faba komentáře u knih

Jasně není to SL. Je to krimi s postavami jeho knih. Není to špatné, ale ani super kniha, po které by lidi šíleli a stáli na ni frontu. Jen mi připadalo, že z Lisbet udělal superwoman, z její ségry ještě větší a nakonec byli všechny postavy skvělé až k nesnesení... I když četlo se to celkem dobře a na dlouhé zimní večery... proč ne.

4 15.11.2017

Pravda? Ano, asi ano. Ale, protože nejsem lékař, nemohu dost dobře hodnotit co vše musí, a nechtějí, dělat. Do čeho všeho jsou nuceni, a proč na nás pacienty nemají čas. Vyslechnout nás, a tak zjistit, kde je zakopaný pes. Vše je o penězích. Neměl jsem hodnotit knihu? Kniha přečtete jedním dechem a sem tam se i usmějete a naštvete.

4 10.11.2017

Čtení této knihy bylo pro mě utrpením. Dal jsem na čtenářské recenze a bohužel nejsem naladěn na stejné vlně. Vůbec se mi to nelíbilo. První třetina knihy byla nuda, nuda a zase nuda. Nic se tam nedělo. To co tam hrdinové řešili za problémy, tak to jsem vůbec nechápal. A jestli takto žijí (a určitě žijí), tak nás potěš příroda. V druhé se děj začal rozvíjet, ale žádná sláva to nebyla a třetí třetina... vlastně už nevím jak to skončilo a o čem to bylo. Není všechno severské „severské". Škoda peněz za tuto knihu.

4 06.11.2017

Audiokniha. Čte Jan Hyhlík.
Reportážně - dokumentární, a až analytický, popis chystaného převratu v africkém státě. Když by člověk podle toho postupoval, možná by mu to vyšlo :-)
Pěkně sesumírovaný popis co a jak udělat, co zařídit, čemu se vyvarovat, koho obvolat a kde sehnat peníze.
Kniha, kde je minimum přímé řeči, je typickým dílem Frederika Forsytha.
Zaujala mě část, kdy vysvětluje jak vzniká a funguje válka. Pravda, pravda a nic než pravda.

3 17.05.2024

Audiokniha. Martin Mňahončák.
Někde jsem napsal, že i spisovatelé musí platit složenky, tak sem tam napíšou něco, co je pod jejich úroveň.
Neříkám, že to bylo úplně blbé, ale mě ten poslech nudil, hlavně ze začátku. A navíc chronologie textu byla trochu divná a mátla mě. Ještě že jsem to nečetl... To bych to asi nedočetl.
A humor na ktorý jsme zvyknutý pán Dán, tu veľmi chýbal.

p.s.: přemýšlel jsem i o **, ale nakonec jsem dal ***.

3 11.07.2023

Lee Child se s tím nemazlí! Od první stránky začne a neskončí dokud se vše nevyřeší k plné spokojenosti Jacka Reachera. Jako by mu Reacher napovídal, co a jak má psát :-)
Jedna s těch lepších, a tady se nebojím říci, výborná kniha.

3 02.04.2022

(SPOILER) Audiokniha. Načetla Milada Čechová. Je to něco jiného než Rhyme a Amélie. Lítají tu po lese dvě klaďačky a dva zločinci. Trvá to skoro celou knihu, ale potom se to samozřejmě, jak je u Deavera zvykem všechno změní a otočí. Nebylo to tak špatné, ale konec jsem si představoval ještě Deaverovatější (to je tedy slovo). Myslel jsem víc překvapivější :-) Zkrátka konec byl normální, až divný. Ale na poslech k mým „toulkám" dobré.

3 03.02.2022

Kniha se ke mě dostala někdy v 80. letech minulého století. Půjčil mi ji kolega z práce. Byl to cyklostyl. A já si ji nechal přepsat na stoji :-) Šílenství!
Kniha mě strašně bavila a moc jsem se u ní nasmál. Bylo to takové zpestření všedních dnů tehdejší doby. Ale byla (je) to vlastně jediná kniha od JŠ co jsem četl. No není to hanba?

