vvikingg
komentáře u knih
(SPOILER) Kniha je rozdělena na několik částí, v první kapitole jsou stručné dějiny pobaltských států od vzniku po první světové válce. V meziválečném období ani jeden stát nevytvořil demokratický stát, ve všech třech státech panovali diktatury, které se opírali o vojenské kruhy, paravojenské oddíly silný antisemitismus, antikomunismus. Po sovětské anexi a připojení k SSSR v červnu 1940, následovali deportace protisovětských živlů, stalinský teror, který podpořil vznik partyzánských skupin v boji proti sovětské vládě. Po vypuknutí druhé světové války, napadení SSSR 1941 a obsazení těchto státu Němci, partyzánské skupiny se připojily k Němcům a bojovali proti Rudé armádě. Mnoho členů partizánských skupin, i příslušníku armády vstoupilo později do německých pomocných policejních oddílů, které nechvalně prosluli při masové likvidaci Židů. V Lotyšsku byli také utvořeny dvě divize SS, v Estonsku jedna. Druhá část knihy se věnuje partizánskému odboji za nezávislost těchto států na konci války a v poválečných letech. Nejsilnější skupiny a odpor byli v Litvě v letech 1945 -1946, prakticky ovládaly litevský venkov, kde měli velkou podporu. Hlavním úkolem byla likvidace komunistických činitelů, agitátorů, příslušníků NKVD, Rudé armády, kolaborantů se sovětskou mocí, ničení kolchozů aj. Jak píše autor Litevci byli nejbezohlednější a vraždění jiných národností, přistěhovalců po válce Poláků, Rusů, Bělorusů, Tatarů, cikánů vrhá na litevský boj za samostatnost temný stín. Deportace litevských vesničanů na Sibiř a do Kazachstánu, kteří pomáhali lesním bratrům, kolektivizace, ozbrojené srážky s vojsky NKVD, Rudou armádou zasadilo lesnímu bratstvu těžké rány a přesunulo se do podzemí. O likvidaci se zasloužili i agenti , často z řad bývalích lesních bratrů, kteří reagovali na sovětskou amnestii. Přistoupili na spolupráci s Rusy a infiltrovali se zpět do partyzánských skupin a následovalo prozrazení oddílu a jeho likvidace. V Lotyšku byla situace trochu jiná, před koncem války bylo Skorzenym vyškoleno 2000 diverzantů (operace Divoká kočka), kteří zahájili boj proti sovětské moci už v prosinci 1944. K oddílům se přidali i zkušení příslušníci lotyškých divizí SS a probíhali zde opravdové bitvy , kde NKVD i Rudá armáda ze začátku utrpěla těžké porážky, bojovala proti zkušeným vojákům z Kuronského kotle. V letech 1945-1946 ovládali celý lotyšský venkov, v lesích se skrývalo 20 tisíc osob. Zde pomohla k potlačení opět infiltrace agentů NKVD (vnutrenniku) do řad lesních bratrů, a nasazení ruských falešných partizánských oddlílů ( bojeviku). Léčky, pasti, neustálé pronásledování , likvidace velitelů, většinou důstojníků lotyškých SS v roce 1947 celé hnutí oslabilo a už se nikdy nevzpamatovalo z těchto úderů a přešlo do podzemí. Zajímavý je podíl lotyšské církve, která na úkor oslabení vztahů s Římem, odsuzovala skrývající se partyzány jako mladé nezodpovědné dezertéry, kteří mají na rukou krev žen a dětí, věřící se měli modlit za ,, heroickou Rudou armádu,,.V Estonsku by se odpor dal přirovnat k potyčkám, přestřelkám středního rozsahu. Akce byli zaměřeny na ničení kolchozů, zabíjení stranických funkcionářů, útoky na správní střediska sovětské moci. Velmi dobrá studie, ojedinělá na toto téma, která se na knižním trhu objevila. Autor na 430 stranách odvedl skvělou práci, nechybí prameny odkud čerpal, internetové odkazy, doporučuji.
