Rakve útočí přehled
Ústředním motivem čtivě psané knížky je významná bitva dvou obrněných lodí – seveřanského Monitoru a jižanského Merrimaku – v níž se poprvé v dějinách projevila strašná tvář moderní technické války. Tuto válečnou epizodu, která ovlivnila další průběh války Severu proti Jihu, zasazuje autor do širokého rámce historických událostí, jež se snaží zbavit legend a mýtů. 2. vydání... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rakve útočí. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 12 komentářůSouvisející novinky - Rakve útočí (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (3)
„Snad je zbytečné znovu opakovat dávno známou skutečnost, že legendy a mýty nejsou a nemohou být historickými prameny pro dobu, na niž se vztahují, nýbrž jsou daleko spíše doklady doby, v které vznikly.“
„Kdyby... Pro historika není většího provinění než pouštět se do úvah tohoto druhu.“
všech 3 citátů najdete u autoraKniha Rakve útočí v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 91x |
| v Doporučených | 5x |
| v Mé knihovně | 82x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 1x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Ludvík Souček také napsal(a)
| 1979 | Tušení stínu |
| 1980 | Tušení souvislosti |
| 1964 | Cesta slepých ptáků |
| 1983 | Bohové Atlantidy |
| 1970 | Případ jantarové komnaty |

82 %
79 %


Tak po letech jsem si opět přečetl další knihu oblíbeného spisovatel z mládí L. Součka. Jako kluk jsem nijak neřešil konflikt Sever proti Jihu , zajímal mě souboj obrněnců, který v podstatě skončil nerozhodně, ale pro Jih měl katastrofální následky. Námořní blokádu se nepodařilo prorazit a vývoz bavlny a tabáku do Anglie a Francie na kterém stála ekonomika Konfederace se nezdařil. Sever a Jih byla jak siamská dvojčata, přirostlá k sobě zády a navzájem se nenáviděla, jejich vývoj směřoval jiným směrem, dva odlišné systémy, kde byl jen společný anglický jazyk a to ještě s odlišným přízvukem. Na Severu kouřili komíny jak ve Verneově Ocelovém městě a emigranti, přistěhovalci z celé Evropy za almužnu budovali průmyslový stát za podmínek , kterým říkali Jižané smluvní otroctví, Sever byl svět kapitálu. Jih žil v jiném století a nesledoval pokrok Severu, byl to svět bavlnikových a tabákových plantáží a dokonale vyladěná jižanská ekonomika dodávala 75 % světové produkce bavlny. Rozkol byl i ideologický, Sever nahradil otroctví, které nazýval přežitkem, levnou pracovní silou přistěhovalců z Evropy. Seveřené, kteří zbohatnuli na obchodu s černými otroky, nyní odsuzovali jižanské majitelé plantáží a otroků a sami přehlíželi v jakým podmínkách u nich žili dělníci, většinou přistěhovalci z Evropy. Proto jakékoliv pokusy abolicionistů v čele s Lincolnem ve Washingtonu o omezení a zákazu otroctví byly vnímány na Jihu jako morální odsouzení a hrubé porušení práv, otroci byli považovány za majetek. Jižanům došla trpělivost v roce 1861 sedm států v Montgomery v Alabamě založili nový stát, Konfederované státy americké , přijaly vlastní ústavu ale s jedním klíčovým rozdílem, zakotvovala právo na suverenitu a chránila právo na otroctví, prezidentem se stal Jeffeson Davis. Když vyhlásil Lincoln v roce 1862 Konfederaci válku přidaly se další čtyři státy. Docela bych si někdy rád přečetl knihu, studii , alternativní historii jak by vypadalo USA , kdyby Jih vyhrál válku, to by mohlo být velmi zajímavé. Panu Součkovi pět hvězd a brzo přečtu další jeho knihu.