Elyen
přečtené 172
Moc podvědomí
1993,
Joseph Murphy
Po sedmdesáti přečtených stránkách nemám pocit jakéhokoli obohacení a končím. Síla podvědomí pro mě není ničím překvapivým, samospasení v podobě pozitivních (pro mě krkolomných a nepřirozených) afirmací znám už od Louis Hay a další a další příklady ze života mě spíše nudí než inspirují. Autorova agitace, připomínající teleshopping či předváděcí akce, kdy zároveň "skutek utek", je velmi unavující. Dvě hvězdy čistě za pozitivní myšlenku, z níž autor vychází, zbytek děs běs.... celý text
Luciferův efekt: Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí
2014,
Philip Zimbardo
Mě osobně tahle kniha hlavně vzdělala. V životě jsem už viděla a četla spoustu "šokujícího" lidského chování, ale málokdy jsem se dostala k nějakému vysvětlení. Nejsem mimozemšťanka, mám vystudovanou humanitní školu a přesto začínám taje mezilidského, duchovního, partnerského a "mozkového" života objevovat až cíleným samostudiem. Kolikrát už jsem se ptala, proč mi to nikdo nikdy neřekl, kolikrát už jsem si řekla, čeho všeho jsem mohla sebe (a ostatní) ušetřit, kdybych bývala byla věděla? Zimbardo mi zase trochu pootevřel oči, prozradil mi netušené skutečnosti a souvislosti. Jeho kniha je velmi podrobným a poctivým rozborem temnějších (a trochu i světlejších) zákoutí lidské duše. Bylo pár odstavců, které jsem přeskočila, ale ani ty nebyly zbytečné. Pokud ani po tomhle čtení neobstojím lépe v morálních životních zkouškách, nechť se peru s o to větší kognitivní disonancí.... celý text
Klub nenapravitelných optimistů
2012,
Jean-Michel Guenassia
První stránky jsem četla na sílu, po dočtení knihy jsem se k nim vrátila a teprve pochopila, o čem je řeč. Je to zajímavé, je to poučné, je to hodno zamyšlení, je to smutné...a hlavně je to hrozně ponuré. Po dočtení jsem nebyla schopná knihu hned okomentovat, muselo se mi to uležet. Když si teď na knihu vzpomenu, sevře se mi hrudník a vidím šedočerno. To, co zažil hlavní hrdina ve svém poměrně raném věku, to, jakými byl obklopen lidmi a situacemi, byla fakt síla. Podle názvu jsem si myslela, že to bude daleko veselejší čtení...... celý text
Pán much
2003,
William Golding
S oč větším očekáváním jsem se do knihy začetla, s o to větším zklamáním jsem se jí pak prokousávala. Ač jsem se v průběhu četby snažila "nahecovat" pochvalnými komentáři, kniha pro mě nepřestala být nudná, nepřirozená, těžko uvěřitelná. Ani k jedné z postav jsem nepřilnula, do jednoho bych je nazvala bandou dementů. Já fakt nevím, jak bychom se všichni v podobné situaci chovali a jestli (a jaké) by mezi námi byly rozdíly, ale něco ve mně křičí, že takhle by to nebylo. Těžko říct, jestli je to jenom zbožné přání...... celý text
Nebojte se být sami sebou
2006,
Jacques Salomé
Od člověka, jehož primárním zájmem jsou dle svých slov vztahy a komunikace, bych čekala mnohem srozumitelnější poselství. Nečíst už několik jiných knih na podobné téma, které se jednotlivým problematikám věnují daleko obšírněji a jasněji, moc bych netušila, o čem autor píše. Nemůžu se zbavit pocitu, že jde spíš o filosofické básnění o svém pohledu na život psané pro sebe sama, než o snahu o myšlenkové obohacení druhého - čtenáře.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Svérázný styl vyprávění, předčasně prozrazené pointy, originální vypravěč, netradiční pohled z Říše, velký rozsah...toho všeho a dalšího si můžete všimnout a může to ovlivnit váš celkový dojem. Ale mně je to tentokrát jedno. Nevím, jak to Markus Zusak udělal, ale tahle kniha mě dostala. Ještě teď se nemůžu zbavit tíživého pocitu na hrudi, který ve mně zanechala. Lidský svět zdaleka není jen o hezkých věcech a tohle je pro mě ta nejpříhodnější forma, jak se dozvídat o těch nehezkých. Až si zase příště budu chtít postěžovat na svůj život, pokorně si vzpomenu na Zlodějku knih. A na to, že člověk je schopen opravdu čehokoli - v tom nejhorším i nejlepším slova smyslu.... celý text
Paradox moci
2016,
Dacher Keltner
Kniha nepřináší nic moc nového, ale je zajímavé, jak autor pohlíží na staré známé skutečnosti optikou moci - slova, které má i pro mě, jak autor poznamenává, pejorativní nádech. Znamená-li mocný člověk vlastně dobrý člověk, pak hurá do toho! Jednoduchá teze - moc získáváme od druhých tím, že se o ně zajímáme, že jsme štědří a přispíváme ke všeobecnému blahu, jakmile ji však získáme, máme tendenci stát se sebestřednými a přestat se o druhé zajímat, čímž moc zase ztrácíme - je ale zbytečně rozpitvávána a autor se často opakuje. Dopady moci a bezmoci navíc ukazuje na dvou extrémech - lidech opravdu chudých a opravdu bohatých, takže si z toho většinový průměr moc nevezme. Snad jen to, že nerovné podmínky v lidském světě rozhodně existují a každý z nás může svými drobnými životními činy přispívat k jejich vyrovnávání. A to není málo.... celý text
Láska a manipulace
2003,
Isabelle Nazare-Aga
Není to veselé čtení. Ale velmi poučné, doporučovala bych knihu přečíst každému. Nikdy nevíte, kdy narazíte na "ortodoxního" manipulátora, a jen velmi málo z nás je schopno jim bez přípravy čelit. Mnoho z nás dokonce ani neví, že mělo s manipulátorem již tu čest... Každopádně bacha, ať nezačnete být paranoidní a černé myšlenky vás neovládnou víc, než je nutné...... celý text
Nedělejme chlapům služky!