Tahle kniha už nikdy nevyjde , nevím proč zmizely všechny komentáře u této knihy ???? Ožehavá otázka v dnešní době, Burlak a jeho sotnina , se na Slovensku vzdala , organizovaná práce vojska, vznikajích SNB, vydán do Polska v roce 1946, oběšen1947. Vypálení 30 polských vesnic, hromadné vraždy na polském, slovenském území nejde odůvodnit.
Musím zareagovat na Heavyho komentář, četl, viděl a role otce jinak Gustíka / F. Pieczka/ ze seriálu Čtyři z tanku a pes nepřekonatelná, kam jdeš .. do Zanzibaru, co dělají holí se, (už třetí měsíc) klasika.
Poslechnuto jako audiokniha, přednes Peter Sklár. Největší mafián starosta Harvan je nejsympatičtější postava, vyčistí Augiášův chlév a pošle balistickou raketu Scud na parlament v Bratislavě, zahyne 90 poslanců. Politická fikce, kde se Karika inspiroval Rollinsem, Harvan takový Kowalsky ze Sigma Force, vliv Forsytha, nacionalistická organizace gardistů VESNA a inspiraci hledal i u V. Suvorova celkem slušné informace o Specnaz. Není to Karika na kterého jsme zvyklí, ale nebylo to špatně, autor trochu popustil fantazii, poslouchalo se to velmi dobře.
Tohle není rekvizita, ale nutnost řekl Buki , když postavil před sebe na veřejném čtení láhev piva :-). Nezůstalo u jednoho piva , občas prokládal vodkou s džusem, kterou měl v termosce. Předčítáním svých drsných básní, v podstatě jde o příběhy, stejně jako próza, se stal brzy proslulý mezi mladými Američany. Bukowského tvorbu mám rád pro živočišnost, jednoduchou sprostotu, kousavý cynismus na společnost. Celý jeho život byla protahovaná sebevražda, množství alkoholu a tabáku , které zkonzumoval bylo závratné. Ve stáří už jako slavný spisovatel , omezil na občasný alkoholový úlet. Po uvedení filmu podle jeho předlohy Barfly (Štamgast) 1987 se začal stýkat z řadou celebrit, držel si je však od těla na některé výjimky. Kamarád byl třeba s prvním manželem Madony Seanem Pennem, ale když Madona chtěla, aby zapózoval v její knize Sex, odmítl. Prohlásil , že se chová jako když sex vymyslela, Buki byl svůj, většina celebrit se přetvařovala, on přetvářku netoleroval. Výborná kniha, řada zajímavostí z jeho života, doplněno unikátními fotografiemi na konci knihy přehled jeho díla, knihy, sbírky básní, filmové dokumenty aj. Plný počet hvězd.
Zkusil jsem vychvalovaného autora kriminálek M. Goffa. Poslechnul jsem tenhle díl měl vysoké hodnocení a velké zklamaní, to má má být kriminálka ???? Nudný děj, řešení banalit, moralizování, takový slovní průjem. Zůstávám u D. D. a kanceláře 141, to je jiná jízda. Plný souhlas s komentáři uživatelů Jochen, stoceska.
Návrat do dětských let, kdy jsem Batličkovi krátké příběhy jako 11 letý kluk hltal. Vyšly tehdy knižně a některé příběhy třeba Otravený šíp, Dobrý tip aj. i jako kreslené, součást Rychlých šípů v roce 1971 vydával Puls Ostrava.
Poslechnuto jako audio kniha, přednes Milana Stránského super, líbilo se mi jak skvěle imitoval i moravský dialekt. Týmová práce kanceláře 141, která řeší hned dva případy, nález podřezané dívky v parku, fingovaný požár, při kterém zahyne matka s dítětem. Ironický pohled do ,,divokých devadesátek,, kriminálka 3 roky po listopadu 1989 má dohlížet na demonstraci proti současnému stavu ve státě, poněkud to připomíná rok 1988 kdy také dohlížily na demonstranty pod vedením StB :-). Prostituce, bordely, dovoz ojetin, drogy, soukromá detektivní agentura, rození dětí na zakázku s tím vším se v tomto dílu setkáme. Krauz s Váňou dostanou i nakládačku od soukromého detektiva, kterým je bývalý plukovník, instruktor paragánů, Krauz přijde i o služební pistoli. Za několik dnů řeší i vraždu tohoto plukovníka, který měl horkou stopu na případu uhořelé matky a jejího dítěte, stopy vedou do holandských diplomatických kruhů. Jako vždy parádní zpracování , plný počet hvězd.
