Cari
přečtené 79
Hra o trůny
2011,
George R. R. Martin
Ano, takhle kniha má úžasný svět, jaký se jen tak nevidí. Autor všechno krásně propracoval a promyslel. Muselo mu dát neskutečně práce něco takového stvořit. Četla jsem poměrně hodně knih ze středověku, ale snad žádný autor nedokázal tak věrně popsat toto období. Je opravdu vidět, že Martin tomu, o čem píše rozumí a má rozsáhle znalosti. Jak jsem řekla, svět je obdivuhodný, ale síla tohoto příběhu tkví v postavách... Opravdu skvěle propracované charaktery a živé postavy, které když knihu zavřete, vám chybí. Alespoň u mě to takto fungovalo... Doufám, že než se dostanu k dalším dílům, tak autor dopíše i ty zbývající. Pokud něco takového nechá bez konce, nejspíše ho prokleju. :D... celý text
Smrt před branami
2019,
Sabaa Tahir
Na tuhle knihu jsem se tak těšila! Myslím, že na žádnou knihu jsem se tak netěšila, jako právě na pokračování Jiskry. O to víc je mí líto, že musím dát 3.5 hvězdičky a vysvětlím proč. Začátek se docela táhl, ale to by ani tolik nevadilo. Podobně tomu bylo i u druhého dílu, a pak to byla jedna velká jízda! Třetí díl začal pozvolně, čekala jsem kdy se celý příběh rozjede. Ono se to rozjelo, ale až na posledních sto stranách, ty byly bezkonkurenční! Ovšem k celkovému rozsahu knihy, je to fakt málo. Eliasová linka mi přišla v tomto díle naprostá zbytečná. Vlastně... Celá ta záležitost s duchy mi prostě kazí jinak výborný příběh. Už na konci druhého dílu jsem se nad tím šklebila, protože mi to celkově nesedělo. I to, jak autorka vymyslela (nedomyslela) fungování toho světa. Nejprve se do něj živý člověk nemohl dostat, ani Elias, jen skrze nějaké bezvědomí, do kterého upadal a pak tam s ním Laia vesele klábosí, přestože je živá?? A v třetím díle už se tam dostanou v pohodě všichni. Třetí díl se nese v duchu boje a pomsty. A celou dobu se řeší tyhle ty mocenské boje, ale takovým způsobem, že najednou postavy, snad až na Helenu ztrácí své charaktery. Chyběla mi tam ta jejich lidská část. Nějaká jiskřička naděje. V příběhu nebyl prostor pro nic, až na boje a řeči o něm. Takže celý příběh vyzněl tak nějak do prázdna. Tím, jak se autorka soustředila na boje a intriky, byl příběh zbaven " osobnosti". Přijde mi, že z toho autorka chce udělat Hry o trůny... I ten nápad s duchy tomu nasvědčuje a Temnonoš je takový Noční král. Líbil se mi první díl, druhý ještě víc. Líbil se mi ten svět, kde nebyli duchové, džinové apod. Bez toho to byl originální, drsný a zcela reálný svět, který jsem si dokázala krásně představit. Najednou tam autorka na konci druhého dílu přidá duchy a různou havěť, ačkoliv první díl vůbec nenasvědčoval tomu, že by tam takové věci měly být. Ani teda druhý moc ne. Třetí díl už je toho plný a podle mě to teda příběhu akorát uškodilo. Mám z toho celkově pocit, že to měla autorka vymyšlené zpočátku úplně jinak, ale nakonec si zvolila tento směr asi právě díky inspiraci GOT. Přijde mi, že vše vymýšlela až za pochodu, hlavně tu záležitost s duchy a prostě je vidět, jak je ta linka nepřirozená a že vaří z vody. Za mě prostě ne... A ano, pár tajemství nám autorka odhalila, ale prostě ten příběh to nikam moc neposunulo. Eliasová linka naprostá zbytečná. Postavy ztratily své charaktery. Svět své kouzlo. Místo toho nám naservírovala džiny, duchy a podobné hlouposti, které se tam vůbec nechodí a nepůsobí vůbec přirozeně. Autorka se snažila být tolik originální, až to přehnala. Proč jsem dočetla? Krkavec a ... Jejich linka je úžasná. A Helena je prostě nejlepší postava celé série! A začínám si myslet, že celou dobu je vlastně ONA ta hlavní postava a hrdinka celého příběhu. Že ona je ta jiskra v popelu... :)... celý text
