Kdo dřív
Kåre Holt
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/196305/mid_kdo-driv-K5x-196305.png
4
13
5
Psychologicky pojatý román o závodě, který na rozhraní let 1911 a 1912 svedli R. Amundsen a R. F. Scott o dobytí jižního pólu. Autor zbavuje oba polární badatele všech mýtů a proti tradici se ptá, kdo z nich byl skutečnym vítězem a kdo poraženým.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1980 , OdeonOriginální název:
Kappløpet , 1974
více info...
Přidat komentář
Autor plive jedovatou slinu na svého krajana Amundsena, velice naturalistický román o dobytí Jižního pólu. Skutečným vítězem byl samozřejmě Amundsen, ačkoli mediální manipulace od těch dob dělá hrdinu za Scotta. Doporučuji:https://www.databazeknih.cz/knihy/tajemstvi-smrti-polarnika-r-f-scotta-260605
https://www.databazeknih.cz/knihy/dosazeni-jizni-tocny-152945
Kapitán Scott byl diletant, který Antarktidě nerozuměl, bohužel na to doplatil životem svým i svých 4 členů expedice.
Nejspíš to říkám o víc knihách, ale v době, kdy jsem ji četla, to byla ta nejlepší kniha.
Četla jsem v říjnu 2010. Podle mých poznámek:
Souboj o dobití jižního polu. Tvrdí chlapi, tvrdé pomínky. Krutost přírody. Střídání děje v jednom a druhém táboře. Boj o pozice nejen mezi Scottem a Amundsenem, ale i v jejich týmech. Kdo je vítěz? Ten co se vrátil, nebo ten, co tam zůstal?
Literatura faktu, i psychologické, i napínavé. Pěkné. Čte se jedním dechem.
Autor hodně kritizuje Amundsena a "uvádí na pravou míru" a vysvětluje ledacos z jeho životopisu. Co však může vědět!
"Bouře zuří dál. Bowers a Wilson zalezli do spacích pytlů. Jsou potichu. Zdřímne si a probudí se. Uplynuly hodiny nebo dny ? neví, nikdo neví. Naposled vyhledá deník a tužku : "Proboha, postarejte se o naše drahé!" Pak natáhne paži a položí ji na Wilsona, který teď spí. Spánek je dobrá věc. Mírně se usmívá..."
další Amundsen vs. Scott.. knihobudková záležitost. Psána neobvyklým stylem, snažícím se nahlédnout do osobností obou polárníků. Imponuje psychologicky. něco mě však na stylu psaní dráždilo , rozhazovalo, navozovalo nepříjemný tragický podtón už od počátku... Autor se pokusil oloupat cestovatele až na dřeň..jejich pohnutky, plány, myšlenky, emoce. Nezakryl před námi ani fyziologické funkce... vylučování všemi otvory, zvracení, krev, hnis, rány až na kost. A do toho zvířata. Poníci, psy.. kdo trpěl víc ? věděli, do čeho jdou ? jek to, že jeden zvládl úkon s grácií, i když byl vykreslen jako záporák, a druhý citlivý pohořel ve všech směrech ? čím to bylo ? odhodláním ? vůle by byla.. a bylo to opravdu tak, jak dnes čteme ?
Drsné čtení, k zamyšlení...posílám dál, nicméně doporučuji.
"Potraviny mají na dva dny, petrolej na jeden. Shodnou se na tom, že jejich jediná naděje spočívá v tom, že Bowers a Wilson se pokusí dostat k Jednotunovému skladišti, a když je naleznou, vrátí se ke Scottovi. Zkusí to příštího dne. Bouře však zuří, jako nikdy. Musejí se vrátit. Přijdou zpět do stanu. "