Dobraadresa
komentáře u knih
Kůň, který musel zastavit
Richard Brautigan
Vydat Brautiganovy básně v originále i překladu vedle sebe byl výborný nápad. Překlad je totiž snaživý, ale spoustu fazet původního textu přenést prostě nedokáže. A na druhou stranu, některé složitější anglické pasáže je pohodlné si ověřit v českém textu. No a jinak je Brautiganova poezie prostě kouzelná - bez patosu, s vtipem a nekonečnou hravostí.
Milníky na cestě
Sajjid Qutb
Ty čtyři hvězdičky samozřejmě nejsou za obsah Qutbova spisku, ale za úvodní studii a za překlad jednoho z důležitých pramenů náboženského fundamentalismu. Tenhle druh myšlení je kouzelný v tom, že nemá slabé místo - je to uzavřený systém, ve kterém je dobré to, co říkáme, a pokud má někdo odlišný názor, tak prostě neví, co je dobré. Ani pro něj. Taková uzavřenost, založená na jedné jednoduché premise, která vysvětluje vše, je vždycky kolektivní duševní chorobou, byť někdy i vysvětlitelnou okolnostmi vzniku. Nemluvím tím samozřejmě o islámu jako celku, jen o téhle jeho uzavřené větvi. Podobné psychopatické spisky vznikají i v jiných vírách a ideologických systémech včetně agresivního ateismu. Knížka by si zasloužila trošku pečlivější redakci.
Dějiny světa
Petr Šmíd
První dvě povídky knížky jsou půvabné, další už trošku ztrácejí dech, byť jsem některé nápady ocenil. Autor disponuje inteligencí, schopností nacházet v dějinách zajímavé situace a absurdním humorem, ale většina textů přesto působí nedotaženě. Možná by stálo za to nechat si je ještě odstát a udělat z dobrých nápadů i dobré povídky s pevnější stavbou. Takhle může být čtenář zbytečně zklamáván.
Čína v deseti slovech
Jü Chua
Autorovy eseje jsou už mírně letité, takže o proměnách Číny pod současným vedením se v nich nepíše, ale pokud chceme aspoň trošku poodhalit tajemství čínských extrémů ve druhé polovině 20. století, je to skvělé a hutné čtení. Úvahy se daří ilustrovat konkrétními osudy, příběhy a situacemi a odlišnost čínského světa od našeho je vidět s životem potvrzenou plasticitou.
Lidové fláky
Hugleikur Dagsson
Vzhledem k tomu, že jde o kreslené apokryfy k názvům slavných písniček, je to trochu slabší než ostatní Dagssoni bez konceptu, ale pro vyznavače humoru bez záklopky pořád super.
Deník norimberského kata
Frantz Schmidt
Skvělý vhled do života města na prahu novověku. Je neuvěřitelné, že městečko o velikosti dnešního Mostu zažívalo každý měsíc popravu nebo jinou drastickou exekuci, často několika lidí. Schmidt byl kronikář vlastní práce a měl smysl pro bizarnosti a chytlavé detaily, takže jeho zápisy nenudí, i když jde rok za rokem v základu pořád o to samé. Drobné výtky mám k překladu a některým editorským zmatenostem, proto jen 4 hvězdy. Jinak super.
Pouť za sv. Brigitou Švédskou do Vadsteny
František Lízna
Proti cestopisu z pouti do Compostely je tenhle Líznův cestovní deník snad až moc tenký, ale pořád má všechny ingredience, které z něj dělají silné a posilující čtení. Znovu jde jen o krátké faktografické zápisky, a znovu vás přimějí jít s autorem, bát se o něj a těšit se jeho cestou. A hlavně jeho pokorou, dobrotou a upřímností.
Literární zápisníky Deníky Dopisy
Karel Hynek Mácha
Výtečně edičně připravené, dodnes nepřekonané vydání Máchových soukromých zápisů a korespondence s obsáhlým edičním komentářem. Intimní šifrované části deníků však neobsahuje, na to byla doba ještě moc prudérní. Komentář obsahuje i na různých místech se vynořující kritiku názorů Oldřicha Králíka na autenticitu některých máchovských památek. Mnohé argumenty jsou přesvědčivé, ale spor stále není úplně rozhodnut.
Karel, co už nemá aťas, paní, co nemůže na nohy, je v depresi a chlastá, a já
Ivan Jemelka
Krátké Jemelkovy prózky poeticky, ale zároveň nemilosrdně listují životem v příměstském satelitu ("Šmoulově"), kde "Šmoulové" a "Šmoulinky" zoufale žijí svoje vyleštěné sny na pečlivě oplocených pozemcích v domcích s garáží, a trojice outsiderů s nimi jemně a v podstatě nekonfliktně interaguje. Jemelkovy texty mají něco, čím zasáhnou i přes záměrnou absenci souvislého děje a běžných vyprávěcích triků. Zvláštní druh člověčiny. Doporučuju.