Hlavním postava kat Babočka my byl nesympatický hned od začátku, dělalo mu potěšení zabíjet zvířata, prožíval vzrušení při pohledu na krev a měl rád když se ho lidí báli, pracoval na jatkách jako řezník. Neurvalý byl i k manželce Anně, opilec a násilník ta ho nakonec vyhodí. Po válce se zúčastní konkursu na kata a zkušenosti z jatek se mu hodí, musí oběsit tři ovce v krátkém čase což mu nedělá žádný problém, post kata při konkurzu vyhraje. Nadstandardní plat na dobu po válce 6000 Kč, plus 2000 Kč prémie za každého oběšeného, z něho udělají alkoholika, záliba v alkoholu propukne naplno, náš kat chlastá jako by měl duté nohy. Z jídlem roste chuť, kat a jeho pomocníci začínají okrádat oběti o šperky, vyrážejí jim zlaté zuby, tahle činnost mu zláme vaz, ale náš kat je alibista, zbabělec, vinu za úplatu vezmou na sebe jeho pomocníci, které vyhodí. Z uplácením má zkušenosti, před pár měsíci zaplatil odškodné prostitutce, kterou brutálně zmlátil, náš kat je i zbabělec. Po vyhození ze zaměstnání, když se dostaví k prověrkám namol opilý, napadne i zdravotní sestru na příjmu, skončí v psychiatrické léčebně. Osud a předchozí životní styl ho dostihne a dostane rakovinu žaludku. Smutné čtení, žádný literární zázrak nečekejte ani literaturu faktu,na postu kata působí přes rok.
(SPOILER) Tento díl se odehrává v roce 1988, Krausovi začátky u kriminálky. Opět zmínka o StB, kriminálka musela plnit příkazy StB, třeba místo vyšetřování se musela věnovat sledování studentů na demonstracích, které se začínaly objevovat. Vražda dívky, která byla Krausovou milenkou, rozjíždí napínavý děj. Za několik dnů následuje vražda druhé dívky, opět Krausova tajná milenka, Kraus byl pěkný proutník. StB, kterým je Kraus trnem v oku , pro své prozápadní postoje , se stává podezřelým z obou vražd. Najdou se mezi kriminalisty ovšem přátelé Burger, Hanzal, kteří uvažují jinak a mají jiný názor. Děj má spád, čte se to samo, vyšetření vražd dívek, přinese děsivé odhalení vraha, kterým je Krausův, psychicky narušený schizofrenik a jeho kamarád,,, třetí oběť měla být Krausova žena Sylvie...
Třetí kniha od D. D. , spokojenost Slovensko roku 1992 vykresleno skvěle, podobná situace v Čechách. Většina příslušníků StB se infiltrovala do nově vzniklých policejních složek nebo přešla do ilegality, málokdo rezignoval. Za 50 let svého působení měli skvělou organizaci a zkušenosti. Organizaci jakou je církev, starou 2000 let jsme rozbili za 3 roky, z kazatelem jsme kázali my, sděluje Krausovi agent StB, který mu sdělí informace o celém pozadí akce, která se váže k nálezu kostry muže s hřebíkem v lebce. Vyšetřování má díky Krausovi spád, ocitne se i v ohrožení života. Konec je trochu přitažen za vlasy, StB střílí na nádraží jak v 50. letech. Jinak měla kniha dynamický spád, zaváněla tajemnem, templáři, gestapo, StB, zlatý poklad.
