Jaryad
přečtené 47
Jak běhat
2017,
Paula Radcliff
Možná se budu ještě několikrát opakovat v budoucnosti, ale u literatury faktu mám ráda jednu věc. Opakované vracení se k titulu, který se stává pro vás kuchařkou. Bývá to můj rituál, a proto k těmto knihám vedu jakousi úctu a jsem ráda, že jako začátečnice můžu načerpat inspiraci od Pauly Radcliff. Jak běhat je návod pro každého, koho běhání baví či naplňuje a nebo se chce stát profesionálním běžcem. Vysvětluje proč, co a jak např. z oblasti výživové stránky, jakou obuv používat dle tipu chodidla a motivací jsou též tréninkové plány od začátečníků pro maratonce. Přesto bych knihu doporučila spíše začátečníkům a středně pokročilým jako učebnici běhu, ale každý si v tom najde své.... celý text
Na Nule
2014,
Joe Vitale
Musím přiznat, že toto pokračování Života bez hranic je střízlivější výpovědí o tom, že nám autoři nemažou jen med kolem pusy. Přiznávají, že Ho´oponopono je potřeba uchopit jen jako filozofii, která buď bude fungovat nebo nemusí. Je to dost na jednotlivci a kdo uvěří, zázraky se mohou v menší míře dít. Není možné, aby se splnily všechny sny, ale hlavním posláním je dostat se do tzv. stavu Nula, kdy aspoň na chvíli máme pocit, že máme své myšlenky pod kontrolou, a vyčištěním negativních myšlenek, které nám brání v plnění snů, předáváme zodpovědnost osudu. :) Je to hezký pocit, ale trvá většinou jen chvíli. Pak musíte zas od začátku a znovu.... celý text
Svět bez hranic
2009,
Joe Vitale
Toto dílo je velmi k zamyšlení! Ho´oponopono mne doprovází asi tak 4 roky, kdy jsem se o něm dozvěděla přes dvě kolegyně. Nejdříve jsem si říkala, že tomu moc nevěřím. 4 zázračné větičky ale fungují skvěle jako meditace a proces k uklidnění. V čem ale funguje je v motivaci se posunout dál v kariéře. A zde si říkám, zda některé výsledky jsou náhodou či pílí na sobě pracovat. :)... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Dneska si dám věneček a rozhodně mne jeho koupě po přečtení této knihy neodradí. Překvapuje mi s jakou odvahou autorka po stránce formy slohu pracuje! Po dlouhé době to ve mne probudilo kritické myšlení, nemyslím v negativním smyslu, spíše naopak. Pokud by se mi dílo nelíbilo, napsala bych, že spisovatel skáče restrospektivně v ději z kapitoly na kapitolu jak pomatený zajíc, ale u Aleny Mornštajnové je to dělané s takovou elegancí. Představte si čistou ulitu nebo spirálu zlatého řezu. Příběh malého děvčátka Miry se postupně propojuje s osudy její tety Hany a nenápadně přechází z jednoho vypravěče na druhého - z Miry na Hanu dokud se jejich osudy nesejdou. V bodě zlatého řezu, v bodě žloutkového věnečku :-) Jsem velmi mlsná čtenářka a musím říci, že Hana je kniha, kterou neodložíte po pár minutách a nedá vám spát.... celý text
