Jochen77
komentáře u knih
S vlčí hlavou v erbu
František Niedl
Po lehčím rozjezdu, to opět nabralo grády a hodně mě to bavilo. Nejsem úplně příznivcem různého přeskakování v čase a vracení se zpět, ale tady jsem si zvykl a byl to opět starý dobrý, neohrožený a prostě hrozně smart Tas z Boru. Člověk se setká s tou nesympatickou Markétou, Rožmberkem a různými raubrittery, kteří chtějí Hynkovu hlavu a jeho zboží. Ovšem opět a znovu se hrubě spletli a Hynďour jim ukáže zač je toho loket. Líbilo, škoda, že už mám před sebou poslední díl...
Dědictví otců
Robert Merle
Hrozně zvláštní knížka. Zajímalo by mne, zda Merle skutečně přistoupil k té staré francouzštině nebo je to pouze rozmar českého překladatele. PAN spisovatel tuto epopej započal v roce 1977 a já jsem četl vydání z roku 1989. Jazyk je skutečně nadmíru kostrbatý a košatý, čtenář se tím musí prokousat a je jen na něm, jestli u Sioraků vydrží. Ze začátku knihy jsem si říkal, jestli knížku odložím nebo to vydržím a dočtu do konce. Akce tam moc nenajdete, ovšem popis toho jak se ve Francii v období 16. století žilo je tam habaděj. Mor, nákupy pozemků, vztahy, náboženství a vykreslení politické situace si mne nakonec natolik získaly, že v sérii budu určitě pokračovat. Knížka vás postupem doby začne bavit a vy prostě musíte vědět jak to dopadne se Samsonem, Héličkou nebo Jonášem s vlčicí. Způsob psaní vás prostě chytne za srdce. Lidé se dřív skutečně uměli mít rádi a zároveň se nebáli si to vzájemně říct, láska otcovská, bratrská nebo jen čisté přátelství, mělo v těchto dobách velkou hodnotu a cenilo se. Autor tyto city umí nádherně popsat a v podstatě vystihuje ducha doby.
Tipuju, že kvalita série bude stoupat s každým dalším dílem.
Boží bojovníci
Andrzej Sapkowski
Super počteníčko, možná o palec a ječné zrno kvalitativně pod prvním dílem, ale i tak hodně dobré. Druhý díl je zaměřen převážně na Reynevana, který se konečně umí ohánět dýkou a mečem, a na popis husitských vojsk a jejich bitev. Magie, Šarleje, Samsona a Pomurníka bych si dal o krapítek víc, ale i tak to byla parádní jízda. Neustále mne autor nutí gůglit a kontrolovat slovníky. Velké množství latiny a odkazů na apostaty a různé heretické proudy napříč celou katolickou církví. Prostě, není to jen historicko-fantasy literatura, ale skutečně, pokud tedy chcete, Vám to něco dá a rozhodně si rozšíříte obzory. Takže pokud se chcete něco zábavnou formou dozvědět a ještě se u toho nadmíru pobavit, tak prostě šáhněte po tomto literárním smaragdu. Jako hodně rekoméndůju.
Sharpův tygr
Bernard Cornwell
Bohužel jsem tento díl sehnal až poté, kdy jsem přečetl dílů deset. Ale jo, Indii s Ríšou mám tůze rád. Spousta věcí o kterých jste neměli ani zdání a Cornwell to má sakra najeté. Popis budov, kultury, jídla a podnebí je takřka hmatatelný. Boje vidíte úplně před sebou a v jejich čele kdo jiný, než neohrožený 007 Sharpe. Ještě, že tento rok vychází další díl našeho skvělého bojovníka a lamače ženských srdcí. Těším se...moc.
