petrxx11 komentáře u knih

Fakt ne. Snažil jsem se, ale cca ve třetině jsem už dost přeskakoval, pak jsem přeskočil až na konec a bylo to pořád stejné. Téměř žádnou knihu, kterou jsem vzal do ruky od svých pěti let, jsem neodložil nedočtenou. Tuhle tedy ano a když jsem si uvědomll, že vyšly další dva díly... prostě ne.
Jednu hvězdičku dávám za to, co možná v knize je a já jsem to nenašel.

25.04.2023

(SPOILER) No tak tohle je už totální telenovela. Akorát že by to ani v té Brazílii nenatočili. Hrdinka se plácá v polohách mezi ultrafeministickou byznysmankou a puťkou, hledající lásku svého života, mezitím občas někoho podvede a občas někoho zavraždí. Kromě toho si v každé kapitole stačí zašukat. Ke konci knihy má za sebou opětnou akvizici firmy, o kterou předtím z totální blbosti přišla, a dobře počítáno pět vražd. Dvou spolužáků, bráchy, milence a exmanžela. A obávám se, že bude ještě jeden díl, protože ještě potřebuje zabít fotra.

9 25.05.2021

(SPOILER) Takovej poněkud thriller střiženej červenou knihovnou. Četlo se to celkem dobře, i když neustálé zmínky o značkovém oblečení a nejluxusnějších produktech vůbec mě jako chlapa otravovaly. Postavy jsou taky těžko uvěřitelné. Hrdinka práskne se školou, vydělá svému chlapovi první miliardy a pak se změní na slepici, protože se tak domluvili? A když s ní manžel vyrazí dveře a ona skončí s holou prdelí, jde do toho čelem a vydělá miliardy zas. Holky, proboha, nezkoušejte to! :-)

6 25.05.2021

Vynikající, stejně jako předchozí díly. Ovšem jako romantik dávám hvězdičku dolů, konec mě málem zabil...

6 19.05.2021

Jsem na začátku druhé kapitoly, takže to v budoucnu jistě ještě doplním. Zatím jsem na "odbytou práci vydavatele a korektora", jak píše babicka_amalka nenarazil, ovšem jistě na ni narazím. V tiráži (aspoň e-booku, který čtu) není uveden redaktor ani korektor, takže MOBA patrně na tyto funkce rezignovala. Uvidím dále...
Ovšem hned první věta mě dostala. "Motor si dlouze povzdechl, trochu jako když si postarší dáma povolí korzet, a zahalil všechno a všechny kolem do sirného závoje kouře a páry." Paní či slečně překladatelce by měl někdo vysvětlit, že anglické slovo "engine" není vždy motor. Parní lokomotiva je poháněna parním strojem (vynalezl James Watt). O stránku dále nosič dovede Lizzie Martinovou na stanoviště taxíků. Taxi tažené koněm má možná místo ve steampunku, ale v historickém tománu se anglické slovo "cab" překládá jako drožka nebo fiakr. Slovo taxi (taxicab) se v angličtině objevuje až počátkem 20. století a odtud se teprve rozšiřuje do světa. Velmi mě tedy těší, že se děj románu odehrává před vynálezem (resp. komerčním využitím) telefonu, takže se v knize nedočkáme mobilů...

6 29.01.2020

Ach jo. Neříkám, že jsou Bauerovy historické romány špatné, i když nedosahují úrovně Františka Niedla, o Vondruškovi ani nemluvě. Ale co má být tohle? Naivní pokus o českou Angeliku? Zatím jsem zhruba ve dvou třetinách knihy a nevím, jestli ji dočtu.

1 14.10.2019

Jsem v necelé půlce a pořád nevím, jestli se mi to podaří dočíst. Norští knihkupci musí být hodně nenároční. Autorovi psaní moc nejde a překlad je vyloženě toporný. Včetně vyslovených ptákovin, u kterých nevím, jestli se o ně zasloužil autor nebo překladatel. Třeba to, že počet nepřátel roste periodickou řadou - až do tisíců lidí. Periodická řada je třeba desetinný rozklad racionálního čísla. Například 2/3. To je 0,66666... a furt pryč, ani do 0,67 se to nikdy nedohrabe, resp. až v nekonečnu. Kdyby napsal geometrickou nebo exponenciální řadou, bylo by to OK.
Další věc je hlavní hrdina. Chápu, že každý autor chce svého hrdinu nějak ozvláštnit, Sherlock Holmes hrál na housle a fetoval, Nero Wolfe pěstoval orchideje, ale policajt a notorický hráč? Každou chvíli prohraje balík, není tím vydíratelný? No, pokusím se to dočíst, třeba má ta jeho vášeň nějaký vyšší smysl, ale zatím to nevidím.

