Stromovous komentáře u knih

Zajímavá kniha, která poodhaluje zákopy 1.SV ve Francii a marnost celého konfliktu. Hektolitry krve, scény bojů s frontovým humorem a válečnými každodenními strastmi jsou doplněny, či proloženy druhou časovou rovinou z předválečné Paříže, kde hlavní hrdina zažil romantický vztah s majitelkou krejčovství Evou na kterou během čekání v zákopech vzpomíná.
Kniha se mi líbila, avšak trochu se vlekla. Čtivá je, ale trochu mě rozhazovala nechronologičnost vzpomínek na Evu a předválečnou dobu, stejně jako přesuny na frontu.
Konec jsem doufal lepší, nicméně ke knize se hodí.

Ilustrace velmi povedené, avšak příběhově pouhá slátanina béčkových hororových příběhů o vlkodlakovi.
Doufám, že jiné knihy pana Kinga mě vtáhnou více. Tohle jsem přečetl, ale nezanechalo to ve mě nic.

U této knížky jsem brečel, mnohé úvahy a myšlenky jsem si poznačil a ilustrace jsou minimalisticky dechberoucí. Je to opravdu pohlazení po duši a doporučím ji dál.
,,Slzy mají svůj důvod a jsou tvoje síla, ne slabost."
,,Co máme dělat, když nás bolí srdce? Dopřejeme mu přátelství, společné slzy a čas, dokud se neprobudí šťastné a s novou nadějí."

Kniha mě zcela vtáhla a dostala do čtecí nálady kterou jsem letos marně hledal. Je úžasně napínavá a za mě by takto měl vypadat psychothriller. Pan Fitzek se tímto stává mým oblíbeným autorem a v brzké době si od něj chci přečíst další knihy (hlavně Pacienta).
Je ohromující jak lidská psychika může být lehce zmatena a obalamucena.

Poodhlédnu od toho, že se mi povídky obecně hůře čtou. Nicméně kniha je tak zajímavě melancholicky sepsána, až je na tom něco zneklidňujícího. Mnoho povídek je skvělých, jiné se mi dvakrát nelíbily.
Musím hodnotit průměrně, nicméně autor umí skvěle psát. Z knihy si beru ponaučení a jistý vhled nad problematikou, kterou řeším také.

Tuto hutnou knihu jsem četl strašně dlouho. Nachází se v ní mnoho moudra a pravdy, byť to není beletrie jsem rád, že mám knihu konečně přečnou.
Překlad není špatný, ale mohl by být více čtivější nebo alespoň svižnější oku.
O stoicismus se zajímám a Marcus Aurelius byl opravdu osvíceným panovníkem své doby a říše.

Velmi zajímavé, doplněné obrázky a vše vysvětlené. Pro začátečníky ideální nebo jako zpestření rutiny.

Tak jako mnoho před čtenářů této knihy jsem se nad mnohými pasážemi musel pousmát. Rady v ní mohou fungovat, ale dialogy rozhovorů byly opravdu často velmi úsměvné až střeštěné, neadekvátní situaci a pro mne nepravděpodobné. Jakožto nesmělý muž si z toho vezmu jen inspiraci a zamyšlení. Některé věci by až demotivovaly od svádění, rozhodně to není žádná jaderná věda.
Na závěr bych snad jen řekl: Chytrému napověz a hloupého trkni.

Kniha ve svých obrazech ukrývá neskutečně silný příběh o lásce a odloučení. Velmi krásná příběhová i grafická stránka doplněná o islámské vzory.

Krásně a humorně napsaná příručka o Španělích. Byl jsem tam a mohl bych se pod to podepsat, fakta jsou z reality a každodenního života v této krásné zemi.

Četl jsem hóódně dlouho po kouscích. To je největší kámen úrazu, fragmentace knihy. Dílo nemá ucelenou myšlenku. Nachází se zde mnoho zajímavých historek, ale daleko více nezajímavých nebo nějak nelogických až nic neříkajících. Chápu co tím autor myslel a zcela si taxikářů vážím, já bych to dělat nemohl, ale kniha si myslím alespoň krásně představí řemeslo taxikářů a co to obnáší.
Nemohu úplně doporučit, leda snad pro pobavení nebo k lékaři nebo na dlouhé chvíle. Není to žádná noblesní literatura, jsou zde vulgarismy a pražská mluva... :D Ale jsem protřelý čtenář a vždy jsem si na to po pár stranách zvykl.

