Gigy
přečtené 372
Zuzanin dech
2020,
Jakuba Katalpa (p)
Po přečtení Němců jsem se na Zuzanin dech hrozně moc těšila a logicky jsem od něj čekala hodně. A jo, zpočátku jsem byla nadšená. Líbil se mi autorčin styl, příběh jsem hltala a všechno bylo růžový. Jenže. Zhruba kolem půlky se to nějak zlomilo. Pomalu na každý desátý straně to někdo s někým dělal, dobře propracovaný děj začal ztrácet na propravovanosti, jazyk mi nejspíš zevšedněl, začal mi připadat zbytečně stručný, holý. Chyběly dialogy, postavám jsem moc neviděla do hlavy, takže jsem k žádný vlastně ani nijak zvlášť nepřirostla. Cením si ale toho, že se autorka zbytečně nenimrala v každodennosti koncentračních táborů i toho, že neutla Zuzanin život hned po válce a směle pokračovala dál. A vlastně ani nemůžu říct, že by knížka byla propadák, jsem jen na Katalpu přísná, protože vím, že to určitě umí ještě mnohem líp. Zuzanin dech doporučuji dál a dál se těším na další autorčiny knihy.... celý text
Nejmenuji se Miriam
2016,
Majgull Axelsson
Autorka zvolila rozhodně zajímavé téma, ostatně, právě proto jsem si knihu i vybrala. Z tématu ale vytěžila jen zlomek, mohla se mnohem víc zabývat romskou kulturou, rozdíly v přístupu k Romům a Židům... Začátek příběhu byl hodně zmatený a celkově dost nevábný,naštěstí se za pár stránek "rozjel", ale situaci nezachránil.... celý text
Prostě na mě zapomněli
2015,
Jiří Holub
Příběh byl jednoduchý, většinou velmi předvídatelný, nijak zvlášť komplikovaný ani hluboký - možná právě proto je uvěřitelný. Jazyk byl jednoduchý, bez zbytečných kudrlinek a vzletností. Postavy prakticky nepropracované, líčené jen povrchově. Přesto ale dávám 4 hvězdy. Proč? Protože v jednoduchosti je zkrátka někdy ta krása. Autor si vybral téma, které je dosud nevyčerpané, není jednoduché, ale zároveň je třeba o něm mluvit.... celý text
Bumerang
2020,
Tereza Schillerová
Trochu mě mrzí, že se Bumerangu nepodařilo dotáhnout Princeznu Psycho, ale zároveň rozumím tomu, proč to nešlo. Byl to prostě jinej soudek, kterej vyžadoval jinej přístup. A taky chápu, že toho Tereza Schillerová v knížce chtěla do světa vykřičet co nejvíc. Jenže... Někdy fakt méně znamená více. Cením si ale poctivé práce a úsilí, které do příběhu vložila a těším se na Vlčici. A dál zůstávám věrná tvrzení, že je autorka nejlepší parťák na dovolenou nebo k vodě. Tam si totiž člověk chce hlavně odpočnout, nechce číst nic hloupýho, ale ani nic, co mu totálně odrovná hlavu. A přesně na tomhle pomezí Schillerová stojí a je to hrozně fajn.... celý text
Mlýn
2018,
Michal Vaněček
Moc si cením autorů, kteří se snaží vdechnout život skutečným příběhům z minulosti. Zároveň mě ale mrzí, když se skutečně jedinečné příběhy dostanou do rukou někomu, kdo se jich zhostí tak nějak všelijak, což je přesně případ Mlýna. Příběh je neskutečný, unikátní, silný, ale zpracování je tak moc bídné, že jsem měla nutkání knížku prostě odložit. A mrzí mě to, protože přesně na takových příbězích by se dalo neskutečně skvěle stavět. Neznamená to ale, že kniha nestojí za přečtení. Jen je třeba soustředit se na příběh samotný a ne na jeho "autorské podání".... celý text
Osamělost prvočísel
2009,
Paolo Giordano
Rozhodnutí uděláme během pár vteřin, ale jejich důsledky pak neseme po zbytek života. Ústřední myšlenka knihy je bezesporu fajn, ale tragédií bylo v příběhu na jednu knížku trochu moc, nemyslíte? Nechci vypadat jako škarohlíd, ale rakovina, sebepoškozování, anorexie atd. je na dva hlavní hrdiny fakt slušná nálož. Navíc, moc se mi nechce věřit tomu, že by se ze svých traumat z dětství nedovedli dostat ani natolik, aby se spolu prostě a jednoduše vyspali. Jinak pěkný, četbu jsem si užila a možná sáhnu i po dalších autorových knížkách. Snad v nich trochu ubral.... celý text
Krysy z Ravensbrücku
2020,
Anna Ellory
Upřímně, po přečtení knížky moc nechápu ty pozitivní komentáře. Asi nejvíc mi vadila samotná struktura příběhu. Kapitoly byly občas krátké, občas dlouhé, často se v nich dost nepřehledně střídala minulost s přítomností. A to nepočítám dopisy do kapitol vložené (ty teda byly z celé knihy asi to nejlepší). Příběh byl tak nějak zvláštně splácaný dohromady. Umírající otec, temný odkaz minulosti, druhá světová, Osvětim a do toho domácí násilí. Ani jedno nijak zvlášť propracované. Za mě celek působil jako sázka "na jistotu" a snaha zaujmout za každou cenu. Všeho moc ale škodí.... celý text
Dlouhý let domů
2020,
Alan Hlad
Jakože paráda. Nemohla jsem přestat číst, nemohla jsem dát knížku z ruky. Přitom nebyla nijak zvlášť jazykově propracovaná a i ten děj šel spíš po povrchu a nešel moc do hloubky. Přesto jsem nadšená. Jedno velké doporučení všem. Moc příjemné počtení.... celý text
Strach na vsi: příběh rodiny továrníka Josefa Č.
2019,
Jan Paulas
Jsem nesmírně ráda, že jsem knihu objevila a je mi moc líto, že se o ní nemluví, rozhodně by si zasloužila více čtenářů i pozornosti.