4 25.02.2019

Nuda, nuda, šeď. Stokrát převařené téma templářů, rovněž mnohokrát omletá otázka Kristova zmrtvýchvstání. Psáno patrně pro tupější americké čtenáře. Hlavní hrdina sice zvládá základy latiny (bez toho by zápletka prostě nefungovala), ovšem neví třeba, co a kde byla Arkádie. Všechny akce jsou nějak zvláštně nedotažené, často musí zapracovat nějaký deus ex machina, aby hlavní hrdina přežil a mohli jsme se posunout někam dál.
Co té knize ale dodalo, je překlad. Překladatelka očividně kromě běžných idiomů nezná ani reálie, takže kniha je plná perliček, pokud to chci nazývat slušně. Když jí nedocvakne, tak to prostě střelí od boku.
Hlavní hrdina bydlí v "kondominiu". - Není to nic sprostého, je to docela normální bytový dům s byty v osobním vlastnictví.
Paranoia neznamená, že člověka opravdu někdo sleduje. - To je sice pravda, ale v originále je to obráceně. A vychází to ze známého citátu Woody Allena "To, že jsi paranoik, ještě neznamená, že po tobě nejdou."
Kapitán Kidd prý schoval svůj poklad na Long Island Sound. - No, ještě že ten Sound nepřeložila jako zvuk, ale stejně se "na něm" nic schovat nedá, maximálně v něm. Je to totiž Longislandský průliv a traduje se, že známý pirátský kapitán tam ukryl část svého pokladu - pravděpodobně na jednom z ostrůvků.
Toporný překlad některých vět ani radši nebudu uvádět.

5 21.12.2017

Takové poněkud odlehčené čtení. Petr svolil stát se katem opravdu rychle. Láska na první pohled ke katovce jistě mohla hrát velkou roli, ale z budoucího mnicha katem takovým tempem? Nepodceňujme tehdejší předsudky. A konšelé jistě nemohli hodnotit jen to, jak je gramotný. Musel by prokázat i znalost svého řemesla, kterou měl nulovou. Takový Jan Mydlář byl rovněž původně "laikem", ovšem jako magistr lékařství měl znalosti anatomie, které jako kat mohl využívat.
Je to taková trochu pohádka, blíž než k Oldřichovi z Chlumu to má k Fiorelle, ovšem postrádá půvab dětských (resp. pubertálních) vyšetřovatelů. Ale reálie jsou popsány dobře a Vondruška psát umí. Dávám čtyři hvězdičky.

1 27.08.2017

Je to děs běs. Frida v ději lítá ze strany na stranu jak nudle v bandě, většinu času netuší, která bije. O dalších postavách se prakticky nic nedozvíte, jak v příběhu figuruje Fridin milenec a co má za lubem, víte zrovna tolik, jako Frida, tj. kulové. Takže Frida reaguje totálně zmateně a způsobem sobě vlastním, tedy buďto šuká, nebo fňuká. Fňuká podstatně víc. Ovšem když se po necelých 15% textu dozvíte, že "dovolila jeho překypujícímu mužství, aby vniklo do jejího rozněžnělého podbřišku", začnete přemýšlet, jestli jste omylem nezaměnili scifárnu za harlequinku. Frida celým dějem proplouvá v pozici nedobrovolného pozorovatele, a přestože román není v ich-formě, všechno je viděno jejíma očima. Román je vlastně spíš delší povídka, nějaký druhý plán neexistuje, čtenář prostě doprovází Fridu na jejích zmatených cestách ze současnosti do 12. století a zpátky, aniž by se dozvěděl víc, než už nahoře popsáno, tj. kulové.
Nebudu se rozepisovat, kdo má odvahu, ať si to přečte. Jen bych se ještě chtěl zmínit o konci - bez spoileru. Konec totiž není koncem a napadlo mě několik možností. Buď autora někdo zabil (nepravda, kupodivu je stále naživu), nebo ho to in medias res přestalo bavit (ani bych se nedivil, ale rovněž nepravda), nebo to přestalo bavit redaktora a na oné stránce udělal tlustou čáru. Což bych pokládal za nejpravdivější. Autor se sice nevzdal, ale pokračovat musel v jiném nakladatelství. Druhý díl mám právě před sebou a pokud se mi ho podaří zvládnout a ještě budu schopen slova, pokusím se něco napsat i o něm. Zatím hodnotím dvěma hvězdičkami, protože jsem od přírody velmi mírný člověk.

