Ikkju přečtené 973

Humor za kostelem II 1998, Ladislav Jílek

Vtipné, ale žertovat o víře před sousedem katolíkem mám od manželky přísně zakázáno. Též upřímná obhajoba souseda před sousedkou, když na něj nadávala, mi byla odepřena, i když moje výpověď "po deseti pivech už mluví jenom o Ježíšovi a o tobě" snad není úplně negativní :o... celý text

Jak si postavit motorku 2014, Martin Sodomka

Koupil na Jízdě veteránů do vrchu v Knovízi, i když mlaďas si knihu ještě pár let nevychutná, zatím je u zkoušení klik u babety, a z garáže běžně odchází kolorován motocyklovým šmírem. Kniha moc pěkná, nic nezjednodušuje a drží se jednoho stroje. Trochu mě štvalo rýpaní montérů, než mi došlo, že k motokrám opravdu patří, jen si nejsem jistý, jestli se autorovi podařilo dobře zachytit. Láska k těmhle zdánlivě složitým, ale svým způsobem krásným strojům v knize ale určitě je!... celý text

Svatá Barbora 2018, Marek Šindelka

Neskutečné čtení, příběh mi zůstane ležet v hlavě jistě hodně dlouho. Zajímavé mi přišlo provedení, drobné obrázky které se zdály sloužit jako podkres při bližším prohlížení odhalovaly věci z širšího hlediska, jakoby z výšky, zdánlivě klidné scény ve kterých je napětí cítit jenom v souvislostech, postupné pohlcování postavy investigativní novinářky monstrózním rozsahem akcí, které se dotýkaly i vlivných osob a obnášely činnosti daleko za hranicí zákona (toho našeho, světského). Konspirační konec beru spíš jako pokus o nějakou pointu, ale myslím, že by jí příběh snad ani nepotřeboval.... celý text

Keltští hrdlořezové 1999, Terry Deary

Jediná kniha od autora kterou jsem četl, a musím uznat že je to vtipné. Jen si musím dát pozor, abych při debatách nepoužíval reálie z knihy, nemám poslední tušení, jestli věci uvedené v knize mají něco společného se skutečností.... celý text

Elektronika 2008, Jan Maťátko

První informace k usměrňovací diodě je, že propouští jen v jednom směru. A teď děti diodu vezměte, otočte jí, a pusťte jí na bázi tranzistoru a voalá! máte jednoduché tepelné čidlo. V nepropustném směru totiž též propouští proud, i když jen zlomkové hodnoty, a je citlivá na teplotu. Kniha je myslím vhodná pro čtenáře, kteří už o tématu něco vědí, a kterým vysvětlí základní jevy ve více souvislostech. Většina součástek si totiž s dvourozměrným grafem nevystačí, různé faktory (teplota, zbytkové napětí, atd) mu přidají další rozměry, které jsou snad v první fázi chápání na obtíž, po osvojení bývají ale nutné k správnému použití, v lepším případě jde těchto jevů přímo samostatně využít. Potom může člověk začít frajeřit, a světelnou diodu použít jako požární čidlo, či důležitě poučit neznalého hackera začátečníka, proč na zahradní lampě chybí světelné čidlo (vychutná si ho tím spíš, že si dobře pamatuje, jak ho sám vyděšeně hledal, než mu došlo, že jako čidlo v obvodu funguje příkon ze samotného soláru)... celý text

Magazín zajímavostí naší zahrádky 3 1970, Dagmar Lánská

Našel ve starém kufru u cesty, knížku jsem si vysušil, a teď si jí čtu u zahradního stolečku, bavím se nad vtipnými postřehy, sním nad zajímavými nápady. Články třeba o zážitcích reportéra z návštěvy zahrádek v usa v 70tých mají hodně zvláštní atmosféru, v závěru článku je cítit i jemné napětí, když autor narazil při zmínce o estetice sádrových trpaslíků u hrdých majitelů. Jiný článek vtipně tepe do estetiky obrub českých zahrádek z pivních lahví, nebo se člověk dozví, jaké žížaly může potkat na kompostu.. Svým způsobem kniha působí jako duševní kompost, jsem si celkem jist, že pár semínek se v mém mozku uchytí, a k danému článku se dřív nebo později vrátím. A takovou perlu jsem našel u pangejtu :o... celý text