Sharpův hněv
Bernard Cornwell
Richard je opět mimo svůj pluk (ten další jeho) a tentokrát se pohybuje v osidlech diplomacie. Nemůžu si pomoci, ale Pumpse pořád vnímám jako Červeného Bedrníka, tedy toho, který je tím bohatým anglickým floutkem a v podání Borise Rösnera má vždy plná ústa vybraných slovíček. Ano, i lord Pumphrey nebo jak se to píše, tam bude rovněž rozehrávat svou inscenaci. Naprosto fenomenálně a zatím nejlépe ze všech předchozích dílů, je popsána bitva u Barrosy. Člověku až naskakuje husí kůže, když si představí, co musel zažívat francouzský nebo britský voják během postupu k nepříteli. Hluboce smekám před výkony červenokabátníků, tohle bylo fakt hodně rýýýl. Tady se utváří kamarádské vazby a bratrství ve zbrani, tady se ukáže, kdo je skutečně mužem. Opět smekám!
Karl Hermann Frank (1898-1946)
René Küpper
Není to klasická biografie, díky značnému počtu citací z Frankových projevů je kniha dost nezáživná a poměrně hůře se čte. Velmi vědecké a přesycené stovkami poznámek, které se nacházejí až v závěru knihy. Ano, svým způsobem je inovativní v tom, že zatímco orgány ve Staré Říši požadovaly tvrdší zásahy proti Čechům, Frank byl proti těmto drastickým opatřením. Ovšem jen kvůli pracovním výkonům a ochranou dělníka, který byl pro hospodářství zcela zásadní. Rozhodně nebyl nějakým kamarádem nebo dokonce ochráncem Čechů.
Operace Ratlines
Mark Aarons
Velmi zajímavá kniha. Katolická církev se naprosto bez okolků podílela na pomoci členům SS, Gestapa a příslušníkům dalších nacistických složek, přičemž organizovala jejich útěk do Jižní Ameriky. Rakouský biskup Hudal byl expert na to, jak tyto dobráky, jako například byl Walter Rauf (vynálezce pojízdných plynových komor na východní frontě) nebo lékaři z koncentračních táborů, v pořádku a míru dostat z Evropy. V knize je i podrobný popis vedení ustašovského Chorvatska, které rovněž tyto služby církve svaté využívalo. Tady spravedlnost vskutku nezafungovala...
Sharpova kořist
Bernard Cornwell
Ríša je zase jinde, tentokrát v severském Dánsku, kde opět zachraňuje celou planetu a láme srdce sličným seveřankám. Opět je tam důstojnický hajzlík, kterého jako vždy pokiluje a vše se v dobré obrátí. Ano, vždy je to obdobné, ale vždy neuvěřitelně chutné, sexy a freš.
Narrenturm
Andrzej Sapkowski
Skvost, vybroušený diamant. Škoda, že je tu jen pět hvězdiček. Sapkowski je prostě Pan spisovatel. Tak pěkně a funkčně naroubovat historické události, souvislosti, osoby s prvky tajemna a magie, to umí opravdu jen on. Líbí se mi ty malinké reminiscence, kdy má rytíř psa jménem Luther a nebo jen tak náhodou v lese u ohně, při dojemné disputaci, navštíví hlavní postavy Hans Mein Igel. Sapkowski si s textem pečlivě hraje a dokazuje naprosto excelentní znalost historie a prostoru, kde se děj odehrává.
Obrovská poklona patří překladateli, tohle je vskutku mistrovský počin. Takové množství starého výraziva a slovíček, kterými je příběh zaplaven, vypovídá o špičkové erudici pana překladatele. Kdo z nás umí dnes přeložit pojmy jako škapulíř, šorce, spěnky, kůrky, varkoče nebo lentnéře? Tohle je jedna z deviz, která doprovází toto monumentální dílo.
Dočítám a jdu do dalších dílů...jen doufám, že nebude Reynevan pořád takový idiot...
Na Bělehrad! – Rakousko turecká válka 1716–1718
Luboš Taraba
Prostě Taraba. Fakty proložené zajímavými informacemi, popis vojsk a jejich výzbroje a hlavně vítězství křesťanského světa nad islámem. Taraba moc dobře ví, že toto téma je aktuální i dnes. Kniha se zabývá z větší části hlavně Evženem Savojským, který byl pro záchranu Evropy vojákem číslo jedna. Nebýt jeho, čert ví jak by Evropa dnes vypadala. Četl jsem Zatracenou skálu, V zájmu všeho křesťanstva a mezi řádky jsou jasně patrné vzkazy do současnosti. Bohužel se stejně nepoučíme i když sloupy s koňskými ohony jsou v muslimském světě opět oprášeny a vytaženy na světlo Boží...
