Dinosaur přečtené 179

Varovný signál 2000, Lee Child

(10/10) Opět napínavé a čtivé. Chvíli trvá, než se člověk doví, o co tu přesně jde a i když do sebe začnou později informace pěkně zapadat, stejně kniha dovede nakonec překvapit.... celý text

Misery 2003, Stephen King

(10/10) Tahle knížka je skvělá i hrozná zároveň. Skvělá pro to napětí, čtivost a problém se od ní odtrhnout (nevstávat do práce, tak to snad dám v kuse), hrozná kvůli těm věcem, co se tam dějí. Společně s Paulem jsem Annie opravdu nenáviděl a moc si přál, aby se jí přihodilo něco opravdu ošklivého :) Jinak díky Paulově spisovatelskému zápalu jsem si opět všiml, že tak trochu podobně funguje i moje psaní, což mi mimochodem připomnělo Kingovu knihu O psaní, kde vyzrazuje i to, jaký konec pro toto dílo původně zamýšlel. Kdyby to takhle opravdu skončilo, tak mě asi klepne :D... celý text

Posedlá 1992, Lynn Beach (p)

(4.5/10) Jak tak koukám, nejsem jediný, kdo se vrací k brakům z mládí :) Asi tak deset nebo jedenáct let zpátky jsem si tyhle knížky půjčoval v knihovně a teď mě z hecu napadlo, že bych je tentokrát mohl zkusit přečíst všechny. Tahle knížka ale bude nejspíš patřit mezi ty slabší. Ač je poměrně čtivá, tak děj je předvídatelný a postavy jednoduché a klišoidní až hrůza. Ale jako oddechovka se to dá.... celý text

Nůž 1992, Robert Lawrence Stine

(5.5/10) Děj mi přišel o něco zajímavější a promyšlenější než u Posedlé a taky mě bavil o něco víc. Jen to rozuzlení mi přišlo trochu přitažené za vlasy...

Urban Games 2014, A. T. Jurasek (p)

(9.5/10) Co by se stalo, kdyby někdo zkombinoval Hunger games a Saw? Pravděpodobně něco jako tahle kniha. U Hunger games jsem zmiňoval, že to nebylo až tak brutální, jak by se dalo čekat, což se ale u Urban games říct nedá, takže tu některé scénky v tomto ohledu opravdu stály za to. Postavy jsou uvěřitelné a kniha je dost čtivá, takže ač jsem si chtěl "chvíli" číst a pak jít spát, tak jsem to nakonec stejně dal na jeden zátah. Jediná věc, co mi v knize trošku chyběla, byl pohled "zvenku", tedy jak na to reagovala společnost, protože vzhledem k tomu, že i soutěžící brali to, že půjde o život, jen jako nadsázku, tak realita nejspíš musela být dost šokující i pro diváky a speciálně rodiče a blízké soutěžících, takže by to knize mohlo dát ještě další rozměr. Celkově by asi bylo zajímavé takovou show sledovat, i když bych něco takového asi vidět ani nechtěl. Ve filmech mi násilí nevadí, protože to je "jen jako", ale doopravdy to už je něco jiného. Jenže zvědavost by mi určitě nedala a minimálně na jeden díl bych se podíval, možná i na víc a pak bych u toho trnul. Takže dobře, že se nic takového nevysílá, ale filmovou verzi Urban games bych bral všemi deseti :) A nakonec ještě pár poznámek, ale varuji před spoilery! - Ten začátek her, kdy byl všude všeho dostatek byl tedy pěkný podraz, ale tak nějak jsem tušil, že minimálně opít se pod obraz a mít druhý den hlavu jako střep nebude v téhle hře dobrý nápad. Samozřejmě jsem měl pravdu :) Nejde tak ani o to, jaký úkol na ně pak čekal, ale s kocovinou by se mi špatně soutěžilo naprosto v čemkoli. Ale věřím že i v reálu by to fungovalo podobně - někdo by vše hodil za hlavu a bez rozmýšlení "pařil" a jiní by zas byli rozumnější. - Od soutěžících, kteří nečekali, že hry budou tak brutální, bych po prvním úkolu asi čekal víc nadávek a nenávisti směřujících na autory her. Zvlášť pokud to beru tak, že se hra odehrává v současnosti a našem světě a tohle by byla skutečně první reality show svého druhu, protože kdybych teď viděl reklamu na tuto show se sloganem, že půjde o život, tak bych i tak nečekal, že to bude až takhle drsné a že i ti, co přežijí, si užijí utrpení víc než dost. - Jediná reakce na hry se nám vyjeví na konci, kdy je obrovský zájem o účast v druhé řadě. Těžko říct, zda by to tak skutečně bylo, ale asi je těžké to odhadnout. Já bych se teda do podobné show nikdy nepřihlásil a to nejen proto, že bych se svou fyzičkou umřel jako první. Ale věřím, že by mohla nalákat lidi, co opravdu chtějí nebo potřebují peníze nebo psychopaty, kterým by se líbila absence jakýchkoli zákonů :)... celý text

