Terezie.mutt
komentáře u knih
Mína a náhodní kolemjdoucí
Kateřina Pantovič
Mína je další z ženských postav Pantovič, co mi zlomila srdce. Myslím, že je to příběh pro hodně chytré rodiče, ke kterým se naštěstí řadím :D. To množství skrytých vtipů jako Josefina Mutzenbacherová, Klaus nebo setkání anonymních alergiků bylo na dětskou knihu nečekané a pro mě velmi vítané.
Co ale oceňuju nejvíc je, že se autorce povedlo napsat příběh tak, že se moje dcera nekontrolovaně smála, zatímco mně ukápla i slza. Jo, Justýnka se za svoji mladší sestřičku nemusí vůbec stydět.
Josefíně všichni lžou
Kateřina Pantovič
Autorka má velmi osobitý vypravěčský styl. Opravdu jsem si čtení užila od prvního do posledního písmenka.
Velmi lidské a uvěřitelné charaktery, spisovatelka dokázala, že i bez nadpřirozené zápletky její fantazie pracuje na plné obrátky.
Chápu, že není pro každého, ale mně hodně sedla. Rozhodně bych ale nepopsala jako lehké odpočinkové čtení. Mě ta opravdovost a banalita toho lidského pachtění vlastně spíš drásala.
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Tohle mě úplně minulo. Kdyby to vycházelo jako sloupek třeba v Bravíčku, asi bych to snesla, jako kniha pro mě ale velmi iritující. Nicméně dám autorce ještě šanci, věřím, že se od své prvotiny snad vypsala.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Soukupová psát umí. Nejvíc mě na ní baví, jak se jí podařilo čtenáře přesvědčit, že píše obyčejně. Přitom píše vlastně geniálně.
Možnosti milostného románu
Jan Němec
Dobrý den, jmenuji se Jan Němec a jsem intelektuál. Už jsem zmiňoval, že jsem intelektuál? Mimochodem opravdu rád se obklopuji intelektuály Ach, takhle to dopadne, když má autorovo ego příliš moc svobody.
Děti nade vše
Delphine de Vigan
Četlo se to skvěle. Vykreslení blízké budoucnosti fenomenální, ale něco tomu chybělo. Občas až příliš stereotypizující.
Co je odtud vidět
Mariana Leky
Skvost. Druhá polovina už trochu slabší a rozvláčnější, ale to množství úsměvů, co mi vykouzlila na tváři, pořád nadprůměrné. Jedna z knih, kterou vřele doporučuji, ale svoji nikomu nepůjčím.
Josefíně všichni lžou
Kateřina Pantovič
Tohle bylo pohlazení. Zdánlivě o ničem a vlastně úplně o všem. Uvěřitelné ale prvky magického realismu zůstaly. Souhlasím, že na konci zůstane smutek. Nebo spíš možná trpkost Ale tak to zkrátka je i v životě.
Dialog mezi Rudolfem, Emílií, Pavlem a Lucií byl koncert!