U ambonu
Ladislav Heryán
Soubor lockdownových kázání za covidu od šesti kněží, kteří se několik týdnů každý den střídali v povzbuzujících promluvách. Milé setkání se zajímavými církevními osobnostmi. Ne každá promluva vám asi změní život, ale v některých se dají najít kousky moudrosti, které můžou pomoct na další cestě. A dovedu si představit, že každý čtenář ty kousky v knížce najde na jiných místech.
Japonský šerm veršem
Miroslav Černý
Útloučký svazek určený především milovníkům japonského šermu. Nešermíř si z něj odnese půvabnou informaci, že šermířská tradice se v Japonsku přenášela mimo jiné pomocí veršů, a jinak nic moc dalšího.
A dost! – Francouzské děti nedělají scény
Pamela Druckerman
Půvabná výchovná příručka, která nemá formu výchovné příručky. Autorka si nehraje na vševědoucí psycholožku či supermatku, která radí ostatním, jak vychovat superděti. Naopak se smyslem pro sebeironii popisuje vlastní výchovné snahy i různá selhání a konfrontuje je se stylem výchovy v zemi, do níž se přistěhovala. Kontrast USA a Evropy je nosný i v jiných oblastech. Pokud jde o výchovu dětí, přináší spoustu skvělých témat. Knížka je napsaná lehkým jazykem, pobaví a jako bonus přináší inspiraci pro výchovu dětí i sebe sama. Čím mladší děti máte, tím víc užitečného k přemýšlení (i když ne nutně vždycky k přebírání) v ní najdete.
Nenapsaný román
Stanislav Rakús
Rakúsúv deziluzivní popis univerzitního či divadelního prostředí nebo i návštěvy kolegů v bytě je případný zdaleka nejen pro období normalizace. Spousta popsaných absurdit funguje dodnes. Ani série trefných postřehů ale bohužel nezabránila tomu, že čtení téhle knížky je po většinu času nuda.
Máchovské mýty a omyly
Marek Sekyra
Text knížky je místy poněkud zmatený a někdy není jistě, k čemu odkazuje. Bez jasné znalosti původních a odkazovaných zdrojů se čtenář snadno ztratí, někdy se ztratí i s nimi. Některé názory či kritiky jsou nevysvětlené, jen stručně uvedené, jako by se rozuměly samy sebou. Přesto je řada autorových postřehů zajímavých a nových, užitečných pro máchovské studium. Knížka by si zasloužila zevrubnou redakční práci a pár dovysvětlení. Jinak pro zájemce o Máchu určitě stojí za pozornost.
Bez kůže
Pavel Růžek
Vybraná část rozsáhlého rukopisu. Bravurně napsaná, něžná a lyrická beznaděj.
Demystifikovat Máchu
Oldřich Králík
Způsob Králíkova uvažování je inspirativní, i kdyby se náhodou v některých jednotlivostech mýlil. A navíc - co když se v nich nemýlí a skutečně existuje dvojí Mácha :-)
Literární pouť Karla Hynka Máchy
Pavel Vašák
Úžasný soubor dokumentů a propracovaná závěrečná studie dá čtenáři o době i o Máchovi jako takovém obsáhlou a živou představu.
Ze zkušeností dětského psychologa
Václav Mertin
Autor je určitě zkušený a jeho názory jsou rozumné, ale knížka sama o sobě moc dobře poskládaná není. Pokud ji chcete přečíst od A do Z, dělá abecední řazení témat ze čtení peklo, protože skáčete od problému k problému. Pokud si chcete vyzobat jen pár témat pro sebe, nepotřebujete si kupovat brožuru s celým heslářem, skoro ke každému tématu už dneska existují samostatné knížky.
Univerzální Kristus
Richard Rohr
Zaplaťbůh tu Richard Rohr neprodává svou spiritualitu "pro chlapy", ale jde o patro výš. Napsal mystickou knížku americkým způsobem - bez běžných mystických podobenství, kterými se snaží nevypověditelné věci předat mystici v Evropě. Rohr prostě praktickým a střízlivým jazykem popisuje zkušenost propojení člověka s vesmírem, a způsob, jak k ní křesťanskou cestou dojít. Na někoho to bude fungovat víc a na někoho míň, ale pokus je to prožitý a poctivý. Kdyby tu knížku na obálce nedoporučoval Bono, mohla by se dát jako dárek i chytřejším kamarádům.
Google poezie: Psáno našeptávačem
Tomáš Miklica
Jen málokterý webový vtip vydá na to, aby udržel pozornost celou knížku. Básně z Google našeptavače vznikly ve Finsku (rovnou i v anglické verzi), pobaví každého, kdo se s nimi potká poprvé, a určitě je dobře, že vznikla i česká mutace. Číst ale znovu a znovu a znovu to samé po 20 stranách omrzí, humor navíc není tak třeskutý, aby to ospravedlnil sám o sobě. Popravdě - nahlas jsem se nezasmál ani jednou. Když navíc člověk ví, že Google už pár let nenašeptává podle kolektivní inteligence, ale hlavně podle toho, co hledáte vy, tak celý projekt ztratí kouzlo úplně. Jednak se dá snadno fejkovat, a i když nafejkovaný není, tak o kolektivní mysli lidstva nevypovídá nic moc.