Smrtka
2018,
Neal Shusterman
Mám pocit, že jsem asi musela číst jinou knihu než ostatní. Protože mě přišlo, že se to strašně táhne a v podstatě se tam nic neděje. Pořád se opakují ty stejné situace... Uznávám, že svět je celkem dobře a zajímavě vymyšlený - ačkoliv ne úplně domyšlený! Autor dobře píše, ale za mě nuda a šeď. Ani postavy jsem si nějak extra neoblíbila, jedině snad ta hlavní Smrtka měla něco do sebe, ale archetypy hlavních hrdinů mi přišly až příliš šablonovité - pro YA typické. A navíc mi přišlo, že se tam schyluje k typickému románku mezi hrdiny. Což mi zrovna originální taky nepřijde. Vybrala jsem si knihu i díky hodnocení tady na DK a pochvalným recenzím. Popravdě, moc hype kolem téhle knihy nechápu. Po víc jak sto stránkách jsem to zavřela, zatím nedočteno. Třeba někdy jindy. Edit: Reakce na komentář nad tím mým. Ne, vážně si nemyslím, že kniha je pro dospělejší YA čtenáře a ti mladší jí nemohou pochopit. Naopak mi přijde jako úplně typické čtivo pro tuhle skupinu. Patřím mezi ty, kterým už kniha není určená. Takže by se o tom dalo polemizovat, kdo ji dokáže pochopit a kdo ne... Neříkám, že v knize není moudro, ale tam až příliš omáčky a zbytečných scén, které se daly využít lépe! Problém je, že tahle kniha je prezentována jako akční jízda a ono to tak není. A ne, vážně každý nemusí jít s davem, aby ho ostatní považovali... Řekněme za dospělejšího.... celý text
Krutý princ
2018,
Holly Black
Krutý princ je jedna z nich, kterou se vůbec nechtěla číst. Poslední dobou mě totiž příběhy z dílny CooBoo vůbec nebaví. Přijde mi, že vydávají pořád to samé na jedno brdo. Po dočtení této knihy? (Někde se diskutovalo, že dvůr víl? To nejspíše bude kopírka Dvorů od Maas! Moje reakce: Ha, ha, ha...) Dvůr trnů a růží mě osobně vůbec nebavil, odložila jsem tu knihu, byla to příšerná slátanina. Ale Krutý princ je opravdu bombastická kniha! Troufám si říct, že tohle je (o dost!) lepší než Dvory. Kam se hrabe Maas! Pravda, začátek byl trochu slabší, ale pak se to rozjelo a četlo se to jedním dechem. Souhlasím, že ačkoliv je to YA, je trochu jiná. Postavy jsou fakt skvělé, největší předností této knihy. Prostě jednají podle svých tužeb a ty jsou pro ně na prvním místě. Na nějakou morálku kašlou. A o to to bylo lepší. Fakt už mě nebaví číst o dokonalých hrdinech, kteří vždy všechno udělají správně. Bavila mě škola, kde se vždycky něco dělo. :D Konečně kniha, která nebyla úplně předvídatelná. Takže koukáte, co se to děje... Autorka vás donutí postavy milovat, nesnášet, pochybovat o nich. Vážně mě to bavilo! Těším se na druhý díl! A určitě doporučuji i přes pozvolný začátek!... celý text
Klíč k času
2016,
Natalja Ščerba
Ano, je vidět, že je kniha dost inspirovaná Harrym Pottrem, ale stejně se to čte jedním dechem. Autorka do příběhu vložila něco svého a tak je svým způsobem originální. Upřímně, nejvíc se mi líbila část, kdy se hrdinka přestěhovala ke svému otci a sourozencům. Sourozenecká válka byla napínavá a přitom tak nějak úsměvná. V knize se pořád něco děje, takže se čtenář nenudí. Mimochodem, Elena je super záporák! Myslím, že jim ještě ukáže, co dokáže. :D A ty obálky jsou perfektní, působí strašně luxusním dojmem. Knihy Natalji Ščerby mně vytrhly z čtenářské krize, po dlouhé době mě něco bavilo číst. Autorka má čtivý styl a super smysl pro humor. :)) Těším se na další díly.... celý text
