KikinaBikina KikinaBikina komentáře u knih

☰ menu

Hejno havranů Hejno havranů Kate Stewart

(SPOILER) Hejno havranů. Názor na tuto knihu jsem si musela nechat rozležet v hlavě a uspořádat si myšlenky. Jako první věc musím říct, že autorka umí psát. To bez debat. Kdyby to neuměla, knihu bych tak rychle nepřečetla.

Od příběhů s podobnou zápletkou se Hejno liší svým pohledem na Cecíliin netradiční vztah s Seanem a Dominicem, což bylo relativně osvěžující uprostřed typických zápletek (bohatá rodina, mafiánské skupiny/gangy, hrdinka snažící se všechny a všechno zachraňovat).

Ale teď přejděme k samotné recenzi. Jako první věc bych zmínila prolog. Proč se zabývá hlavní hrdinkou ve věku 26 let, když celou knihu sledujeme příběh dívky ve věku 19let? Možná jde jen o popojení s dalšími díly série, ale v kontextu prvního dílu mi připadá nesmyslné.

Ceciliin vztah nevztah s otcem je též naprosto o ničem. I zde se bude pravděpodobně jednat o budování prostoru pro děj další knihy, ale pokud bude v dalším díle svého otce Cecilie zachraňovat, vztah vyobrazený v této knize nemá racionální předpoklady k tomu, aby svého otce zachraňovala (pokud si odmyslíme všechny ty miliony na jeho kontě, které Cecilie má podědit).

Celé Bratrstvo Jánošíků a Robinů Hoodů je kapitolou samo o sobě. Sean i Dominic hlavní hrdinkou skvěle manipulují, i když si to sama neuvědomuje. Ona sama se chová jako totální naivka. Další osudy chlapců mě zajímají, i když si nejsem jistá, zda hlavní hrdinka vydrží být snesitelně nesnesitelná, nebo kvůli ní druhou knihu zaklapnu a už se nevrátím.

Každopádně při osekání milostných scén a myšlenkových pochodů Cecilie, se děj začíná rozjíždět až pár stran před koncem a končí totálním cliffhangerem. I proto se na druhý díl rozhodně podívám. V této fázi příběhu a s jeho současným vývojem jen počítám s klasickými odbočkami do pekel - přidáváním dalších postav (například sourozenci, které nikdo nikdy nezmiňoval), smrtí oblíbených postav a dalšími milostnými interesty + z hlavní hrdinky uděláme nesnesitelnou nánu.

Nevím, jak vy, ale já se nechám dalším dílem překvapit a prvnímu dílu série dávám prozatím 5/10

10.12.2022 3 z 5


Heinovské noci Heinovské noci Karel Šiktanc

Silná skladba. Je v ní cítit bezmocnost, smutek i vzdor. Svědectví pojaté v lyricko-epické skladbě, kterou by si měl čas od času přečíst každý. Lidstvo totiž hrozně rychle na některé věci zapomíná.

23.11.2022 5 z 5


Dcera ztracených bohů Dcera ztracených bohů Alžběta Komrsková

(SPOILER) Už při pohledu na obálku je čtenáři jasné, že se bude pravděpodobně jednat o další knihu, která si hraje s mytologií. I proto jsem si ji mezi mně doporučovanými knihami české YA fantasy literatury vybrala. Vždycky jsem zvědavá, jak si autor s touto tematikou poradí.

Prvním slovem celého příběhu vstupujeme do světa, kde se setkáváme s bohy a jejich potomky, mýtickými bytostmi, Řecku podobnými scenériemi a neohroženou hlavní hrdinkou Arisbé. Již od prvních stránek je zde jasná paralela s řeckým mýtem o Minotaurovi. Zpočátku jsem očekávala pořádnou nálož akce z prostředí Labyrintu, ale autorka mě rychle vyvedla z omylu a poslala Arisbé na cestu za svým osudem.

Oceňuji, že z hlavní hrdinky není taková ta obvyklá "pipina", jako ve většině podobných děl, kde je hlavní postavou žena/dívka. Jen mě mrzí, že se spoustou věcí, kterým se mohlo věnovat více prostoru, byla autorka rychle hotová a už se k nim nevrátila.

