Kasperle komentáře u knih

Dlouho už se mi nestalo, abych knihu nedočetl; vždy se k tomu nějak donutím. U tohoto titulu jsem se ani nesnažil. Po dočtení 21.kapitoly jsem přeskočil rovnou na poslední a s radostí ukončil čtenářské utrpení.
Knihu mi doporučil (a půjčil) kamarád. Anotace na začátku zněla slibně. Letmé pročtení zdejších komentářů jen posílilo očekávání. Jsem zklamán. Čekal jsem něco ve stylu filmu SAW, ale to co jsem četl byl humoristický román "Pouštním dobrodruhem snadno a rychle aneb jak ve 24 hodinách v pusté poušti holýma rukama vydlabat čtyři jámy, vyrobit několik nožů, založit oheň, ulovit čtyři tucty králíků, ušít 58 párů opánků a 13 bederních roušek, vyčinit šlachy jako nitě na šití, uhníst hlínu a vypálit deset nádob, vyrobit mýdlo" atd. atd. A pozor - to vše pouze v noci, neboť přes den je takový žár, že se nedá nic než ležet ve stínu (aspoň nás o tom autor opakovaně ujišťuje).
Příběh začíná dobře - indiánův útěk a drncání v karavanu jsou popsány sugestivně. Následují však desítky a desítky stran popisů (mnohdy opakovaných) jednotvárných činností. Nic k tomu - žádná hlubší psychologie nebo motivy. Jen vnitřní dohady a prázdné dialogy. Ani ten sex tam neni...
Autor píše tak, aby mu jeho děj vycházel. Je to příliš postavené na náhodách nebo supermanských výkonech. Mackenzie neustále něco předpokládá a tyto předpoklady se plní! Nejlepší je jeho noční cesta pouští, kterou tvoří skály a štěrk. Sleduje stopy zvěře, vidí na 2 km daleko, dokáže rozeznat kdejaké útvary na zemi, ale přehlédne jámu, v níž je Jay (a to už svítá!). Na str.162 jsem se uchechtl větě "...a zdálo se mu, že s ničím zde nebylo hnuto." V neznámém terénu a za úplně tmavé noci:-) Ale str.170 přinesla lepší klenot, u nějž jsem dostal hlasitý záchvat smíchu: "Dělilo je asi tisíc metrů..." (začátek odstavce) "...Duggai měl na sobě kovbojský klobouk, vybledlou plandavou košili a kalhoty; Mackenzie viděl, jak mu ve větříku povlává podolek" (konec odstavce). Páni! Mackenzie je kyborg s optickými implantáty, noktovizí a termovizí dohromady. Unavený a vyčerpaný postarší profesor nakonec přemůže domorodce a profesionálního vojáka.
Ne, nešlo to. Z Duggaie je nakonec pitomec, který má "stupidní výraz". Škoda, autor promrhal dobrý námět a solidní zápletku. Nechal vyhrát bezkrevné intelektuály, a motivaci vietnamského veterána (a indiána k tomu) úplně zazdil.
Psychologii to nemá žádnou a taky už se ani nedivím, že to vyšlo za hluboké normalizace - vždyť tam není nic. Není to vůbec žádné veledílo světové literatury, je to skutečně jen "čtení na dovolenou" (dle názvu edice).

2 03.08.2021

Hlavní nápad knihy je výtečný. Popisy Pásma a přilehlých opuštěných oblastí jsou také velmi dobré a atmosférické. Motivy jednání postav či jejich psychologie jsou však mělké a nejasné. A některé dialogy připomínají vycpávkové plkání. Takže spíš taková dobrodružná četba, kde je filosofování spíše rušivým prvkem. Ale s ohledem na dobu a místo vzniku jde o solidní čtení.
V hlavě mi utkvěla ještě jedna věc - snad na každé stránce se vykouří aspoň jedna cigareta.

2 31.07.2021

Medailonky jednak světových osobností (většinou literátů), jednak zajímavých osobností veřejného života za první republiky, na něž se už téměř zapomnělo, a které si díky této knize může čtenář znovu připomenout.
Mimo to texty svědčí o tom, že Čapek byl bytostný humanista.