Magický náramek
2018,
Natalja Ščerba
Do knihy jsem se původně vůbec pouštět nechtěla. Říkala jsem si, že to bude určitě strašná blbost. Nebyla! Kniha se mi strašně dobře četla a ohromě mě bavila. Jako... Asi to nebude kultovní kniha, která strhne svět jako Harry Potter, ale je strašně vtipná. Já hledala něco odpočinkového, u čeho se pobavím a to kniha splňuje. Ano, magie pokulhává, ale ničemu to nevadí. Dlouho jsem nečetla knihu, u které bych se tak dobře bavila. Pořád se něco děje! A ten vztah je tady konečně pojatý úplně jinak, než je běžné u tohoto typu knih. Osvěžující a dodává to příběhu tu správnou jiskru. Pořád nevíte, jak to vlastně je a dozvíte se to až na posledních stránkách. Za mě super. A ačkoliv jsem vůbec neměla v úmyslu číst knihy této autorky, přečtu si i její slavnější sérií Časodějové. Rozhodně doporučuji!... celý text
Brooklyn
2010,
Colm Tóibín
Jazyk Colma Toibína je prostý a jednoduchý. Žádné kudrlinky, ani metafory v jeho psaném projevu nečekejte. Přesto, nebo spíše proto se kniha čte velmi dobře. Román je vyprávěn z pohledu vypravěče - pro mě tak akorát na míru. Příběh není náročný na přemýšlení, čtenář se lehce orientuje, a stránky ubíhají rychle. Avšak není jednoduchý... Je to především pocitové dílo. Pokud ovšem hledáte něco, kde děj graduje a oplývá nečekanými zápletkami, tak se tomuto čtivu vyhněte. Brooklyn je jako skutečný život... většinou plyne pokojně, jen občas do něj vtrhne bouře, která změní náš směr. Někomu se toto všechno může jevit nudně, ale asi chápu, proč je tento román tolik oceňovaný. Brooklyn je jako závan dospělosti. Kdy stojíte na prahu něčeho nového, a máte strach, ale zároveň je to příslib čehosi vzrušujícího... Je o tom, jaké to je, když opustíte svůj nudný život, a někde tam daleko si uvědomíte, jak moc jste ty bezpečná místa milovali. O tom, jak moc se vám může stýskat ve městě plném lidí, kde je vám i počasí cizí. O tom, jak moc se v něm můžete cítit ztracení, dokud se nenajde někdo, kdo vám domov připomene. O tom, že někdy jsou nejtěžší cesty zpátky... Je to kniha o niterných pocitech každého, kdo opouští svůj starý svět pro nový... A vždycky, když se pro něco rozhodujeme, za sebou něco necháváme. Minulost, lidi, místa, vzpomínky. Zvyknout si, je zpočátku to nejtěžší, ale potom není nic jednoduššího. Na knize Colma Toibína se mi nejvíc líbilo to, že je vše tak reálné. Je to příběh, který se může stát každému. Je to vyprávění o skutečných lidech, ve skutečném světě. Příběh o tom, že kde se zabydlí naše srdce, tam je náš domov... to je Brooklyn.... celý text
Obraz Doriana Graye
2005,
Oscar Wilde
Kniha je úžasná! Plná hlubokých myšlenek. Myslím, že jí ocení spíše přemýšlivý čtenář... V téhle knize bych si mohla každou větu podtrhnout, pokud bych si chtěla vypisovat citáty. Oscar Wilde byl génius!... celý text
Továrna na sny
2016,
Anie Songe