Vše přesně a výstižně napsal o knize uživatel Milan 3144. Z historických vzpomínek mě zaujala neznámá informace o návštěvě v roce 1910 tehdy neznámého Adolfa Hitlera jako turisty na Kvildě. Rudolf Kalčík autor Krále Šumavy o jeho návštěvě Kvildy publikoval článek v časopise Květy v lednu 1958. První kapitola knihy vzpomínky Eduarda Steuna je nejlepší, ostatní kapitoly spíše stereotyp o příkoří.
Zkusil jsem další sérii od Červeňáka poslechnout jako audio knihu. Musím konstatovat, že přenechám mladším ročníkům, připomnělo mě to sice období mládí, když jsem četl knihy z doby bronzové od E. Petišky, Minehava, Osada havranů aj. V těch nebylo tolik krve, magie, duchů, bohů, čarodějů tady se Červeňák vyřádil Rogan, Jugurt, Kelkar, Slavomír, Vojnomír, Mlhovec, aj. Hned od začátku záplava jmen, děj přitažený za vlasy, té magie tam bylo zbytečně moc.
(SPOILER) Tenhle díl se povedl a bavil mě od začátku dokonce. Děj se rozjíždí hned od začátku bitkou v rokycanské hospodě, ke které se připlete jak slepý k houslím kapitán Stein se seržantem Jarošem a seznámí se s valaškým šlechticem Patraškou a plzeňským alchymistou Ptáčkem. V Plzni se vše rozjíždí naplno, začíná pátrání po ruském bojarovi, hejtmanu Leopoldovi, který je bratr Steina, oba se ztratili v podzemí Plzně, nález jejich mrtvol nenechá na sebe dlouho čekat. Plzenští, ctihodní, puritánští, katoličtí měšťané hází hned od začátku vyšetřování Steinovi klacky pod nohy. V jejich řadách je pár jedinců, jak se později ukáže, sexuálních deviantů, vrahů, kteří jsou propojeni s císařským dvorem, kde se nachází mezi rádci Rudolfa II. podobná zvrhlá individua. Císařský dvůr té době sídlí v Plzni, obava před morem, který vypukl v Praze. Barbarič v přestrojení se zúčastní na statku nedaleko Plzně renesančního swingers party, :-), která ve svých knihám později a podrobněji popisuje markýz de Sade. Všem našim vyšetřovatelům , hrozí nebezpečí smrti, štěstěna jim však přeje autor zapojí do děje i Steinova otce Rudolfa, který zabije starou mušketou kapitána Horna z císařské rozvědky černých havranů. Rozluštění tajemných vražd se blíží ke konci, hlavní vrah mladých chlapců, měšťan Beringer , který vězní v podzemí vlastního syna i on se kdysi podobné orgie na statku zúčastnil, Bergman z něho chtěl ,ale vychovat zbožného katolíka. Před svojí smrtí objasní Steinovi všechny podrobnosti kolem tajného spolku i záhadné vdově Viktorii Frostové. Vilná, nymfomanka Viktorie Frostová spravedlnosti však uniká, tajně opustí Plzeň, třeba se s ní setkáme v dalších dílech, jak bývá u autora zvykem. Oceňuji autorovu zmínku o předsunuté čelisti u rodu Habsburků, jeden z genetických znaků rodu, u Rudolfa II. byla opravdu výrazná. Tenhle díl zatím považuji za nejlepší.
Třetí kniha od Kinga a už jsem přibližně věděl co mě čeká, opět to stejné, detailní popisy, odbočky od věci, 3/4 knihy nuda. Jako horor velmi slabé, koukal jsi i na filmovou databázi na hodnocení stejnojmenného filmu a 59 %, slabé. S tvorbou Kingem na delší dobu končím, i když jeho kniha Pohádka se mi líbila a jiní ji zatracují.
