Andi přečtené 332

Alchymista 2005, Paulo Coelho

Hodnotila jsem jako 5 555. čtenář, to je skvělé číslo. Jsem unesená, nadšená a víc než spokojená. Knížka mi dodala novou energii do žil. Toto není obyčejná kniha, kterou napsal obyčejný autor, jde o poselství pro mnoho lidí, kteří chtějí naplnit svůj Osobní příběh - dá Vám mnoho - v případě, že jste knihu otevřeli v ten pravý čas. A pokud nechcete, alespoň si určitě užijete čtení pěkného příběhu.... celý text

Podivné počasí v Tokiu 2019, Hiromi Kawakami

Tak melancholické, tak jiné. Svižné čtení plné zajímavých setkání dvou lidí, kteří se postupně sbližují. Oddechovka. Líbila se. Je to snad, pokud si z toho udělám srandu, trochu jako turistický průvodce pro cizince - "nahlédnutí do japonské kuchyně a mnohem více" v příběhu. ;)... celý text

Radikální odpuštění 2006, Colin C. Tipping

Něco se čte samo - třeba tato knížka. Až jsem ale nakonec zjistila, že mi osobně, nemá moc co dát. Každopádně doporučuji, neprohloupíte. PS. - Jsou tam takové ty trefné poznámky o životě a chytrá souvětí hodící se pro citáty na facebook - pro alternativce, sluníčkáře a hipíky jako dělané ... není zač.... celý text

Leonardo da Vinci 2010, Susanne Rebscher

Pěkné, krásný design, stručné povídání o Lionardovi a čím se zabýval. Jen bych vytkla to zrcátko, nemuseli bychom číst zrcadlově snad na každé stránce.

Kulti 2019, Mariana Zapata

Jejich vztah jsem jim vůbec nevěřila. Někdo tu psal, že do poloviny knihy Sal řešila jen fotbal, ale kdepak, spíš než fotbal řešila jen a pouze toho týpka, a to prosím jen a pouze CELOU knihu. Kulti toto, Kulti tamto. Poblázněná přerostlá puberťačka - (na její obranu, když jsem poblázněná, mám to stejně). Četlo se to svižně, skoro samo, proto jsem se rozhodla knihu dočíst. Ke konci jsme se dočkali červené knihovny, která byla tak detailní, až jsem se červenala a šecko raději přeskočila, ještě bych z toho pak nemohla usnout. Příběh je to velmi jednoduchý, zbytečně mnoho stran, ale fajn oddechovka.... celý text

Předehra k Nadaci 1992, Isaac Asimov

Asimov skvěle píše - za to plus, jedno překvapení tam bylo, za to má další plus, ale jinak předvídatelné a stejně mě nas*al ten konec, páč jsem nepochopila jak to slečna myslela ...... celý text

Cesta do Itálie 1979, Matěj Milota Zdirad Polák

Dobrá, křivdila bych panu Polákovi, kdybych hodnotila hůř, protože mám ráda cestopisy - a i Itálie je mi blízká. Putoval a putoval. Celé ty části, kdy popisoval kdejaký kostel a co v něm bylo, jsem přeskakovala, pač mě křesťanství nezajímá. Tedy i celou kapitolu o těch římských a celou o Vatikánu. Kniha mi ledacos dala, spíše jde o zajímavosti - líbila se mi část o Pompejích a tak různě cestování po Amalfi. Neapol mě nijak nepřekvapila. Mám jistou nechuť k pánbíčkářům - což Neapolitáni jsou. A jsou dodnes. Ani autorovi se jejich životní styl moc nezamlouval. Pořád křičí jeden přes druhého, mlátí ženy. A jsou bordelářští. Mlátí je i dnes? (v knize Geniální přítelkyně, kde se děj odehrává v 60. letech - ano, mlátí je stále) V těch ulicích se mimo centrum nedá chodit, všude se válí odpadky. Tedy, věřím, že nejsou takoví všichni, a je tam taky spousta imigrantů. Tedy jak by řekl pan autor - cizozemců. Normální to pán, nelíbilo se mi, že v každé jedné části neopomněl napsat co si myslí o půvabech místních žen a dívek, já bych mu to takhle určitě nevydala. Naštěstí tam toho nebylo tolik. Spíše zajímavá knížka. Pěkný český jazyk. Latinu v knize by mohl někdo dopřeložit a uff, jsem ráda, že už to mám zasebou.... celý text

Mezopotámie: Ve službách velekněžky 2019, Veronika Válková
odpad!