S očekáváním jsem knihu otevřela. Nevím, co jsem čekala... Možná něco inspirativního. Kniha má hezkou obálku i název. To zase jo, ale ten obsah... Je to vlastně celé o životě autorky. Jak moc si chtěla splnit své sny. Jak to v dětství měla těžké, protože se neměla ráda. A hlavně o vztahu s přítelem, který je ten pravý. Literárně to taky není moc dobře zpracováno, spíše je to hodně slabé. Autorku nikde nesleduji, takže mě to nijak v hodnocení neovlivňuje. Ale po pár stranách jsem kroutila hlavou a řekla si, že je to strašná kravina. Hlavně proto, že jsem čekala něco jiného. Co se týče pasáží o tom: Jak si přát? Je to sice hezké, ale knihy na tohle téma už existují a autorka je má pravděpodobně dost načtené. Takže pro mě žádná novinka. Podle mě by blogy, měly zůstat na blogu. Tam to tak nějak smysl má, ale jinak... Škoda papíru.... celý text
Švadlena z Dachau
2015,
Mary Chamberlain
Příběh zněl lákavě... A byl by skvělý, kdyby autorka dokázala napsat živé postavy! Osud Ady byl smutný, ale mě se nedotkl. Důvod je ten, že autorka neumí líčit emoce. Scházela mi propracovanější psychologie postav, která by jim vdechla život, aby s nimi čtenář mohl soucítit. Kdyby autorka dokázala líčit emoce tak, jako lásku k látkám a šití, mohla to být vynikající kniha. Protože popis látek, stehů a krejčoviny tu byl tak krásně popsány, že jsem měla chuť začít s tím taky. A to jinak šití nesnáším! :D... celý text
Spřízněné duše
2017,
John Marrs
WOW! Do těchto třech písmenek by se dala shrnout celá kniha. Já nevím, proč jsem ji tak dlouho odkládala. Asi proto, že ten název ve mně evokoval úplně něco jiného. Nějaký romantický/klišé příběh, ale ono ne! Kniha mě okamžitě pohltila a nepustila, dokud jsem nepřečetla poslední stránku. Už dlouho se mi něco takového nestalo. Perfektní nápad, perfektní zpracování. Ačkoliv v příběhu vystupuje pět osob, každá linie je zajímavá! Ani jedna mě nenudila. Naopak, jak stránky přibývaly, víc a víc jsem chtěla vědět, jak jejich příběhy dopadnou. Autor píše takovým jednoduchým, ale osobním stylem? Nevím, jak to úplně nazvat, ale prostě na chvíli jsem byla každou jednou postavou v jeho příběhu. Bylo strašně lehké se do nich vžít. Opravdu skvělý počin! Plný zvratů, napětí a emocí. Dostalo mě, jak měl autor skvěle vymyšlené příběhy a jejich postupné odkrývaní - všechno sedělo. Po skutečně dlouhé době jsem četla knihu, kde jsem nenašla žádná hluchá místa! Ale jako vážně... Ani jednu stránku jsem nepřeskočila. Btw: Byla jsem jediná, kdo přemýšlel o tom, proč všichni cítili tu spřízněnost, ačkoliv existovala možnost, že ty páry byly špatně spárovány? :D Že by zafungoval "placebo" efekt? Tolik chtěli najít svou spřízněnou, že tomu nakonec uvěřili? Každopádně, příběh byl skvělý! Docela jsem zalitovala, že autorovi u nás vyšla zatím jen jedna kniha. Nakonec chci jen říct, že se těším na další autorovo dílo!... celý text
Poušť v plamenech
2017,
Alwyn Hamilton
Tak abych řekla pravdu, knihu jsem začala číst hlavně kvůli obálce, která je vážně povedená. A taky se mi líbilo místo, kde se děj měl odehrávat. Písečné pouště, orient... Znělo to lákavě. Kniha se čte poměrně lehce, čtivá, psaná jednoduchých jazykem. Ale mé očekávání příběh nepředčil. Škoda, že autorka nevyužila krásných nápadu, které měla. Kdyby na celém světě pořádně zapracovala, byla by to skvělá kniha. Škoda nevyužitého potenciálu. Chyběl mi tam nějaký pořádný děj, zvraty a akce. Zpočátku celkem fajn, ale pak mi přišlo, že to ztrácelo dech. Prostě to nebylo tak úplně ono... Možná to bylo i tím, že kniha je spíše pro mladší čtenáře. Kdybych byla mladší, pravděpodobně by se mi to líbilo víc... Kniha ve výsledku neurazí, nenadchne.... celý text