jprst komentáře u knih
Povídky nezapřou Škvoreckého styl, ale tentokrát jsou z toho horšího košíčku.
Eseje o literatuře (ale i o umění obecně) nebývají příliš " čtitelné" , ale tyhle jsou. Jejich styl a jazyk je srozumitelný i pro obyčejného čtenáře, především pokud se týkají československé literatury po roce 1970.
Poezie pro mne není to pravé, sbírku jsem přečetl jen kvůli autorovi. Jako laikovi se mi více líbily autorovy překlady než jeho vlastní verše. A myslím si, že autorovi také, proto s poezií přestal.
Použité dopisy mají vysokou vypovídací hodnotu o období 1968-1989, které ukazují zase z jiného úhlu pohledu. Navíc rozhodně nejsou psány nudným nebo suchým slohem, nad některými jsem se i pobavil a zasmál.
Vydání této knihy v roce 1958 muselo dost lidí a především tehdejších mocipánů hodně pobouřit. Vždyť řadě z nich musely být postavičky těch rychlokvašených " hrdinů a hurávlastenců " z posledních dnů války dost povědomé a možná, že se na ně dokonce koukali do zrcadla. A současně se podařilo autorovi bez jakékoliv pompéznosti ukázat hrdiny obyčejné, ale skutečné.
Román, jehož hrdinou je opět Danny Smiřický, zabírá události více než dvaceti let. Děj probíhá ve dvou časových rovinách:
První - počátek 50. let, kdy si Danny po dvaceti letech dává dohromady indicie událostí, kterých byl přítomen jako bezvýznamný svědek. Jedná se o pohybující se sošku sv. Josefa, což byl "zázrak", který připravila StB, aby mohla vytáhnout proti církvi.
Druhá - události tzv. Pražského jara 1968, které jsou ukázány skepticky a jen s malou důvěrou v jeho zdar.
Kniha vedla i k diskuzím mezi disidenty, a to především kvůli (podle jejich názoru) znevažujícímu vykreslení Pražského jara a jeho osobností, které byly v románu až příliš snadno rozpoznatelné.
Autor velice dobře a s vtipem vystihl tu nesmyslnost povinné základní vojenské služby. Na postavách důstojníků sice s nadsázkou, ale dost názorně předvedl, kam až může dojít tupost a omezenost, když k tomu má prostor a podporu. Postavy vojáků naopak předvádějí, že když se s hloupostí nedá bojovat přímo, tak se před ní dá alepoň kličkovat.
Filmem natočeným podle této knihy se rozhodně nenechte otrávit, je jen jejím slabým odvarem.
Všechny tři prózy vyšly v různých časových obdobích i samostatně. Pro čtenáře je výhodné, že je má pohromadě tak, jak na sebe časově navazují.
Pro Dannyho, který je symbolem naivního mládí, je důležité ulovit nějakou dívku, ale vždy utrpí nezdar. A to, že je to za války, tvoří pouhý rámec děje. O to více vynikne ta přirozenost Dannyho snažení. Vidím tady určitou podobnost se Šrámkovým Stříbrným větrem, nicméně tyto příběhy jsou určeny pro jinou generaci. Jsem však toho názoru, že čtenář, kterého tato kniha dokáže nudit nebo otrávit, se na své mladé lásky nepamatuje a nebo, což je méně pravděpodobné, se mu k jeho smůle vyhnuly.
A jen malá poznámka: Autor označil v jednom svém rozhovoru tuto knihu za svou nejlepší.
Nečekal jsem od tohoto dílka mnoho, ale i přesto jsem byl zklamaný.
Nechtěl bych příběh znevažovat, ale ve skutečném životě to bylo a ještě stále je daleko tvrdší.
Návrat z výchovného ústavu do běžné společnosti není určitě lehký v žádné době a protože je to téma stále aktuální, lze přehlédnout i jistou dobovou tendenčnost tohoto autorova díla.
Ani jedna z povídek mě nezaujala natolik, abych se pokoušel přečíst nějaké další autorovy knihy.
Nepřesvědčivé dílo, o nacistické okupaci bylo napsáno mnoho knih s různými úhly pohledu, ale tady jsou zajímavé 3 - 4? povídky.
V knize autor dokázal spojit originální zápletku se zdravou mírou fantazie a vypadl z toho příběh, který dokáže čtenáře tohoto žánru udržet až do poslední stránky v napětí.
Hrdina příběhu Albert hledá své místo v životě. Odchází od otce, který mu mohl zajistit snadný život, a přijímá místo v továrně. Novela hodně podobná dílům autorů té doby (Páral, Švejda, Dušek) až na ten optimistický závěr, bez kterého by se asi nedostala do tisku.
S ohledem na autorův archaický styl je kniha stejně jako její první díl poněkud namáhavější na četbu, ovšem obsah to plně vynahradí svou poutavostí.
Zážitek z této knihy ještě umocňuje to, že autor používá styl psaní odpovídající době děje, mnoho archaických výrazů a obratů. Ale prokousat se tím stojí za to.
Kniha mě natolik zaujala, až jsem si řekl, že mi tento výbor z původního Svátkova čtyřdílného díla "Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze" nestačí a rozhodl jsem se Paměti... přečíst celé. Vzhledem k tomu, že autor ve své původním díle používal zastaralou češtinu a dost archaický sloh, byla to docela šichta. Ale nelituju toho, stálo to za to.
Je šikovné pro čtenáře, že má pohromadě tři romány z počátku autorovy tvorby, z nich především Veletrh splněných přání se solo špatně shání.