Geomatik komentáře u knih

Autor od začátku pokračuje v tempu nastaveném koncem Hněvu draků. Příběh se rychle odvíjí a čtenář je vtažen do děje, jenže gradovat nelze do nekonečna. Děj navíc postupně sklouzává k opakování podobných situací a okouzlení novým neznámým prostředím z prvního dílu již nefunguje. Přesto se kniha čte dobře a v podstatě neobsahuje nudné pasáže. Konec mi však oproti Hněvu draků přišel o něco slabší a nedostavil se žádný moment překvapení.

14.01.2024

Kniha není nijak výjimečná a kromě Afrikou inspirovaného prostředí nenabízí vlastně nic moc zajímavého. Příběhy o zrodu hrdiny navíc nepatří k tomu, co bych v rámci fantasy vyhledával. Hrdinu navíc autor stvořil v podstatě nepřemožitelného, takže se jeho proměně těžko věří. Je tu však jedna věc, v čem se kniha liší od podobně zaměřených příběhů, které jsem četl v době dospívání - poslední třetina je vskutku strhující. Autor umí pracovat s napětím a po přečtení některých kapitol jsem nemohl uvěřit tomu, kolik uplynulo času od chvíle, kdy jsem knihu ten večer otevřel.

23.05.2023

Byť hodnotím stejně jako předchozí knihy série, vnímám Paní jezera jako jednoznačně nejslabší díl. Rozporuplný konec bych ještě odpustil (Sapkowski aspoň, na rozdíl od Martina, svoji ságu dopsal), vadilo mi však v této knize do extrému dohnané používání odborných termínů bez náznaku vysvětlení a latinských citátů. Některé čtecí chvilky jsem tak trávil třeba 5 minut čtením knihy a 10 minut dohledáváním významů. Tyto ukázky autorova rozhledu se objevovaly v celé sérii, zde ale na můj vkus překročily únosnou mez. Pořád je to ale ta čtivá sága z fantasy světa, který ač plný odevšad vypůjčených prvků působí jako celek originálně.

5 16.11.2022

Nápad skloubit dobrodružný příběh a seberozvoj je zajímavý, jeho realizace se v různých částech knihy povedla různě. Někde to bylo v rámci možností vydařené, jinde naopak dost uměle naroubované. Co mi však na knize vadilo víc je způsob seznámení se světem Magrejů a s jednotlivými postavami. Místo aby je čtenář postupně poznával na základě děje, je mu autorkou často jen pár větami vysvětleno, jací jsou a proč. Popsaný svět tak působí silně nevěrohodně, k čemuž přispívají i drobné detaily jako používání skla společností, která nevypadá, že by se zabývala jeho výrobou ani obchodem. Na druhou stranu to u knihy pro děti možná tolik nevadí, nechci tedy tento nejspíš originální počin zcela zatracovat.

3 16.07.2021

Pro ateistu velmi náročné čtení. Neustálé opakování hlavních témat (bojte se Boha a soudného dne, konejte dobré skutky a přijdete do zahrad, v opačném případě skončíte v ohni, ...), mnohdy i doslova, je únavné, vymezování vůči křesťanství (Bůh je jediný, tak jakápak Trojice, Ježíš se narodil Marii z vůle Boží, není Božím synem,...) až úsměvné. Zajímavé je sledovat postupné změny hlavních myšlenek knihy dle momentální situace Mohameda v českém, chronologicky řazeném, vydání. Díky bohatým komentářům jsem se neztrácel tolik, jako bych se ztrácel bez nich. Ještě lépe by se kniha četla, kdyby vysvětlivky k jednotlivým veršům byly formou poznámek pod čarou místo samostatné sekce na konci.

4 20.03.2021

Oproti druhému dílu jasná kvalitativní vzestup. Tajemno a mystika je už úplně pryč, ale napětí rozhodně nechybí, jen je budováno jinak. Atmosféru rozkladu společnosti autor vykresluje a graduje fenomenálně. Ze všech dílů působí Metro 2035 nejrealističtěji a to se mi líbí. Na rozdíl od předchozích dílů si tady říkám, že takhle by se to klidně mohlo stát. A krmná směs z (jméno stanice by byl spoiler) je lahodnou třešničkou na vynikajícím dortu.

2 27.02.2021

Nemám rád knihy, ve kterých autor píše o tom, jak se (typicky hlavní postava) snaží psát. Vždy jsem to považoval za laciný způsob, jak si pomoci k příběhu při nedostatku vlastní fantazie. Tímto stylem napsaných knih jsem četl několik, a to i v žánrech fantasy a sci-fi. K utvoření takového názoru jistě přispěla skutečnost, že se jednalo o slabší zástupce žánru, a pravděpodobně i to, že jsem se s hlavním hrdinou obtížně ztotožňoval, neboť nejsem spisovatel.