Přečteno za den a Shari Lapenu musím opět zase doporučit.
Nevím jestli to byl tak zarputilý psychotriller, ale mě se líbilo tempo vyprávění a oceňuji obrovskou čtivost.
Poslední odstavec bych vyškrtl, ale zase takto došlo k zadostiučinění. Avery byla silně nesympatická a ve střetu s narušenou Marion jsem jen valil oči a děj si musel znovu přečíst. Nejvíc mi bylo líto chudáka Michaela, ten byl obětí celého příběhu a stínem své panovačné sestry.

Je to celkem síla, když si uvědomím všechny tipy a moudra, která se v knize ukrývají. Problém se mě týká okrajově, ale přesto udělám v životě pár změn o podívám se na dosavadní život novým pohledem.
Knihu rozhodně doporučuju a zkusím se se svými problémy a nedostatky popasovat.

Kniha ve mě rozvinula mnoho úvah nad životem a mou vlastní existencí a byla pro mne samotného jako vzdálený terapeut, ke kterému bych asi měl někdy zajít. Většina knihy byla velmi čtivá a kapitoly pěkně ubíhaly, po každé kapitole je příběh z terapeutovny a to je teda síla.
Nad koncem mi těkaly myšlenky, ale knihu si určitě časem přečtu znovu s novým nadhledem a zkušenostma.

Zajímavý příběh, který bych mohl doporučit i pro mladší čtenáře. Celkem vlastně pochmurné, avšak s logickým vyůstěním a kniha se mi líbila. První dílo od Kinga, které se mi dostalo pod ruku a jsem spokojen.
Konec byl poněkud uspěchán z mého pohledu. Fleg někde přebývá, klasický hororový konec nikdy zcela nezničeného zla.

Kniha se mi četla velmi dobře, téma mě bavilo. Sice prostředek byl trochu stereotypní a táhlý, ke konci to bylo napínavé, smutné a grandiozní.
Sice mě autorka nedostala tak jako v Mlčících fontánách a ptřevším V šedých tónech, ale i tak se mi New Orleans 50.let líbilo atmosférou a zvyky, podsvětím, nevěstincem i skvělým knihkupectvím. Josie jsem držel palce.

Kniha není nic světoborného, ale velmi se mi líbilo, že si zachovala silnou čtivost i přes nezáživnější pasáže.

Za mě skvělá kniha s hrozným námětem, který byl výborně zpracován.
Kniha mě dostala zase do čtení a ikdyž to tématem nebylo lehké a ne všem bych knihu doporučil, tak já jsem knihu hltal.
Jen je mi líto, že komunisté jsou v této zemi stále povolení jako strana, která už měla být dávno v propadlišti dějin. Uvědomil jsem si, jak málo stačilo aby se Sametová revoluce nepodařila.

Excelentní úvod mě navnadil a potom už to jelo. Jen ten konec byl dost smutný a možná by si zasloužil ještě pár vět navíc na dovysvětlenou, avšak na to jsem z Tichých roků již zvyklý.
Sám jsem z Valašského Meziříčí a paní Mornštajnová je má dvorní autorka.

Po dvou a půl měsících dočteno. :(
Zjistil jsem, že povídky opravdu nejsou pro mě...
Některé povídky byly dobré, jiné méně, některé moc nedávaly smysl, jiné krásně doplňovaly příběh postav po dokončení Zvonu. Proto raději hodnotím průměrně, avšak ti, kteří nemají rádi sci-fi povídky tak nedoporučuju.
Já to dočetl už jen z úcty k trilogii.

Knihu jsem přečetl na dva zátahy a skutečně je to dosti konzervativní téma. Mě se však kniha četla dobře, mnohdy jsem jen protočil oči, ale jinak také nemám v lidi přehnanou důvěru. Nevím, zda knihu doporučit, ale každá má svého čtenáře. Tady je to asi spíše pro muže a kniha slouží i jako "sociální průzkum". Je to zajímavé počtení, kapitoly jsou krátké a celkově to plyne.

Dobré, vtipné a v mnohém poučné se zajímavým pohledem na současnou řeckou společnost a její zvyky a zlozvyky :D