Milarepa 1991, Eduard Tomáš

Rakve útočí 1989, Ludvík Souček

Válečné knihy dávám spíš v míře omezené, ale občas si je dokážu vychutnat. Příběh Monitoru a Marimacku ale sleduji od doby, co vyšla v osmdesátých v ABC vystřihovánka Monitoru, kterému jsem mimochodem fandil ještě než jsem se stačil dozvědět, jak klání skončilo. Pokud jde o trup, vyzkoušel jsem materiály od kartonu, přes lepenku až po dřevo, kulatá nadstavba byla problém nejmenší. Býval jsem dobrý ale ve výstroji, funkční předovky ráže mosazných trubiček (0,22 palce) z chlazení ledničky má dodnes několik spolužáků v zapadlých zákoutích garáží. Dotáhl jsem to až na zadovky s jednotným nábojem, bohužel se odpalovaly rozžhaveným špendlíkem, jehož zásoby se u mámina šicího stroje lety povážlivě tenčily, děla šla odpalovat jenom z ruky. Pro mě naprosto srdeční záležitost. Souček navíc píše tím zvláštně rozevlátým způsobem, kdy jednu chvíli mluví o ocelové věži Monitoru, a o odstavec dál o druhé světové, díky čemuž se mi párkrát stalo, že jsem ještě v představách stál na pláži Omaha v Normandii, a on už zas tepal lodními šrouby pobřežní vody Ameriky. Je radost to číst i po těch letech, jen úžas je někdy doplněný lehkým úsměvem. Začátek knihy navíc obsahuje vstupy dvojice Marx Engels, tahle vypečená sestava měla zjevně hodně dlouhé prsty, se ženou jsme strávili několik veselých večerů nad jejich rodinnými osudy u tématického vydání v časopise Téma. Nicméně u tchána který miluje válečnou techniku, jsem s tématem amerických plujících obrněnců narazil, prý je to mimo naši sféru zájmů. Na mě to ale ten dojem nedělá, naopak, monitory zůstaly minimálně zajímavou kapitolou válečné techniky, a i to rozdělení na sever a jih, mám pocit, je snad alespoň přeneseně někde hluboko v každém z nás. Nikdy jsem nechápal zápal kamarádů pro jižanské symboly a hodnoty, za mě od dětství, neměně a vždy - Sever!... celý text

Integrované obvody a co s nimi 1990, Jaroslav Bém

Elektronika se mění neskutečně rychle, nicméně standard značení integráků zůstává stejný. Je jasné, že zapojení na x vstupů starého zobrazovače už začíná být mírně nemoderní, když to vše dnes dokáže jeden vstup z mikropočítače na oled displej s jiným komunikačním standardem, ale pořád se najde dost nadšenců, co raději připojí X fousů k segmentovému displeji, nebo tráví večery nad starými dederáckými zobrazovači - s pomocí čínského analyzátoru dat to je docela zajímavá náplň do jejich autistického harddisku :o Srandovní kapitola tématu jsou kostelní zobrazovače, bez šikovného elektronika by si těžko zazpívali stejnou kancionálu i v druhé půlce minulého století (jak to vůbec dělali před vynálezem polovodičů? :o)... celý text

Amatérská elektronika v domácnosti a při rekreaci 1984, Miroslav Arendáš

Je neuvěřitelné co si za socáše dokázali lidi všechno vyrobit, pokud byl člověk navíc políbený elektronikou, dosahoval možností smoljakovo inženýrů - od automatizovaného vypouštění sudů s dešťovou vodou, přes elektronické vstupy sflikovaných zahrádkářských chat po vlastní záznamník k pevnému telefonu. Jak mi vyprávěl strýc kterému jsem knihu čmajznul, přebytek volného času v práci měl za následek, že si odborníci dokázali tištěné spoje vyrobit včetně designu lepených krabiček a soustružených či drážkovaných ovládacích tlačítek. Taky bych si dokázal představit, jak by bylo krásné, kdyby mi sud automaticky zavlažující ptačí zob zablikal vždy, když bude potřebovat doplnit, nicméně dnes jde všechno koupit v modulech i hotové za relativně malý peníz, jen toho volného času je sotva na nějakou menší elektronickou hříčku...... celý text