2001,
Diana Perretti
Autorka je celkem vtipná, přímá - s ničím a nikým (chlapy) se nepáře, kniha je čtivá a nenudí. Stavím-li se v partnerském životě do role blbky nebo mám-li sklony k tradičnímu myšlení a chování, může mi kniha poskytnout jiný pohled na život. Shazování a urážení mužů začíná však být časem nezábavné a kontraproduktivní, až má člověk pocit, že má autorka nějaký problém (už ten bojovný titul, označení mužů a ilustrace). Navíc, kdyby byli muži skutečně takoví, jaké je autorka líčí, vážně by mi došel humor. V rámci zachování svého duševního zdraví proto odmítám brát tuto knihu příliš vážně.... celý text
Upřímní lidé lžou opravdu dobře
2016,
Ute Ehrhardt
Autorka si přečetla pár knih o pozitivní psychologii, emoční inteligenci, podvědomí a evoluční psychologii, myšlenky z nich splácala dohromady hodně špatným pojivem lži s příklady lidských slabostí a pod nesmyslným (a senzacechtivým) knižním názvem přednáší svoji teorii o přirozené (a zřejmě i žádoucí) lidské ulhanosti. Takže vedle starých známých více či méně vědomých "lží" při namlouvání, ochraně vlastního života, dělání dojmu, vyrovnávání se se životem a zejména jeho krušnými obdobími, vedle "úvah" nad přirozeností monogamie, vedle "lží" v rámci sociálního chování a zvyšování si vlastního sebevědomí a vedle jinými již publikovaných výsledků různých experimentů, tedy vedle toho všeho, co se dozvíme daleko lépe a zajímavěji z jiných knih, nás autorka může obohatit pouze o svá prohlášení typu, že všichni prodavači lžou a nemají výčitky, že za přítele se musím vždy postavit, dokonce i když lže a podvádí druhé, že probíhající neodhalená nevěra vztah nepoškozuje, že v rámci zachování dobrých vztahů či dobrého dojmu je v pořádku spolknout zlost, že je běžné (a v pořádku), že si před přáteli vymýšlíme (třeba výši platu), abychom vypadali lépe, nebo že nabízíme pomoc a dáváme sliby, aniž bychom to mysleli vážně. Já ale právě se všemi těmito autorčinými "nadstavbami" své jinak papouškující knihy nesouhlasím a i po jejím přečtení dávám přednost pravdě před lží.... celý text
Dám si inzerát aneb Proč je cesta ke kamarádům či životním partnerům tak trnitá
2004,
Kateřina Rollová
Kniha je velmi čtivá, příjemně stručná, zmiňuje všechny oblasti, které člověka při seznamování či řešení kamarádských a partnerských vztahů zajímají. Autorka je vtipná, sympaticky pragmatická a očividně má za sebou mnohé životní zkušenosti (ať už své nebo zprostředkované), které jí pomáhají orientovat se v bludišti mezilidských vztahů. Příběhy ze života jsou pro svoji obyčejnost a běžnost uvěřitelné. Příjemně oddychové, ale zároveň jednoduše moudré čtení.... celý text
Rukověť proti manipulátorům
2011,
France-Marie Chauvelt
Byť protkána mnohými příklady ze života skutečných lidí, přijde mi kniha velmi nenávodná, povrchní, nekonkrétní. Když je čtenář pozorný, objeví střípky myšlenek, které by mu mohly pomoci otevřít oči (a že manipulaci v podstatě podléháme všichni, takže jde o čtení pro každého). Nicméně hlavní radou, kterou jsem si z knihy vzala, je, že jsem-li na tom opravdu špatně, musím si najít vhodného terapeuta a vyhovující terapeutickou metodu. Konec je pak zabit filosoficko-náboženským přemítáním, z něhož cítím určitou autorčinu neempatii vůči většině čtenářů, kteří se rozhodli takto zaměřenou knihu přečíst.... celý text
Proč se Dostojevskij mýlil?
2007,
František Koukolík
Myšlenky jsou zajímavé, ale všechny jsou jakoby nedotažené. Pan Koukolík něco nakousne, mě to zaujme, ale ještě než se o tom dozvím více, autor jde k jiné myšlence. Naproti tomu se někdy zbytečně opakuje. Myšlenkám i uváděným vědeckým experimentům rozumím jen díky tomu, že je znám z jiných knih. Navíc pro mě často píše nesrozumitelně, věty musím opakovaně číst, abych pochopila. Na knihu od českého autora jde o stylisticky trochu zoufalé dílo. A to nemluvím o tiskových chybách. Název je poněkud zavádějící, protože nejde o žádnou polemiku s Dostojevským (kdo říká, že Dostojevskij tvrdil to, co tvrdila jedna z jeho postav Bratrů Karamazových?), na druhou stranu mě právě název přilákal k přečtení této knihy. Velmi mě zaujala myšlenka věnování zvýšené pozornosti a pamatování si neintuitivních skutečností oproti intuitivním v souvislosti s vírou v Boha/bohy. Ale to je asi tak všechno.... celý text