Ani Arisbin vztah s Drusem nebyl tolik rozebrán a ukázán v takovém světle, aby si je člověk spojil k sobě a fandil jim za každé situace. Drusova postava se mi opravdu líbila, (i když byl většinu času pouze pomůckou pro rychlejší pohyb děje), jen se dalo zapracovat na větší uvěřitelnosti jejich pouta + Drusus mohl dostat daleko víc prostoru jako plnohodnotná postava v ději.

Děj byl občas uspěchaný na nesprávných místech, ale i přesto se kniha četla dobře. Ráda se k ní někdy vrátím. ;)

Sečteno, podtrženo 7/10

23.11.2022 4 z 5


Prokletý sníh Prokletý sníh Barbora Žampachová

(SPOILER) Prokletý sníh mě zaujal napoprvé svou obálkou. Kniha mi byla doporučena společně s dalšími knihami české YA fantasy a právě díky obálce se dostala na můj čtecí seznam. Hrátky se slovanskou mytologií pro mě byla jen přidaná hodnota.

Příběh je inspirovaný slovanskou mytologií a objevují se zde slovanské rituály i inspirace ve slovanských božstvech. Otrokyně Tara je během plavání v moři vtažena pod hladinu a vynořuje se ve studánce v naprosto jiném světě. Objevuje se tradiční linka - hlavní hrdinka je vyvolená - tentokrát má být klíčem k porážce Běsů (nestvůr ohrožující tento svět) - potkává se s jediným přeživším útoku a po různých peripetiích se vydávají na cestu, aby dokázali společně tyto nestvůry porazit.

Hlavní záporné elementy příběhu jsou originálně zpracovány (propojení se sněhem i s královstvím). I když některé postavy byly relativně snadno odhalitelné, nebylo to na škodu. Hlavní hrdinka není úplně nesympatická (i když mi občas její fňukání vadilo), Corann s ostatními společníky děj oživuje a odhalení celého původu Běsů je opravdu originálně a zajímavě uchopeno. Jen tu romantickou linku jsem hlavním postavám úplně nevěřila.

Kniha se četla dobře, bylo to relativně svižné a nevylučuji, že si knihu přečtu znovu. ;)

Sečteno, podtrženo 6/10

23.11.2022 4 z 5


Pouto stínu Pouto stínu Petra Machová

Série Dračí město.

Co na to jen říct? Knihy jsem si vybrala podle anotací i dle zajímavé obálky, dokonce mi série byla doporučena mezi ostatními českými fantasy knihami. Zaujala mě na první pohled a neodradil mě ani rozsah jednotlivých dílů. Jenže tentokrát to byl z mé strany menší přešlap.

Série Dračí město se zaměřuje na osmnáctiletou lidskou dívku Janu, která žije ve světě, kde existují Ještěři - bytosti podobné drakům. Mají šupinaté ocasy i křídla, ostré zuby, ještěří jazyk. Podle názvu prvního dílu (i celé série) by člověk čekal pořádnou dračí akci, ale o draka za celý příběh člověk ani nezavadí. Maximálně v názvech určitých míst. Ale s tím se dalo počítat již po přečtení anotace (i když já pořád čekala na jakoukoliv dračí přítomnost).

A ten rozsah celé série! V pasážích, kde by se dalo dál pracovat s dějem, autorka spíš ubírala, kdežto tam, kde by měla spíš ubírat, přidávala. A to hodně přidávala. Některé pasáže byly nelogicky a zbytečně dlouhé, jiné mohla rozvést víc, ale to neudělala.

Propojení našeho světa s tím Ještěřím mohl být zajímavým počinem, kdyby si s ním autorka daleko víc pohrála. Prostředí Brna ani česká jména mi nevadila. I Ještěři byli zajímavě zobrazení, jen mi přišli nepropracovaní a nedotažení do konce. O to víc mi ale vadila nelogická místa v příběhu (a že jich bylo hodně) a hlavně mi hlavní hrdinka neskutečně lezla na nervy!