A přece nezemřeš 2000, Lee Child

(10/10) Napínavější a asi ještě chytlavější než první díl. Jen ti záporáci mi občas přišli tak trochu přiblblí a nevím, proč Reachera prostě nezlikvidovali dokud to šlo :) Zároveň ale onu Reacherovu schopnost dostat ze všeho beru tak nějak jako součást žánru a protože mi to dojem z knihy nijak zvlášť nezkazilo, nebudu ubírat ani na hodnocení.... celý text

Jatka 1999, Lee Child

(10/10) Nedávno jsem knihu četl podruhé a díky tomu, že už jsem většinu za ta léta zapomněl mi opět přišla napínavá a vtáhla mě do děje ještě více, než jsem čekal. Reacher je sympaťák a další díl je proto jasná volba.... celý text

Restaurant na konci vesmíru 2008, Douglas Adams

(10/10) Opět zábavné a vtipné. Líbí se mi ten nápad s restaurací na konci vesmíru, kdyby to bylo možné, s návštěvou bych neváhal :)

Život, vesmír a vůbec 2002, Douglas Adams

(9/10) Opět jsem se bavil.

Sbohem, a díky za ryby 2002, Douglas Adams

(7/10) Kniha sice není špatná, ale bohužel mi přišla slabší než předchozí díly.

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

(10/10) Tohle je taková geniálně ujetá praštěnost, že si to snad nelze nezamilovat. "Jedna z věcí, které Fordu Prefectovi připadaly na lidech nejnepochopitelnější, byl zvyk neustále opakovat naprosto očividná fakta, jako například to je ale krásně, ty jsi ale dlouhán, nebo jejej, vypadá to, že jsi spadl do desetimetrové studny, jsi v pořádku? Ford si nejprve vytvořil jistou teorii, která toto zvláštní chování vysvětlovala: kdyby lidé nechali zahálet mluvidla, nejspíš by jim ztuhla. Po několika měsících pozorování a přemýšlení nahradil tuto teorii jinou: kdyby lidé nechali zahálet mluvidla, uvedli by tím do chodu mozek. Po čase zavrhl i tuto teorii jako cynickou a zavádějící a rozhodl se, že má lidi vlastně docela rád."... celý text

