Jací jsou? – Řekové

Jací jsou? – Řekové https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428071/bmid_jaci-jsou-rekove-sjZ-428071.jpg 4 11 4

Originální průvodce řeckou povahou popisuje jejich zvyky, tradice, rodinu i společnost. Rozdvojená osobnost Řeků fascinuje historiky už celá staletí. Navzdory své nátuře si užívají života plnými doušky. Dokážou se bavit i za takových okolností, které by kohokoli jiného uvrhly do nejhlubších depresí. Nechte se inspirovat a objevte řeckou duši. Dnešní Řekové pocit neschopnosti, neboť se jim nepodařilo obnovit starověké „Velké Řecko“ . Na druhou stranu přesvědčeni, že jsou tím nejinteligentnějším i nejchrabřejším národem na světě. Takže až přijedete do Řecka, neohrnujte tam nad ničím nos. To by totiž mohli začít ohrnovat nos i Řekové a ti jsou délkou svých nosů proslavení. Díky snaze udržet si vlastní identitu získali Řekové charakteristiku, která je v moderních dobách opravdu nezvyklá a kterou lze označit jako přehnaný smysl pro historii. Odkazy na události a osobnosti z historie jsou součástí každodenní konverzace. Pokud chcete udržet krok, bude nezbytná důkladná dějepisná příprava. Po staletí historiky fascinuje rozdvojená osobnost Řeků. Řek neobstojí pod tlakem okolností, i když má z intelektuálního hlediska převahu. Je velice inteligentní, ale zároveň domýšlivý. Aktivní, ale neschopný věci řádně zorganizovat. Bojuje za pravdu a vzápětí nenávidí člověka, který odmítá sloužit lži. Svým emocím dávají Řekové volný průběh a následky vem čert – to platilo třeba u Achilla (jehož hněv způsobil tolik zbytečného krveprolití pod hradbami Tróji). Nejspíš proto se dávní mudrcové rozhodli vytesat na portály věštírny v Delfách zásady „Všeho s mírou“ a „Poznej sám sebe“ ve snaze přesvědčit své řecké krajany, aby své emoce mírnili. Už tenkrát se však Řekové jejich slovy neřídili o nic víc než dnes. Navzdory historii i své nátuře si Řekové užívají života plnými doušky. Dokážou se bavit i za takových okolností, které by kohokoli jiného uvrhly do nejhlubších depresí. Jejich základním životním cílem je užít si, žít pohodlně teď a tady. Řek dokáže za hostinu rozházet měsíční plat a zbytek měsíce stráví bez jediného haléře, ale se spokojeným úsměvem na tváři. V knize se zábavně dočtete mnohem více o každodenním životě a povaze Řeků, abyste je lépe pochopili a snadněji s nimi navázali kontakt. Nechte se inspirovat a objevte řeckou duši!... celý text

Literatura naučná Cestopisy a místopisy Sociologie, společnost
Vydáno: , Lingea
Originální název:

Xenophobe's Guide to the Greeks , 2010


více info...

Přidat komentář

Stromovous
25.03.2024 4 z 5

Dobré, vtipné a v mnohém poučné se zajímavým pohledem na současnou řeckou společnost a její zvyky a zlozvyky :D

IvaKo
03.03.2024 5 z 5

Řecko mám moc ráda, takže jsem toto vtipné, ale i poučné a většinou i výstižné pojednání o jeho obyvatelích, jejich kultuře, zvycích, chování atd. přečetla s velkým zájmem. Ne vždycky jsem s autorkou na základě svých zkušeností mohla souhlasit, ale pobavilo jsem se a leccos nového jsem se dozvěděla.


JulianaH.
28.07.2022 5 z 5

Knížečka, z které nám citoval náš řecký vyučující. Vtipná a poučná. Protkaná anekdotami, řeckými rčeními a citáty z lecčeho, od Ísokrata po moderní písně. Psaná s nadhledem, ale zároveň s nezbytnou dávkou národní hrdosti.

A značně výstižná, třeba když autorka zmiňuje, jak čistota řeckých domácností kontrastuje s neuvěřitelným svinčíkem na veřejných prostranstvích. Nebo když podotýká, že setrvalá obsazenost kaváren, taveren a podobných podniků vyvolává otázku, jestli v téhle zemi vůbec někdo pracuje, případně kdy. (Načež dodává, že podle jisté fámy je výdělečně činných jen 5 % řecké populace. :D)
Některé informace mě i po ročním soužití s Homérovým národem hodně překvapily, kupříkladu absolutní tolerance pravoslavné společnosti k trvale nesezdaným párům, ba dokonce k potratům.
Ve dvou případech mám odlišné zkušenosti, než jaké bych podle průvodce mít měla. :) Řekové jsou určitě nebezpeční řidiči, ale bezohlední mi (na rozdíl od chodců!) vůbec nepřišli. Autorka také píše o helénské nezdvořilosti a střídmém užívání poděkování a proseb. Kdybych knížku četla před svým řeckým pobytem, asi by mě to trochu vylekalo, a přitom Řekové, jak jsem je zažila, takoví neotesanci nebyli (a děkovali o sto šest). Naopak je to tak zlatý národ, že se podepisuji pod onen výrok filologa Rexe Warnera: „Pokud nedokážete milovat Řeky, pak už nedokážete milovat nic.“

/k řecké dopravě/
»Letadlo přiletí do New Yorku a pilot se před přistáním ptá letové kontroly na čas. „Pokud jste Pan Am,“ odpoví dispečer, „je právě 14.00. Pokud jste Air France, jsou dvě odpoledne. Pokud jste Olympic Airways, je úterý.“«

Hodža
13.08.2017 5 z 5

Výtečné!