Hlavní hrdinka Jana byla kapitola sama pro sebe. Nesympatická postava, která má o sobě tak vysoké mínění, že s ní přece každý, kdo s ní přijde do styku, musí chtít hned spát! A její intuice se nikdy nemýlí, protože ona každé nebezpečí odhalí předem jen podle čichu! Její neustálé výjevy mě opravdu nutily do přemáhání se obě knihy dočíst. O ostatních postavách se snad raději zmiňovat nebudu. Už tak je tento text plný kritiky.

Autorčiny nápady nebyly vůbec špatné, jen nebyly dotažené do konce. Alespoň tak mi to přišlo. I přes svůj velký rozsah tam bylo tolik nelogičností, nedotažeností a stupidit, že to knize bohužel jen uškodilo. Na třetí díl se rozhodně nechystám. První dvě části příběhu mi naprosto stačily.

Sečteno, podtrženo 2/10

23.11.2022 1 z 5


Dračí město Dračí město Petra Machová

Série Dračí město.

Co na to jen říct? Knihy jsem si vybrala podle anotací i dle zajímavé obálky, dokonce mi série byla doporučena mezi ostatními českými fantasy knihami. Zaujala mě na první pohled a neodradil mě ani rozsah jednotlivých dílů. Jenže tentokrát to byl z mé strany menší přešlap.

Série Dračí město se zaměřuje na osmnáctiletou lidskou dívku Janu, která žije ve světě, kde existují Ještěři - bytosti podobné drakům. Mají šupinaté ocasy i křídla, ostré zuby, ještěří jazyk. Podle názvu prvního dílu (i celé série) by člověk čekal pořádnou dračí akci, ale o draka za celý příběh člověk ani nezavadí. Maximálně v názvech určitých míst. Ale s tím se dalo počítat již po přečtení anotace (i když já pořád čekala na jakoukoliv dračí přítomnost).

A ten rozsah celé série! V pasážích, kde by se dalo dál pracovat s dějem, autorka spíš ubírala, kdežto tam, kde by měla spíš ubírat, přidávala. A to hodně přidávala. Některé pasáže byly nelogicky a zbytečně dlouhé, jiné mohla rozvést víc, ale to neudělala.

Propojení našeho světa s tím Ještěřím mohl být zajímavým počinem, kdyby si s ním autorka daleko víc pohrála. Prostředí Brna ani česká jména mi nevadila. I Ještěři byli zajímavě zobrazení, jen mi přišli nepropracovaní a nedotažení do konce. O to víc mi ale vadila nelogická místa v příběhu (a že jich bylo hodně) a hlavně mi hlavní hrdinka neskutečně lezla na nervy!

Hlavní hrdinka Jana byla kapitola sama pro sebe. Nesympatická postava, která má o sobě tak vysoké mínění, že s ní přece každý, kdo s ní přijde do styku, musí chtít hned spát! A její intuice se nikdy nemýlí, protože ona každé nebezpečí odhalí předem jen podle čichu! Její neustálé výjevy mě opravdu nutily do přemáhání se obě knihy dočíst. O ostatních postavách se snad raději zmiňovat nebudu. Už tak je tento text plný kritiky.

Autorčiny nápady nebyly vůbec špatné, jen nebyly dotažené do konce. Alespoň tak mi to přišlo. I přes svůj velký rozsah tam bylo tolik nelogičností, nedotažeností a stupidit, že to knize bohužel jen uškodilo. Na třetí díl se rozhodně nechystám. První dvě části příběhu mi naprosto stačily.

Sečteno, podtrženo 2/10

23.11.2022 1 z 5


Vítěz i poražený: Prozaik Ladislav Fuks Vítěz i poražený: Prozaik Ladislav Fuks Erik Gilk

Knihu jsem si pořizovala společně s dalšími díly o Ladislavu Fuksovi jako takovou vstupenku do mysli skvělého autora, který mě svými díly dokázal uchvátit. S její pomocí se mi dostalo komplexnějšího pohledu na současně s ní čtená díla. Díky této knize se mi podařilo zavítat do hloubky Fuksových děl o něco víc, než kdybych ji nečetla vůbec.

