BabaJaga11 komentáře u knih

Vlastně mě ta kniha až tak nepřekvapila. Spoustu věcí jsem tušila dávno, případně jsem na ně narazila i v další literatuře. Nejhorší je, že většina lékařů o těchto věcech buď vůbec neví, nepřemýšlí, anebo je ignorují. A farmaceutický průmysl nám vyloženě lže. Proč asi? Protože je to pro ně obrovský a výnosný byznys, proto! Pak se "marně" bádá nad tím, proč ztřeba v posledních letech tak prudce přibylo případů rakoviny prsu, a to i u mladých žen. Nejdůležitější je nenechat se oblbnout a o věcech přemýšlet. Pohodlné a jednoduché řešení se za pár let může projevit jako obrovský omyl a cesta návratu není. Rozhodně doporučuji k přečtení. Každý má jiné možnosti, ale každý může něco změnit, když opravdu chce!

33 22.07.2018

První díl, v němž autor putuje po rodném Blatensku, dále po Horažďovicku, Klatovsku, Strakonicku a příslušných částech Pošumaví, jsem dočetla tento týden. Jsem nadšená a brzy se pustím do dalšího dílu. Je neuvěřitelné, kolik rozmanitých informací dokázal autor do knihy vtěsnat - o krajině, lidech slovutných jmen (spisovatelé, básníci, malíři, stavitelé, vědci,...) i "obyčejní" mlynáři, faráři, učitelé, dělníci a mnozí další. Vesnice s jejich kostelíky, hřbitůvky a lipami na návsích. Hladiny rybníků s rozmanitým rostlinstvem a živočišstvem. Pradávná historie mytických míst, báje a pověsti, příslušníci šlechtických rodů, jejich sídla a role v běhu našich dějin. A mnoho a mnoho dalšího. Ze všeho pak vyzařuje láska autora k rodnému kraji, který prochodil pěšky. To mu tak trochu závidím - dnes není čas a není ani kudy chodit, kdenevedou turistické cesty, tam se pěšky chodí špatně, polňačky jsou rozorané, na silnici vás ohrožují auta. Není to jednoduchá četba a už vůbec ne odpočinková - musíte se soustředit, abyste z ní něco měli. Ovšem odvděčí se vám. Zjistíte třeba, kolik existuje zajímavých, ale málo známých knih od regionálních autorů a zatoužíte třeba si je také přečíst. A navíc, splníte tím jeden z úkolů Čtenářské výzvy - kniha, která byla zmíněna v jiné knize :-).

38 22.07.2018

Kniha patří k žánru, který jsem dosud zcela opomíjela. Zaujala mě v anotaci avizovaná volba mezi dvěma špatnými možnostmi, k níž je nucen hlavní hrdina, a tak jsem si knihu přečetla. Rozhodně nelituji, i když musím říct, že místy jsem se trochu ztrácela v množství postav, dějové osnově, v níž se střídá přítomnost, vzpomínky na minulost, sny a přání do budoucna. Také od konce příběhu jsem čekala trochu víc, vyzněl tak nějak do ztracena, ale možná, že v tomto žánru dobrý konec ani čekat nelze.

33 21.07.2018

Překvapující kniha, ke které jsem se dostala až teď, v dospělosti. Ostatně, připadá mi, že pro dětského čtenáře by to byla i poměrně obtížná četba. Kniha obsahuje řadu historických reálií (ověřovala jsem i v jiných zdrojích, nakolik přesně je autor uvádí - ale zjevně vycházel z ověřených historických faktů) a popisuje komplikované vztahy mezi veliteli expedice na Aljašku, Vitusem Beringem a Alexejem Čirikovem. Zatímco první jméno je známo každému školákovi, druhé je neprávem opomíjeno. A to i přesto, že Bering zdaleka nebyl tak skvělý mořeplavec, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak, při plavbě lodi sv. Petr udělal až příliš mnoho začátečnických chyb, za které ke konci plavby zaplatil životem.

