morienhithwen komentáře u knih
King je ďábel a určitě by to rád slyšel. Nicméně trochu krotit by se měl/mohl. Když například popisuje, jak otec dceru pronásleduje po městě, nemusel by ten kilometrový běh popisovat krok za krokem v reálném čase. Spousta z nás by potom nemusela během čtení zešedivět, ale nikoliv hrůzou, ale tím dlouhým trváním. Nicméně třeba to byl jeho záměr, vytvořit v nás pocit, že jsme tu knížku skutečně četli 27 let.
Nejspíš to říkám o víc knihách, ale v době, kdy jsem ji četla, to byla ta nejlepší kniha.
První polovina je neskutečně výborná, ale v té druhé jsem se začínala ztrácet v pro mě nerozklíčovatelných reáliích a nakonec jsem se musela vyslověně nutit, abych ji dočetla.
Kdyby jenom jedna kniha stála za přečtení, bylo by to Sto roků samoty. (S ilustracemi Borise Jirků, samozřejmě.)
Nejspíš můj nejoblíbenější případ slečny Marplové a dost možná i nejoblíbenější kniha Agathy Christie.