valda
komentáře u knih
Syndrom velkého vlka - Hledání štěstí ve společnosti nadbytku
Thomas Hylland Eriksen
Kniha se zabývá zkoumáním dnešní společnosti z pohledu faktorů ovlivňujících míru štěstí a spokojenosti v životě.
Autor píše velmi čtivě. Nezachází do zbytečných podrobností, složitých tabulek a ani neopisuje dlouhé citace. Je však vidět, že má problematiku dobře nastudovanou. Na některé věci mám jiný názor, ale jeho sociologický pohled na svět mi byl velmi blízký, např., když se zmiňuje o supermarketové kultuře, nebo popisuje tzv. maximalisty a uspokojovače.
Jestli se chcete populárně vědeckou formou trochu zamyslet nad tím, jestli má smysl si koupit to nové SUV, nebo v čem je dobré číhání na prasátka, tak doporučuju přečíst. :-)
Templáři
Piers Paul Read
Kniha popisuje dějiny Templářského řádu. Autor začíná velmi zeširoka. Nejprve popíše, jak vznikly tři důležitá náboženství: Islám, Křesťanství a Judaismus. Potom postupně popisuje dějiny těchto náboženství, a jak souvisely s Templáři. Hlavní dějová linka je potom popis Křížových výprav a role Templářského řádu v nich. Nechybí ani maltézští a němečtí rytíři.
Líbilo se mi ucelené pojetí knihy, která popisuje i mnoho důležitých souvislostí, což může být zajímavé pro čtenáře, který si chce vytvořit o Templářích ucelený, a jasný obraz. Taky se mi líbilo, že se autor nebojí dívat i očima tzv. "pohanů" a "barbarů", jako byli např. muslimové.
Problém, ale vidím v autorově způsobu vyprávění. Autor je schopen vypisovat jména deseti lidí (v té době byl ještě každý "de" nebo "von") tak, že než je všechny vyjmenuje, tak je zaplněno půl stránky, další půlku zabere slovním (aby to bylo delší) popisem nepřeberného množství přesných dat, a nakonec se dozvíme, že se všichni sešli na dobré večeři a už ani o jednom nikde v knize nepadne ani zmínka. Pro nějakého historika ta přesnost může být důležitá a zajímavá, i když ten by takový obecný úvod do "templařiny" asi nečetl. Pro laika je myslím zbytečné popisovat všech 30 pevností, které byly dobyty. Podle mě by se autor měl držet několika důležitých míst a osob, které by měl popsat více do detailů, a lépe tak čtenáře vtáhnout do děje. P.P.Reada neznám, je to asi uznávaný autor, ale přijde mi taky trochu podezřelé, že se většina knihy skládá z citací jiných autorů, i když někdy je to vtipné: ("... řád zvolil jeho nástupcem ruského cara Pavla I, jenž nebyl katolíkem, nežil v celibátu, ani nepatřil k řádovým bratrům, ale docela určitě to byl blázen. ")
Existuje jistě obrovské množství literatury týkající se tajemných Templářů, proto bych doporučil zájemcům o Templáře pohledat raději jinou knihu.
Valašsko v současných fotografiích
Radovan Stoklasa
Kniha obsahuje soubor fotografií ze současného Valašska. Fotografie jsou řazeny do kategorií podle míst a tématů a stručně popsány.
Fotografie jsou většinou celkem pěkné, ale není to nic převratného. Jsou k nim přidány pouze stručné popisy, někdy až přehnaně, např. "Dřevěné plastiky na Soláni", "Zvonice" apod. Hodilo by se napsat aspoň autory, nebo nějaká data. V popisech je mnoho jmen a pojmů, které by bylo dobré aspoň stručně vysvětlit, ale autorovi šlo asi hlavně o to, aby se do knihy vešlo, co nejvíce fotografií. Všechen text je také přeložen do angličtiny, snad z důvodů nějakých sponzorských příspěvků EU, právě proto si myslím, že by autor mohl věnovat aspoň několik stránek pro zahraniční čtenáře k vysvětlení a uvedení jmen do souvislostí.
Mé příhody na tichomořských ostrovech
Robert Louis Stevenson
Kniha popisuje autorovy zážitky z pobytů na Marquesách, Paumotu a ostrovech Gilbertových po dobu dvou plaveb na Jachtě Casco a škuneru Equator (1888 - 1889), na které se autor vydal pro zlepšení svého zdraví.