3 21.12.2021

(SPOILER) Klostermann mě bere. Tento román (novela, povídka) vůbec není humoristický. Aspoň pro mě ne. Je to sled událostí kam se profesor Koudelka a jeho paní dostali při koupi domu od jednoho vyčůraného (chtěl jsem to napsat expresivněji) ševce. Problémy s opravou, s řemeslníky. Nákup byl proveden s věcným břemenem, jak se dnes používá, a to s nájemníky, které bylo těžko vystěhovat. Boj mezi slušností, naivitou, neznalostí proti vychytralosti, lži, podvodnictví, byl tak dobře popsán, že mi chvilkami bylo zle. Co by asi Klostermann psal dnes? Jaký námět by použil? To by se vyřádil v dnešních poměrech. Je vidět, že se nic v českých zemích nezměnilo.

3 28.10.2021

Četl jsem knihu vnučkám před spaním, když u nás o víkendu nocovaly.
Pěkné, milé pohádky kde se věty mění ve verše a děj tak pěkně ubíhá. I mě některé pohádky zaujaly. Pohádky: Jak šla veverka na výlet, O krásné podívané, Jak žížala nakupovala, Jaké oči má studánka ... A co je nejdůležitější, že se kniha líbila i vnučkám.

3 20.10.2021

Klasický Exner. (viz níže) :-)
Pamatuji si na film, myslím, že Exnera hrál p. Kodet, v tomto díle. Je to normální detektivka. A jako k takové je nutno k tomu přistupovat. Nic víc, nic míň.

3 29.01.2021

DD opět nezklamal. Dokud to nepřečtete, tak knihu neodložíte.

3 28.08.2019

Nevím, ale nemůžu se ztotožnit s hromadným hodnocením. Už to, jak dlouho jsem knihu četl, ukazuje, jak mě to bavilo. Pro mě nudné a zdlouhavé. Závěr to nezachránil. V průběhu čtení jsem litoval, že jsem si knihu koupil. A k tomu i druhý díl, který nevím, kdy si přečtu. Dávám jen *, a to se mi zdá o čertech. Není všechno severské severské.

3 12.08.2019

Kniha nominovaná na cenu Magnesia litera. Detektivně-mysticko-historický příběh ze „současnosti“, kniha, která mě po zhlédnutí obálky zaujala. No jal jsem se ji koupit. První setkání s tímto autorem. I když jsem o něm už věděl (zahlédl jsem někde Mlýn na mumie). Teď ale nevím, zdali jsem udělal dobře. Ještě teď, dva dny po přečtení nevím, co si o tom mám myslet a nevím ani, jestli se mi to líbilo či ne. Četlo se to dobře, vtipné to bylo, probleskly tam informace, které nevím jestli jsou/nejsou pravdou či fabulací autora (nehodlám si to ověřovat), plno jídla, pití a sexu (to kdyby tam nebylo je kniha poloviční), toto vše dohromady ukazuje jakou má autor fantazii. Konec, který mě úplně vyvedl z míry a vlastně ukončil knihu, aniž by čtenář věděl, jak to vlastně dopadlo, tak tu knihu posunul jiným, divným, zvláštním směrem. Ono se to vyřešilo, ale tak nějak divně. Už podruhé jsem použil toto slovo, divně. Byla to divná kniha. Možná jsou takové všechny autorovy knihy a já se na jeho strunu nenaladil. Zkusím ještě ty mumie a uvidím, jestli ho zařadím do své „knihovny“ či ne.
Pozn.: Toto je druhý komentář co jsem vytvořil, původní jsem smazal a kdo ho nečetl, o nic nepřišel. Kdo ano může porovnat můj vývoj k této knize. :-)

3 04.04.2019

Nezklamalo, ale v porovnání s ostatními... i když na základě dobrého tématu.