Malý Vinnetou 1970, Karel Franta

Pro čtyřleťáka poněkud složitě strukturované příběhy/anekdoty, brousím si na nich um vměstnat děj do dvou tří srozumitelných vět. Ale i přes tu kostrbatost mi mlaďas nedá pokoj a ke knížce se vrací, příběhy se mu líbí. Naštěstí i mě.... celý text

Slepozrakost 2011, Peter Watts

Synestesie, slepá skvrna, rozpojení senzorů s mozkem, vliv mysli a vědomí na pravděpodobnost přežití druhu! Četl jsem při hlídání prcka, a napočítal, že jsem se do jedné věty pokoušel začíst až šestnáckrát. Nervy místy vibrovaly (btw na stole přede mnou právě leží 16kHz oscilátor, je to náhoda nebo nějaká chyba v topologii prostoru?) na hranici přetřžení, někde mezi ztrátou vědomí střídané flashbacky vhledu do topologie mysli, jen to vědomí mi občas přišlo skoro nadbytečné. Paráda! x) Zajímavé mi přišly i některé odkazy, třeba nápad, který mi nedávno vytanul v mysli, co by mohlo udělat magnetické pole s mozkovou kůrou - a samozřejmě už to má někdo nejspíš spájené dohromady, s nezbytnou spouští na spodní části přístroje :o A spousta dalších zajímavých myšlenek ke kterým se snad někdy vrátím, až samy časem vyplavou na hladinu myšlenkové polévky, aby prokázaly svojí životaschopnost. Btw všiml si někdo že autor típnul na poslední stránce doslovu jointa?... celý text

Timur a jeho parta 1973, Arkadij Gajdar (p)

Jednoduchý příběh psaný zvláštní poetickou zadumaností, místy jsem skoro netušil, co se vlastně děje. Co mi ale uhranulo byly ilustrace Kamila Lhotáka, který několika čarami dokáže zachytit snad i charakter a náladu postavy. Z nějakého důvodu jsem si představoval, že se postavy v knize domlouvají rádiem, ale přebytek stanic se ve Svazu objevil asi až po válce (v Amáru to popisovali jako fenomén, pro obrovskou rozlohu země, tedy kvůli zanedbatelnému dosahu stanic takřka neexistovala cenzura, v rádiích jely dětské party i váleční veteráni)... celý text

Kosmonaut z Čech 2017, Jaroslav Kalfař

Dobrá scifi by měla myslím vzbuzovat pocit úžasu, Kosmonaut ve mě ale vzbuzoval jenom zvláštní pocit pohody, i když některé části knihy zrovna pohodové nebyly. Jediné s čím bych knihu snad dokázal porovnávat (námětem) by byly lemovky, ale to by autor nesměl odfláknout vrcholnou scénu vesmírné epizody (introspekci vedl hrdina automaticky, nepřivedl ho k ní kontakt s mrakem (proč ho mrak odmítl, a jak to že mu to bylo víceméně fuk?), který tu byl od počátku). Linka vzpomínek mi trochu připomněla šabachovky, jen temnější, s humorem nahrazeným snad smířením. Do ztracena též vyšuměl námět s parazity (pokud by dovezl z vesmíru opravdu masažravé potvory z jiného světa, vyznělo by jeho hrdinství úplně naopak), zvláštní, dle mě dost nereálné bylo, že hrdina dokázal zůstat bez identifikace, a to i po návratu do rodné vesničky. Takže zážitek vlastně trochu rozporuplný, i když bych mu rád fandil (nebo možná právě proto). Malý zisk mám ještě z toho, že jsem knihu dostal od mamky, která mě svého času přivedla ke čtení a ke knihám, které do dneska považuji víceméně za kultovní. Tahle k nim asi patřit nebude, ale k dočtení jsem se nutit nemusel..... celý text

