GepardLady
přečtené 265
Máme na vybranou
2019,
Edith Eva Eger
Klobouk dolů před touhle dámou! Její odvaha i rozvaha, odhodlání a trpělivost, síla i slabost (za kterou se nestydí, ale bere ji jako odrazový můstek), pokora, láska a mnoho dalších úctyhodných vlastností jsou poctivými přísadami nejen jejího života, ale i téhle knihy. A určitě jsou čtenářům posilující krmí duše :-)... celý text
Od počátku k prvopočátku
2019,
Jiří Ledvinka
Spousta zajímavých informací, ale v podstatě jsou to tytéž informace, které člověk posbírá z videí, rozhovorů a besed s Jiřím. Místy knížečka působí spíš jako přepis osobní konzultace, kterou Jiří poskytl autorce.... celý text
Úspěch je pro vás
2019,
David R. Hawkins
V porovnání s knihou Vzestup po úrovních vědomí, kterou jsem četla jako první, je tahle jiná, není tak "odborná" a je spíš přátelským monologem dr. Hawkinse k těm, kteří chtějí naslouchat. Vzestup po úrovních vědomí nepřekoná, ale i tak podává ryzí pravdu, kterou, jak sám píše, sice všichni známe, ale potřebujeme si ji uvědomit tím, že nám ji někdo řekne. Povídání o konkrétních případech někdy bylo zbytečně podrobné (vycházelo z vlastního prožitku dr. Hawkinse), ale celkově je to příjemné čtení :-)... celý text
Vzestup po úrovních vědomí
2017,
David R. Hawkins
Pokud toto dílo zařadíme do literatury osobního rozvoje, pak by mělo stát až na vrcholu té pomyslné pyramidy. Z oblasti osobního rozvoje jsem toho v posledních letech přečetla dost, absolvovala jsem vzhledem ke svému zaměstnání i několik různě zaměřených kurzů, jejichž lektoři každý svými vlastními slovy v podstatě říkají totéž. Dalo by se ale říci, že je to jako učit se ve škole - něco vám lijí do hlavy na základě současných poznatků psychologie nebo na základě vlastních zkušeností. Proč to ale nefunguje každému? Všechny ty souvislosti a poučky dávají smysl, ale... Tím ALE je možná zásadní neznalost, pozadí problémů a bloků, se kterými se potýkáme. Pomoct pak může zjištění, že stojíme na určité úrovni vědomí a potřebujeme se posunout dál. Tahle kniha je pro mě doslova revolučním čtením. Pomohla mi určité věci vyjasnit, hodně věcí jsem si díky ní srovnala v hlavě a svým způsobem mě nasměrovala dál. Dalo by se říct, že kdybych přečetla ze všech těch osobnostně-rozvojových knih jen tuhle, ušetřila bych si spoustu času a věděla bych to, co vím až teď. Dokonce i Ruizovy Čtyři dohody jsou v podstatě jen malým výsekem toho, o čem píše dr. Hawkins. Možná tím spíš je posun vědomí z mého pohledu snáz realizovatelný než snaha o nastolení jedné z dohod v rámci vlastního života. Někdo to samozřejmě může mít jinak a bude mu to vyhovovat přesně opačně :-)... celý text
Ježíš z Nazareta - I. díl
2015,
Roman Brandstaetter
Už takových 15 let si říkám, že bych si měla přečíst Bibli. Alespoň Nový zákon - přece jen je pro mě postava Ježíše zvláštním způsobem přitažlivá. Tahle kniha jako by mi spadla z nebe :-) Je to hodně rozsáhlý román, pro dnešního čtenáře konzumního typu (kterým jsem se nikdy necítila být , jenže k němu asi mám nakročeno) je to místy poněkud rozvleklé a příliš popisné. Já ale vítám tu pokoru, lásku a porozumění, s jakým to Roman Brandstaetter napsal (to z toho textu doslova čiší) a vítám i vysvětlení určitých historických souvislostí, jichž by se mi v Bibli nedostalo. Takže je možná dobře, že až se ke Knize knih dopracuji, budu díky Brandstaetterovu Ježíši z Nazareta (právě čtu i druhý díl) vědět, nebo alespoň tušit to, co by mi jinak bylo záhadou.... celý text
Jeho království
2005,
Mika Waltari
V komentářích níže je kniha srovnávána s Egypťanem Sinuhetem, který je údajně lepší. Asi mám štěstí, že jsem ho nečetla :-) Mně tahle kniha úplně strhla, a to i přes to, že jsem ji před pár lety dala stranou s tím, že to asi není moje téma, a sáhla po Tajemném Etruskovi. Ten byl dobrý, ale Jeho království je lepší. V obou příbězích ale vidím určitou podobnost co do psychologie některých postav. Až jsem si kladla otázku, proč jsou Waltariho mužští hrdinové tak beznadějní pitomečkové ve vztahu k ženám, které do nich div nekopou. Ale budiž, určité vysvětlení může plynout ze společenského postavení žen v daném období - v téhle knize je to patrné na srovnání římských a židovských žen. Nicméně, co bych Waltarimu opravdu vytkla, je ta část, (===možná malý spoiler===) kdy se Marcus setkává s "tajemným rybářem". Tak dlouho touží po setkání s Ježíšem, tolik toho o něm ví a přesto, když potká člověka se stigmaty, který ho navíc přiměje, aby se dotkl jeho ran, a mluví ta, jak mluví, Marcusovi nedojde, kdo před ním stojí... Ale jelikož sama píšu, vím přesně, z čeho to vzešlo a mám pro pana Waltariho velké pochopení :-)... celý text