V případě Střepů v prachu jsem měl výhodu znalosti autora i pozadí příběhu. Nevadilo mi ani, že jsem měl u některých kapitol pocit, jako bych je četl podruhé, jak jsem si jejich obsah pamatoval z vyprávění. Opakované zoufání hlavního hrdiny bylo přesto občas mírně otravné. Jednotlivé vzpomínkové příběhy jsou však napsány čtivě a vzhledem k tématu nečekaně vtipně, byť autora podezřívám, že některé humorné momenty byly míněny vážně (pětadvacetikilometrový výlet na 4 hodiny). Celkově na mě kniha udělala dost dobrý dojem, i prolínání vzpomínek se současností se mi líbilo.

21.11.2020

Kniha se mi nečetla dobře. Trvalo mi několik měsíců, než jsem se prokousal do poslední čtvrtiny, kde už nepřibývají nové postavy takovým tempem a zápletky se začínají uzavírat. S blížícím se koncem je děj strhující, přesto však nedokáže vyrovnat dojem získaný do té doby z větší části knihy.

Velké množství postav a složitý děj už znám z Písně ledu a ohně, ale samotného mě (nemile) překvapilo, jak moc se Malazská Kniha padlých od této série liší. Zatímco Martin píše postavy uvěřitelné a jejich jednání (i to "zlé") pochopitelné tak, že jsem neměl problém se s většinou z nich ztotožnit a mnohé jsem si oblíbil, Erikson jako většinou nesympatické a ploché figurky na šachovnici.

Příběh je v Písni ledu a ohně přirozený, každá akce (byť třeba překvapivá) logicky navazuje na předchozí. Tady jsem až moc často měl pocit, že autor to má celé vymyšlené dopředu a jednotlivé situace ohýbá tak,aby mu to na konci vyšlo, jak potřebuje. Důsledkem je sice skvěle vygradovaný příběh, ale také nižší uvěřitelnost a nepříjemný pocit, že vlastně na ničem nezáleží, že už je stejně jasné, jak to dopadne, a když to nebude vycházet, přidá tam autor nějakého dalšího boha a bude.

7 18.07.2020

Celkem slušný průvodce. Popis jednotlivých oblastí je zpracován přehledně a doplněn mapami a barevnými fotografiemi, takže lze v knize snadno najít zajímavosti v okolí místa, kde se právě nacházíte, a vybrat si ty, které vás zaujmou. Přiložena je i skládací mapa celé země, což u průvodců není pravidlem.

Chyběly mi naopak praktické informace a doporučení k jednotlivým cílům. Nedozvíte se třeba, kam je nutné vyrazit brzy ráno a kam se vyplatí koupit si vstupenky online předem, nechcete-li na místě čekat několik hodin ve frontě. Slabší oproti konkurenci je také úvodní obecná část, která by si zasloužila rozšíření a obsahuje nějaké nepřesnosti.

09.10.2019

Po zlepšení v druhém dílu krondorské série přichází zde bohužel kvalitativní pokles, i když se mi Slza zdá lepší než Zrada v Krondoru. Příběh je celkem napínavý, několik prvních kapitol dokonce strhující, ale počítačovohernost z knihy čiší skoro všude, což trochu kazí čtenářský zážitek.

1 17.07.2019

S pomocí téhle knížky jsem doučoval matiku několik slabších středoškoláků v době, kdy už jsem byl studoval VŠ. Díky její extrémní přehlednosti jsem vždy rychle našel to, co jsem potřeboval, a stihl si doplnit pasáže, které jsem od maturity zapomněl. Měl jsem v ruce i Odmaturuj z matematiky, ale tohle mi přišlo mnohem lepší.

1 03.12.2018

Tento průvodce mě poněkud zklamal. Úvodní informační část je vydařená - praktické informace jsou komplexní a ty všeobecné (zejména historie a politika) jsou podány čtivě. Horší už je to s vlastním průvodcem. Několikrát jsme v ulicích hledali restauraci či obchod v knize popsaný a na místě to vždy vypadalo jinak. Gruzie se rychle rozvíjí, turistů přibývá a provozovny se stěhují.

Doba asi papírovým průvodcům nepřeje. Kniha byla vydána v roce 2017, originál v roce 2015, ale to určitě nebylo možné aktualizovat všechny informace. Místo spoléhání se na ně doporučuji využívat různé weby pro cestovatele; mobilní internet je v Gruzii velice levný a rychlý a SIM kartu nabízejí už na letišti.

Druhou výtku mám k nekonzistentní transkripci napříč knihou. Mám pocit, že se náhodně střídají české a anglické přepisy místních názvů, což samozřejmě znesnadňuje orientaci. Často je v textu použit český přepis a v mapě anglický, někdy je tomu ale naopak!

Poslední negativum knihy je dle mého poměr prostoru, který dostávají různé turistické zajímavosti. To je samozřejmě subjektivní věc každého návštěvníka Gruzie, ale na to, že značnou část země zabírá Kavkaz, je v knize zoufale málo prostoru věnováno informacím pro ty, co rádi chodí po horách pěšky. Naproti tomu třeba kostely jsou popsané snad v každé vesnici.

22.09.2018