muchomurka
komentáře u knih

Chtěla jsem si připomenout a osvěžit znalosti o řeckých mýtech již delší dobu. Když jsem viděla v knihovně tuto knihu, bylo jasné, že tu si musím přečíst. Co se obsahu týče, tak se mi líbilo, že to bylo svižně a jasně napsané. Sice bych občas někde brala ještě dvě tři věty navíc na vysvětlení, ale v zásadě to není žádný velký problém.
Co mě ale hooodně nadchlo, to byly ilustrace. Dlouho se mi nestalo, že bych byla tak nadšená. U čtení jsem si je užívala, ty detaily, propracovanost. A oceňuji, že autoři do české knihy daly rodokmen pro lepší orientaci.
Knížka mě celkově hodně nadchla a píši si ji na seznam nutně koupit.


Leporelo bylo fajn. Nějaké velké nadšení ze strany Bambulky se však nekonalo. Z mé strany bylo jednoznačně nejlepší Slyšíme.


Já půjdu proti proudu. Po první knize s Mušlenkou jsme se s Bambulkou vrhly na další příběhy. A musím říct, že oproti první knize se mi tato nelíbila. Vyznění příběhů bylo vlastně smutné. Často jsem si říkala, že je chyba na straně rodičů, dospělých, ale řešení je přehozeno na chudáka dítě. A to mi fakt vadilo. Navíc v realitě, kde se Mušlenka prostě jen tak nezjeví, tak některé rady byly k ničemu. Za mě zklamání.


(SPOILER) Tohle bylo fakt vtipné. Jsem čekala, co z toho bude, ale že to bude v podstatě tichá pošta, tak to mě překvapilo. A myslím, že to bylo skvěle zpracované. A ten závěr. :D


Narazily jsme na ni s Bambulkou v knihovně. A protože Bambulku začalo zajímat, jak které slovo vzniklo, co znamená a další, zkusily jsme si půjčit tuto knihu. Sice není o významu slov, ale rčení, to ale vůbec nevadí. I tak jsme si ji s chutí přečetly. A je moc hezká. Líbí se mi nejen akorát krátké texty, ale i ilustrace a hledací obrázky.


Knížka vypadala dobře a zajímavě a i v podstatě byla, ale... Ale nechápu výběr některých postav, proč tam byli někteří bohové a ostatní ne? Proč u každého nebylo napsáno, aspoň v krátkosti, odkud je a něco o něm, např. co je jeho silnou stránkou, co umí. Ocenila bych u každé postavy ten stejný typ informací, ne že u jednoho je napsáno, odkud je a co dělá a u druhého v podstatě jen popis, jak vypadá a jinak nic. A také bych ocenila, kdyby u těch cizích jmen byla výslovnost.
Jinak ilustrovaná byla knížka moc pěkně.


Tohle by měla být povinná četba pro všechny rodiče sportovců. Spousta tipů, rad a návodů, jak pracovat na různých aspektech sportovní dráhy.
Kniha se četla fakt dobře, oceňuji velké množství příkladů z praxe (jen škoda, že u některých pak nebylo třeba v poznámce pod čarou napsané, jak to dopadlo). Doufám, že pan Petráš napíše další knihy. Jeho rady se dají aplikovat i do běžného života, nejen toho sportovního.


(SPOILER) Ze všech tří knih o pocitech je tato pro mě nejhůře uchopitelná. Některé věty, odstavce jsem musela číst víckrát, abych pochopila, co tím autorka chtěla říct. Bambulku to nebavilo, přečetla jsem jí kousíček a ani nechtěla víc.
Navíc jsem podle názvu knihy čekala něco jiného, že třeba štěstí má rádo XY, ale takto to nebylo. Spíš, kdo má rád který další pocit, s kým je kamarád. Nevím, jsem z knihy taková rozpačitá, zklamaná.


Z knížky jsme nadšené. Moc se nám líbí vtipné ilustrace, moc se nám líbí příběh a jeho pointa. Můžeme doporučit, my budeme určitě číst opakovaně.