Příběh to byl opět super čtivý a zajímavý. Ale: Ocitneme se v Akkadské říši, několik tisíc let v minulosti, abychom zjistili, že tehdá, stejně jako dnes, tam lidi jen pánbíčkujou. Tehdá mnoha bohům, dneska jednomu. Je mi z toho smutno. I z toho příběhu, tak nějak. Bára pomáhala tyranovi, dobyvateli, otrokáři a vrahovi ... jo, tu šlo o to, že díky své prozíravosti zachránila tisíce lidí. To beru. Beru i to, že bylo běžné rozšiřovat svá území a vyhlazovat kde jaké obyvatelstvo jinde, brát si válečné zajatce ... Ale prosím vás, tohle je přece kniha pro děti a mládež. Velekněžku tam málem znásilnili, i nějaká ta krev. Prý pro čtenáře od 9ti let. Dále, co mi ale nešlo přes žaludek: ty modlitby bohům. Ta jejich jména. Proč bylo slovo "had" kurzívou? A to prosím pokaždé. To znamená, že paní autorka nemá ty zelené potvory ráda? ALE (nalezené a přeložené?) modlitby akkadským a sumerským bohům zveřejňuje .... to mi nejde na rozum ...... celý text

Egypt - V nitru pyramidy 2013, Veronika Válková

Pěkný příběh, snad se mi zdál trošku zmatený, mnoho jmen které zněly stejně, rozhodně bych do příběhu pro děti nezahrnula (spoiler) smrt jedné z hlavních postav. Ráda tuhle sérii čtu, s chutí se pustím i do dalšího Bářina dobrodružství.... celý text

...o psu nemluvě 2012, Connie Willis

Super příběh, zajímavě zamotaný, vtipný a vůbec - ten typ děje, který se jen tak nenajde. Doporučuji každému. Je škoda, že kniha u nás není tak známá, určitě si zaslouží větší ohlas a více čtenářů. To by bylo super, více smíchu ve světě udělá divy.... celý text

Jak myslí milionáři 2006, T.Harv Eker

Zakoupeno a přečteno několik let zpátky. Jedna z těch lepších knih zabývajících se rozvojem myšlení. JENŽE: netřeba rozdělovati lidstvo na - ty co myslí správně, a tudíž se díky tomu mohou stát ó milionáři, a na ty druhé. První sorta je jako my všichni, jen s více penězi. Toť vše. Kniha je skvěle a čtivě napsaná, proto doporučuji. Ale ty nadpisy kapitol a části, že milionáři myslí takto, chudina takto. Jo, prý to není osobní, psal autor v úvodu. Rady i příklady jsou skvělé, ale přece nemusíte osobnostně růst jen proto, že chcete ty miliony. Takže knihu netřeba brát doslova. Navíc: Ty miliony mohou mít třeba za prodej drog, a vůbec podnikavé typy vesměs stejně jen vydělávají love v odvětvích, které podporují systém a propastný rozdíl - mezi těmi co peníze mají a těmi druhými - jen jaksi přiživují. A vůbec, spíše mezi nimi najdeme hlupáky a snoby než ty, se kterými se dá normálně bavit. Berme knihu s nadhledem, ale i přesto si zaslouží být v nejedné domácí knihovně.... celý text

Štěstí ve stínech 2011, Lynn Flewelling

Je to pro děti a mládež? Protože to není v informacích nadepsáno. Vesměs tuctová fantasy, magie, čarodějové, hrdinové, nádech středověku a tajemna. Tak jak to máme rádi, ale tahle knížka byla na můj vkus moc temná. Nelíbilo se mi téma smrti, měla jsem při čtení občas strach a divné pocity, jako bych spíš četla jakýsi horor, než fantasy. A mimo tyto hrůzné pasáže šlo o knížku pro větší děti. Další díly se číst rozhodně nechystám.... celý text

Sen v červeném domě I 1986, Süe-čchin Cchao

Knihu s tak tenkými listy jsem v ruce už dlouho nedržela, ale co jsem se dočetla byly pěkné básně, které některé postavy vymýšlely, trošku jsem se ztrácela v těch čínských jménech, páč vypadaly všechny stejně. Zajímavý historický román o lidech, kteří celý den nic nedělali, jen zaháleli a nechávali se obskakovat služebnictvem. Tedy, o tom ta kniha byla. Vlastně vůbec o ničem, ale hvězdičky dávám autorovi za to, že dokázal na tolika stranách pro postavy něco vymyslet, to je mi umění, psát stovky stránek o ničem. Na další díl se možná někdy v budoucnu dostane. Kdo ví kdy.... celý text

