vyvíjí, byť jeho životní záměr je zřejmý mstít se a nejsem si jist, že by jeho jednání komukoliv sedlo. Zajímavé ale je, jak se tu jeho postava vyvíjí a postupem času ho začínáte i chápat a nechci říct, že mu fandit, ale minimálně jeho jednání i trošku ospravedlňovat. Příběh má hodně zajímavých momentů, u kterých dokážu pochopit, že ve své době musely zaujmout. Autor do románu vepsal mnoho myšlenek v rámci vzdálené budoucnosti, telepatie, chování jedince, cestování v čase a dalších bodů, že v jedné knize toho na svojí dobu muselo být mnoho nového. Zároveň je ale děj dost komplikovaný, náročný na čtení a ani dnešnímu čtenářovi nedá nic zadarmo. Hodnotím nakonec třemi hvězdami ne proto, že bych hodnotil román z 50. let, ale proto, že dnes už jsem na podobná témata četl zajímavější tituly. Za zájem ale určitě tato kniha stojí. Přeci jen má v sobě řadu prvenství, které by neměly být ignorovány.... celý text

Rezistence 2016, Veronica Roth

Do pokračování této série jsem šel okamžitě, moc neváhal. Když tu knihu mám doma, tak proč ne, že? Kór, když první díl skončil tak, že Vás hned láká na čtení druhého. Druhý díl mě ale trošku zklamal. Jsou tu momenty, které se vlečou. Děj se nikam neodvíjí, vlastně se toho nic moc neděje. A tyto momenty jsou poměrně dlouhé a neberou konce. Navíc je z toho pořád cítit to young adult, takže je tu stále kladen důraz na city, který je mnohdy až přes čáru. Bylo zajímavé nicméně sledovat, jak se tento dystopický román odvíjí a docela jsem zvědavej, jak rozdílný bude ve filmovém provedení. Na třetí díl si nicméně dám nějaký čas odstup.... celý text

Zvláštní operace Z 2022, Gavin Grant Smith

Poslední dobou se dostávám ke knihám nakladatelství Planeta9 a musím říct, že jsem se zatím od nich nesetkal s knihou, která by nebyla pěkná zvenku, ale i zevnitř. Zvláštní operace Z jsou toho dalším důkazem. Hned od obálky je totiž patrné, co dostanu. A to jsem také dostal. Měrou vrchovatou. Tady se totiž čtenář poměrně záhy vpraví do naprosto ryzího akčního béčka, kde prim hrají na jedné straně armádní pěchoty a na straně druhé zombíci. Ti se tu ale chovají mnohdy inteligentně, až civilizovaně. A tak do celé té mytologie přináší poměrně vkusné oživení. Celé čtení je to ale jeden velký nářez. Akce, která nebere konce, sem tam i dobré hlášky. V rámci děje klasické postupy, i když mnohdy ne úplně logické, které ale ke konci dost překvapují a vůbec bych se nedivil, kdyby jednou došlo k nějakému pokračování.... celý text

Stříbrná laň z Visby 2018, Andrzej Pilipiuk

Přiznám se, že jsem se trošku bál, jak se bude druhý díl této série odvíjet. Druhý díl ze sérií většinou určí, zdali si kvalita příběhu udrží svůj kvalt a nebo půjde směrem, který čtenáře úplně nenadchne. Andrzej Pilipiuk ale vše zvládl se ctí a i druhý díl rozjel v naprosto epickým pozdně středověkým rozměru. Děj se odvíjí dál, šmodrchá, komplikuje, hlavní postavy se nám rozdělují, Lasice stále plní rozkazy a rozčiluje svojí neznalostí lidské rasy všechny, kteří s ní promluví. Jakákoliv filozofická diskuze tu ale je naprosto na místě a opět jsem se dostával do fáze, že jsem potřeboval číst dál a dál. Excelentní práce! Popravdě mě hodně mrzí, že další díly série nejsou přeložené. Tato série by si to podle mě jednoznačně zasloužila. Určitě je zajímavější, než kdejaké jiné série, které se tu dočkají dokončení. Třeba jednou?... celý text