SBH komentáře u knih

Další zpracování nepochopitelně oblíbeného tématu přerodu přátelství mezi mužem a ženou v lásku. Tentokrát plus za to, že hrdinové nečekali s rozuzlením do domova pro seniory. A další za celkem pochopitelný důvod hrdinčiny odtažitosti. Skákání z minulosti do přítomnosti nemám moc v oblibě, ale tady to dávalo celkem smysl. Ale očekávala jsem asi víc. Celkem vtipně napsané. Asi nejhezčí pasáže byly z Alexovy učitelské praxe.

2 25.02.2016

Mě, absolutního odpůrce církve, zablešených ubytoven a trampingu, kniha na zlomek času přiměla uvažovat o účasti na svatojakubské pouti :-). Autorka přináší příjemnou změnu uvažování a kulturních souvislostí v záplavě anglosaské literatury. Vtipné a moudré životní postřehy jsem si vyloženě užívala.
Nicméně dávám pouhé 3 hvězdy a po dalších dílech již nesáhnu. Judith mi lezla na nervy od začátku. Evino odpoutání od rodiny bylo příliš radikální, jde to i jinak, vím to. Chudák Kiki se snažila zabránit pohromě, jenže ta ji nakonec stejně zavalila. Posledním hřebíkem do rakve byla Caroline, která se nepoučila obecnou platností úsloví, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. Navíc o pravdivosti výroku, několikrát opakovaném, že obdobné přátelství by nevzniklo, kdyby se poznaly později, lze s úspěchem pochybovat, pokud ovšem jejich vzájemný vztah vůbec bylo přátelství.
Už nikdy víc. Drsnou realitu denně prožívám, nad knihami toužím SNÍT.

4 17.02.2016

Knihu jsem si vybrala podle obalu. A uvnitř byla ještě krásnější. Patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla. Ari neváhá vrazit komukoli ránu pěstí, přesto je Dante ten odvážnější z nich. A oba měli třeskuté štěstí na milující a neobyčejně tolerantní rodiče. Láska je vůbec nejsilnější emoce, která z každé stránky vyzařuje. Přečetla jsem ji dvakrát za sebou, protože jsem se nedokázala od hrdinů odpoutat.
Díky svižné přímé řeči plyne děj hladce, nicméně občas jsem se ztrácela v zjišťování, kdo vlastně hovoří (musela jsem si odpočítávat repliky :-)). A opravdu mi vadilo neustálé opakování slov a vět, nebylo výjimkou ani šestkrát za sebou. Na druhou stranu mi opravdu sedí stručný jihoamerický styl psaní.
Kdyby bylo možno dát šest hvězdiček, filosofové by je měli!

16.02.2016

Až vás semele život, kolegové, nadřízení, rodiče, děti, sáhněte po pohádkovém příběhu od S. Kinselly. Na Poppy se valí jedna pohroma za druhou, žádnou nebohá dívčina nepřivolala vlastním pochybením. Snad možná neměla rozesílat maily jménem šéfa, na druhou stranu on využíval ji jako neplacenou asistentku, její aktivita se dala očekávat. Happy end byl nutnou podmínkou, aby člověk po přečtení vstal a dál mohl čelit vlastním životním nástrahám :-). Drsný uzavřený hrdina se zlatým srdcem (miluji sci-fi) mi byl rozhodně sympatický svou neochvějnou přímočarostí a konzistentností (v reálu takoví šéfové neexistují!). Doporučuji.

1 15.02.2016

Na začátku jsem myslela, že umřu smíchy. Poté mě lehce převálcovala naprostá nereálnost postav a (hlavně) situací. Upřímně - kdo by za totality nechal na zámku pracovat KUCHAŘKU?! Atp. Ale velmi lehce jsem se s pravidly crazy komedie smířila. U bondovek taky neanalyzuji porušování základních fyzikálních zákonů :-). Sympatické postavy (kastelána zabít, Deniska je proti němu pohodová parťačka) a hlavně spousta, spousta, spousta smíchu. Díky za něj!

4 15.02.2016

Na rozdíl od Se(x)znamu se kniha dost pomalu rozjíždí. Zápletka není originální, ale to překonám. Na Dylana bych byla podstatně drsnější, vydírání samoživitelek mi otvíralo kudlu v kapse. Vulgární pražština mi vadila o něco méně než v předchozí knize, jen si myslím, že nepřispívá ani k autenticitě, ani k vtipnosti. Ano, od půlky se kniha nedá číst v metru (nutí k hlasitému smíchu). Nebohý Tom, oběť emocionálního pokusu, se nakonec ukáže jako rádoby padouch, takže ho naštěstí není potřeba litovat. Celkem dobrý.

1 15.02.2016

Opravdu jsem si smlsla. Joe je k sežrání, Bělouš k zabití, život a lidské povahy komplikované, polibky žhavé a vtipné hlášky k popukání. Autor se drží obvyklého schématu, kdy předpokládané řešení není správné, ale to odpovídá pravidlům žánru. Beryl by měla dostávat podíl na zisku, ale možná to tak je (v naturáliích :-)).

6 15.02.2016

Při čtení jsem nabyla dojmu, že knihu napsala nikoli autorka, ale její dílna tvůrčího psaní. Slabý odvar z Nástrojů smrti. Hlavní hrdinka nejasného původu a exkluzivních schopností, o kterých nemá tušení, se octne v Institutu, ačkoli tam nemá co dělat. Clary? Ne, Tess, ale jméno je jediný rozdíl. O její srdce bojují dva borci, opět nehodící se jména škrtněte. Hlavní hrdina rozervaný tragéd s temným tajemstvím. Dokonce ani klíčový večírek se neobjede bez Magnuse Banea - uáááááá! Ani jsem to nemohla dočíst. Zásadním způsobem mi chyběly vtipné hipsterské hlášky. Když je zvládá Austinová, proč ne paní Clareová? A závěr? Ukončit třistastránkový román otázkou je jedna z nejhorších autorských chyb, bohužel v současnosti proklatě módních.
Tak nevím, zda mám odvahu číst pokračování, ale kupovat si knihu rozhodně nebudu.

8 15.02.2016