DavidPvlt komentáře u knih

Kniha o trans lidech od známého homofoba, zastánce konverzní terapie a odpůrce manželství pro všechny? Předpokládám, že se Echo tetelilo blahem. Škoda, že pan politický filozof moc filozofovat neumí.

5 z 5
Do škol, rodičům, všem, povinně! Krásná, krásně provedená a důležitá kniha. A ta komiksová linka v průběhu byla snad úplně to nejsilnější. Vůbec bych se nezlobil, kdyby jednou došlo na grafický román nebo tak něco.

3 04.01.2024

3,5 z 5
těžko se hodnotí, protože tahle kniha je skvělá tím, o čem je a tím, jaká témata otevírá. rád bych dal víc, nicméně mi připomíná spíš rozpracovanější povídku, kterou někdo roztáhl do celovečerního filmu. Kniha jako těla tu opravdu chyběla, jen bych si přál, aby nad ní redaktor strávil mnohem víc času.

tolik nakousnutých a nikam nevedoucích témat a motivů (a co ty myši?). nepotřebuji, aby vše bylo uzavřené a jasné, ale tady jsem spíš hledal, jestli v mém výtisku náhodou nechybí nějaké stránky.

8 12.12.2023

5 z 5
já moc fantasy a tak nečtu, proto pro mě tohle bylo trochu zjevení. skvělé postavy, skvěle napsané, hurá na další díl

12.12.2023

1 z 5
tohle je hrozný průšvih. ne proto, že by Eugenides neuměl psát, nebo že by kniha nebyla dobrá. naopak, poutavé a stylisticky skvělé a tak dále. jenže...

pokud chci psát o něčem, čemu nerozumím, s čím sám nemám zkušenost, nebo nedejbože o citlivých tématech, možná bych k tomu měl udělat víc než jen základní rešerši. kniha je totiž plná klišé o intersex lidech, český překlad tomu jen přidává. vůbec nevím, co s tím...

12.12.2023

5 z 5
tuhle knihu jsem četl skoro tolikrát, kolikrát jsem viděl film a ještě tolikrát určitě číst budu. Oceňuji už jen název (Hodiny byl tuším původní název Paní Dallowayové od Virginie Woolf) a oceňuji také newyorské reálie (nikdy nezklamou).
Cunningham dokázal propojit několik lidí napříč časem a životními situacemi. nikdy jsem nic podobného nečetl, je tu úplně všechno od úvah o smrti, o psaní, o druhých lidech (to za mě funguje úplně nejvíc), o tom jak právě do druhých nikdy nevidíme a i když si to myslíme, stejně jsme nakonec stejně sobečtí.
Pro mě nejsilnější autorova kniha, i když Domov na konci světa je jen těsně za ní...

5 12.12.2023

4,5 z 5
občas to bylo trochu moc, musel jsem odkládat. ale úplně chápu ty nadšené ohlasy. překladovka roku?

12.12.2023

5 z 5
Tohle mě dostalo už jen formou, kterou autor vypráví. Mám rád roztříštěné vyprávění a druhá osoba pro mě fungovala jako zrcadlo, díky které autor dokázal vtáhnout do textu i další lidi. Přišlo mi, že ty věci prožívám a cítím já. Skvělé je, že příběh vypravěčovy matky není vedlejší, ty dvě linky jsou na sobě navzájem závislé. Líbí se mi představa, že všichni, i ti, kteří nám ubližují, jsou svým způsobem oběti systému. A ten jazyk!

Jen mě děsně irituje přirovnání k Vuongovi a Louisovi na obálce. Jediné, co mají zmiňovaní autoři společné, je nějaká základní příběhová linka. Ale přece k ní každý přistupuje jinak, po svém, každého autora zajímá něco jiného... Tahle kniha je přece především o paměti a o neschopnosti zapomenout.

10 12.12.2023

4,5 z 5
Vuongovy básně v próze. Mrzí mě jen, že místy vrže jak český překlad, tak autorova potřeba za každou cenu z vět vyždímat krásnou metaforu. chápu, že to byla pointa (nakonec básník píše dopis matce, která neumí anglicky), ale často jsou to jen slova pro slova. oceňuji ale práci s postavami, střípkovitost a závěrečný bojovější tón

1 12.12.2023

10 z 5
doporučené čtení pro všechny queer děti, knižní terapie, nevím co víc říct. tohle musí zahřát u srdíčka každého, kdo srdíčko má

3 12.12.2023

4 z 5
s Louisem je to 50/50, píše sebe, píše poctivě a o důležitých věcech. Na jeho první knize mi vadil ten zpětný pohled, který z něj možná nechtěně dělal něco lepšího než lidi z jeho okolí. Tady si s tím dost vědomě hraje, zkoumá každý bod, díky kterému se stal tím, kým je dnes. Nic si nepřikrášluje a zároveň nakousává něco hlubšího a univerzálnějšího.

12.12.2023

3,5 z 5 (strhávám hvězdičku za překlad)
čteno česky i anglicky a ten rozdíl je tak velký. v češtině působí vypravěč tak nějak uslintaně a pateticky, ale originální jazyk je všechno jen ne to.
nejvíc mě dostala linka s dětstvím a těším se, s čím autor přijde příště

2 12.12.2023

3,5 z 5
je to strhující čtení a přesně takové příběhy jsou potřeba. ale je to taky tak nějak staromilské. Jako by autor psal "velký román" podle osnov 19. století. Při čtení má člověk pocit, má v rukou něco od britských romantických klasiků (Dickens!). Někde jsem četl, že autor rukopis dost osekal, no... možná by to ještě o pár desítek stran méně sneslo.

12.12.2023