R.U.R. 2004, Karel Čapek

(8/10) Tohle jsem si chtěl přečíst už jen z důvodu, že se to mému oblíbenému sci-fi autorovi (Isaac Asimov) příliš nelíbilo a zajímalo mě, jaký pohled na to budu mít já. Jsem totiž celkem fandou pokroku a představa běžného využívání robotů se mi líbí, ale rozhodně se nebráním dílům, kde se tahle představa trochu zvrtne. (Komentář obsahuje spoilery a moje další úvahy kolem, takže čtěte jen na vlastní nebezpečí.) K většímu nadšení by u mě asi přispěl fakt, kdyby kniha byla napsána "knižněji" (je to divadelní hra) a ještě více dopodrobna (a možná i akčněji, ač chápu, že to by zase nešlo dohromady s tím divadlem), ale dojem je veskrze kladný. Překvapilo mě, že ač jde o dílo takřka století staré, je vlastně velmi aktuální a určitě ještě nějaké to desetiletí nebo možná i to století bude. Zaujala mě i myšlenka, že se díky tomu, že lidstvo žilo v blahobytu a mělo všeho dostatek přestávaly rodit děti, protože si myslím, že se to už v malé míře děje. Ne kvůli blahobytu, ale spíš díky možnostem, které dnešní doba nabízí. Člověk se může věnovat tolika věcem a má nekonečně mnoho informací díky internetu, což dříve nebylo. Není pak divu, že se někdo rozhodne dát přednost vlastním koníčkům a pohodlí před dětmi. Na druhou stranu, tenhle pud bývá u většiny natolik silný, že pochybuji, že by zcela vymizel. A pak tu máme klasickou myšlenku, zda si umělá bytost může uvědomit sama sebe. Ač tomu spíše v praxi nevěřím, tak mě tohle téma fascinuje a baví mě, navíc člověk nikdy neví a třeba se něco podobného opravdu někdy stane (a potom bych doufal, že to dopadne lépe než tady). Takže - do divadla bych na to klidně rád zašel a od Čapka si v budoucnu určitě ještě něco přečtu. (30. 6. 2015)... celý text

Nekonečný příběh 2001, Michael Ende

(10/10) Ač se mi film líbí a vzbuzuje ve mě nostalgické pocity, po přečtení knihy už tak trochu chápu, proč s ním autor nebyl spokojen. V knize některé věci vyznívají jinak a hodně se mi třeba líbilo odůvodnění, co se stane s bytostmi z Fantazie, když je pohltí nicota. První film také vypouští druhou půlku knihy zaměřenou na Bastiena, což je docela škoda, protože ač byl chvílema tak trochu na zabití, tak mi jeho proměna přišla relativně pochopitelná a líbilo se mi, jak to nakonec celé vyústilo (matně si pamatuju, že tenhle námět sice byl později zfilmován taky, ale nedosahovalo to kvalit původního filmu a ten třetí už pak byl taková slátanina, že mi přišel divný i v tom dětství, takže hádám, že dnes by už pro mě ten film byl čirým utrpením). (22. 6. 2015)... celý text

Dvojí Dexter 2012, Jeff Lindsay (p)

(☆10/10) Toho trotla, co dával dohromadu tu anotaci, která tu straší a vyzrazuje prakticky celý děj by za trest měli předhodit těm kanibalům z knihy. Naštěstí se mi ji nějak povedlo opomenout a nezkazit si tak dojem z knihy. Pokud jste se jí vyhli taky, tak další text nečtěte, neb také obsahuje pár spoilerů. "Svoboda je vážně jen iluzí. Pokaždé, když si myslíme, že máme na výběr, jen nevidíme pušku mířící nám na břicho." Začnu menšími výtkami. Takže - buď mám za a) velice dobrý odhad, za b) Temný společník mi napovídá ještě lépe než Dexterovi a nebo zkrátka za c) - kniha je ke konci poněkud předvídatelná (nehodící se škrtněte). Čímž chci říct, že jsem natolik podezíravý, že bych se do té šlamastyky ke konci na jejich místě nedostal, i když to byla spíše chyba Debory, která si nenechá domluvit, než Dextera, který byl sice o něco méně podezíravější než já, ale na vyhnutí se tomu nejhoršímu by to nejspíše pořád stačilo. A ač nejsem bez citů ani sériový či jiný druh vraha, Dexterovo věčné rozjímání či plánování, jak bude lepším člověkem kvůli novému přírustku do rodiny mi přišlo přehnané (možná to má co dělat s tím, že to s dětmi neumím a ani žádné nechci). Ale tak dobře, dejme tomu, že to holt i v někom prakticky bez citů holt může vzbudit nějakou odezvu. Ve výsledku mi ale tyhle "nedostatky" vlastně ani moc nevadily, protože mě kniha prostě bavila a bylo mi zatěžko ji odkládat kvůli jiným povinnostem. Potěšil mě i návrat jisté osoby a ač tu je prakticky víc kritiky než chvály, líbil se mi tento díl víc než dva předešlé a společně s druhým dílem patří mezi mé nejoblíbenější v sérii. (17. 6. 2015)... celý text

