fes
přečtené 208
Křesťanství a ateismus úplně jinak
2009,
Dinesh D'Souza
odpad!
Knihu napsal na prvý pohled vůči ateismu nenávistný blázen, kterému chybí základní povědomí téměř o všem, o čem píše. Tvrdí např., že "nejnovější objevy moderní vědy podporují křesťanské tvrzení, že existuje božská bytost", že "masovými vraždami je vinen ateismus, ne náboženství", že "ateismus není motivován rozumem, ale jakýmsi zbabělým morálním alibismem". Tvrdí dále, že "svět je svědkem obrovského rozmachu konverzí a růstu náboženství, přičemž křesťanství sílí ze všech náboženství nejrychleji... řady nevěřících se tenčí..." atd. (Opomíjím tu skutečnost, kterou zná aspoň trochu informovaný člověk dnešní doby, že totiž právě křesťanství je v celém západním světě v historickém úpadku a naopak ateismus na nebývalém vzestupu, ba dokonce v autorem milovaných tradičně křesťanských USA už členství v církvích spadlo pod polovinu populace.) Naprosto fanaticky - dokonce bez pokusů o doložení validity svých vět fakty - vyhazuje jedno ignoranstké a ničím než svými přáními, vizemi a fantasmagoriemi nepodložené tvrzení za druhým a téměř každá druhá věta je natolik zjevným omylem či přímo nesmyslem, že člověk nad tak dramatickou neinformovaností jen kroutí hlavou. Není divu, že třeba v další knize tento autor nabízí "důkazy" života po smrti. Tato stupidní agitka může být zajímavá jen pro jedince postižené podobným fanatismem a nevzdělaností, jež doslova prýští z autorových slov, a to ještě pro ty silně otrlé. Není divu, že jsou jí plné antikvariáty. (Sám jsem ji koupil ve výprodeji v "bedně za dveřmi" za 10 kč.) Totální odpad.... celý text
O prvotním křesťanství
1963,
Abram Borisovič Ranovič
Asi každému zájemci o dané téma je jasné, že dějiny křesťanství od církevních autorů jsou natolik zkreslené, fakta zatajující, naopak vymýšlející účelové nepravdy a vyvozující ideologické podjatosti, že je lze vesměs označit za nevědecké, účelové, elementárně nedůvěryhodné a namnoze i přímo za lživé. Studovat dějiny ideologie (jakékoliv) proto není od věci i z per jejích odpůrců, přistupuje-li zájemce k věci s vědomím, že ani zde nebude objektivita stoprocentní. V případě souborného vydání spisů ruského marxisty Ranoviče čtenář socialistické zkušenosti v knize nalezne několik jednoznačně marxistických výkladů a hodnocení, ale právě díky této zkušenosti je také snadno "odbourá", aniž by vylil s vaničkou dítě. Jinak jde totiž o obsáhlé a badatelsky významné dílo, jaké v naší literatuře nemá obdoby, možná s výjimkou soudobých spisů Josefa Češky (i Češka však cituje Ranoviče) a nabízí tolik detailních informací o počátcích křesťanského hnutí a vzniku jeho učení, kolik jich nenabízí žádná další česká či přeložená práce. I s odstupem času (rusky vydáno 1959, jde ale o soubor prací, z nichž některé vyšly už ve 30. letech) zde lze nalézt řadu informací jinak nedostupných či jen velmi okrajově známých, jako je např. sekta montanistů, náčrty učení některých sekt gnostických, židokřesťanských a mnoho dalších témat. Kvůli marxistickému zaměření vedoucímu k některým apriorním postojům i závěrům uděluji 4 hvězdy, ale jinak badatelský význam pro člověka kriticky myslícího a s umem odfiltrovat ideologismy je to možná i o půl hvězdy víc.... celý text
Adarhargský jed
2003,
Štěpán Kopřiva
Po dvou týdnech od přečtení netuším, o čem to vlastně bylo. Jen vím, že se to četlo samo. ;) Přesně taková má oddechová literatura být.
