Corvus
přečtené 212
Zápisky odstřelovače
2012,
Vasilij Grigorjevič Zajcev
Pro mě osobně byla kniha nejzajímavější v momentech, kdy Zajcev poutavě píše o konkrétních technikách budování hnízd, přesunech, pastích, tricích. Když popisuje rekognoskování terénu a chytře vymyšlené úkryty nacistických odstřelovačů i rudoarmějců. Pochopitelně i likvidace nepřítele samotná. V ostatních ohledech jde o čiročirou propagandu, vlastenectví až za hrob (občas až úsměvné) a pochopitelně velebení komunistického smýšlení a cílů. Čímž knihu nezavrhuji, ale je mi to cizí. Zajcev mi jako člověk příliš nesednul, ale snažil jsem se do jeho situace (potažmo doby) vcítit. Spíš než politickou agitku bych ale uvítal více příběhů z fronty a především pak mnohem podrobnější popisy odstřelovačských technik a zajímavostí. Co se týče filmu, tak už na obalu je jasně napsáno "inspirováno". Čili nechápu lidi, kteří si myslí, že Nepřítel před branami je takřka dokument o Zajcevovi...... celý text
Stařec a moře
2012,
Ernest Hemingway
Budu upřímný: čekal jsem mnohem, mnohem více. Mám rád i kvalitní jednohubky. Počet stran kvalitní knihu nedělá a nevidím důvod proč by útloučká Stařec a moře neměla mít Nobelovku. Bohužel se mi autor netrefil do vkusu... a to píšu jako člověk, který má rád příběhy odehrávající se na moři. Podle mého názoru by cenu tato kniha dnes neměla šanci získat. Chápu, že jednohubka o dědovi, co vyrazí rybařit má silný podtext o nezdolnosti ducha, ale upřímně: vždyť je to napsané tak okatě a skoro až nudně a příběh samotný je natolik předvídatelný, že mi buď něco "geniálního" uniklo nebo to je prostě jen nadhodnocený počin. Jsem rád, že jsem si konečně doplnil knihu ze škatulky "povinná četba", ale za mě rozhodně velké zklamání.... celý text
Lékaři hanby: Pravda o lidských morčatech v Osvětimi
1984,
Betty Truck
Lékaři hanby jsem (ostatně jako vše týkající se KT) přečetl doslova jedním dechem. Je to podobně útlá publikace jako např. Svědectví o Mauthausenu 1942 a Dachau 1945 od Miloše Vítka. Pokud bych měl ale nějaké knihy na toto téma doporučit/vyzdvihnout, tak jednoznačně (v následujícím pořadí): Továrna na smrt, Noc a mlha (obě od pana Ericha Kulky) a zcela určitě i Dýmy nad Birkenau od Seweryny Szmaglewské. Knihy od Kulky jsou obsáhlé a podrobné včetně fotografií i plánků a podle mého názoru jde o zcela zásadní publikace o koncentračních táborech, zvěrstev a utrpení (Továrna na smrt) a pohledu do zákulisí, tj. jak byla celá tato vraždící mašinérie propojena z byznysem (Noc a mlha). Oproti tomu Dýmy nad Birkenau je zajímavé čtení z jiného úhlu pohledu, tj. z úhlu pohledu žen. Většina knih je psaná muži a především o mužských vězních/utrpení, kdežto paní Szmaglewská podává svědectví ze svého pohledu z ženského vězeňského bloku. V každém případě kdo po přečtení těchto tří titulů jakkoliv sympatizuje s touto érou, "lidmi" a ideologií, tak by se měl zcela nepochybně nechat vyšetřit, případně by takový jedinec měl být pod permanentním dohledem odborníků. Co mě osobně přišlo vždycky "zajímavé" pokud došlo na pokusy, nechvalně profláklého Mengeleho či obecně na "nemocnici", je fakt, že přeživší píší/hovoří o lékařích... Pravděpodobně jsem na KT téma hodně citlivý a ačkoliv jsem toho přečetl hodně, do dnes jsem nepochopil jak mohl/může být někdo takovým způsobem zvrácený, krutý a večer v klidu spát... Nicméně asi bych nebyl schopný označit tyto "lidi" zcela zbavené byť jen špetky lidskosti za lékaře. To mě vždy fascinovalo. Na druhou stranu se přeživší snažili poukázat na fakt, že těchto hrůz se účastnili i doktoři, profesoři atd. Já osobně bych nebyl schopný podobné bestie označit za lékaře...... celý text
Peklo blízko nebe
1999,
Jon Krakauer
Po přečtení Krakauerovi knihy, vyslechnutí několika přednášek a hlavně názorů Radka Jaroše na komerční expedice, jsem se utvrdil v tom, že není o co stát... Everest a bohužel už zdaleka nejen on, je doslova okupován baťůžkáři a lidmi, kteří kromě peněz nemají dostatek fištrónu ani na to, aby si před "výletem" na horu alespoň prošlápli zbrusu nové (tuhé) boty. O tom, že by si měli vyzkoušet zda jim alespoň pasují mačky na podrážku nemluvě. Já cestuji prstem po mapě a o horolezení pouze roky čtu či navštěvuji přednášky a outdoorová promítání. Nicméně i jako takto pasivní "horomil" mám dostatek mozkových buněk na to, abych věděl, že se svými nulovými zkušenostmi bych se asi neměl nechat s kyslíkovou maskou (= naprostý podvod) doslova dotáhnout šerpy na vrchol. Co jsem tak četl některé názory horolezců, tak dnes jsou komerční zájezdy na osmy ještě o několik řádů absurdnější a tzv. klienti (!) jedou prakticky na výlet na Kokořín a ne do míst, kde mozkové buňky hynou rychlostí "opiček" v pivu při nedělním obědě. Nemluvě o znečišťování hory a okolí a znevažování výkonu skutečných horolezců. Vynikající kniha, kterou doporučuji naprosto všem, kdo mají respekt před horami a aspoň kapku pokory, která dnes všem citelně chybí.... celý text