Delikátní Dexter 2011, Jeff Lindsay (p)

(☆10/10) Takový typický Dexter, opět nechybí skvělý humor, určitá absurdnost a napětí, protože se zde stejně jako ve čtvrtém díle objeví někdo, kdo Dexovi zdatně šlape na paty. Bohužel nemůžu sehnat další díl, takže se s touto sérií dočasně loučím a musím říct, že mi bude vážně chybět. A díly bych od nejoblíbenějšího seřadil zhruba takto: 2, 5, 1, 6, 4, 3. (22. 6. 2015)... celý text

O psaní: Memoáry o řemesle 2005, Stephen King

(10/10) Vzhledem k tomu, že se poslední dobou pokouším trochu psát, jsem po této knize skočil prakticky hned, co jsem se o ní dověděl a myslím, že pár rad si k srdci vezmu (hlavně asi tu o tom, nastavit si nějaký limit a k tomu psaní se prostě nějak dokopat, protože tímhle stylem skutečně nemám šanci cokoli dopsat). Bavil mě i Kingův "životopis" (zkrátka události z jeho života, které ho nejspíš k psaní dovedly) a rád jsem se dověděl, jak vypadá jeho tvůrčí proces, který částečně připomíná ten můj (až na to, že já zatím píšu maximálně ujetou fanfikci, u které rozhodně nedoufám, že bych ji snad někdy vydal, protože je beztak určená jen velice úzkému okruhu lidí). (16. 6. 2015)... celý text

Drasticky dojemný Dexter 2007, Jeff Lindsay (p)

(10/10) "Den rychle plynul, měl jsem jen jeden výjezd na místo činu, pouze rutinní vražda rozsekáním pomocí zahradního náčiní. Jasně amatérská práce; ten idiot se pokusil použít elektrický střihač živého plotu a podařilo se mu přidělat mi další práci, než konečně dorazil svou ženu zahradnickými nůžkami. Skutečně odporná spoušť a jen si zasloužil, že ho dopadli na letišti. Dobře provedené rozporcování těla je především čistá práce, alespoň jsem to vždycky tvrdil. Žádné krvavé cákance a cáry masa na zdech. Tohle prostě nemělo nejmenší úroveň." Asi jsem se zamiloval. Převelice mě baví Dexterovy myšlenkové pochody, smysl pro humor a jeho od emocí odproštěný pohled na svět. Kniha se se seriálem bohužel či bohudík už úplně rozchází. Bohužel proto, že by seriál podle této knihy byl určitě zajímavý, bohudík kvůli tomu, že jsem seriál již viděl a tak nejsem ochuzen o napětí a možná také trochu i kvůli tomu, co za záporáka si na nás v tomto díle autor přichystal, protože něco takového jsem vážně ještě nikdy neviděl. Skoro mě až děsí, že něco takového vůbec může někdo vymyslet, natož aby to někoho nedejbože skutečně napadlo praktikovat. Brr. Každopádně mě druhý díl bavil ještě víc než první, takže se mi asi rozjíždí další závislost. (Následující část prozrazuje událost z konce předchozí knihy, takže kdo ji nečetl, ať čte dál jen na vlastní nebezpečí.) Trochu mě zarazilo, že Debora trochu více neřešila to, jak to s Dexterem skutečně je, ale na druhou stranu... dojem z knihy mi to nijak nezkazilo a protože nejspíš i mezi jednotlivými díly uplynul v ději nějaký ten čas, tak se to dá asi i celkem pochopit. Vlastně si i možná umím představit, že bych něco takového vzal jako fakt a ani se nesnažil dotyčného nějak "napravovat", protože proti tomu, co Dexter dělá, ve své podstatě nic nenamítám. Když se pak nad osobností Dextera zamyslím víc, přijde mi svým způsobem až "nevinný". Jistě, do normálního člověka má daleko, ale právě díky tomu se snaží vést na oko normální život a až na lidi, které bych stejně nelitoval vlastně nikomu (úmyslně) neubližuje. Což mě tak trochu vede k otázce, zda Dexter nakonec není lepší než spousta lidí, které by většinová společnost označila za víceméně normální. Jsem zvědavý, jestli v dalších knihách přijde něco, co můj názor změní nebo mi Dextera nějakým způsobem zprotiví (i když doufám, že ne). (12. 6. 2015)... celý text

