Miranda komentáře u knih

Velmi pěkně psaná kniha, zpracovaná s úctou a s dobrým úmyslem. Čtenář se dozví řadu zajímavých informací, smutných (osud si nevybírá), překvapujících (názory herců na své kolegy), ale i potěšujících (veselé historky z filmování a divadelních představení). Kniha se čte sama. Jsem velmi ráda, že taková kniha o Haně Vítové existuje a potěšilo mě, že pan Suchý sdílí podobný názor na biografii o Haně Vítové od Rudolfa Miholy (jemně řečeno, že je nekvalitní, já jsem svůj názor vypsala v komentáři). Nechtěl by pan Suchý napsat biografii i Věře Ferbasové? Rozhodně doporučuji k přečtení a panu Ondřeji Suchému za jeho knihu velmi děkuji.

1 26.06.2014

Úžasná kniha. Asi jí budete číst jenom jednou, přeci jen to napětí funguje jen na první pokus. Ovšem na druhou stranu knihu zase rádi budete půjčovat dál. Kdo má rád mafiánské praktiky a prostředí, kdo zbožňuje Kmotra, tady se nudit nebude a bude nadšený, troufám si říct podobně. Kniha je navíc okořeněna i příměsí lehké erotiky a napětí funguje báječně. Pro mě jednoznačně důvod, proč se seznámit i s dalšími knihami od Evana Huntera.

3 07.06.2013

Film stejného jména Adriana Lynea má s touto knihou pramálo společného. Ale protože je to můj nejoblíbenější režisér, budu se snažit pochopit, proč předlohu přetvořil do skoro pohádkově erotického příběhu s příchutí hořkosti a hlavně s dojmem, že mezi oběma aktéry skutečně existuje něco jako láska. Předloha je totiž úplně jiný kalibr. Nečekala jsem takovou silnou upřímnost, syrovost vyprávění a to, že mě četba této knihy bude skutečně až bolet. Je možná dobře, že Lyne to pojal jinak, jemněji, delikátněji. Scény s převlečením za muže nebo s prostitutkou mají totiž zcela jiný, krutější průběh, ostatně jako většina zfilmovaných scén. Přestože je skutečně místy utrpení knihu číst, je třeba se zamyslet nad myšlenkou, kterou autorka v knize použila. Sama říká, že by jí před nějakými čtrnácti dny ani nenapadlo, že kdy bude ochotna všechno tohle snášet a dokonce se na to těšit. Člověk totiž nikdy neví, co všechno se v něm skrývá a co ještě s postupem zkušeností může v sobě odtajnit.

4 06.05.2013

Knihu jsem četla od chvíle, kdy jsem jí koupila non-stop, bylo-li to možné, je napsána velmi poutavě a rozhodně zaujme. Paní Chantal mi byla velmi sympatická už dávno, a proto jsem se na její knihu velmi těšila. I když jsem při čtení její cesty životem většinu času probrečela, nebylo to na škodu. Uvědomila jsem si, že s touto velmi zajímavou osobností máme společné to, že se v řadě věcí řídíme hlavně srdcem a svými city. A že to nejvzácnější pro nás vždycky bude láska. Moc paní Chantal přeju, aby si splnila všechny své sny, o kterých se ve své krásné knize zmínila.

3 22.03.2013

Kniha se mi četla velmi příjemně. Joan má většinu názorů mně velmi blízkých jako například pocit zmaru nad dnešní společností, kam se ubírá, jak hrubne a ztrácí se základní lidská slušnost a vychování, které byly samozřejmostí za dob jejího mládí. Je to také žena se vším všudy, pečuje o sebe, ráda se pěkně obléká, je sebevědomá a nebojí se to říct a ukázat. Jako herečku jí moc neznám, asi jako většina lidí jsem se s ní "setkávala" jen jako s Alexis v seriálu Dynastie. Pro mě, jako pro milovnici filmů z 30., 40. a 50. let kniha obsahuje mnoho zajímavostí o tehdejší filmové tvorbě a rovněž pár zajímavých drbů o hercích, kteří byli v té době na vrcholu své kariéry. Při četbě její knihy jsem si tak trochu víc uvědomila, že jsem vlastně ženská a měla bych to taky někdy ukázat a ne se hrbit a nosit ošoupaný džíny:).

