Claudius
komentáře u částí děl
Je velmi dobře patrné, že na rozdíl od většiny ostatních autorů povídek parosloního sborníku není autor této povídky žádným nováčkem. Pan Medek je zkušený a protřelý spisovatel a zcela bravurně vystřihl nejlepší povídku parosloní antologie. Záhadný příběh zakončený lovecraftianskou pointou navázaný na skutečnou událost. Lahůdka.
Jedna z nejlepších povídek parosloního sborníku. Dobře popsané mechanické město, úderný příběh a smysluplný závěr. Povídka trochu vylepšila úroveň této antologie.
Z této povídky čiší jakási nevypsanost autora. Přestože podle databáze už má pár knih za sebou, nemohl jsem si pomoct a viděl jsem ve vedení příběhu jakousi nejistotu. Příběh byl velmi dobrý, originální a nápaditý, ale nebyl moc dobře podán. Vložené myšlenky Raymonda psané kurzívou se do textu vyloženě nehodily.
Obávám se, že kvůli tomu, že jsem text četl s velkými prodlevami a nepříliš pozorně, zcela jsem ho nepochopil. Ale zjistil jsem, že je mi to vlastně úplně jedno.
Hlavní hrdina ani Elsa vás během čtení vlastně vůbec nezajímá a je vám jedno, zda k ní Dan doleze nebo ne. Většina linií nedává moc smysl a závěr je naprosto absurdní. Jediným hrdinou je majitel hospody a Danův kamarád, který vlastně udělá úplně všechno - úplně náhodně se objeví, postará se, sežene a zaplatí doktora, doveze motorku a ráno ho čeká s čerstvými novinami. Sen každého motorkáře.
Nejdelší povídka antologie a je to znát. Několik příběhových linií, několik postav a osudů. Steampunková atmosféra nám docela pokulhává, tady se hlavně politikaří a intrikuje. Linie posádky vzducholodi to nevytrhne, ta je totiž překvapivě zdaleka nejnudnější. Kladné body má povídka za propracovanost prostředí a politické situace.
Netradiční pojetí, něco mezi Zootopií a The Wolf Among Us. Atmosféra evokující staré černobílé noirové filmy. Snad jen ten detektivní případ mohl být aspoň malinko originální.
Autor povídky má zcela zřejmě velmi rád Star Trek i třeba Firefly. Jakkoliv se k bandě pašeráků moc nehodil precizní a organizovaný styl Hvězdné flotily, který na posádku Starého Jacka napasoval autor, děj byl zábavný, zajímavý a obecně nadprůměrný. Přestože mě trochu zklamal závěr, je toto zatím nejlepší povídka v celé antologii.
Zábavná a vtipná povídka a velmi charismatický pan Davis v hlavní roli. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se pan Smolík do budoucna panem Christopherem Davisem více zabýval a jeho dobrodružství (třeba právě v tajné službě) se nám dostávalo více.
Docela jsem se těšil na Fastyngera van Hautena, ovšem zjistil jsem, že mi to akorát těžce připomíná zaklínače. Osobní téma, podivná nestvůra, jakýsi pochybný zapadákov, lehká morální šeď - jen s přidanou krví - jsou klasické ingredience zaklínačské povídky, ale tady to pro mě nějak zvlášť nefungovalo. Chtělo by to trochu víc originality než povinný parostroj a pistole.
Docela zajímavé téma povídky, ovšem lehce podivná pointa a zakončení. Taktéž bohužel zcela zapomenutelná povídka.
Velmi zábavná povídka, která otevírá sbírku a správným způsobem navozuje atmosféru.Takový hrad s Igorem by určitě chtěl každý. Jenom se nějak zbavit těch otravných vesničanů...
Myšlenka dobrá, ale podána takovým hrozným způsobem, že finální pointa a "setření" oponenta barona von Junga vyjde úplně do prázdna.
Jedna z nejlepších povídek Jámy a kyvadla. Představuje onu zvědavost, kterou asi každý z nás někdy pocítil - jaký je asi životní příběh tamtoho pána? Proč se tamta paní tak směje, tamta tak mračí? Kam asi pospíchá ten pár ve svátečních šatech? Ovšem nejvíce jsem během povídky uvažoval nad tím, jak je možné, že vypravěč sledoval onoho muže po liduprázdných ulicích noci a zůstal nepovšimnut.
Takhle nějak si člověk představuje standardní povídku od Poea. Tajemno, tísnivo, teskno, pochmurno. Kdyby jich takových bylo v knize více, místo konstrukcí balonů, nebo metafyzických úvah.
Divná, špatně pochopitelná povídka. Asi jsem ji četl jen s poloviční pozorností, protože mě ani trochu nebavila, a tedy jsem to ani nepochopil. A bohužel musím říct, že mi to ani moc nevadí.
Velice předvídatelná povídka, celou pointu uhodnete skoro ihned. Ale docela zábavná, což je mezi povídkami této sbírky, které jsou často prostě jen nudné, velmi vítaná změna.
Další z nezáživných povídek. Už název nám tak nějak prozrazuje, že někdo do toho dlouze popisovaného Maelströlmu spadne. Ve víru pak nezažije nic nadpřirozeného nebo divného (což bych u Poea čekal), ale prostě jen přežije. A to je tak nějak celé.