Pokud Fuksův svět navštěvujete poprvé, nebo se Vám do ruky dostala jeho díla již několikrát, v této knize naleznete různé pohledy na jeho dílo, něco málo o jeho životě a možná Vám kniha prozradí i něco navíc. Pokud máte nějaké nejasnosti v určité autorově knize, zde pravděpodobně dostanete odpovědi na své otázky.

Gilk jako literární historik knihu pojal analyticky, právě proto Vám kniha může dopomoci při vytváření obrazu Fuksových děl i obrazu života tohoto autora jako takového. Autor se věnuje Fuksovi z různých úhlů, nesnaží se hledat nejjednodušší závěry, ale odmítá je, poukazuje na detaily. Jedná se o jednu z nejlepších knih, které se Ladislavu Fuksovi věnují.

Pokud Vás Fuksův svět zajímá, knihu rozhodně doporučuji!

23.11.2022 5 z 5


Přání! Přání! Leandra Sold (p)

(SPOILER) Tak tohle byla jízda. :) Nádherná obálka mě nalákala již na první pohled a grafické propojení uvnitř mě utvrdilo v tom, že si knihu musím přečíst.

Nejvíc jsem byla zvědavá na to, jak si autorka poradí se slovanskou mytologií. A musím říct, že se jí to povedlo. Propojení našeho světa s Pravem bylo originálním počinem. S ohledem na to, jaká měly určité postavy jména, bylo jasné, jakým směrem se jejich dějová linka bude orientovat a co za typ postav vlastně jsou. A tady začínají moje výtky.

Na to, jak moc času autorka věnovala Solanovi v první části knihy, se s ním rozloučila až moc brzy. Jeho nevyužitý potenciál se mohl klidně promítnout do Karinina "dobrodružství" v Pravě a našim hlavním hrdinům pořádně zatopit.

Občas jsem měla chuť dát Karin pár facek. Kolovrátek, který během příběhu neudělal moc velký charakterový pokrok (spíš vůbec, bohužel). Ve spoustě chvil bych jí spíš nafackovala, než s ní soucítila.

Rodina Mrazů pro mě byla velmi milým překvapením. Mladý pán byl na svůj věk vyspělý (i když víme, jak to tam bylo s tím věkem ;)) a nejbystřejší ze všech. Velmi milá postava. :)

Jeho otec byl kapitola sama pro sebe. ;) O to víc mě mrzí, že nás autorka ochudila o nějaké společné chvíle s Karin, kdy by se nějakým způsobem poznávali, nějakou pořádnou zimní romantiku (i když nám to v závěru příběhu slíbila, ale rázem byl konec).

Konec. Co to mělo být? Tak useknutý až odbytý konec mě až mrzel. Ani epilog moje zklamání nezmírnil. 10 let? Vážně? A musí to udělat synátor, protože hlavní hrdinové se chovají jako malé (uražené) děti, i když jsou do sebe údajně tolik zamilovaní? Do toho návrat jedné z postav, která dávno zmizela z děje, nebyl nejlepším krokem. Přišel mi až příliš.

V pasážích, kde by se dalo dál pracovat s dějem a klidně si vytvořit půdu pro další díl, autorka spíš ubírala, kdežto tam, kde by měla spíš ubírat, přidávala. Každopádně si myslím, že si spousta postav zaslouží vyprávět vlastní příběh, proto doufám v další díl. ;)

Sečteno, podtrženo 8/10

22.11.2022 5 z 5


Třetí zahrada Třetí zahrada Sarah Parsley (p)

Skvělá prvotina nadějné české autorky! Ano, objevuje se zde spousta klišé, ale to musí čtenář tohoto žánru již předem předpokládat. ;) Kniha se čte sama a autorka dokáže čtenáře rychle vtáhnout do děje. Budete se smát, plakat, rozčilovat, možná i červenat. Obálka knihy je nádherná, jen mě maličko zamrzela anotace, která prozradila až příliš. Každopádně knihu rozhodně doporučuji ostatním romantickým duším. ;)

25.04.2022 5 z 5