18.01.2013

Po přečtení knihy o Věře Ferbasové od stejného autora jsem byla už připravena na nejhorší. Pravdou je, že se mi tato kniha četla poněkud lépe, ale jen proto, že od jisté doby zastávám názor, že pokud člověk dokáže přelouskat knihu o Věře Ferbasové od Rudolfa Miholy, dokáže už přečíst cokoli, tedy i to, co si na knihu jen hraje. Fascinuje mě, že pan Mihola si místo předmluvy do své knihy nechal "poradit" od jiných, jak psát knihu, a potom provedl přesně tu příšernost, o které se v úvodu knihy zmiňuje např. Aleš Cibulka. Na knize je opravdu znát těch pár víkendů, které jí věnoval a právem by mu mohlo být líto mě, kterážto jsem se nechala okouzlit půvabnou obálkou knihy, obrazně ji letmo prolistovala a doma byla zklamána. Nechápu pojetí psaní knih panem Miholou. Nechápu jakým způsobem tvoří nadpisy, které kolikrát vůbec nesouvisejí s textem pod nimi. Nechápu jeho obsesi používání tří teček "...", které čtenáře právem obtěžují. Nevím, zda je dobrá volba to, aby tajemství, které nechce o těchto herečkách prozradit, je zrovna provedeno takovým způsobem, že nabídne čtenáři knihu plnou fotografií, ale v malém formátu a bez popisků! Pokud má toto být autobiografický záznam, já o tom pochybuji. V každé větě cítím přítomnost pana Miholy, ať už v tečkách, ve slohu, volbě slov nebo jen fascinací slovem "Nu", které mě přivádělo k šílenství. Naopak jeho přítomnost už není znát na konci knihy, kde si od pana Aleše Cibulky vypůjčil nádherné poděkování Lídě Baarové, Adině Mandlové, Věře Ferbasové i Haně Vítové za jejich filmy a za ně samotné, a kterým pan Cibulka tímto vyjádřil vděk. Ani on sám (Mihola) nedokázal svou knihu ukončit nějak nápaditě a stylově, a musel si opět jistou schopnost vyjádření půjčit od jiných, byť pomocí citace z knih těch druhých autorů. Proč mám pocit, že to není autentický záznam rozhovoru, ale je to jen forma, jak autor píše v první osobě? A ptám se, jakým právem? A ještě si nemůžu odpustit jednu věc. Koho proboha zajímají fotografie zřejmě osobního vozu pana Miholy, který "doplňuje" fotografie míst kam, jak uvádí, zavítal s paní Vítovou v Karlových Varech - přijde mi to jak dokumetace nějaké dovolené - proč se raději nevyfotil sám autor s Hanou Vítovou? Už jen z úcty k Haně Vítové knihu nevyhodím, ale budu každého důrazně varovat, pokud by si jí chtěl přečíst.

Jako poctu k nedožitým devadesátinám Věry Ferbasové bych si opravdu nepředstavovala, že pan Mihola zplodí tak příšernou knihu. Po tom všem, co tato roztomilá herečka po skončení své hvězdné éry musela vytrpět, je pak vzpomínkou na ni takováhle hrůza. Je to opravdu ostuda. Než nějaké šroubované monology a autorovy vulgární výkřiky (kdy se nebojí použít ani 3x slovo zku*vit - což v kontrastu se sladkou blondýnkou na obalu je opravdu silná káva), bych ocenila klasické zpracování knihy. Uvítala bych pasáže o tom, kdy se narodila, vyrůstala, co ji potkalo, než ji objevili pro film, a k tomu uprostřed knihy obrazovou přílohu, zkrátka vcelku normální čtivou obohacující knihu. Místo toho člověka bolí hlava ze zvoleného stylu jakým je kniha napsána, musí luštit, hledat informace, a navíc, pokud je tam fotografie, která by ho opravdu zajímala, je velká 1 cm a nesmyslně umístěná ve spodní části knihy. Proboha, když už ty fotky máte, proč je neukážete? Raději bych ocenila obrazovou publikaci s fotkami herečky než číst takovou slátaninu. Skutečně mě mrzí, že jsem do téhle knihy investovala své peníze. A to mám ještě od stejného autora objednanou knihu o Haně Vítové - tak to potěš, někteří lidé by opravdu neměli psát.

Soubor velmi povedených hororových povídek, které ačkoliv jsou strašidelné, dokáží i rozesmát. Má první kniha od Miloslava Švandrlíka, zakoupená z mého kapesného v levných knihách na základní škole. Je to můj poklad.

5 03.05.2012

Velmi působivý příběh, se kterým nemá film stejného jména režírovaný Filipem Renčem prakticky nic do činění. Hlavní myšlenka této knihy (působení pomluvy na život lidí) totiž byla autorem stejnojmenného filmu ignorována. Nebo vám přijde totožná pomluva se skutkem?