3 14.01.2019

Tady není co napsat. SKVĚLÁ kniha. Jedna z nej od KČ.

3 31.08.2018

Nevím, ale postupně, jak jsem se dostával dál a dál, nemohl jsem přečíst víc jak 20 stran denně. Opravdu depresivní, ale dobře napsaná kniha.
Úžasná scéna je, jak „hrdina" vejde do místnosti, kde je postaven domek z karet a potom to shodí...
No přečtěte si to. Doporučuji.

3 23.01.2018

„Poslední" kniha s Wallanderem. Jsem spokojen, že autor nenechal Wallandera ve svých knihách stále x letého, jako to bývá zvykem u jiných autorů detektivek, kde v „padesáti" knihách je detektiv stále stejně stár. Popisuje zde spíše jeho stav, kdy se dostal do věku nemocí a vzpomínek, než vlastní detektivní práci. Je to chvilkami trochu depresivní čtení. Ale přesto stojí za to si ji přečíst. Nečekejte ovšem severskou krimi v pravém slova smyslu.

3 10.11.2017

Tuto knihu jsem musel mít! Poprvé jsem ji četl v 80. roce minulého století, a byl to pro mě šok. Za prvé, že to půjčují v knihovně, a za druhé, že to vůbec u nás vyšlo. Perfektně rozebrané příběhy dle zkutečných zločinů a to tím způsobem, že není vina jen v obviněném a odsouzeném... Doporučuji. Skvělé!

3 10.11.2017

Tak nevím... Ptát se, co mi tato kniha dala, je opravdu hloupost. Jestli se mi líbila je blbost. Přečtu si ještě něco od tohoto „zvláštního" autora, tak to opravdu nejsem, teď po přečtení této knihy, schopen říct.
Už během čtení jsem hledal informace a recenze o knize. Ale starou belu mi to pomohlo. Čtenář se musí tou bídou života, stavu vědomí, nevšedních (hodně nevšedních) lidiček, přemírou morbidních a jiných popisů prokousat sám a nikdo mu nepomůže. Natož autor. On se s nikým nebaví, je nad nimi, vše je divné, hloupé, zbytečné. Možná jen příroda jej uspokojuje.
Výhodou knihy je, že může čtenář kdykoli přestat číst a druhý den nebo týden či měsíc pokračovat, aniž by ztratil nit. Která tam ovšem není, protože je to tak zauzlované, že se o niti mluvit nedá. Nic na sebe nenavazuje. Kapitoly sice oddělují části života, ale to je tak vše.
S něčím se ztotožníte, s něčím ne. S něčím souhlasíte, s něčím ne. V něčem ho litujete, v něčem ne.
Kapitoly v ich formě jsou jakžtakž. Ta poslední v er formě, tak to je opravdu pro otrlé a hrdiny.
Jeho věty, slova, sloh... Nejsem puritán, a nikdy jsem nebyl a nebudu. Ale někdy toho bylo i na mě moc. Třeba popis co dělal manžel se svou ženou... tak to byla síla. Třeba co se ozývalo z rozhlasu a televize. Možná mělo být vtipné, ale já mám smysl pro humor někde jinde. A nebo to vtipné být nemělo.
Mně se líbilo trochu něco z dětství, trochu víc dovolené v Rumunsku a Polsku...

Takže závěrem. Knihu nehodnotím (tím úplně porušuji svoje hodnocení knih - knihu kterou nehodnotím bych nedočetl). Během četby se počet hvězdiček různě měnil a přeléval. Kdybych musel, tak asi ** nebo ***. Spíš **.

A někdo tu napsal, že neví jestli nebo zda by knihu někomu doporučil. Já vím určitě, že ji nikomu doporučovat nebudu, ale pokud najdu někoho, kdo ji četl, podiskutoval bych.