Statečný život a tajemná smrt podplukovníka Sochora
Karel Richter
Můj nejoblíbenější příslušník naší armády v SSSR. Cokoliv čtete o bojích našich vojáků na východě, vždy se tam nějak mihne Sochor nebo jeho jednotka samopalníků. Neuvěřitelná osobnost, skromný, odvážný chlapík, který je dnes dost neznámým. O něm by se měly naše děti učit. Díky životu v Sudetech poznal, co jsou Němci zač a po válce i komunisté. Knížečka je velmi sympatická a psaná poutavým jazykem. Díky němu dostal můj syn křestní jméno Antonín!
Ostrov doktora Moreau
Herbert George Wells
Perfektní, vynikající jazyk a atmosféra. Popis bolesti pumy byl dokonalý, bylo mi jí hrozně líto, vylíčení pololidiček žijících v jejich vlastní vesničce byl perfektní. Něco jako na východním Slovensku nebo v severních Čechách. Džungle, strach, experimenty a hraní si na Boha. Doporučuji.
Příběhy katů z koncentračního tábora Gross-Rosen: Polský malý Norimberk
Agnieszka Dobkiewicz
Z textu je patrné, že autorka je novinářka. Velmi čtivé a ze začátku hltáte stránku za stránkou. Problémem téhle knihy není forma a zpracování, ale aktuální obsah. Není tak úplně pravda, že jde o malý polský Norimberk. Kniha se zabývá odsouzením velmi malých ryb. Šest strážných SS s nejvyšší hodností desátník a jeden brutální kápo z řad vězňů. Takřka třetina knihy je věnována, vcelku novým informacím o útěku Josefa Mengeleho přes Polsko a Žatec. Kniha je dobrá, ovšem čtenář se musí popasovat s tím, že nikdo z těch dobráků z řad personálu SS nebyl řádně potrestán. Spravedlnost v této otázce zafungovala tak na jedno procento, jen velmi málo velitelů lágrů a těch, co denně zabíjeli a terorizovali nevinné vězně bylo náležitě potrestáno. Je vidět, že kniha byla napsána ještě před invazí Ruska na Ukrajinu, autorka se zmiňuje o Ukrajincích, kteří sloužili jako ostraha koncentračních a vyhlazovacích táborů. V jednom případě popisuje i historku s ukrajinským důstojníkem SS divize Halič. Vcelku přelomově na mě zapůsobily informace o tom, že Gross Rosen byl táborem s velkým množstvím homosexuálů, kteří tam vládli tvrdou rukou.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Během čtení máte neustále hlad, je vám zima a nejradši by jste si zapálili. Nechápu jak takhle mohli lidé v lágrech přežít třeba 10 let...v tom lepším případě. Prostě neskutečný, chlap bojuje za vlastní zemi, je zajat, uteče ze zajetí, ale vlastní ho poté odsoudí a zavřou bo určitě pracuje pro Němce. Tohle prostě nevymyslíš a i tak ti lidé byli schopni ve výkonu trestu i po něm dál žít. Prostě měli tu chuť dál žít...
Sharpův únik
Bernard Cornwell
Ano, jako přes kopírák. Neschopný, nadutý a bez vojenských zkušeností důstojník v britské armádě, který pochopitelně s Richardem nevychází, krásná sličná diva, Harper se sedmihlavňovkou, poražení žabožrouti a celé nekonečno zachráněné naším Sharpíkem. Pořád to samé a pořád tak zábavné a čtivé. Za poslední rok jsem si obstaral celou sérii, některé díly za absolutně nesmyslné ceny, ale je to doma a to se počítá. Sharp je nejlepší voják od Uralu po Aš a vždy a všude vyhraje. A stejně ho lavískuju!