Já čekala něco úplně nového a jsem zklamaná, protože to není nic převratného ani nového. Básničky fajn, civčení také ok. Nenadchne, neurazí.


Opravdu krásné ilustrace. Ty se nám s Bambulkou moc líbily. Příběh byl vtipný, ale tedy některé verše dost krkolomné. A pointa nás dostala. U toho se Bambulka fakt nasmála.


Zajímavá kniha, ale nějak nevím, co si o ní myslet. Bambulce se líbila, mně asi také, ale mám k ní ale. Ovšem ty ilustrace byly moc pěkné.


Knížka se mi moc líbila. Spousta zajímavostí ze sportovního světa byla podána čtivě, ne moc dlouze. Škoda, že knížka nebyla delší. I Bambulku bavilo poslouchat příběhy ze sportovního prostředí. A co je super, najít si k daným příběhům i videa - podívaly jsme se na tanec rugbistů, na krasobruslařku Hamillovou ad.
Ale velikou výhradu mám k ilustracím. Na to, že byly skoro celostránkové, měly podstatně doplňovat text, tak byly neskutečně ošklivé. Bambulka se v nich nevyznala a téměř pořád se mě ptala, co tam je nakreslené, co to má být. Např. hráči vodního póla, kterému tekla krev z oka - myslela si, že má ručník a otírá si vodu. A já ji chápu, i já měla problém v tom kolikrát něco vidět. A je to taková škoda, protože lepší ilustrace by knize dodaly to ono. A kdyby odpovídaly realitě, bylo by to ještě lepší, protože by si čtenář mohl i představit, jak sportovci vypadali. Třeba slavný účes krasobruslařky Dorothy Hamillové jsme si musely s Bambulkou vygooglit, abychom si ho dokázaly představit. Ilustrace v tomto vůbec nepomohly.


Oproti prvnímu dílu se mi knížka líbila méně. Ale jsem zvědavá, co z toho bude. Hodně vtipní mi přijdou rodiče Polly.
A Bambulka byla napnutá a nadšená, nejradši by knihu přečetla za večer. Za nás celkově spokojenost.


Nebylo to špatné, ale tohle se mi tolik nelíbilo, jako se mi líbilo Jedna, dvě - mluvíme. To bylo lepší. To je ale dospělácký pohled. Věřím, že malé čtenáře toto leporelo může zaujmout.


Jednoduché leporelo, ale tohle mě teda nadchlo. Pro malé čtenáře, první seznámení s knihami je skvělé. Jednoduché, ale ne na úkor porozumění a vizuální stránky.


Zajímavé. Verše se mi líbily, byly vtipné a hravé, ilustrace už o něco méně. Ale bohužel nesdílím tak velké nadšení, jako komentáře níže. Myslím, že malé děti zaujmou jiná leporela.


U některých stran jsem se zasmála a říkala si, jak je to výstižné. U jiných zase nic moc. Řekla bych takový průměr - nenadchne, neurazí.


Nápad byl zajímavý, ale zpracování dost zmatečné. I jako dospělá jsem se v tom ztrácela a často si to těžko představovala. A bohužel ani ilustrace tomu nepomohly. Bambulku knížka přestala bavit asi po 3 stranách a zájem už neprojevila. Jsem ráda, že ji máme půjčenou jenom z knihovny.


Jedna hvězdička za nápad. Jinak se tohle nepovedlo. Leporelo jsme s Bambulkou objevily v knihovně a rovnou si ho prohlédly. Bambulka ani ne do půlky, protože se jí nelíbilo, nebavilo. A já ji chápu. Po tom, co jsem knížku celou prošla a přečetla si zadní stranu, o čem že to má být, jsem to pochopila. Pak prošla ještě jednou a dávalo to smysl. Ale je hrozná škoda, že je to nakreslené tak, že to čtenář (a zvlášť malý) nepochopí hned. A velká škoda těch ilustrací, to mohlo být tak dobré.