Dexter v temnotách 2008, Jeff Lindsay (p)

(9/10) Bohužel se musím zařadit k těm, kterým třetí díl přijde trochu slabší a také mi úplně nesedlo to "nadpřirozeno", i když bylo celkem zajímavé vidět Dextera vyvedeného z míry. Samozřejmě netvrdím, že je kniha špatná, jinak by si ode mě jen těžko mohla vysloužit 4,5 hvězdičky zaokrouhlených na pět (zaokrouhlení nahoru vyplývá z toho, že mi zdejší hodnocení přišlo až moc nízké), opět jsem ji přečetl skoro na jeden zátah a zajímalo mě, jak se to celé vyvrbí, ale předešlý díl mě zkrátka bavil víc. (14. 6. 2015)... celý text

Dexter v hlavní roli 2009, Jeff Lindsay (p)

(10/10) Dexter je opět ve formě, jenže to tentokrát tak úplně nestačí. Jeho protivník je vždy krok před ním a Dexter zjišťuje, že pokud se mu nepovede správně zasáhnout, tak se ocitne v pěkné bryndě. Závěr je sice trochu ujetý, ale tak proč ne. O něco lepší než třetí díl. Btw.: v posledních dvou dílech mě baví, jak autor do příběhu zapojuje Astor a Codyho. (14. 6. 2015)... celý text

Drasticky děsivý Dexter 2010, Jeff Lindsay (p)

(☆10/10) "V půl páté ráno byl kněz již uklizený. Cítil jsem se mnohem lépe. Vždy se pak cítím lépe. Zabíjení mi zvedá náladu. Uvolňuje ze mě temné touhy drahouška Dextera. Je to sladká úleva, nutné vypuštění páry ze všech těch malých tlakových záklopek tam uvnitř. Má práce mě těší, a jestli vás to rozrušuje, je mi líto. Opravdu velice líto. Ale tak to prostě je. Pochopitelně nejde jen o ledajaké zabíjení. Musí být provedeno správným způsobem, ve správný čas a se správným partnerem – je to značně komplikované, ale naprosto nezbytné." K Dexterovi jsem se dostal už před nějakým tím rokem skrz seriál a díky zdejším komentům se trochu bál, že si díky tomu na toho knižního nezvyknu. Naštěstí zbytečně. Vůbec mi nevadí, že je knižní Dexter trochu jiný a na konci se se seriálem rozchází. Díky tomu pro mě poslední stránky byly pěkně napínavé a říkal si: "Tohle ale doufám dopadne stejně jako v seriálu, že? Že? Přece to neudělá? Nebo snad jo?" Dokonce mě jistý rozdíl mezi těmito verzemi i potěšil a jsem zvědavý, jestli to bude v následujících knihách ještě nějak využito (doufám, že ano). Kniha odsýpala nejen díky nepříliš velkému počtu stran a Dextera a jeho myšlenky si prostě nešlo nezamilovat. Jestli to takhle půjde dál, tak to bude rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších sérií, i když (jak už tu také padlo) Dexterevo pátrání zde bylo založeno spíš na jeho až podezřele dobré intuici, snech či pocitech než na skutečném vyšetřování. A taky do budoucna doufám, že knihy budou zakončeny lépe než seriál, který sice miluju, ale ten konec mi ani trochu nesedl... (9. 6. 2015)... celý text