DominikV komentáře u knih

Na toto dílo jsem narazil díky filmu Interstellar a seriálu Teorie Velkého třesku. A jsem za to neskutečně vděčný. I přes některé (pro mě) nepochopitelné výpočty a fyzikální zákony se jedná o spektakulární knihu zabývající se "historií" černých děr a životy fyziků řešící tuto otázku. Přesto, že jsem ne vše úplně pochopil, jsem si čtení užil a jsem nesmírně rád, že jsem zase o něco málo chytřejší.

18.12.2020

Příjemná fotokniha plná krásných fotografií a zajímavých komentářů. Velmi mě inspirovala k návštěvě míst při mém vlastním islandském dobrodružství.

25.02.2020

Skvělé, skvělé, skvělé. Prakticky nemám co vytknout. Kniha mě bavila, měla spád a nemá žádné hluché místo, které by nudilo. Je to sice kniha pro mládež, přesněji řečeno pro autorova syna, ale myslím, že právě proto je psaná od srdce a je to na ní neuvěřitelným způsobem znát. Jednu hvězdičku z hodnocení si zatím nechám v zástavě do té doby, než přečtu druhý díl, na který se ihned vrhnu, a poté uvidíme, jak to bude fungovat jako celek.

04.05.2017

V Malin Forsové, která má v oblibě alkohol a nejde pro nadávku daleko, jsem našel malou náhradu za mého oblíbence Kurta Wallandera spisovatele Henninga Mankella, jehož dalších pokračování se bohužel již nedočkáme. Co se týče knihy, Páté roční období hodnotím (zatím) jako nejlepší ze série a pokud si mohu dovolit říct svůj názor, autor se dle mého lehce inspiroval knihou Muži, kteří nenávidí ženy. Nechutné zločiny a pachatel/é neuvěřitelný/é svině. Sice se zde neřeší "záhada zamčeného pokoje", ale i tak jsem seděl zařezaný do stránek a knihu musel dočíst. Perfektní dílko a uvidíme, jak se Malin bude vyvíjet dál.

13.03.2017

Řekl bych, že dějově byla dvojka o něco slabší než předešlý díl, ovšem finále knihy vše vynahradilo. Těším se na Brisingra.

15.02.2017

Kniha se sice tváří jako bratříček Šifry mistra Leonarda, jedná se ale o úplně jiný žánr. Jde spíše o klasického Indridasona než o Browna. Na jednu stranu je dobře, že se autor drží svého jména a nekopíruje něco a hlavně někoho jiného, ale na stranu druhou nějaké to luštění šifer by také nebylo od věci. Od knih autora odečtěte pátrání po vrahovi, přičtěte pátrání po nejstarší islandské písemnosti a máte Codex Reguis.

13.10.2016

Přinejmenším zvláštní kniha. Nálepka "Jen pro silné povahy" je na místě, protože nic tak odporného jsem snad ještě nikdy nečetl. Nejde ani o to, co zde probíhá (i když nechutného děje je zde spousta), ale o čem se mluví. Vzato kolem a kolem se mi kniha líbila, ale na druhou stranu v ní nebylo nic takříkajíc kulervoucího, co by mě donutilo jí číst znovu. Proto jen 3*.

26.04.2016

Tak. Konečně jsem zakončil Bourneovskou sérii. A když říkám zakončil, myslím tím zakončil. Jsem si jistý, že další knihu s tímto elitním zabijákem již neotevřu. Třetí díl trilogie je určitě nejlepší a nejvíc stravitelný, ale bohužel to prostě není můj šálek čaje. Musím ale uznat, že i když jsem se chvílemi lehce nudil, strašně jsem se těšil na finální souboj mezi Šakalem a Bournem. Sečteno podtrženo: Jsem rád, že jsem si tuto sérii přečetl, ale vícekrát po ní asi už nesáhnu.

08.01.2016

Ale jo, nebylo to vůbec špatné. Jen to podle mého bylo jaksi... krátké. Jestli si můžu dovolit přirovnávat, je to něco jako kdybychom si museli oblíbit Tyriona, Deanerys nebo Aryi Stark ve třech na sebe nenavazujících kapitolách. Dunk i Egg byli frajeři a já si až na již řečenou malou výtku čteni užil. A teď už zbývá jen dodat: Vichry zimy, nemůžu se vás dočkat!

31.12.2015