Je Bible zfalšovaná? Svatý Jeroným, církevní falzifikátor Bible
2007,
neznámý - neuveden
Křesťanský asketa a znalec několika jazyků Eusebius Jeroným byl na konci 4. století papežem Damasusem (Damasem) vyzván k překladu biblických knih do latiny. Překladů existovala sice už celá řada, ale všechny se lišily, stejně jako se lišily i verze řecké (je známo 4680 řeckých rukopisů Nového zákona z nichž žádné dva se dokonale neshodují). Jeroným tak vytvořil překlad, který se pod názvem Vulgáta stal na dlouho závazným pro celou církev, která zakazovala jeho zpochybnění, přestože se v ní dopustil 3500 svévolných změn oproti verzím, které měl k dispozici. Sám doznává, že odporu k jeho "překladům" byl bezpočet ze všech možných stran, a po smrti papeže radši opustil Řím. Tato kniha poukazuje nejen na důkazy faktu, jaký je Nový zákon a tedy i Bible jako taková nesmyslný, ryze účelový a bezpočtukrát svévolně upravovaný paskvil, ale i že to církevní vrchnost, iniciátorka a vlastně i tvůrkyně těchto paskvilů od počátku velmi dobře věděla a Bibli vytvářela jen za účelem doložení "pravosti" svého vlastního ideologického učení, které s Ježíšem ani s prvními spisy o něm nemá prakticky nic společného krom uzurpování a zneužití dobové popularity jeho jména. Pouhé tři hvězdy dávám z důvodu, že knihu vydalo nakladatelství zřetelně nakloněné veganské ideologii a některých biblických textů se snaží využívat k této propagandě.... celý text
Evangelické báje a jejich smysl
1958,
Iosif Aronovič Kryveljov
Spousta zajímavých a ne běžně známých dat a souvislostí svědčících o biblických klamech, lžích a řadě vnitřích rozporů. Bohužel asi čtvrtina knihy obsahuje zřetelný marxistický balast, takže člověk musí číst obezřetně a třídit zrno od plev. Právě pro tu zřetelnost to však není až takový problém, a tak eventuálním zájemcům určitě doporučuji.... celý text
Římský stát a katolická církev ve IV. století
1983,
Josef Češka
Po Konstantinově legalizaci křesťanství a vynuceném vyhlášení Ježíše Bohem r. 325 začaly mezi církevními sektami nesmiřitelné boje o formulace věroučných dogmat a o faktickou moc, napojenou úzce na císaře. Projevovaly se neustálými exkomunikacemi, vyhnanstvím, ba i vražděním oponentů, což trvalo do konce IV. století (pochopitelně i déle, avšak další historie není předmětem zkoumání této práce), kdy bylo minoritní pojetí věrouky císařem prohlášeno a povoleno jako jediné platné, a vyznávání, jakož i veškeré veřejné projevy jiného se trestaly. Nakonec byly přísně zakázány i veškeré projevy někdejších antických kultů včetně uctívání bohů a svátků včetně např. olympijských her, čímž začala doba zhoubného středověkého temna, jejíž důsledky pociťujeme trpce dodnes. Češkova práce je přísně vědecká, bezmála každá druhá věta je ozdrojována dobovými prameny, citacemi a dalšími materiály. Natolik detailní dílo o tomto kousku historie končící antiky a počátcích církve rozhodně nemá v českém jazyce konkurenci a kdoví, zda v jiném. Zájemcům doporučuji jako zásadní dílo k danému tému.... celý text
Vrahův revolver
1997,
Ray Hogan
Celkem slušná westernová povídka. Hned po prvých stránkách zřetelně americká a od renomovaného autora, na rozdíl od stylu českých pisálků s rádobyamerickými pseudonymy, jichž Železný vydával v Rodokapsech nejspíš většinu. Vzhledem k tomu, že originální vydání (1966) má 179 stran, a tato povídka jen 49, půjde nejspíše o podstatně zkrácenou verzi. Škoda, že další Hoganovy novely vyšly jen ve slovenštině, tato je patrně jediná vydaná česky.... celý text