Živý, syn Bdícího. Příběh filosofa samouka 2011, Ibn Tufajl

Nelíbil se mi fakt, že autor píše stylem, jako by sežral všechnu moudrost světa, píše o tom, jak je důležité používat rozum, a sám uvažuje jako každý věřící - myšleno nábožensky - tedy naprosto nelogicky, jen se všecko točí kolem boha slitovného a bůh ví jakého ještě. Jo ok, mnoho věcí tam dávalo hlavu a patu, souhlasilo s mým nazíráním na svět, ale to autorovo až moc často sklouzávalo do muslimování. Pěkné dílo, o tom žádná, ale nesouhlasím s předchozím komentářem, že jde o dílo nadčasové. Mě se zdá právě poněkud zastaralé. Hlavní postava totiž našla "Boha", tedy prý poznala Pravdu, ale vždy když se probrala z meditace šla si schánět potravu lovem zvěře, oblékala se do kůží ... Hloupost nad hloupost.... celý text

Pozdvižení v Pompejích 2011, Veronika Válková

Opět nelze hodnotit jinak než spoustou hvězdiček, dala bych i pět, ale je to moje třetí kniha z výprav do minulosti, vesměs psaná stejně jako předešlé. Osnova je dána, něco něco, Bára jde na půdu, Bára se aklimatizuje, reálie, zvrat v ději, Bára je hrdinka, dostane dárek od lidí, se kterými se tam seznámila, přijde si pro ni Barčiči. B. si napíše co v minulosti zažila, konec. Stejná chronologie je zachována snad ve všech těchto knihách. Ale i přesto jsou to velmi čtivé příběhy, ne nadarmo oblíbené u malých i velkých.... celý text

Filosofický slovník 1997, Voltaire (p)

První polovina byla vesměs o náboženství, o tom co kde jaký Svatý řekl za kravinu, a následně komentáře Voltaira, jaká že to byla řečená kravina. Celou první polovinu knihy se mi tento pán zdál prostě jen hodně naštvaný na společnost a celý svět. Ty části úvah o světských věcech - sláva, zákony, vlast, tyranie, válka ... Byly mnohem zajímavější. Je tam také hodně antiky a nějaká ta mytologie. Dílo by bylo hodnoceno lépe kdyby se tolik nezabýval právě oním judaismem a křesťanstvím takhle - plno neznámých jmen. Další mínus: Plno latiny, nepřeložené!! Nechápu proč, kdo dneska umí latinsky, že nakladatelství nenapadlo přeložit i tohle. V druhé půli čtení už mi byl Voltaire sympatický, sdílím mnoho jeho pohledů, je pravda, že jiná jeho díla jsem nečetla, ale celkem mě překvapuje, že je absolventem jezuitské školy, protože se mi zas tak zblbnutý tím učením nezdál ...... celý text

A dost! – Francouzské děti nedělají scény 2012, Pamela Druckerman

Zajímavá kniha, velice čtivá a vtipná. Ráda si od autorky přečtu i něco dalšího. Po letech se na knihu konečně dostala řada a rozhodně nelituji. Srovnání francouzské a americké výchovy capartů. Přínosná kniha i pro nás.... celý text

Opičí král 1997, Wu Čcheng-en

Bichle, kterou bych dětem určitě nečetla. Je tam moc násilí, a toho je tam dost i na mě, natož pro mrňata. Jestli tohle bylo normální předčítat dětem v 16. Století budiž, nedivím se potom tedy, že ve starověku odhazovaly děcka v lázních do jam. Pomalu se ten přístup k výchově mění, jsem za to ráda.... celý text

Odpojený muž 2017, Philip Zimbardo

Kniha, která má lidem mnoho co dáti. Slyšela jsem, že byla i dost kritizovaná, to určitě proto, že autoři píšou zcela otevřeně i o tabuizovaných tématech, ne jen o pornografii. Byly i pasáže, se kterými jsem nesympatizovala, vesměs jde o to, že je kniha napsána z úhlu pohledu dvou autorů, nemusíte s nimi ve všem souhlasit, ale i přesto mnoho v knize mě přimělo k zamyšlení.... celý text

Dějiny odívání: Barok a rokoko 1997, Ludmila Kybalová

Čekala jsem víc. Bylo to velmi stručné, i když jsem samozřejmě za dílo ráda, přece jenom by mohlo být obsáhlejší - tedy se tématu věnovat více do hloubky. Každému časovému období bylo věnováno jen pár stran, zemích mimo Francii snad jen pár odstavců. Třeba o dlouhém století za vlády Marie Terezie by se dalo o Habsburské monarchii a odívání zde napsat spousta věcí, za pár stránek už zase nějaký Ludvík ... samá Francie, nelíbilo se mi, že se autorka ostatním zemím věnovala pouze okrajově.... celý text