Dunwichská hrůza
Howard Phillips Lovecraft
Moje první setkáni s Lovecraftem. Jsem nadšen, ta povídka je skvělá. Úplně vidíte ty americký redneky, špinavý ulice, otrhaný hadry a popíjející mezisebouse neustálerozmnožující pololidi. Popis chalupy a starého čaroděje je brilantní. Jdu do dalších titulů.
Strach v hrsti prachu
John Ives
Výjimečné. Po výletu do pouště vás to chytne a už nepustí. Člověk žasne nad tím, co vše vás příroda a pobyt v ní může naučit a co se hlavně po generace předává. Na to, že to v podstatě vyšlo jako braková literatura, tak je to vybroušené k dokonalosti.
Čas vlků
František Niedl
Rozhodně lepší než první díl. Bavilo mě sledovat popis přestavby tvrze včetně tehdejších postupů a používaných technik. Ve společnosti to vře a Tas chce zůstat nestranný. To ovšem neklapne. Opět opráší to, co se naučil v italském klášteře...
Pod rozstříleným praporem
Vilém Sacher
Tohle je prostě klasické Sacherovo psaní. Stručné, úderné a bez těch zmíněných příkras. To, že psal o Dukle v celé její "kráse" je už dost známé a zprofanované, ovšem to, co je v naší memoárové literatuře o WWII naprosto zásadní, je to, že rovněž a bez předsudků popsal i odboj západní. Po roce 89 je naopak východní odboj upozaďován a západní hraje prim. Sacher se velmi vymezuje vůči velení v bitvě o Francii, popisuje rebelii v Cholmondeley a popisuje nevraživost mezi legionáři z první světové a vojenskými akademiky První republiky. Naprosto přelomově zní z jeho úst to, že do SSSR byli posíláni horší a méně schopní důstojníci, dále kritika gen. Kratochvíla a schválení jeho odvolání a dosazení na post velitele 1. čs. arm. sboru gen. L. Svobody. Mimochodem Svobodu hodnotí Sacher velmi vysoko a pozitivně a sám se nebojí kritizovat Ingra, Viesta nebo Neumanna. Popisuje i nudu a zhýčkanost panující u naší armády ve Velké Británii a v podstatě popisuje to, že velmi mnoho vojáků ve VB se celou válkou jen prosedělo a propíjelo britskými puby. Dukla je charakterizována jako snůška špatných rozhodnutí a chybného velení, odsudek zní i do vlastních řad, kdy například Střelka nebo Kratochvíl vydávali rozkazy k postupu bez průzkumné činnosti, kdy toto vedlo k obrovským ztrátám!
Čte se to poměrně těžce, ale ty informace jsou v mnohém velmi nové.
Tito a jeho soudruzi
Jože Pirjevec
Ufff, hutná četba. Autor si dal skutečně záležet. Číst velké množství vyjádření jugoslávských komunistů byl opravdu zážitek, neustálé omílání reakce, revoluce, imperialismu, dekadence, atetismu, národněosvobozeneckého boje bylo dost unavující. Bez tohoto všeho byl text vcelku čtivý. Velmi mnoho zajímavých a pro mne nových věcí a faktů. Tito byl obrovská osobnost, hegemon celé Jugoslávie a velký státník. Ovšem jako klasický komunista se nevyhnul čistkám a destrukcím životů svých spolustraníků. Neustále lavírování mezi východem a západem, přičemž z každé strany šlo něco vytřískat. Velké ekonomické problémy a s tím spjaté třenice ve všech republikách tohoto státního útvaru bylo důkazem, že Jugoslávie tu nebude na věčné časy. Zatímco Polsko, Československo a NDR byly naprostými vazaly SSSR, Jugoši si uměli vybrat svou naprosto odlišnou cestu. Tito odsoudil rok 1956 v Maďarsku, nevycházel s Hodžou ani čínskými komunisty, v průběhu okupace Československa v roce 1968 proběhla v Jugoslávii částečná mobilizace a desítky tisíc lidí demonstrovalo proti politice Sovětského Svazu. I díky němu se poté celá Jugoslávie rozpadla, protože Tito alias Walter byl Jugoslávií!