Král Artuš a jeho družina 1993, Robert Wolf

Zpočátku hrál poctivě, s tužkou a papírem, vše pečlivě zapsané, než jsem usoudil, že jsem vyvolený, a zápas s nějakým potulným rytířem v rezavém brnění prostě prohrát nemůžu. Nicméně cesty osudu jsou spletité, a i s nadlidskou silou jsem musel uznat svůj omyl a začal se považovat jen za smítko ve rozvětvených zákrutech osudu. Nabízí se zamyšlení, zda ten, kdo nakonec došel na správný konec příběhu je jen statistická nahodilost, nebo k němu mají zdánlivě indiferentní jevy jako je osud tvořený bůhvíčím nebo herní strom vymyšlený autorem, nějaký osobní vztah.... celý text

Hradla, volty, jednočipy – Úvod do bastlení 2018, Martin Malý

Knížka se hodí každému začátečníkovi v elektronice, já se k ní dostal přes bráchu kolegy, inženýra elektrotechniky, kterého jsem zaujal převratným způsobem chlazení procesoru raspberry zero (opravdu čip neolizujte!). V knize jsem našel věci, které jsem celkem složitě hledal na netu, od výpočtu odporů, funkce součástek, po jednoduché aplikace - meteostanice, ovládání motorů či rádia. Je psaná tak, že si je člověk rovnou vyzkouší, potom mu autor polopaticky vysvětlí funkci komponentů, aby se zkušenost nakonec složila do komplexní znalosti. Výsledkem je, že jsem si splnil malé klukovské sny, a jezdím si po pokoji mlaďáskovo bagříkem, kterému jsem vyvrhl střeva a nahradil je minipočítačem a nepájivým polem s mikrokontrolerem ovládaných z bezdrátové klávesnice s přenosem videa přes vnc (ne, do kuchyně za roh pro jídlo si s tím zajet nedovolím, žena je velmi tolerantní, ale tohle by myslím bagřík neustál; a mlaďasovi naštěstí stačí jenom šasí bagříku, zjevně má fantasii po mě a absenci podvozku vůbec nezaregistroval). Zajímavý je i úvod do knihy, ve kterém autor vysvětluje, proč by se o elektroniku v dnešní době měl zajímat i lajk, a proč tenhle "koníček" zažívá v poslední době takový boom. Pro mě je zajímavý i tím, že dokáže rozhýbat zdánlivě mrtvé věci, nebo v hospodě s pomocí magnetometru konečně dokázat svoji teorii, že zapalování babetty je v podstatě neúmyslná, leč účinná elektromagnetická zbraň...... celý text

Víš, co má v plínce myš? 2009, Guido Van Genechten

Mlaďásek přečetl, pochopil a pozor POINTA, myšce prázdnou plínku utrhl :o Všiml jsem si toho až později, a zatímco jsem se nechal unášet několika úspěchy v tomto směru, a dal mu plnou zodpovědnost, pročež vyklopil svůj náklad místo do nočníčku na koleje, což je sice běžné na opravdové železnici, ale dřevu to dvakrát nesvědčí... Život je někdy složitější než jak se to popisuje v knížkách x) Knížka má celkem chytlavé rýmy..... celý text

Dokonalá prázdnota / Golem XIV 1983, Stanisław Lem

Recenze nenapsaných knih je podle mě hodně vtipný nápad. Přijde mi, že někde uvnitř měl autor na recenzované knihy zálusk, jejich "recenzemi" si je pro sebe odšktrl a ještě si užil spoustu srandy "objektivním" hodnocením... Golema dočítám na druhé čtení pomalu na záchodě, jeho přednášky jsou úžasné, Lem řešil v dobách dřevních naprosto aktuální otázky ohledně umělé inteligence (například kapitolka o ne/sebeuvědomění stroje je úžasná), z přednášek vyplývá jeho představa o struktuře světa, vývoje lidského myšlení od pravěku až po genetické manipulace, transhumanismus a transcendenci (sebeuvědomění se bez fyzikální kostry). Trochu mě překvapilo, že s další fází vývoje technologické společnosti víceméně nepolemizuje, považuje jí za nutnou, protože vyplývající z předchozího vývoje a otvírající naprostou svobodu sebevývoje lidstva, i když pravda, příliš nehodnotí..... celý text

Ferda Mravenec 2009, Ondřej Sekora

Četl v dětství, s chrostíky a mravkolvem ohromoval ještě v dospělosti..

Rango - hrdina Divokého západu 2011, Justine Fontes

Už rozhovor s první postavou - přejetým pásovcem, předpovídal netradiční zábavu.