Blaník8 komentáře u knih
(SPOILER) Další případ vrchního komisaře Dupina, milovníka kofeinu a skvělého jídla,
případ přímo z Concarneau, jeho přístavu a pláže, navštívíme domy a firmy podezřelých, galerie a restauranty. Užijeme si letního počasí a moře a spolu s ním odhalíme pachatele zločinu, který má jako obvykle kořeny hluboko v minulosti. :-):-)
spoiler
,,Tak to je! ,,Špinavé peníze přinášejí jenom další špinavosti," prohodila Nolwenová a povzdechla si."
,,Ani se nenamáhal mírnit chlad, který z jeho slov čišel.
Byly to jednotlivé věty, v nichž se skrývala tragédie, tragédie, která dokázala ovládnout celý jeden život. Panovačný otec a syn, který ,,selhal,,."
,, Jsou dny, kdy svět charakterizuje především jedno: nebe.
Onen dvacátý čtvrtý květen k nim patřil. Byl prosvětlený, zářivý, jasný, průzračný, jako čerstvě vypraný. Nebeská klenba se zdála být rozlehlejší, ještě vyšší než obvykle.,,
,,Beauvoir cítil, že se mu rozbušilo srdce a zostřily smysly, tak jako vždycky, když se k něčemu přibližoval. Nebo do toho rovnou spadl nosem napřed.
Hlas ale zachovával v neutrální rovině. jeho vlastní dubové obložení. Fasáda držela.,,
,,Jak listoval stránkami s oslíma ušima, našel pár řádků, které si Amelia podtrhla.
Neděs se toho, že se tvůj život jednou skončí, nýbrž toho, že jsi ještě nezačal žít.,,
,, podíval se mu do očí. Střetnul se tam s pevným pohledem. Jedna věc byla na nějakého člověka vystřelit. Jedná se o strašný čin, na který se nedá zapomenout a ani by se nikdy zapomenout nemělo. Jak Beauvoir dobře věděl. Ovšem někoho bodnout, zabořit čepel do něčího těla, je něco úplně jiného.,,
,,Proč se dělit, když můžete mít všechno? Šlo o setkání c o n f r é r é s nebo o začátek brutální, krátké a krvavé války o území? A oni seděli přímo uprostřed tohoto území, uprostřed války.,,
,,Modlím se, abych dobrá, moudrá byla,¨
za vezdejší chléb, za vykoupení, spásu
od hříchu, s nímž jsem se prý narodila,
a viny za dědictví starých časů.,,
,, Přespal jsem tam. Kéž bych to neudělal. Měl výraz štvance, jaký se u lidí začne objevovat, když je začnou napadat alternativní konce. Takové, v nichž udělali něco jinak. Co by mohlo být kdyby...,,
,,I když se v téhle části Quebeku pohybovala dost často, stejně pořád žasla nad tím, že tu lidi nezamykají dveře. Možná tak když jsou do postele, ale kromě toho může kdokoli vcházet a vycházet, jak chce. Někdy to lidi přežijí. Někdy ne.,,
,,.....Znělo to přesně jako jeho práce. Vražda byla katalyzátor, ale téměř vždy to začínalo nějakou maličkostí, pouhým okem neviditelnou. Často byla roky, desítky let stará maličkost, která se podebrala a narůstala, až nakazila celého hostitele a z lidské bytosti se stala zosobněná zášť. Překrytá kůží, vydávající se za člověka. Za šťastného člověka.
Dokud se něco nestalo...,,
,, Ne, nedokázal si to vysvětlit. Ovšem Beauvoir po letech klekání vedle mrtvých těl věděl jednu věc, a to že je opravdu velice nebezpečné vstupovat mezi člověka a jeho víru.,,
,,Jestli Beauvoir představoval lovce, pak Armando Gamache byl průzkumník. Tam, kde ostatní zastavili, vykročil Gamache kupředu. Nahlížel do skulin, puklin a jeskyní. Kde žíly příšery.,,
,, Zmizeli. Odebrali se na jiný kontinent, kde žijí truchlící rodiče. Vypadá stejně jako zbytek světa, ale není. Barvy tam jsou vybledlé, z hudby zbývají jen noty. Knihy neutěšují ani nikam nepřenášejí, ne úplně. Už nikdy nebudou. Jídlo je jen o málo víc než soubor živin. Dech vychází ve formě povzdechů. A vědí tam něco, o čem ostatní nemají tušení: Jak velké štěstí zbytek světa má... ,,
,,Jak často se moc bojíme nebo moc spěcháme, než abychom dokázali vidět, co se doopravdy děje?,,
,,Když mluvil, díval se jim do očí a viděl, jak se jejich život mění. Už navždy se bude datovat od této chvíle. Před tou zprávou a po ní. Dva zcela odlišné životy.,,
,,Dál mrtvý nářky kopil.
Celý život jsem byl moc daleko
a nemával, já se topil,,
,,Nikdo ho neslyšel ,,Mrtvého,,
Stejně však nářky kopil:
Byl jsem dál, než jste si mysleli
a nemával, já se topil.,,
V každém díle série je několik těchto ,,perel,, !!.-):-)....Výběr a poselství básní a úryvků mi i s dalšími skvosty v každé knize autorky přijdou mimořádné a vždy krásně ladí s příběhem.:-)
,,Quebec City nikdy nevypadalo kouzelněji než za sněhové vánice a po ní, když vyšlo slunce a odhalilo kouzelné království, zjemnělé a utlumené silnou pokrývkou. Čerstvý, čistý svět, nezkažený a neposkvrněný.,,
Další dobrodružství inspektora Gamache a jeho podřízených, a rovnou dva příběhy. Tentokrát mi k rozuzlení zločinu z předchozího dílu chyběly nějaké střípečky do mozaiky...:-(:-( nebudu spoilovat...ale zase jsem se dozvěděla různé jiné věci...například, že noc je tedy zcela jistě jahoda. Kdo přečetl,ví...a bude se mnou souhlasit:-):-)
(SPOILER) ,,Armand Gamache stál před rakví prolezlou červotočem. Byla prostá, z javorového dřeva, vyrobená ze stromu pokáceného v prastarém lese před čtyřmi stovkami let při budování Quebec City. Gamache cítil, jak se mu třese pravá ruka, a věděl, že to všichni vidí. Natáhl ruku, dotkl se rakve a třas ustal.,,
,,Včera v noci jsem spal jako mimino. Jak praví Shakespeare, v duši mír nejlépe najdete, když nemáte špatné svědomí. Anebo vůbec žádné, pomyslel si Gamache.,,