Stevenson je můj oblíbený autor, proto jsem byl trochu zklamán touto knihou. Text není příliš konzistentní, jedná se spíše o jakýsi soubor poznámek a denních zápisů z cest. Výborně jsou popsány charaktery ostrovních domorodců a jejich denní rutina, ale vše je příliš popisné a ne moc zábavně napsané. Rozhodně bude lepší si přečíst nějakou knihu, kde se autor bude inspirovat zážitky na ostrovech a nechá zároveň popustit uzdu své fantazii.
Srpnový rok
Ludvík Vaculík
Druhý soubor fejetonů z let 1988 až 1990, který se tentokrát zabývá hlavně politikou.
Oproti předcházejícímu souboru je tento ucelenější, protože v něm autor píše hlavně o politických událostech a někdy trefně a ironicky. Z textu lze vyčíst autorův odpor k nesvobodnému režimu, konzumnímu životu, ale také strach z vězení a touhu po klidu. Je zajímavé si přečíst, jak disidenti viděli aktuální vývoj té doby, bez znalosti budoucího revolučního dění.
Jaro je tady
Ludvík Vaculík
Soubor fejetonů z let 1981 až 1987. Autor popisuje nesouhlas s tehdejší politikou, komentuje dobové aktuální události, setkání s přáteli z disentu v kavárnách a různé všední příhody svého života. Soubor obdržel Seifertovu cenu.
Ludvík Vaculík je jistě významný český autor a na jeho práci s textem je to vidět. Soubor fejetonů mě ale moc nezaujal. Možná fejetony nejsou můj oblíbený textový žánr. Celý soubor je v kvalitě dost nevyvážený a z mnoha fejetonů je znát, že se musel autor k jejich psaní hodně nutit, což je podle mě špatně. Z textu lze vyčíst naštvanost na svazující režim, bezcílnou nudu, nemoc, stáří, vzpomínky na dětství a touhu po návratu do rodného valašského Brumova z nepochopené hektické Prahy, dumání nad vesmírem, politikou...
Mort
Terry Pratchett
Smrť se rozhodne zaměstnat jako svého zástupce překvapivě ne zrovna praktického mladíka Morta. Ve Smrťově podivné temné říši potom Mort potká tajuplného služebníka Alberta a Smrťovu adoptivní dceru Ysabell . Postupně se učí Smrťovo řemeslo, ale když se zamiluje do princezny Keli, která má být zabita, tak se vše začne poněkud komplikovat. Objeví se zde na chvíli také Mrakoplaš nebo obtloustlý mladý mág Dobrořez a osud a čas dostane velmi relativní příchuť...
Je vidět, že autor ve čtvrtém díle Zeměplochy píše o svém oblíbeném tématu a hýří spoustou nápadů souvisejících se Smrťovým povoláním. Nechybí ani parodování situací z reálného světa nebo klasických fantasy. Kniha je nabitá zábavou od začátku do konce.
Čaroprávnost
Terry Pratchett
Emancipovaný příběh o Eskarině, které je po narození omylem určena životní dráha mága, přestože mágem, podle tradice, nemůže být žádná žena. Putuje potom s čarodějnicí Bábi Zlopočasnou do Ankh-Morporku do Neviditelné university, kde se seznámí s několika mágy, jako je například chytrý mladý, ale chatrného zdraví, student Simon, jehož mozek chtějí využít Věci, aby se dostali do reality. Třetí díl Zeměplochy mi připadal trochu pozvolnější. Neměl tak rychlé a zábavné tempo, jako předchozí dva.
Svoboda pod bodem mrazu
Martin Strouhal
Docela obsáhlá kniha, která se vydává po stopách Eskymo Welzla od narození v Zábřehu po jeho smrt v Dawson City. Obsahuje mnoho krásných fotografií z míst, které se Welzla dotýkají, jako je Sibiř, Aljaška nebo Novosibiřské ostrovy. Vyvrací mnoho mýtů o něm a popisuje veškeré základní fakta, souvislosti a nejnovější poznatky (neshody s vydavateli, umístění hrobu, atp.), které je dobré o Welzlovi znát. Také obsahuje mnoho popisů míst a rozhovorů osob s Welzelem nějak souvisejících, ať už jeho kamarádů nebo Welzlologů. Autor sice není příliš poutavý spisovatel, ale pokud chcete získat základní přehled o prvním českém polárníkovi a nahlédnout do základů welzlologie, nebo si jen lépe přiblížit místa, kde se welzlovy příběhy odehrávají, tak vřele doporučuji.