39 21.07.2018

Útlá knížka, ale na delší cestování vlakem ideální. Je tam napětí a dobrodružství i milostná zápletka, budete cestovat po moři i vzduchem a dokonce i pod vodou. Ačkoli příběh sám je smyšlený, alespoň dle tvrzení autora, popisované historické události (potopení lodi s Rommelovým pokladem, pokusy o jeho vyzvednutí) jsou pravdivé. Kniha končí šťastně, i když jste napínáni až do poslední chvíle, zda hlavní hrdina, vdovec a otec tří dětí, vůbec přežije. Řekněme, že někde je to až trochu moc přitažené za vlasy, proto dávám čtyři hvězdičky, ale kniha se mi celkově líbila. Dala jsem ji do nádražní knihovny v Českých Budějovicích, takže budete-li mít štěstí, můžete si ji tam půjčit :-).

37 20.07.2018

Když jsem tu knížku v českobudějovické nádražní knihovně vzala do ruky, připadalo mi to spíše jako něco pro teenagery. Ale cestovala jsem jen kousek a tahle kniha se zdála na to zrovna vhodná, navíc v batohu moc nevážila. Překvapilo mě, kam až mě příběh zavedl, jak skončil. Přitom možná stačilo málo a vše by bylo jinak. Podobné životní situaci, jaká je v závěru popsána, jsem totiž před lety čelila jak já, tak (o několik let dříve) má matka. A myslím, že kdyby se naše komunikace odehrávala pomocí vzkazů na lednici, ani jedna z nás by tu dnes nebyla. Jestli v některých rodinách vztahy skutečně fungují takto, je to bohužel důkaz, jak je současná společnost zvrhlá a že je opravdu na čase vzít rozum do hrsti, přestat umlčovat svá srdce a vydat se trochu jiným směrem.

34 17.07.2018

Po knize jsem sáhla v nádražní knihovně, protože byla útlá a zdálo se, že ji zvládnu přečíst během delší cesty vlakem. To se mi i povedlo a celkově jsem za knihu vděčná, i když musím říct, že mě trochu rozčilovalo přeskakování mezi dějem v přítomnosti, kdy autor vypráví o svém příteli, starci Jakubovi ze Šumavy, a událostmi v minulosti, kdy Jakub svému příteli z města vypráví své osudy během druhé světové války a krátce po ní. V mnoha knihách mi tento způsob nevadí, ale tady to bylo trochu násilné v tom, že autor během dějů v přítomnosti hodnotí i to, jak ochotně či neochotně mu Jakub o svém někdejším životě vypravoval a co říkal na to, když mu P. Pavlík předčítal to, co napsal. Autor se totiž Jakubovi se záměrem napsat knihu svěřil. Je to sice originální, ale na druhou stranu to dost nabourává obě dějové linie a vytváří to linii třetí, v níž se autor snaží nějak prezentovat sám sebe, jenže to mně osobně připadalo nejméně zajímavé.

37 17.07.2018

Opravdu krásná kniha, jako ostatně většina knih, které nacházím v nádražních knihovnách. Příběh končí smutně, ale jako každý takový příběh obsahuje i naději. Slonice Sinuata zahyne, ale zůstává po ní slůně, sameček Nanuk. Přátelství lidí, kteří chtěli slonici zachránit, trvá dále, a dá se říct, že zlo bylo po zásluze potrestáno, i když si asi nikdo nepředstavoval, že se to stane zrovna takto.

37 17.07.2018

Knihu jsem získala zdarma, byla vyřazena z obecní knihovny. Jedna z těch, kterou jsem po prolistování podcenila. Vzala jsem si ji na cestu vlakem na služební cestu, s tím, že ji pak nechám v nějaké nádražní knihovně. Dovezla jsem ji ale zpět. Příběhy Eskymáků, zejména popis jejich myšlení, hodnoty, které vyznávali, jejich láska k rodné krajině – to vše mě vzalo za srdce. Tím spíš, že většina příběhů končí smutně. Prolíná se v nich již vliv bílých lidí, bohužel velmi destruktivní. Mowat byl jedním z těch mála bělochů, kdo Eskymáky považovali za sobě rovné.

