Darkry
přečtené 245
Krev elfů
2011,
Andrzej Sapkowski
Zaklínač je právem považován za jednu z nejlepších fantastických sérií v historii fantasy (někdy i druhou nejlepší po Tolkienovi). Nevyčnívá ale propracovaností světa, charakteristikou postav nebo nabytostí akcí. Samozřejmě, že i tyto aspekty jsou zde výborně zpracovány, ale to nejdůležitější je, že Andrzej Sapkowski je opravdu Pan spisovatel. Většina dnešních autorů fantasy se totiž snaží "pouze" odvyprávět příběh, zaměřují se na to, aby byl příběh dobrý, poutavý, aby se postavy chovali logicky a pak už jim nezbude čas (a asi i um) věnovat se jazyku. Sapkowski zvládá vše a ještě si hraje s jazykem tak, že to celý příběh ne jen podtrhuje, ale podává v úplně jiném světle, úplně jiný, realističtějším způsobem. Čtenář si to při čtení ani neuvědomí, ale když chce Sapkowski vyvolat pocit zmateného snu, noční můry, udělá to pouze jazykem, ale ne tak, že by napsal: "Sen Ciri byl zmatený. Viděla černého rytíře jak se míhá před ní, ale nedokázala se v situaci moc orientovat." Ne, on píše přímo a neříká čtenáři, že je sen zmatený, čtenář to cítí a prožívá to spolu s postavou. To poskytuje úplně nový a úžasný zážitek z četby. A i jinak se projevuje spisovatelův um. Například napsat celou kapitolu (tím myslím celiství úsek "od hvězdičky z hvězdičce" nikoli jednu ze 7 kapitol knihy) pouze pomocí přímé řeči, bez jediné uvozovací věty příčemž čtenář ví, kdo mluví a děj se neustále posouvá dopředu je opravdový literární zázrak. A když k tomuto spisovatelskému talentu přidáte úžasný svět, který se Sapkowskému podařilo vytvořit a postavy, které se mu povedlo do něj zasadit, vznikl příběh, který žije svým vlastním životem a vy jste čtením do toho života vtaženi.... celý text
Čas opovržení
2011,
Andrzej Sapkowski
Celistvý příběh by ani nemusel být rozdělován do více knih, proto pro druhý díl ságy platí to samé co jsem psal o prvním. 5/5
Věž vlaštovky
2011,
Andrzej Sapkowski
Další díl Zaklínače rozhodně nezklame a bavil jsem se u něho královsky. Ovšem autor zde zatěžování čtenáře různým skákáním mezi dějovými liniemi ale hlavně v čase opravdu hodně vytěžuje. Největší problém my činilo si srovnat, jak na sebe jednotlivé dějové linky časově navazují, ale zase člověk pak zažívá ten neopakovatelný pocit, když mu vše do sebe zaklapne a najednou rozumí :)... celý text