Taťková lihomilná manželka se zmítala v křečích a tiskla ke rtům láhev bílého Ježíše, byla tak ožralá, že nemohla ani tlačit, tak popsal svoje narození chlapec Euchrid, hlavní postava knihy. Nickovo nitro sužované alkoholem a drogami bylo vloženo na papír. Knihu napsal v průběhu tří let při svém drogovém a alkoholovém rauši v Berlíně, kde své myšlenky psal na kusy papíru v letech 1986-1988, ochutnal tehdy všechny dostupné drogy v Berlíně a seznámil se i s některými německými hudebníky, zpěváky. S Bargeldem Blixou ( zpěvák skupiny Einstürze Neubauten) nahrál později píseň The Weeping song, považuji za jednu z nejlepších písní z jeho tvorby. Kniha je drsná, syrová a není pro každého, chvílemi Vám znechutí, zhnusí svět, za chvíli rozesměje černým humorem.
Tyhle staré publikace o přírodě miluju, kvalitní kresby, neocenitelné rady i využití plodů v kuchyni. Kniha je rozdělena na jedlé plody, nejedlé a jedovaté. Publikace obsahuje stromy, keře, rostliny, slovenský a latinský název doplňuje název český, který se kolikrát velmi liší. Na konci knihy recepty na zpracování lesních plodů. Trnkové víno děláme na podzim 30 let, jen těch trnkových keřů nesmyslnou probírkou, kácením jaksi ubývá a jedlý jeřáb ( jeřáb muk pravý) skoro z naší přírody zmizel.
Starší publikace, kterou máme v knihovně od té doby co vyšla. U každé rostliny stručný popis, cením si i starých lidových názvů doba sběru, předmět sběru, doplněno několika recepty na přípravu čaje, tinktury, obklad aj. Na konci knihy kalendář sběru, prameny odkud autoři čerpali. Kvalitní publikace často do ní nahlednu i teď, na chatě v knihovně má stále místo.
První díl jsem přečetl záměrně jako druhý, zaujal mě díl Bestie i detektiv Kraus. Skvělé vykreslená doba ,,divokých devadesátek,, kdy policie často boj se zločinem prohrávala a začíná se setkávat s novým druhem kriminality, s kterým neměla zatím žádné zkušenosti, v ČR byla zřízena protidrogová brigáda už v roce 1991. Vše ještě ztěžovala nešťastná amnestie, zločinnost se prudce zvýšila , vražd najednou bylo 3 x tolik. Podobná situace jako v Čechách byla i na Slovensku. Autor popsal a přiblížil tehdejší situaci na Slovensku, seznámil podrobněji s dalšími spolupracovníky Krause. V tomto dílu vyřeší Kraus vraždu důchodkyně svým drogově závislým vnukem, zabrousí do vyšších politických kruhů, únos prezidentova syna. První díl série nebyl špatný, brzo sáhnu po dalším.
Kniha byla v originále vydána v NDR v období ,, studené války,, rok 1955. Plukovník Petershagen po zranění u Stalingradu usoudil, že mrazy způsobily v německé armádě větší ztráty než ruské kulky. Prohraná bitva u Stalingradu měla vojenské i psychické následky mezi vojáky i civilním obyvatelstvem, pomalu se plížil pesimismus v konečné vítězství. Jako bumerang se válka vrátila do Německa. Plukovník po dohodě s některými důstojníky štábu vydá v dubnu 1945 bez boje město Greifswald Rusům. Město není zničeno mezi některými příslušníky armády je však pokládán za zrádce. Plukovník putuje do ruského zajetí, návrat do Greifswaldu se koná až v roce 1949, ulehčilo mu vydání města. Komunista se z něj nestal je člen svazu německo- sovětského přátelství a v Německu vstoupí do německé demokratické fronty. V roce 1951 zatčen v Bavorsku v americké zóně CIC (kontrašpionáž) a odsouzen k 6 letům, umístěn je v táboře pro válečné zločince Landsberg. V době jeho internace v táboře je zde přes 1000 válečných zločinců, třeba generálové Sepp Dietrich velitel divize SS, generál Milch od luftwaffe aj. Když byl z tábora propuštěn v roce 1955 , už zde bylo jen 45 válečných zločinců. Američané porazili špatné prase a z bývalými německými generály, s jejich bohatými zkušenostmi se počítalo v příští válce proti SSSR, která byla v padesátých letech na spadnutí. Kniha je poplatná své době, jinak zajímavý pohled do poválečného Německa.