43 15.07.2018

Jedna z nejlepších knih, co jsem poslední dobou našla v jedné z nádražních knihoven. Je to něco, co by na sklonku života mohl napsat každý z nás. Jakési živé dějiny, promítané v osudech obyčejných lidí. Děj knihy se odehrává od období před 1. světovou válkou až do 70. let 20. století ve Francii. Ústředními postavami jsou členové rodiny Humbertů, uzenářů z města Montferrand. Jejich životy poznamenají dvě světové války i poválečná politika Francie, směřovaná nejprve k udržení zámořských kolonií, později k bouřlivému rozvoji země, v němž pro drobné živnostníky, jako jsou Humbertovi, přestává být místo. Je až neuvěřitelné, jak se mnohé omyly v dějinách různých států opakují. Mnohé z toho, čím si Francie prošla na přelomu 60. a 70. let, čekalo na nás v letech 90. - obrovský rozvoj automobilové dopravy, stavby supermarketů a s tím spojený zánik menších obchodů, nerovné pracovní podmínky živnostníků a zaměstnanců (trvají dodnes). Kniha je z tohoto pohledu nejen příběhem jedné rodiny, ale i sociologickou studií, která mimo jiné vypovídá o tom, jak rozhodnutí několika málo lidí (politiků) může tragicky poznamenat život milionů těch, kdo jim důvěřují.

39 08.04.2018

Zajímavá kniha, zejména proto, že na podobné téma asi v poslední době nic moc napsáno nebylo. Ač se autorka do několika oblastí Sibiře vydala osobně, nepodařilo se jí sebrat dost údajů o kultuře sibiřských národů, protože, jak tvrdí, vlivem ruské nadvlády byla kultura těchto národů převážně zničena. Trochu mě ovšem zaráží, že ač vystudovala ruskou literaturu (čekala bych,že když člověk něco takového studuje, měl by mimo jiné být schopen číst příslušnou literaturu v orginále), z knihy se dozvídáme, že neumí rusky. Není proto divu, že se jí podařilo "vyzpovídat" jen relativně málo lidí. Někde bych uvítala, kdyby se autorka více držela faktů, a pokud už něco kritizuje, což činí velmi často, zejména v neprospěch etnických Rusů, aby tak činila alespoň se snahou o objektivitu. Někdy nešlo z její strany o kritiku, ale spíše napadání. Z některých rozhovorů s místními lidmi mi připadalo, že se chtěla buď ukázat, jak je chytrá, anebo požadované informace z lidí za každou cenu vytáhnout, nejednou ovšem dosáhla pravého opaku. Myslím, že kniha by vypadala jinak, kdyby se jejího sepsání zhostil někdo jiný, někdo, komu je vlastní láska k lidem všech národností.

42 01.03.2018

Stejně jako "Doteky života" od téže autorky je i toto naprosto úžasná kniha. Ačkoli bych ji dokázala přečíst za odpoledne, podobně jako "Doteky" jsem ji četla po kouskách a vychutnávala si každou větu i nádherné obrázky.

39 18.02.2018

Nádherná knížka, veselá i smutná, tak jako život sám. Bohužel, k některým bývá život až příliš krutý - k bezbranným tvorům, zvířatům. Autorka je miluje, z její knihy dýchá láska ke všemu živému i k životu jako takovému. Myslím, že mnoha lidem může tato knížka nenásilnou formou ukázat, co je správné, jak by se měli v určité situaci zachovat, i když před svým okolím budou za blázny. Autorka takové hodnocení musela skousnout mnohokrát - díky za takové lidi, jako je ona.

39 18.02.2018

Krásná, ale smutná kniha. Ukazuje, jak se život umí zvrtnout, jak se i schopný, pracovitý a poctivý člověk může dostat do velkých nesnází.

36 18.02.2018

Opravdu krásná kniha! Obdivuju trpělivost, odvahu a lásku, jakou Jutta s manželem měli, když se chlapce, kterého nikdo nechtěl, rozhodli adoptovat. Taky to, jak si dokázali poradit s problémy, které nemohli předpokládat. Díky nim se z malého, neduživého a zanedbaného dítěte stal už po krátké době veselý a zdravý kluk. A svým adoptivním rodičům jejich lásku opětoval. Příznačné je, že ani o tuto velice moudrou a stále velice aktuální knížku mezi čtenáři nějak nebyl zájem. Dostala se mi totiž do ruky v jedné z našich nádražních knihoven, kam putují nečtené knihy z místní knihovny. A ani v nádražní knihovně, která bývá doslova "vybrakovaná", se o tuhle knížku čtenáři nervali. Já měla sto chutí si ji nechat a přinést namísto ní jinou knihu. Jenže pak jsem si řekla, že tohle poselství je třeba poslat dál...

42 18.02.2018