bea.mari
komentáře u knih
O vlkovi, který moc rád mlsal sladkosti
Christine Beigel
Je to dětská knížka a je proti fyzikálním zákonům.
Polaris
Shannon Messenger
Tak to mě vážně naštvalo. Autorka mě doslova mučí. Její knihy vždycky končí tak záhadně...ale jsou skvělé.
Pátrání po truhle boha Anúbise
María Mañeru
Bůh Anúbis je velmi krutý bůh. Bůh Anúbis to dělal takto: faraónovo srdce zváží s pírkem pravdy a když váží míň, faraónovo mrtvé tělo může do záhrobí, a když váží víc, Anúbis pošle mrtvé tělo faraóna nestvůře, která ho rozsápe na kusy.
Věčnoplamen
Shannon Messenger
Tato knížka je prostě skvělá jako ostatní. Shannon Messenger je moje nejoblíbenější spisovatelka. Jsem ráda, že existuje Čtenářská výzva, protože jinak bych se o ní asi nikdy nedozvěděla.
Kuk! Hledej mě než zavřeš očka
Camilla Reid
Knížka pro nejmenší, tak akorát pro mojí malou sestřenici. (Nejtěžší knížka, kterou jsem kdy četla. :D Fór.).
Marcy a hádanka od sfingy
Joe Todd-Stanton
Je to hodně zajímavé. Naučila jsem se třeba, kdo je bohyně noční oblohy nebo kdo to byl Bastet.
Strážce ztracených měst
Shannon Messenger
(SPOILER) Jsem hrozně šťastná, že jsem tuto knihu přečetla. Za prvé: protože to byla poslední kniha do čtenářské výzvy, a za druhé: jsem šťastná, že jsem ji přečetla, protože byla úplně úžasná!
Sophie byla telepat a byla asi nejchytřejší ze školy. Potom potkala kluka Fitze, který byl také telepat a řekl Sophii, že je elf. Nejdřív se tomu hrozně smála. Když tomu uvěřila, tak byla hrozně překvapená a musela se rozloučit se svou rodinou (což vlastně nebyla její rodina), aby šla do elfího světa. Když jí Fitz ukázal, kam doopravdy patří, tak jí dal pepřový sprej, aby mohla odejít.
V elfím světě se učila telepatii (jako první ze třídy). Jednoho dne, když se naštvala na své pěstouny Grady a Edeline, tak šla do jeskyně, kam jí přišli nějací lidi svázat a unést. Pak tam přišel její kamarád Dex a zajali i jeho. Pak se nějak dostali do Paříže a Sophie promluvila francouzsky, i když se ji vůbec neučila. Díky modrému krystalu, s jehož pomocí mohla cestovat, se dostala do elfí země. Tam se ocitla u stromu, jehož čtvrtina byla jarní, čtvrtina letní, čtvrtina podzimní a čtvrtina zimní. Tam jí našli kamarádi a zachránili ji (i Dexe).
Byla to jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla.
Vaflové srdíčko
Maria Parr
Byla to hezká kniha a Lena byla teda ztřeštěná. Nejvíc mi přišlo vtipné,jak jeli na mopedu a když si hráli na druhou světovou válku.
Avlež Kífla
Roald Dahl
(SPOILER) je to moc hezká kniha. nejlepší na tom bylo když se musela číst slova pozpátku. Bylo to vlastně o tom, že pan Hups měl lásky: paní Stříbrnou, což bylo tajné, a květiny. Najednou ho napadlo, když paní Stříbrná řekla, že Alfík (to byla její želva), musí vyrůst, že koupí ve 14 obchodech ve městě 140 želv. Paní Stříbrné dal totiž zaříkávadlo, které bylo napsané pozpátku (v želvinštině). A aby to zabíralo, tak vždycky, když paní Stříbrná byla v práci, tak je vyměňoval a vypadalo to, že Alfík je pořád větší a větší. Po osmé želvě, když se nevešla do dvířek domečku, tak paní Stříbrné řekl, že musí říct v želvinštině opak toho, aby Alfík rostl, a když to zabralo, tak nakonec byla svatba.
Mizící hmyzíci
Daniela Krolupperová
Je to skvělá knížka. Nejen že je zábavná, ale je i poučná. Člověk se třeba dozví, kolik centimetrů měří například hnojník.
Africké pohádky
Kama Sywor Kamanda
Je to hodně kruté, jenom asi dvě pohádky mi připadaly nekruté.
Ikabog
J. K. Rowling (p)
Je to sice hodně vraždící, ale zároveň to je takové zábavné a vtipné, tak dávám pět hvězdiček.
Svatý Klement Maria Hofbauer
Alena Němečková
Dávám čtyři hvězdičky, protože je to jakoby kruté, když lidé viděli ve sněhu jeho krvavé šlápoty... to se mi hodně nelíbilo.
Říkal pan Říha lékaři
Vladimír Jirousek
Tato knížka se mi moc líbila. Byly to básničky pro děti, co třeba neumí ř nebo s nebo z nebo š...prostě písmena. Některé básničky byly vtipné, třeba Svatba slonů nebo Žížala a bába žába a Klan pan Tau.
Střelnice
Ivan Wernisch
Je to zvláštní básnička, ale máma mi říkala, že Ivan Wernisch píše zvláštní básničky, tak jsem na to byla připravená. Je to o plechovém lese, ve kterém žijí zvířata, která nejdou zastřelit, protože jsou taky plechová. A ten les jednoho dne zrezne.
Příhody z notového sešitu
Radek Huštan
Je moc hezká knížka o různých hudebních nástrojích. Nejvíce se mi líbil příběh o violoncellu, co neznalo noty. Byl to moc vtipný příběh o tom, jak jedno violoncello se nechtělo učit noty, prý je to k ničemu. A jeho rodiče se ho zeptali, jak teda bude hrát, a ono řeklo, že bude hrát to, co slyší. A tak jednou hrálo na vernisáži úplně falešně. Pozoun pochopil, co se děje, a šeptem mu napovídal: "f, h, dis, gis," a na dernisáž se už violoncello noty naučilo a umělo to.