30.04.2012

Velmi zajímavý, napínavý a poněkud děsivý příběh, který nejlépe zapůsobí právě v knize, film ani divadelní představení se knize nevyrovnají.

30.04.2012

Právě proto, že Adina Mandlová je mou největší oblíbenkyní, musím být k tomuto životopisu poněkud kritická. Některé názory autorů této knihy na jednání a myšlení Mandlové nemají podle mě v této knize co dělat, ačkoli ji právě oni napsali. Někdy mi přijde skutečně urážející, jakým způsobem o této jedinečné a okouzlující ženě autoři hovoří. Ale její jméno prodává, takže ode mě nějaký ten peníz také získali. Pokud chcete opravdu její pohled, přečtěte si Dneska už se tomu směju, protože tento obrazový životopis je skutečně dobrý jen pro její fotografickou část.

2 30.04.2012

Pohled na život Oldřicha Nového, který je spíše než na filmovou tvorbu zaměřen na jeho působení na divadelních prknech, jeho post ředitele divadla nesoucí jeho jméno a rovněž na jeho soukromý život. Věděli jste, že dříve se Oldřich Nový živil převážně zpěvem?

30.04.2012

Nejlepší z kdy vydaných knih od Andrewa Halla. Příběh neohrožené Sheeny, která jde stůj co stůj za svým snem. Nakonec však pozná, že to byla nejen zkouška o umění přežít, ale skutečný boj o život. Na téhle knize mě fascinovala nezlomná vůle hlavní hrdinky svůj sen uskutečnit a její schopnost vyrovnat se se vším, co jí při zdánlivě dětinské soutěži nakonec potkalo.

1 29.04.2012

Smutné čtení o velmi nešťastné dívce, která tolik nešťastná být vůbec nemusela. Jsou to sice nové, ale poněkud bolavé informace. Když pak Zorku Janů vidím ve filmu, nemůžu uvěřit, že byla schopná o sobě tak negativně smýšlet.

1 27.04.2012

Přečíst tuhle knihu byla pro mě velká výzva. Byla to taková soutěž se sebou samotnou, co všechno vydržím. Zpočátku to ještě šlo, ale ke konci už to bylo hodně náročné. Nevím, jak mám knihu hodnotit. Psalo se to asi snadno, četlo však už mnohem hůř.

27.04.2012

Kniha mě obsahově příliš nezaujala. Bylo to stále o tom samém a v té podobě, která mi nic nepovídá, ale četlo se to rozhodně lépe než jiná kniha pana Markýze, a to 120 dnů Sodomy.

27.04.2012

Na tuhle knihu byla alergická má profesorka češtiny. Že je to brak a kdesi cosi. A co jsem udělala já? Ihned si jí sehnala a přečetla. Tušila jsem totiž, že bude stát za to. A taky že stála. Doporučuju, spoustu nového se dozvíte a nudit se rozhodně nebudete.

1 26.04.2012

Tahle kniha mě hodně bavila. Je o muži(Já) a o jeho ... napadá mě spoustu slov, ale vyberu z nich přirození (On). Chlapík se snaží žít vcelku poklidný, ničím nerušený život, ale On, jako asi každému muži, mu neustále našeptává, co by bylo lepší, a jak si věci více zpříjemnit. Dostává tak toho ubohého mužíčka do situací, do kterých by se jen s rozumem, bez "přítele" v kalhotách, nikdy nedostal.

4 26.04.2012

Jedna z mých prvních "dospělých" knížek. Pamatuji si, že jsem si ji vymohla u táty k Vánocům, a ten ani nevěděl, že díky této knize odtajním do té doby zatím vcelku utajené. Je to jedna z nejlepších knih od Sandry Brown. Zkoušela jsem pak číst i jiné od ní, ale zapomněla jsem jejich názvy a témata velmi snadno, nestály totiž za to. Kniha má poutavý příběh, sympatické hlavní hrdiny, dokáže rozesmát a hlavně rozplakat, a pokud máte velkou představivost, přijdete si na své. Navíc na obalu knihy z roku 1994 je vyobrazena hlavní hrdinka právě tak, jak je popsána v knize, což mi tehdy k představivosti pomohlo maximálně. Není mi jasné, proč se v nových vydáních obaly knih neustále mění a většinou k horšímu, je to škoda. Příkladem budiž obal knihy Obraz Doriana Graye z roku 1999, to je snad sranda, ne?

2 26.04.2012