Rozplétání duhy
2020,
Richard Dawkins
Pro mne paradoxně nejtěžší Dawkinsonova kniha, přestože nejde o odborné texty, nýbrž pouhé eseje či občas filosofující úvahy. Četl jsem ji na etapy, ale proti jejímu obsahu nemám nic, jen mne to moc nezajímalo, připadalo mi to všechno jasný a zbytečný opakovat. Tak jen tři pěticípý...... celý text
K čertu s vyděračem
1996,
Bill French (p)
Čeští autoři soudobých Rodokapsů si z čtenářů dělali/dělají legraci nejen svými neuměle anglickými pseudonymy, ale i svým nepřiznaným autorstvím, byť v některých případech snad šlo o omyly. Tato povídka s rozměrem menší rodokapsové série Země koltů, podepsaná jménem Bill French (prý pseudonym Josefa Freise), je nejen psána velice znatelně ve stylu jeho kolegy N. C. Marshala (Jaroslav Kuťák), ale vystupují v ní postavy z Marshal-Kuťákových povídek, odehrává se ve městě Marshalových povídek (Little Tear), ba přítomny jsou i reminiscence jeho starší povídek. V sérii patří v těm lepším, i když mnohé by se jí dalo vytknout - a právě podobné nedostatky jako u Kuťákových povídek, ba i u jeho detektivek. V jiném Frenchově (Freisově) Rodokapsu Vlak do Oklahomy je Kuťák uveden jako jeho překladatel (přeložil českého autora do češtiny?), ovšem - pochopitelně - bez uvedení originální názvu, z něhož prý překládal :). K tomu všemu je odpovědným redaktorem prvých tří Frenchových Rodokapsů (velká vydání) Josef Freis. Jistě, falešné "překlady" se u Rodokapsů hojně používaly i za první republiky ve snaze přesvědčit čtenáře, že jde o zahraničního, nejlépe amerického autora, a tím zatraktivnit tržní potenciál daného titulu. Vzájemné hrátky kamarádů-autorů úzce spjatých s vydavatelem s vypůjčenými pseudonymy jsou také osobní věcí dotčených osobností. Pro různé databáze a dokumentaci jsou však silně matoucí a jejich vypovídací hodnota je pak krajně nespolehlivá. No, s tím se musíme smířit, a zřejmě i u řady jiných autorů resp. jejich děl. Mně osobně tato matení připadají zbytečná.... celý text
Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění
2018,
Matthew Walker
Knihu jsem vyslechl v audio podobě (pro můj vkus ne příliš kvalitní), a to jediné mne přimělo ji strávit celou, četbu bych pravděpodobně nezvládl. Prvotní pocit byl, že autor byl snad placen od počtu stran, a proto tak rád plýtvá mým časem; řada informací je obecně známých, řada se jich opakuje, příklady a popisy výzkumů (někdy dosti sporných, mimochodem) zbytečně roztahané a nudné. Skutečně by se kniha dala zkrátit do třetinové nebo snad ještě hustší podoby, aby řekla vše. A pokud by mělo jít o příručku, která má skutečně zdravotně člověku pomoci, stačila by tak na padesát stran. Asi i ta nezajímavá rozvláčnost napomohla depresivnímu a celkově negativnímu vyznění knihy. A jsem rád, že to není jen můj osobní pocit.... celý text
Astrofyzika pro lidi ve spěchu
2020,
Neil deGrasse Tyson
Pro laiky jakým jsem já, studenty a vůbec zájemce o poslední poznatky o vesmíru ideální kniha. Navíc psaná lehce, ba místy i s humorem, stejně jako autorovy četné přednášky, besedy či rozhovory na YouTube. Plný počet hvězd - vždyť kdo jiný by si je zasloužil, než astrofyzik...... celý text
Les oběšených lišek
2006,
Arto Paasilinna
Příjemná odpočinková četba. Nonstop nepatrný úsměv a sympatie ke všem postavám, ač většina jsou pomatení hajzlíci. A nebojte se, vše dopadne pohádkově dobře, i ten osud zasáhne tak, jak si čtenář potajmu přeje.... celý text