Domča
přečtené 205
Černý arcimág
2013,
Brent Weeks
Stejně jako Weeksova první trilogie, i tady příběh vypráví několik postav a to rovnou pět. Každý hrdina je jiný, svůj a o to jde. Magie barev mě mile zaujala a nápad s barvomágy mě ohromil, pro mě zcela nová možnost kouzlení ;) První díl je skvělým úvodem, během něhož je čtenář vystaven hned několika zvratovým šokům a odhalením, která ho doslova omráčí (já osobně jsem sotva popadala dech hned na začátku strany 180). Navíc se, jak je u Weekse zvykem, všechno tak neskutečně zamotá a hrdinové se rozhodují tak zcela realisticky, čili pitomě, až si jeden říká, jak to ten autor chce dovést do zdárného konce. Jenže víte co? To by nesměl být Brent, aby se tady dalo o nějakých happyendech vůbec uvažovat. :) Jestli se vám líbil Noční anděl, tak Světlonoš se bude zaručeně taky. Nemůžu říct, jestli je to lepší nebo horší, za mě si drží stejnou úroveň jako jeho ostatní knížky :)... celý text
Dash & Lily: Kniha přání
2014,
Rachel Cohn
Dashe a Boomra bych chtěla potkat, takový lidi mám ráda!! :) Atmosféra Vánoc a New Yourku dohromady ladila, pohledy dvou hrdinů s naprosto opačným přístupem k svátkům byla skvělá a vzkazy, které si psali, spolu s úkoly, které na sebe vymýšleli, mě jednoduše od začátku do konce bavili. I když autoři nevymysleli nic převratného a možná už někdo napsal příběh na podobném principu, pro mě to byl nový a úžasný nápad. Vsadím se, že je teď po světě spousta takových, Dashem a Lily inspirovaných zápisníků a v každé druhé knihovně nebo knihkupectví takový jeden zastrčen mezi tituly čeká. Já osobně bych moc ráda takový našla! :) Všem doporučuju, ovšem apeluju na to, aby se kniha četla výhradně v období svátků! :)... celý text
Královna Tearlingu
2014,
Erika Johansen
Na knížku jsem se těšila, slyšela jsem na ni samou chválu a tak jsem si ji hned koupila. Musím se přiznat, že jsem byla překvapená, když se začalo mluvit o Houdinim, Grimmech, pokru a tak, ale brzo jsem si na to zvykla, i když pořád úplně nechápu, v jakém světě jsme se to ocitli :) Co se týče děje, byla jsem naprosto spokojená, Kelsea byla sympatická hrdinka, hltala jsem jí i Lazara a Rafana, nemohla jsem se odtrhnout od čtení a i když jsem se snažila odhadovat, kam příběh půjde, nedařilo se mi a to je pro mě plus :) Násilnosti, které jsou tomu často vyčítány mi nevadily, prostě mi přišlo, že to k tomu tak nějak patří a já se těším na další díl (a taky jsem fakt zvědavá, jak bude vypadat film!) Mimo to, já vím, že to není podstatné, ale stejnak jsem nadšená, když se povede i obálka a tady se povedlo na jedničku. Za mě ANO! :)... celý text
Soužení
2012,
Maggie Stiefvater
Já jsem teda opačnýho názoru, než předešlé komentáře, protože mě se naopak tenhle díl líbil mnohem víc než ten první. Soužení na Nářek zase až tolik nenavazuje, možná proto vzniklo mnoho zklamání, já jsem ale ráda, protože Dee jsem si zrovna dvakrát neoblíbila. Upřímně ale, ze začátku jsem byla trochu na rozpacích, přišlo mi, že Maggie s Jamesem občas dost tlačila na pilu, některé vtípky byly spíš trapný, ale postupem času se to srovnalo, začalo to prostě k Jamesovi tak nějak patřit. Opět mě dostal osobitý znak - zapisování si na ruce. Nechápu, jak to ta Maggie dělá, ale stejně tak jako se mi líbilo skládání jeřábů u Sama v Shiver, tak tak jsem žrala tohleto čmárání. Nuala se mi moc nelíbila, hlavně teda z počátku, ale taky jsem si na ni zvykla, zato ta Dee.... ta si to u mě teda tady nevylepšila. Učitel Sullivan byl taky dobrej, ovšem ten konec mi přišel poměrně přitažený za vlasy a tak nějak... mi tam neseděl. Ale bavila jsem se. A strašně ráda bych viděla Soužení, celou dobu, co ho začali v knížce psát jsem se těšila, jestli se ukáže :) Jo, na tohle představení bych šla ;)... celý text
Dcera kostí a dýmu
2012,
Laini Taylor
Abych pravdu řekla, pořád tak nějak nevím, jestli se mi to spíš libilo nebo spíš nelíbilo. Jak mám od přečtení rozestup a jak jsem mezitím přečetla další knihy, přijde mi, že tenhle příběh se mi spíš ale nelíbil. Karou - hezký jméno, modrý vlasy dobrý, tetování fajn.... a jinak nic. Postava mě neoslovila, jediná vlastnost, co se mi líbila, bylo to malování. Akiva - taky nic. Nevyvolával ve mě během čtení prostě nic. Plus byla celá ta záhada se zubama, to mě bavilo. Ale pojetí chimér a andělů... prostě si mě tenhle příběh nějak nezískal. Rozhodně ale knížku neodsuzuju ani neříkám, že je špatná a nestojí za přečtení. Stojí. Vám se třeba bude líbit víc než mě, námět byl vlastně dost originální, ale mě osobně to nějak zvlášť neoslovilo.... celý text