3 27.03.2017

On je to vlastně jakýsi prequel k "satanské sérii", pouze bez "hlavního vyšetřovatele" Jožíka Bukovského, který v době příběhu byl ještě na houbách. Odehrává se ve stejné lokalitě na Pelhřimovsku, zeman Jakub Straka z Dudína i jeho stádo plaváků je v té sérii několikrát zmíněno, stádo nakonec skončilo právě na Bukově.
Autor bohužel není v historické literatuře žádný profík, ve srovnání s českými mistry žánru vychází jako politováníhodný amatér. A to nemluvím o žádné Loukotkové, Vaňkové či třeba Vladimíru Neffovi, bohužel ani v podškatulce historických detektivek, na kterou tato kniha i následná pentalogie aspiruje, nemá na současné autory typu Niedla nebo Bauera ani omylem. O Vondruškovi pochopitelně nemá smysl se zmiňovat.
Bývá zvykem v historické literatuře používat alespoň v přímé řeči poněkud archaizující jazyk, samozřejmě ne autentickou staročeštinu, se kterou by si značná část čtenářů bez slovníku neporadila. Autor ho bohužel nezná a přimíchání několika archaických výrazů do jinak běžné hovorové "pražské" češtiny působí často dost násilně. Např. "krahová voda", což je prý lokální výraz pro ledovou, se opakuje nesčíslněkrát a to zdaleka ne jen v přímé řeči. Bohudík v této knize autor ještě neznal slovo "žeť", což je prý zase lokální výraz pro přitakání, kterým v pentalogii vysloveně hýří.
Obálka, o které se zmiňuje Bezantina, je samozřejmě dost hrozná, patrně amatérská fotomontáž, aby se ušetřilo za grafika. Horší je pravděpodobná neexistence redaktora již zaniklého nakladatelství AGAVE. Nejde o pravopis nebo gramatiku, autor (1937 - 2013) je starší generace, takže tyto nyní tak časté chyby nedělá. Spíš trošku zapomíná... Od začátku víme, že Dorota má jediného synka Kubíka a dost. Ovšem ke konci se několikrát mluví o jejích dětech, dokonce i sama Dorota to říká. Kdyby někdo knihu redigoval, snad by si toho všiml.
Nechci samozřejmě nikoho od čtení odrazovat. Ačkoliv jsem při čtení mnohokrát skřípal zuby, knihu jsem dočetl a celkem se líbila. I když se autor v tomto žánru výše uvedeným pánům (i některým neuvedeným - a samozřejmě i dámám včetně mnou nově objevené Zuzany Koubkové) nemůže rovnat, přesto se mi kniha četla dobře, příběh byl uvěřitelný a závěr nenásilný a lidský. Kdyby Pánbůh dal a takových knih bylo víc.
Hodnotím třemi hvězdičkami. Autore, promiňte, ale pět má Vondruška a po čtyřech pár těch ostatních... :-)

1 14.02.2017

Něco tak hrozného jsem již dlouho nečetl. Autor, když už o Československu nic nevěděl, si snad mohl něco přečíst, někoho se zeptat, podívat se do mapy atd. Místo toho si pustě a hlavně blbě vymýšlí. Možná to nevadí americkým čtenářům, kteří o Evropě ani komunistických režimech nic nevědí, ale mně to vadí velice. Děj se odehrává někdy začátkem 70. let, ale reálie absolutně neodpovídají. Geografické údaje už teprv ne. A překlad je tzv. kongeniální, čili stejně pitomý jako originál.
„Tady, v Českejch Budějovicích, vás průvodce předá jedné ženské a ta vás hodí do Písku. Odtamtud půjdete podle Vltavy až k jejímu nejširšímu bodu.“
„A co mě čeká v tom nejširším bodě?“
„Praha. Pamatujete si adresu?“
„Vinohrady 41, za muzeem.“
Podle Vltavy mohl vyrazit už z těch Budějovic, Pískem Vltava neprotéká. To by napřed musel šlapat cca 30 km podél Otavy. Každopádně by se našlapal dost. A nejširší místo na Vltavě by našel na Orlíku, po Praze ani památky. Ale pojmout plán pro tajnou misi jako pěší výlet z Budějovic do Prahy je bezesporu originální, škoda, že ho nakonec nepoužil. Mimochodem, když si stopnul autobus s anglickými turisty, proč s ním nemohl přijet přes hranice, místo aby se plížil přes minové pole?
Vinohrady 41 je kravina, autor nejspíš myslel Vinohradskou, překladatel to netuší.
Na hranici s Rakouskem nebylo žádné minové pole, zato tam byly ploty, nabité elektřinou. Větrný mlýn na Šumavě těsně u hranice? No proboha!
Nakonec se dostane do Budějovic a dál pokračuje do Prahy po čtyřproudové dálnici. Která dosud nestojí. Domobranu jsme tu neměli ani tenkrát, ani teď. Profesor, předseda správní rady kontrarozvědky České zpravodajské služby, je také zajímavý. Atd. Dalo by se pokračovat dlouho, téměř na každé straně nejméně jeden nesmysl. Dočetl jsem to jen proto, že jsem byl zvědavý, kolik těch kravin tam bude. Ale nakonec jsem je radši nepočítal...

peko: To není překlad. Ta kniha i autorka se objevuje jen na českých stránkách. Nemá osobní stránky, nezná ji Amazon, Worldcat ani Goodreads. Jakási Nataly Castle existuje, ale to je španělská rádoby modelka, která se chlubí kdečím, ale knihou ne. Tohle je prostě pseudonym nějaké české teenagerky, která splácala dohromady všechno, co kdy četla - a nebylo toho moc - a prezentuje to jako vlastní "dílo".