TruGs komentáře u knih

Kniha mého dětství.. už jako hodně malé mi to mamka četla u postele.. ♥

4 05.02.2015

Naprosto fascinující kniha !!
Tohle je přesně žánr dle mého gusta. Od doby kdy jsem se začala zajímat o drogovou závislost a lidi s touto zkušeností, toto byla má první kniha s tímto tématem. Připadalo mi to rozumné. Je to nejslavnější kniha o drogách.
Dostala jsem ji na Vánoce společně s pokračováním ,,Můj druhý život". Začala jsem číst někdy kolem 20. hodiny.. skončila asi kolem 3. ráno a na nějaké 70. straně. Celkově jsem ji přečetla za necelých 5 dnů.. -S velkými pauzami-. Nejsem velký čtenář a málokterá kniha mě zaujme. -vinu na tom asi má můj odpor k povinné četbě ve škole-. Když jsem se ale ponořila do dětí ze stanice ZOO, nešlo se jen tak odtrhnout. To jak vše popisuje do nejmenších podrobností mě uchvátilo. Že se dokázala v 16i celému světu svěřit s něčím o čem nechce normální člověk mluvit ani s nejlepším přítelem. Christiane nás nechala nahlédnout do světa drog jak ho ještě nikdo neznal. Realita před kterou se do vydání knihy všichni jen schovávali je najednou otevřena a čtenář se nestačí divit. Popravdě, když jsem to četla chvílemi jsem si myslela, že je to výmysl. Připadalo mi nemožné a někdy opravdu směšné aby si tohle prožilo dítě ve stejném věku jako jsem já. V životě by mě to nenapadlo.
Na jednu stranu jsem ráda tím kdo jsem a za žádnou cenu nechci ani pomyslet, že bych musela šlapat chodník abych si vydělala na něco, co mi ničí život. Na druhou jsem ji, ale záviděla. Jelikož jsem dítě jednadvacátého století (bohužel), nikdy jsem nezažila tu dětskou fantazii. Byla jsem zavřená doma. Když mě teď napadne jít ven a bavit se, musím někomu napsat přes ,,fejsbuk", který ani nemám, protože ani nevím kde bydlí moji ,,přátelé". Děsně mě to štve. A proto se mi kniha ze začátku četla jedním dechem. Bavilo mě vyprávění z Christianina dětství, kde ještě nekoketovala s drogami. Záviděla jsem ji tu její kreativitu. To jak vypráví, že už od dvanácti chodí na diskotéky a má partu ve které si všichni rozumí mě až skoro rozbrečelo. Nikdy jsem nic takového neměla, ale vždy jsem si to přála.
Ve srovnání s filmem je kniha podstatně lepší. Film jsem viděla dříve a působil na mě strašně. -mimochodem po shlédnutí filmu se David Bowie stal mou láskou- Poslední vpich heroinu do žíly už jsem ani nedokoukala!! Bylo toho na mě moc. A Bowieho skladba ,,Sense of doubt" mi naháněla takový mráz po zádech, že se to nedá ani popsat. Když to srovnám: Film má přes 2 hodiny a je v něm více než dost. Bohužel v něm není Christianin příběh. Proto člověk, který viděl film, ale nečetl knihu může Christianu jednoduše odsoudit jako rozmazleného fracka co si neváží života. V knize s ní člověk může více soucítit a lehce se v ní najít. Samozřejmě. Existují jiná řešení než drogy. Skoro nikdo to nemá v životě lehké a každý se s tím vyrovnává jinak. Jenomže Christiane byla malé, bezmocné dítě, co hledalo úlevu od starostí. A bohužel první věc, která se jí naskytla byly drogy. Ty zabraly hned a ona zjistila, že s drogou je jí lépe. Už nepotřebovala nic jiného. Později věděla, co dělá a, že je to špatné.. Pokusila se zabít!! Ale návrat do normálního života není lehký.
Christiane miluji za její názory. Byly i jsou rozumné, navzdory jejímu věku i tomu co prožila.
Většina lidí tuto knihu doporučuje všem náctiletým, protože je to prý odstrašující. Na mě to tak nepůsobilo. Spíše úplně naopak.. To samozřejmě není důvod, nekoupit si ji. Já sama jsem ráda, že ji mám a určitě si ji nejednou přečtu znova. Doporučuji.. P.S. Doporučuji pokračování ,,Můj druhý život"..

4 04.02.2015

Moje první oblíbená knížka.. Jako první jsem viděla film.. ,,Zámek nekonečno" a takový rozdíl jsem nečekala.. Kniha je 100x lepší.. četla jsem ji v autě cestou na Moravu. Když jsme přijeli byla skoro dočtená. Tolik jsem se do ní ponořila, že se nedalo odtrhnout!! Nic jsem nevnímala.. jen knížku.. A co jsem se u ní i nabrečela.. Gejzy mi bylo tak líto.. :( Tuhle úžasnou záležitost by si měl přečíst každý kdo se stal obětí i útočníkem šikany!! Nehledě na věk.. :)

2 05.02.2015

Jsem ráda, že jsem ,,My děti ze stanice ZOO" nečetla v tom osmasedmdesátým.. protože kniha skončila tak nějak ,,neukončeně" a na pokračování bych si musela čekat SAKRA dlouho. Můj druhý život.. co dodat. Čtivou se stala až někde za půlkou. Strašně jsem se ztrácela ve jménech muzikantů a přátel, které na začátku byly takřka pořád. Potom už to bylo OK. Zhltla jsem kapitoly z vězení, z Parosu A samozřejmě jako dospívající holka jsem si pobrečela u kapitoly s jejím synem.. to nešlo jinak. Jsem ráda, že se Christiane nechala Sonjou přemluvit a vydali pokračování. Jak už jsem psala. Ze začátku jsem se ztrácela ve vypsaných jménech muzikantů a přátel, takže jsem se celkem obávala, že kniha bude nudná. Naštěstí vůbec nudná nebyla. Ponořila jsem se do ni a nešlo se odtrhnout. Chvílemi jsem ji až záviděla s kolika mými oblíbenci se setkala.. Všem vřele doporučuji. Pro obdivovatele Christiane a milovníky knihy ,,My děti ze stanice ZOO" je to poklad..

2 04.02.2015

:D Ani bych si na tuhle mojí lásku nevzpomněla!! :D :3 Byla to moje vůbec první knížka, kterou jsem přečetla.. a nejednou.. :)) Milovala jsem jí jako malá.. :3 Myslím, že jsem to četla ještě než jsem vůbec do školy chodila a, že mě to do ní hrozně táhlo. :D Teď se spíše těším až z ní vystřelím ven!! :D

1 05.02.2015

Měli jsme to jako povinnou četbu na národce a já jí milovala!! :3 ♥ Vždycky jsem se hlásila, že chci číst první a učitelka mě vždycky vyvolala.. Pak mě ale poslala za dveře za ,,nekázeň".. Ale to to sem nepatří.. :D Každopádně jelikož já jsem silný dobrodruh, tahle knížka mě uchvátila.. ♥ Vždycky jsem snila o dobrodružství.. o stejném dobrodružství jako prožili ,,Děti z Bullerbynu" .. :)

05.02.2015

Vtipná, milá, čtivá.. Jako malá jsem ji vyhrála v knihovně za nejlepší čtení.. :D :3 :D Miluju jí.. :)

05.02.2015