15.07.2021

Tento sešit jsem zakoupil kdysi kdesi v levných knihách. Bez znalosti kontextu jsem nyní přečetl a musím říci, že jde o kvalitní čtení. Je to tak trochu detektivka, trochu špionáž, taky trochu konspirace... Děj peláší kupředu, čtenář je udržován v napětí a přesto na konci není o nic chytřejší. Obyčejně takové příběhy nečtu, ale toto hodnotím pozitivně. Škoda jen, že na DbK není jako autor uveden W. Vance (autor scénáře), ale pouze kreslíř J. van Hamme.

1 30.03.2021

Zajímavě uchopené téma. Popis Hitlerovy osobnosti, potažmo celého nacistického Německa, na základě několika posledních dubnových dní roku 1945. Hamšík předkládá zajímavé psychologické rozbory či domněnky (což autor nezastírá), nejde tedy přímo o literaturu faktu. Jeho závěry týkající se stádnosti, konformismu, poslušnosti, touze po jednoduchosti, dobrovolného vzdání se osobní odpovědnosti, účinku reklamy či propagandy atp., jsou stále platné. Jakoby je autor psal o dnešní době.
Doporučuji pozorně číst poslední kapitolu. Napadá mne kacířská myšlenka - že autor v ní alegoricky kritizoval svojí současnost, resp. socialistický systém (neomylnost strany a vůdců, potlačování kritických myšlenek, represivní aparát v kombinaci dostupnosti některých životních jistot, masovost proti uznávání individuality ap.).
Určitě bych knihu neoznačil za komunistický blábol. Nic tomu v textu nenasvědčuje - ani přímo, ani nepřímo. Důležité je uvědomit si, v jakých letech a v jakém myšlenkovém prostředí autor knihu psal. A taky, jaké měl v té době studijní podklady.
Na malé ploše napsal Hamšík zajímavou a velice čtivou studii AH a jeho vlády, resp. studii o vzestupu a fungování nacistické ideologie.

1 16.03.2021

Další ze zapadlých komiksů mé knihovny. Přečetl jsem až nyní. Nemám 1.díl, takže mi možná unikají nějaké souvislosti. Navíc už dnes preferuji trochu jiné styly scénáře či kresby. Příběh je dobrá oddechovka, občas lehce vtipná (nejvíc mě dostala hláška "Tak dáme ještě deset.") Ti tři pošuci, kteří se prolínají dějem, fungují sami za sebe, ale jakmile jsou dohromady, nedává to smysl a jde to v tu chvíli hodně dolů (natož pak, že by si všichni toužili podléhat velení někoho dalšího). Dalo by se polemizovat i s pár dalšími drobnostmi... ale nejde o žádné veledílo, takže dobrý. Výtečné jsou obálky Tima Bradstreeta.

01.03.2021

Oproti dobrému TV seriálu s Jacobim a ještě lepší rozhlasové dramatizaci byla kniha poněkud slabší. Což o to, četla se dobře, ale byl to jen jakýsi suchý výčet událostí (jako učebnice dějepisu). Navíc se kniha zabývá jen vládnoucím rodinou, potažmo nobilitou, čímž přibližuje jen malý výsek celé té doby. Pokud čtenář nemá povědomí o rodinných vazbách, nepomůže mu ani přiložený genealogický strom. Je to dost zamotané i pro pozorného čtenáře. Spíše u mne převládá zklamání. Kniha by se mohla spíš jmenovat Já, Livia; Claudius příběh jakoby "napsal", ale v ději se vyskytne jen velmi zřídka a okrajově. Mnoho příběhů a zápletek se vyřeší samo od sebe, zásahem náhody nebo přírodních vlivů... takže i když postavy udělají cokoli, vše stejně dopadne tak, aby to sedělo do konstrukcí pana Gravese (nebo doložené historie). A to vás vážně omrzí. Lepší děj a atmosféru stejné doby (Řím za vlády Oktaviana a Tiberia), navíc včetně života chudiny v chatrčích na předměstí, nabízí třeba Po nás potopa od Tomana.

