Naoki-Keiko komentáře u knih
Nehezky zpracovaný příběh, který byl původně aplikován na divadla kabuki. Na knize mi vadily nepasující reálie a mezery ve znalostech hierarchického žebříčků tehdejšího Japonska. A to jsem laik.
J. Wilsonová psala knížky mého dětství- první dětské psychologické thrillery a dramata ^^
Ve třinácti se mi to líbilo, dneska, když procházím anotace, recenze i samotné stránky, octlo by se to mým přičiněním v krabici s materiálem na podpal
Silný příběh, který se točí kolem vdovy a jejích synů, kteří jí pomalu odcházejí na onen svět. Na pozadí samozřejmě nechybí varování na blížící se válku. Mými oblíbenými postavami byla ta dvojčata, která stála proti sobě.
Toto dílo se mi naskytlo v novinách a já si myslela, že jde o nějaké lehké čtení, povídky mi zabraly jedno odpoledne na koupališti, příjemná četba vhodná na léto :)
Kdyby se Tolstoj vzdal Levinových dlouhých pasáží, nebylo by to tak zdlouhavé, ale části s Annou jsou nejlepší.
Myslím, že ta kniha je přeceňována. Ale nepíšu, že by se mi nelíbila.
Těšila jsem se, jak bude Sage páčit informace z devadesátiletého válečného zločince, místo toho polovina knihy popisuje strasti její babičky, která přežila Holocaust a tímto autorka vykrádá dílo W. Styroma- Sophiinu volbu. Opravdu až na pár detailů většina zážitků popisovaných Minkou prožívala i Sophie Zawistowska.
Na druhou stranu, měla jsem ráda Sage, Lea a dokonce i Adama, protože tyhle postavy měly nějaký psychologický vývoj (hlavně zmíněná hlavní hrdinka). Ovšem jsem byla ochuzena o vzpomínky Josefa Werbera a to mě zklamalo. Jinak pěkná knížka.