Vytáhl jsem z útrob knihovny a přečetl dnes u kávy, znovu po těch 20 letech od vydání. Spokojenost... Nemám (a neznám) kompletní vydání, ale tohle funguje i samo o sobě. Tísnivá atmosféra, šeď, jakási "umolousanost" lidí, roury, kabely a zase roury...a k tomu krásná hlavní hrdinka. Kresba je výtečná a scénář, na to že je dílem výtvarníka, je taky velmi dobrý (oproti např. nedávno dočtenému Jednorožci od Gabelly). Klasická scifárna s přídechem trilleru, jaké se dělaly v 70. a 80.letech (v literatuře a filmu). K tomu erotika jako lehká nadstavba.

1 27.02.2021

Ne, nešlo to... Ještě větší slabota než první dva díly. Děj se zamotává čím dál víc, a přiznám se, že ani nevím, o co v celé sérii šlo. Je to zmatené, nepřehledné. Do poslední stránky. Epilog byl trapný. Hlavní postavy ubývají, ale na scéně se objevují další "bossové" a nad nimi "über-bossové". Křepcí staříci stále někde skáčou, potápějí se, utíkají, bojují... A ještě pod vodou dokáží v rychlosti chytit předmět velikosti tenisového míčku! Kam se hrabe Bruce Lee... Nastavovaná kaše. Hraje si to na filosofický komiks (ó, ty promluvy, ten epilog...). Scénárista nás chce ohromit (spíše ochromit) svými znalostmi historie, pověstí, mytologie, Bible atp. (chybí mu už jen Hörbigerovy teorie). Dá to do všechno šejkru a zakvrdlá. Kresba to nezachraňuje. Městské scenérie ještě ujdou, ale ty podzemní patvary nebo příšery musí člověk "luštit" (nejlépe s lupou a překreslovat). Lidi vypadají stejně. Verdikt: z toho příběhu jsem zpitomělý jak poručík Dub u studny s rezavou vodou (a to tak, že bych dal tvůrcům za všechno 5 korun).

1 24.02.2021

Smutná kniha... Je to syrové čtení, které nenabízí žádnou naději. Když už se vyskytne nějaký pozitivní záblesk, je rázem převálcován (dějem, demagogií, politikařením, lidskou hamižností apod.). Příběh je plný náboženství, ale je v něm minimum skutečné víry. Hlavní roli hraje instituce zvaná jezuitský řád (potažmo katolická církev), která se nespokojí jen s něčím. Chce uchvátit všechno, a pokud toho dosáhne, tak ještě víc, tedy absolutně všechno. Důležité je vymazat paměť místa a nahradit ho novou ideologií (i kdyby smyšleným mariánským kultem). Obrat člověka o všechno, včetně svědomí. Nic veselého... přesto jde o výtečnou knihu.

Slabota. V rámci Modré Crwe řadím mezi ty podprůměrné. Přitom to na první pohled má všechno, co mám rád - historii, fantasy, konspiraci, tajemno a podobné ingredience jako z Jitra kouzelníků. Ale jaksi to nefunguje. Je to zmatené, příliš "ukecané" (moc vysvětlování), přitom však nesrozumitelné, má to špatné dialogy (leckdy čtenář neví, komu ty "bubliny" patří) a moc tomu nepomáhá ani kresba. Není vyloženě špatná, ale... Postavy vypadají stejně, jen má jedna tmavé licousy, druhá bílé vousy, třetí bílé vousy a cvikr, a tak dále. Člověk má problém se orientovat i mezi těmi frakcemi, kdo ke komu patří. Ani ty příšery mi nějak neseděly. A to nemluvím o různých nelogičnostech (vím, je to fantasy, ale stejně) - ledová plocha, která ani v hustém sněžení není zapadaná sněhem, nikdo po ní neuklouzne, tři čůrky způsobící roztání ledu (navíc od příšer zobrazovaných pouze jako svalové pletence), bušení palic do kamenné podlahy, aniž by to kohokoli dole vzrušilo apod. Rozečítal jsem 3x a musel jsem se donutit to dočíst. Nevím, jestli to sešity č. 3 a 4 zachrání.

2 21.02.2021